Ukládejte na karty

V návaznosti na vývoj nových technologií a klesání cen paměťových médií se ukázalo reálné vybavit kamery nejen f...


V návaznosti na vývoj nových technologií a klesání cen paměťových médií se
ukázalo reálné vybavit kamery nejen funkcemi pro ukládání obrazu a zvuku na
kazetu, ale i na paměťové médium, jehož praktičnost se dostatečně prokázala u
digitálních fotoaparátů. Integrace slotů na paměťové karty se dnes ukazuje jako
geniální myšlenka. Je dokonce pravděpodobné, že při prvních pokusech si ani
sami tvůrci neuvědomili, jak "silnou zbraň" uživatelům vkládají do rukou. U
dnešních digitálních kamer je výbava v podobě slotu na paměťovou kartu
naprostou samozřejmostí. Díky vyššímu rozlišení CCD prvku, který zajišťuje
rozklad optického obrazu do digitální podoby, je možné pořizovat fotografie v
příjemné kvalitě, např. Sony dcr-trv30E zvládne fotografovat v rozlišení 1 360
x 1 080 pixelů v režimu true-color.
Využití paměťové karty u kamer se neomezuje pouze na ukládání nafocených
snímků. Je možné si například připravit na PC vaše logo či pěkný obrázek (třeba
i s definovanou průhledností), uložit je na paměťovou kartu a díky chytrým
efektům kamery pak vkomponovat do snímané scény. Na záznam kazety nebo i
fotografie se výsledně uloží záznam mixovaný s "maskou" (vámi připraveným logem
či obrázkem). Tato procedura se nazývá klíčování a k dispozici jsou většinou
různé druhy, s jejichž nastavením je možné si opravdu pěkně vyhrát a pořídit
originální a velmi pěkné záběry.
Posledním využitím paměťových karet, které bychom rádi zmínili, je možnost
ukládání videozáznamu. Princip je jednoduchý, místo pásku je využita paměťová
karta. Zatím není kapacita karet dostačující pro plné video, a tak se funkce
zaměřují většinou na webové či e-mailové služby. Jednoduše řečeno, na kartu si
buď natočíte krátký záběr (řádově 15 sekund) zajímavého videa přímo kamerou,
nebo můžete záznam na kartu převést z již pořízeného materiálu na pásce. Klip
posléze velmi jednouše, většinou pomocí USB, zkopírujete do počítače. Výhodou
tohoto řešení je rychlost a elegance, s jakou získáte klip v ideálním rozlišení
a kompresi (většinou MPEG, v rozlišení max. 320 x 200 bodů) pro potřeby
Internetu a e-mailu.o

Digitální handicam popravčí analogů
Postupný úbytek analogových kamer na trhu je naprosto logický. S příchodem
digitálních zařízení se mnohonásobně rozšířily možnosti uživatelů toužících
zpracovat natočené video v domácím prostředí.

