Typologie vzdßlenřch u×ivatel¨ v Česku

Údaje dostupnÚ z naÜeho pr¨zkumu třkajÝcÝ se vzdßlenřch u×ivatel¨ rozliÜujÝ v Ŕeskřch organizacÝch dva typy pr...


Údaje dostupnÚ z naÜeho pr¨zkumu třkajÝcÝ se vzdßlenřch u×ivatel¨ rozliÜujÝ v
Ŕeskřch organizacÝch dva typy pracovnÝk¨. PrvnÝm typem jsou zamýstnanci, kteřÝ
se k firemnÝ sÝti připojujÝ z terÚnu, zatÝmco druhß skupina vzdßlenřch
u×ivatel¨ se připojuje ze stßle stejnÚho mÝsta, nejŔastýji z domova.
PrvnÝ skupinu obvykle představujÝ obchodnÝ zßstupci, agenti a obecný takÚ
pracovnÝci, kteřÝ jsou v rßmci vřkonu svÚ pracovnÝ Ŕinnosti mobilnÝ a potřebujÝ
přitom pracovat s rozsßhlřm spektrem dat, navÝc Ŕasto sdÝlenřch s ostatnÝmi
kolegy. Vedle toho druhß skupina vzdßlenřch u×ivatel¨ zahrnuje typicky takzvanÚ
homeworkery, tedy pracovnÝky, kteřÝ svÚ pracovnÝ povinnosti Ŕi alespo˛ jejich
Ŕßst vykonßvajÝ ze svÚho domßcÝho prostředÝ. NastÝnýnÚ typy vzdßlenřch
u×ivatel¨ jsou pochopitelný zalo×eny na analřze pouze tých organizacÝ, kterÚ
disponujÝ potřebnřmi technologiemi umoײujÝcÝmi vzdßlenř přÝstup k lokßlnÝ sÝti
- z vřsledk¨ provedenÚho ÜetřenÝ vyplřvß, ×e se tato problematika dotřkß
přibli×ný dvou třetin z celÚho zßkladnÝho souboru, kterř reprezentuje
institucionßlnÝ předplatitele Ŕasopisu Computerworld.
VyrovnanÚ podÝly
Podle vřsledk¨ vřzkumu tedy platÝ, ×e podÝl obou typ¨ vzdßlenřch u×ivatel¨ je
velmi vyrovnanř. MÝrný přitom převa×uje podÝl organizacÝ, jejich× vzdßlenÝ
u×ivatelÚ přistupujÝ k firemnÝ sÝti převß×ný z domova (54 %), zatÝmco v
ostatnÝch subjektech převlßdajÝ mobilnÝ u×ivatelÚ.
DetailnÝ analřza poukazuje na vřznamnÚ rozdÝly mezi charakterem vzdßlenřch
u×ivatel¨ dle oborovÚ klasifikace. Předný je z vřsledk¨ vřzkumu zřetelnÚ
specifikum institucÝ finanŔnÝho sektoru, v nich× jednoznaŔný převlßdajÝ mobilnÝ
u×ivatelÚ (73 % oproti 27 % u×ivatel¨, kteřÝ se připojujÝ z domova). Druhou
vřznamný se odliÜujÝcÝ vertikßlou jsou organizace veřejnÚ sprßvy spolu se
zdravotnickřmi a vzdýlßvacÝmi zařÝzenÝmi, mezi kterřmi vřznamný převa×ujÝ
pracovnÝci připojujÝcÝ se k firemnÝ sÝti z domova - v tÚto vertikßle přesahuje
jejich podÝl dvý třetiny (68 %).
V dalÜÝch ohledech, jakřmi jsou napřÝklad celkovř poŔet zamýstnanc¨ nebo vřÜe
investic do IT, nejsou mezi zkoumanřmi organizacemi patrnÚ ×ßdnÚ vřznamnÚ
rozdÝly.
Realizace přÝstup¨
ZajÝmavÚ vřsledky vÜak přineslo sledovßnÝ konkrÚtnÝho zp¨sobu, kterřm je
vzdßlenř přÝstup k sÝti zajiÜtýn. Ukazuje se toti×, ×e nejvýtÜÝ Ŕßst z
organizacÝ vyu×Ývß ke vzdßlenÚmu přÝstupu mobilnÝ sÝtý, a to nejen v přÝpadý
mobilnÝch u×ivatel¨, kde je takovßto afinita zřejmß, ale takÚ mezi pracovnÝky,
kteřÝ se připojujÝ z domova. Z dosa×enřch vřsledk¨
je patrnÚ, ×e rozdÝl ve vyu×itÝ tohoto zp¨sobu mezi obýma typy vzdßlenřch
u×ivatel¨ je tÚmýř zanedbatelnř (67 oproti 63 %). NßslednÚ hlubÜÝ zkoumßnÝ
naznaŔilo d¨vody: vzdßlenř přÝstup prostřednictvÝm mobilnÝch sÝtÝ toti×
umoײuje zamýstnanc¨m pracujÝcÝm z domova plný vyu×Ývat firemnÝch zařÝzenÝ, a
přesunout tak nßklady na připojenÝ na vrub svřch zamýstnavatel¨, co× je při
vyu×ÝvßnÝ ostatnÝch zp¨sob¨ ponýkud problematickÚ.
Za pozornost dßle stojÝ zjiÜtýnÝ, ×e polovina pracovnÝk¨ přistupujÝcÝch k sÝti
z domova vyu×Ývß ÜirokopßsmovÚ připojenÝ. Vedle toho podÝl tohoto typu
vzdßlenřch u×ivatel¨, kteřÝ ale vyu×ÝvajÝ komutovanÚ připojenÝ, dosahuje
přibli×ný dvou pýtin (41 %). Obecný platÝ, ×e oba posledný jmenovanÚ zp¨soby
jsou typickÚ prßvý pro u×ivatele přistupujÝcÝ k sÝti z domova. MobilnÝ
u×ivatelÚ naproti tomu vyu×ÝvajÝ ke vzdßlenÚmu přÝstupu ve výtÜÝ mÝře mobilnÝ
sÝtý, přiŔem× ostatnÝ zp¨soby připojenÝ vyu×Ývß v×dy mÚný ne× Ŕtvrtina z nich.
PodrobnýjÜÝ analřza rovný× poukßzala na skuteŔnost, ×e mÝra vyu×ÝvßnÝ mobilnÝch
sÝtÝ ·zce souvisÝ s vřÜÝ podÝlu pracovnÝk¨ disponujÝcÝch firemnÝm mobilnÝm
telefonem - tato souvislost se přitom objevuje jak mezi mobilnÝmi u×ivateli,
tak mezi pracovnÝky, kteřÝ se připojujÝ z domova. Dßle je z vřsledk¨ vřzkumu
patrnß odliÜnost telekomunikaŔnÝch spoleŔnostÝ od ostatnÝch subjekt¨, kdy
pracovnÝci týchto firem vyu×ÝvajÝ ve výtÜÝ mÝře přÝstup prostřednictvÝm
ÜirokopßsmovÚho připojenÝ ne× zamýstnanci ostatnÝch organizacÝ. (pal) 6 1040

