Ukládání a uchovávání dat v českých firmách

V centralizaci dat mají v tuzemsku jednoznačný náskok malé podniky Ze získaných informací, které dokumentují souča...


V centralizaci dat mají v tuzemsku jednoznačný náskok malé podniky

Ze získaných informací, které dokumentují současný stav v organizacích, které
jsou institucionálními předplatiteli časopisu Computerworld, vyplývá, že
přibližně tři pětiny z těchto subjektů mají data centralizovaná na jednom
datovém úložišti. V této souvislosti ale nelze hovořit přímo o datových
skladech, neboť nebyly ověřovány způsoby nakládání s daty, jejich formát a
připravenost pro další využití. Šlo skutečně o fyzické umístění nosičů
(souborových serverů, diskových polí apod.), s cílem rozlišit organizace s
jedinou lokalizací dat nezbytných pro činnost zaměstnanců od těch subjektů,
jejichž data jsou fyzicky přítomna na více místech.
Získaný závěr nelze pochopitelně interpretovat tak, že organizace, které
centralizovaly svá data a uchovávají je v současnosti na soustředěném datovém
úložišti, dosáhly vyšší kvality ve srovnání se subjekty, jejichž data
centralizovaná nejsou. Toto rozlišení se stává relevantním ve chvíli, kdy
organizace připravují například bezpečnostní směrnice, jež upravují způsob
zajištění dat proti fyzickým zásahům (přírodní katastrofy, zásahy lidského
faktoru apod.). Podrobnější výsledky ukazují, že v centralizaci dat mají
jednoznačný náskok malé organizace s méně než 100 zaměstnanci. Současně platí,
že se zvyšující se velikostí organizace (a pochopitelně s rostoucím počtem
poboček) klesá podíl organizací, jejichž data jsou centralizována.
Z podrobnějšího vyhodnocení je dále patrné, že organizacemi, které
centralizovaly svá data, jsou v zásadě dva typy subjektů:
1. Malé organizace, kde koncentrace dat na jednom úložišti vyplývá z relativně
nízkého objemu zpracovávaných dat a z architektury LAN založené nejčastěji na
hvězdicovém uspořádání, kdy se jednotlivé klientské stanice připojují k jednomu
souborovému serveru.
2. Organizace, jejichž roční rozpočet na IT přesahuje částku 10 milionů Kč.
Tyto organizace (subjekty s více než tisícem zaměstnanců) obyčejně disponují
pobočkovou sítí a jejich činnost probíhá v řadě vzdálených lokalit, přesto z
povahy svých interních procesů vyžadujících například spolupráci vzdálených
uživatelů byly datové zdroje konsolidovány a fyzicky soustředěny na jednom
místě.
I přesto, že centralizace dat je kvalitativně neutrální (nelze jednoznačně
konstatovat, že podniky s centralizovanými daty jsou lépe vybaveny než
ostatní), je z odpovědí dotazovaných zástupců zkoumaných organizací patrný
rozdíl ve spokojenosti s tím či oním uspořádáním. Z výzkumu vyplývá, že
zástupci subjektů, jejichž data jsou v současnosti centralizována, jsou s daným
řešením správy a ukládání dat významně více spokojeni, než zástupci těch, v
nichž data centralizována nejsou.
Provedená analýza dat v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že právě
centralizace či decentralizace dat je prvořadým faktorem, který stanovuje
celkovou spokojenost s komplexní problematikou uchovávání dat a jejich správy.
Ostatní rozdíly, založené třeba na velikosti organizace vyjádřené počty
zaměstnanců či výši rozpočtu na IT, jsou již jen odnožemi této primární
závislosti.

Problémy s ukládáním
V souvislosti s uchováváním dat poukázal každý druhý zástupce dotazovaného
souboru organizací na problémy související s rostoucím objemem uchovávaných a
zpracovávaných dat. Z podrobnější analýzy problému vyplývá, že jádrem problému
není vlastní kapacita datových úložišť, ale spíše problémy spojené se
systematizací dat, s jejich katalogizací, uspořádáním a převedením do podoby
využitelné pro další práci a zpracování jednotlivými uživateli. Více než
třetina dotazovaných dále v této souvislosti poukázala na problematičnost
zabezpečení ukládaných dat a jejich ochrany před zneužitím či fyzickým zásahem.
Ukazuje se, že problematika rostoucího objemu dat prochází celým spektrem
dotazovaných organizací: týká se jak velkých organizací, tak také těch
nejmenších, a poukazují na ni jak zástupci subjektů se statisícovými rozpočty
vyčleněnými na oblasti IT, tak i zástupci organizací, které věnují na rozvoj
svého informačního systému desítky milionů ročně. Vysoká míra shody, pokud jde
o hodnocení stávajícího stavu, je zřejmá i v otázkách souvisejících s
problematikou zabezpečení a ochrany dat, kdy jedinou výjimku představují
instituce finančního sektoru. Rozdíly mezi jednotlivými organizacemi jsou však
patrné mezi subjekty definovanými objemem finančních prostředků vyčleněných na
oblast IT. V této souvislosti je z výsledků výzkumu patrné, že subjekty s
vyššími IT rozpočty plánují ještě do konce roku 2005 prostředky investovat do
zabezpečení a správy svých dat.
Z odpovědí dotazovaných zástupců jednotlivých organizací je zřejmé, že hlavní
bariérou investic do oblasti zabezpečení a správy dat je nedostatek finančních
prostředků. Tento důvod specifikoval jeden respondent ze tří, což je nejvíce
mezi všemi získanými důvody. Velmi rozšířeným důvodem, proč společnosti
neinvestují do správy a zabezpečení svých dat, bývá v necelé třetině organizací
rozhodnutí managementu, který nepovažuje danou oblast za důležitou a
upřednostňuje jiné oblasti a směry investic při přípravě svých IT strategií.
Z dalších "argumentů" stojí za zmínku ještě nízká návratnost investic
věnovaných na oblast zabezpečení a správy dat. Ostatní důvody již specifikoval
vždy méně než jeden respondent z deseti. V této souvislosti je důležité znovu
poukázat na skutečnost, že rozdíly v odpovědích jednotlivých zástupců
zkoumaného vzorku organizací nejsou primárně odrazem velikosti subjektů či
jejich investičních možností, ale vycházejí z povahy dat, s nimiž operují, a do
značné míry také z požadavků právních či oborových norem, jež se na jednotlivé
typy organizací vztahují.


O výzkumu
Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl
podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh konkrétně organizace, které
jsou předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v minulých
letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovali strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně
polovinu z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.