Pravdou zůstává, že první digitální systémy se staly velmi drahými "hračkami"
pro fajnšmekry. Jednak výbava digitálních kamer nedokázala příliš využít výhod,
které digitální záznam přinesl a mimoto ani počítačové vybavení nedosahovalo
výkonů dostačujících pro pohodlné zpracování pořízených záběrů. S markantním
rozvojem a zvýšením výpočetního výkonu domácích PC se však situace výrazně
mění. Nejen, že je na dnešní průměrné domácí stanici možno bez větších problémů
operovat s videem v plném rozlišení PAL (576 x 768 bodů), ale navíc pro
připojení nepotřebujete žádné drahé speciální zařízení. Stačí vaše PC obohatit
o rozhraní FireWire, tedy kartu obsahující řadič (většinou tříportový), který
umožňuje přímo propojit kabelem digitální kameru s PC. Pokud se náhodou setkáte
s výrazem IEEE 1394 namísto FireWire, vězte, že se jedná o naprosto shodné
rozhranní. Jen pro zajímavost, společnost Sony si pro označení FireWire našla
svůj vlastní název: i.Link.
Patrně nejsilnějším trendem je jako ostatně u většiny obdobných zařízení
miniaturizace, zejména jedná-li se o přístroje pro použití v domácnostech.
Postupné zvyšování rozlišení CCD prvků je stejně tak důležité a tvůrci kamer
CCD senzorům věnují nemalou pozornost. Vzhledem k těmto okolnostem si před
koupí kamery nejprve dobře rozmyslete, co vlastně od výrobku požadujete. Je
poněkud krátkozraké myslet si, že čím menší (a dražší) kamera je, tím více musí
splňovat vaše přání. Samozřejmě, že pokud chcete zaznamenávat jen zážitky z
dovolené a výrazy jako manuální ostření či nastavení expozice vás nechávají
klidnými, stačí vám téměř libovolný typ digitální kamery. Měřítkem se vám pak
mohou stát parametry, jako padne-li kamera padne do ruky nebo vyhovuje-li vám
ovládání.
Test digitálních kamer, který naleznete v tomto čísle na straně 21, nás
přesvědčil, že všechny "digitály" jsou kvalitní, a tudíž pro běžné domácnosti
plně dostačují. Jestliže však cítíte potřebu přemýšlet nad sledem záběrů, máte
chuť si pohrát s nastavením a tedy s "vypilováním" obrazu, svého budoucího
miláčka zřejmě naleznete v našem testu, kterým se věnuje digitálním kamerám
vyšší cenové kategorie. Rovněž za každou cenu trvat na co nejmenší či nejlehčí
kameře nebo na objemu digitálních efekty je poměrně zbytečné. Budete-li to
myslet s filmováním trochu vážněji, lze např. dokoupením programů např. Adobe
Premiere, After Effects, Ulead media studio, DV Studio nebo Video Action
dosáhnout o několik tříd lepších efektů s videem přímo při zpracování na PC.
Nástrojů na nelineární střih videa je více než dost. Software si vyberete dle
svých požadavků, zde obecná pravidla neplatí, některé programy toho nabídnou
více, některé méně. Záleží jen na vás, zda zůstanete u jednoduchého střihu,
nebo se pustíte do dalšího Jurského parku (bez nadsázky toho lze udělat v
domácím prostředí více, než si většina běžných uživatelů dokáže představit).
Vraťme se však ke kamerám. Mnohem důležitější než rozměry a hmotnost by se pro
vás měly stát parametry objektivu. Chtějte optiku s co možná nejvyšší
průchodností světla, tedy s co nejlepší světelností. O objektivu ve většině
případů platí, že čím větší, tím lepší je výsledný obraz. Záleží samozřejmě i
na zvoleném výrobci samotné optiky (např. Carl Zeiss). S vlastnostmi objektivu
souvisí i maximální stupeň optického zvětšení (optical zoom). U handicamů se
pohybuje optické zvětšení běžně v rozsahu deseti až dvacetinásobném. Někteří
výrobci se snaží raději uvádět digitální zoom, např. i 500x, což je sice
hodnota přitažlivější než číslo deset, ale profesionálové dobře vědí, že
digitální přiblížení je pouze taková berlička. Mnohonásobně digitálně zvětšený
obraz je totiž matematicky interpolován a jeho kvalita s rostoucím přiblížením
rapidně klesá až k mnohdy nepoužitelné změti barevných pixelů.
Dalším údajem, který by měl zajímat náročnějšího uživatele kamery, je počet
aktivních pixelů využitých pro záznam obrazu. Aktivními se myslí zbylé body po
elektronické stabilizaci, které tvoří obraz určený pro uložení na videopásku.
Patrně poslední otázkou při výběru kamery bude volba formátu. Na výběr jsou
dnes dva nejrozšířenější typy: DV (kazety miniDV) a Digital8 (kazety D8, Hi8).
Každý formát má své výhody. Kazety miniDV jsou menší a většinou tak i platí, že
celé kamery dosahují menších rozměrů. Pásek je 6,35 mm široký a záznam je
kvalitativně naprosto shodný s Digital8. MiniDV, alespoň v klasické podobě (v
režimu SP 30 minut záznamu) dosahuje však podstatně kratších časů než D8 (cca
60 minut při SP). Navíc pokud jste vlastnili starší kameru formátu Hi8 nebo
Video8, lze využít pro natáčení v normě Digital8 i tyto kazety šířky pásku 8 mm
(nejvhodnější je udáván Hi8 typ E s napařovanou vrstvou). Tudíž je zřejmé, že
uživatelé přecházející od analogových kamer Sony, přejdou nejspíše na formát
Digital8. Navíc mohou i své staré analogové kazety a záznam z nich zpracovávat
na svém PC. Výhodou DV je oproti Digital8 možnost "donahrávat" audiostopy k
hotovému záznamu na kazetě bez nutnosti kopírovat celý záznam na další pásek,
to Digital8 nedokáže. Ovšem tato funkce stejně nebývá nijak zvlášť uživateli
využívána. V drtivé většině případů se stejně dabing či hudební doprovod mixuje
k obrazu až na PC s daleko vyzrálejšími nástroji, než poskytuje kamera. Záleží
jen na vás, kterému formátu dáte přednost, jak DV, tak Digital8 jsou stejně
kvalitní technologie.
1 1548 / zaj









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.