O vřzkumu
Podkladem pro vznik tohoto Ŕlßnku byly informace zÝskanÚ z unikßtnÝho
vřzkumnÚho projektu, kterř exkluzivný pro vydavatelstvÝ IDG Czech realizuje
spoleŔnost Markent. V rßmci tohoto vřzkumu, jeho× aktußlnÝ fßze byla
realizovßna v prvnÝm ŔtvrtletÝ letoÜnÝho roku, byl detailnÝmu zkoumßnÝ podroben
korporßtnÝ koncovř trh, konkrÚtný organizace, kterÚ jsou předplatiteli třdenÝku
Computerworld. Celkem byly (podobný jako tomu bylo i v minulřch letech)
zpracovßny odpovýdi zßstupc¨ 301 organizacÝ, vybranřch takovřm zp¨sobem, aby
přesný kopÝrovaly strukturu předplatitel¨ třdenÝku.
Vzhledem k tomu, ×e vřzkum probÝhß ji× od roku 2000, je na zßkladý zÝskanřch
dat mo×nÚ nejen popisovat aktußlnÝ stav, ale lze sledovat i dlouhodobÚ vřvojovÚ
trendy v ÜirokÚm spektru jednotlivřch segment¨ IT trhu. Relevanci
prezentovanřch zjiÜtýnÝ pak doklßdß dlouhodobý ovýřovanß informace o tom, ×e
institucionßlnÝ předplatitelÚ Ŕasopisu Computerworld uŔinÝ přibli×ný polovinu z
celkovÚho objemu investic do informaŔnÝch technologiÝ v Česku.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.