Udávání přichází zevnitř firem

O organizaci BSA se často říká, že dělá razie ve firmách a funguje jako softwarová policie... Ano, často se to řík...


O organizaci BSA se často říká, že dělá razie ve firmách a funguje jako
softwarová policie... Ano, často se to říká. Je to ale holý nesmysl.
Nikoho nešpehujeme, ani se nesnažíme firmy nachytat, když užívají nelegální
software. Společnosti naopak vzděláváme, jak mají správně nakládat s užívaným
softwarem, aby se nedopouštěly softwarového pirátství. To je navzdory široké
osvětě leckdy i nevědomé. Hodně je využívána naše informační linka, kde
devadesát procent dotazů souvisí s tematikou legálního užívání softwaru.
Pořádáme také různé semináře a tvoříme propagační příručky.

Kolik ročně řešíte případů o užívání nelegálního softwaru? A kdo za užívání
pirátského softwaru nese, hovoříme-li o firmě, zodpovědnost?
Za loňský rok přibylo do naší evidence 127 takových případů, ale jde pouze o
kauzy, které se dotýkají našich členů.
O některých ani nevíme. Policie jich pak ročně musí řešit mnohem více. Co se
týče druhé části otázky, vinu za užívání nelegálního softwaru ve firmě může
nést ve své podstatě kdokoliv, kdo se na tomto jednání podílel tedy běžný
uživatel. Pokud se však vina nepodaří prokázat konkrétnímu uživateli, tak se
odpovědným může stát člověk starající se ve firmě o IT, či přímo vedení firmy.

A co když obviněný neměl na instalaci nelegálního softwaru přímé zavinění? Jak
se postupuje?
Vedení firem se tvrzením "my jsme o tom nevěděli, to udělal někdo jiný"
odpovědnosti nezbaví. Na to už doplatilo několik manažerů. Pokud má však firma
dobře nastavený systém hospodaření se softwarem a systém kontroly jeho
legálnosti, nikomu nic nehrozí.

Jak vůbec k policejním raziím ve firmách dochází?
V téměř většině případů je to na popud oznámení někoho zevnitř firmy. Jde často
o nespokojeného či ublíženého zaměstnance, ať už současného nebo bývalého.
Někteří dokonce nelení a dají policii přesný plánek s popisem, kde je co
nainstalováno, i když se takováto praxe z určitého pohledu může zdát eticky
problematická. Oznámení pak předají buďto nám a my jej předáme policii, nebo se
obrátí na policii přímo. BSA rozhodně po pirátech samovolně nepátrá ani proti
nim sama nezasahuje, to je výhradně práce policie. Pokud nám ovšem trestný čin
někdo oznámí, musíme nahlásit tuto skutečnost policii.

Jaký vliv má objevení nelegálního softwaru na firmu?
Podnik, eventuálně samotného pachatele, to stojí zejména hodně peněz. Kromě v
poslední době velmi častého peněžitého trestu musí obvykle hříšník nahradit
způsobenou škodu poškozeným softwarovým výrobcům (ti se o zneužívání jejich
softwaru dozvědí prostřednictvím policie, která kontaktuje jejich právní
zástupce). Pak jdou náhrady škody do milionů. Poškození výrobci mají podle
autorského zákona právo požadovat až dvojnásobek licenčních poplatků. Navíc si
musí pachatel samozřejmě legální software zakoupit. Uhrazení škody
nepředstavuje jakoukoliv legalizaci nelegálně užívaného softwaru. Zásah policie
rovněž velmi ovlivní běh firmy. Den i více není možné používat počítačové
vybavení a po celé firmě se pohybuje policie. Navíc zde zůstává riziko trestu
odnětí svobody až na pět let.

Myslíte si, že až dojde ke snížení cen produktů, klesne i softwarová
kriminalita?
Rozhodně ne. Je to více otázka elementární morálky normální člověk také
neukradne někomu auto jenom proto, že se mu líbí nebo že se mu s ním bude lépe
podnikat. U softwaru se to přesto běžně děje. Mezi softwarovými firmami je
dostatečná konkurence, aby poptávka a nabídka určila správnou cenu. Každý si
může vybrat mezi značkovým produktem za vyšší cenu a alternativním, méně známým
softwarem, který je levnější, či dokonce zdarma. Lidé mají zkrátka často
zvláštní pocit, že když se na něco nedá sáhnout, ať už je to software, hudba
nebo filmy, tak to nemá skutečnou hodnotu. Navíc u nás stále bohužel přetrvává
postoj, kdy byl po desetiletí kladen důraz na manuální práci, a duševní
vlastnictví bylo ignorováno. BSA jakožto lobbistická organizace mocných
softwarových korporací se rovněž angažovala v problematice softwarových
patentů...

BSA lobbovala proti schválení návrhu legislativy týkající se vynálezů
realizovaných počítačem, chybně často nazývaných jako softwarové patenty. Na
našem britském webu byl třeba k dispozici formulář, prostřednictvím kterého
mohl kdokoli svému europoslanci jasně vyjádřit své "ne". Preferovali bychom
sice právní harmonizaci v celé EU, alespoň ale byla zachována stávající ochrana
duševního vlastnictví.


BSA je sdružení
softwarových podniků, které společně bojují proti nelegálnímu šíření softwaru.
Úzce spolupracuje také s policií. V ČR jsou aktivními členy mezinárodní
organizace BSA firmy Adobe, Apple, Autodesk, Avid, Bentley Systems, Corel,
Macromedia, Microsoft, Nemetschek, PTC, SGS, Symantec a Veritas.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.