Ukrutně ostré C# 2. díl

V minulém čísle jsme vám přinesli stručný popis vlastností jazyka C# (čti "síšarp") a tentokrát se podíváme ješ...


V minulém čísle jsme vám přinesli stručný popis vlastností jazyka C# (čti
"síšarp") a tentokrát se podíváme ještě o krok dále. V následujících odstavcích
si totiž poodhalíme roušku tajemství visící nad novým vývojovým prostředím
Visual Studio.NET.

Již nějakou dobu bylo možné vytvářet aplikace v jazyce C# pomocí VisualStudia
ve verzi 6.0 s nainstalovaným novým SDK od Microsoftu. Nedávno však Microsoft
uvolnil první betaverzi svého vývojového nástroje, Visual Studio.NET. V dalším
textu se proto budu snažit využívat tohoto nového nástroje a to převážně ze
dvou důvodů: pokládám za vhodné vám tuto betaverzi přiblížit, neboť obsahuje
mnoho nové funkčnosti oproti starým verzím Visual Studia a ačkoliv se jedná o
produkt, který zatím není vhodný pro komerční použití, dosahuje více než
dostačující kvality pro naše pokusy.

Instalace
Vlastní instalace tohoto produktu se nedoporučuje na počítač, který běžně
používáte ke své práci. Pokud nemáte k dispozici vlastní testovací počítač,
jednou z alternativ může být nainstalování druhé kopie operačního systému, tzv.
dual boot system. Tento postup jsem zvolil také já sám. Volbu operačního
systému ponechám na vás, ačkoliv za vhodnou platformu pro vývoj aplikací
považuji Windows 2000 Server nebo Advanced Server. Je to systém stabilní, který
není problém nainstalovat dvakrát na jeden počítač (pochopitelně, do jiné
adresářové struktury, pokud možno nejlépe na jiný disk). Windows 2000
Professional nedoporučuji, neboť není možné na ně nainstalovat databázi SQL
Server, pro kterou je již v instalaci k dispozici několik ukázkových aplikací a
se kterou celý nástroj také výborně spolupracuje. Windows 2000 Professional
však mohou využívat instalace SQL Serveru na vzdáleném počítači, a proto je i
tato verze OS přípustná.
Před zahájením instalace je vhodné nainstalovat některé komponenty (např. IIS)
a také SQL Server ve verzi 7.0 nebo 2000. Poté je nutné přistoupit k instalaci
tzv. update packu, ve kterém se nacházejí některé nové komponenty a programy
požadované novou verzí Visual Studia, jakož i poslední service packy na
operační systémy. Během instalace těchto doplňků je nutné systém několikrát
restartovat. Přesný počet restartů záleží na verzi vašeho OS a součástech
update, které již máte na svém počítači nainstalované. Pokud se vám povedlo
nainstalovat všechny součásti, můžete pokračovat instalací betaverze nového
Visual Studia.NET. V tuto chvíli není betaverze veřejně dostupná a je určena
pouze pro vývojáře s přístupem do MSDN subscriber downloads. Instalační soubory
samy o sobě nejsou žádným drobečkem, jejich celková velikost je přibližně 370
MB. Jedná se o dva spustitelné soubory, ve kterých je sbalen obsah dvou
instalačních CD disků. Po jejich rozbalení lze spustit samotný instalační
program Visual Studia. Již jeho prostředí je poněkud nezvyklé, avšak velice
přehledné a graficky zdařilé. Při podrobnějším zkoumání zjistíte, že mnoho
částí uživatelského rozhraní je tvořeno pomocí HTML komponent a zapouzdřováním
Internet Exploreru.
Celý balík obsahuje několik překladačů různých programovacích jazyků. Jedná se
především o Visual Basic, Visual FoxPro, Visual C++ a hlavně také jazyk, který
nás v tomto článku zajímá nejvíce, totiž Visual C#. Instalace sice probíhá bez
problémů, ale časový odhad instalačního programu byl velice nerealistický.
Proto pokud hodláte nástroj instalovat, držte se pevně přísloví "vyčkej
času..." a ignorujte časové údaje oznamované instalačním programem.

Nové rysy
Po zdařilé instalaci nového prostředí Visual Studio.NET jistě všichni budou
chtít toto prostředí ihned vyzkoušet. Čeká vás překvapení hned na první pohled:
celé prostředí je v úplně novém kabátě. Jelikož popisovat prostředí by bylo
příliš náročné a hlavně nepřesné, posuďte je sami pohledem na obrázek.
Screenshot ovšem umožňuje vytvořit si jen částečnou představu o tomto produktu,
neboť celé prostředí může být přizpůsobeno vašim individuálním potřebám, ať už
je to přidávání různých plug-inů nebo pouze dotváření maker a manipulace
tlačítky na nástrojových lištách.
Na zmíněném obrázku již můžete vidět některé z nových vlastností vývojového
prostředí. Například v jazyce C# (ale i v jiných prostředích) je možné některé
části kódu sbalovat tak, aby se na obrazovku vešlo pouze to nejnutnější. Na
sbalený kód je pak možné nahlédnout, když se myší pozastavíme na okénku se
třemi tečkami, které se zobrazuje na konci první řádky sbaleného kódu.
Většina oken vám bude známá či velice povědomá z předchozích verzí vývojového
nástroje, avšak okno dynamic help (dynamická nápověda) je naprosto novým rysem.
Podle toho, kde se v IDE pohybujete a co vytváříte nebo editujete, nabízí toto
okno samo nápovědu na relevantní témata.
Dalším novým oknem je např. i Task List (seznam úloh). Ten umožňuje
programátorům označit mj. části kódu s komentářem. Seznam úloh je navíc
automaticky doplňován chybami nalezenými v době překladu. Všechny úlohy jsou v
tasklistu řazeny v tabulce. Po doubleclicku na kteroukoliv úlohu je zobrazen
patřičný kód. Úlohy, které jsou hotové, mohou být potom v levém sloupci
odškrtnuty a jsou ze seznamu odstraněny.
Co na zmíněném obrázku vidět není, jsou menu. Ačkoliv jejich funkčnost zůstává
naprosto stejná, jejich vzhled doznal výrazné změny. Již se nejedná o klasická
pulldown menu s šedivým pozadím. Místo toho jsou všechna menu na bílém pozadí,
ohraničena jednoduchou černou čarou. Taková menu se budou objevovat stále
častěji, neboť již jsou zahrnuta do nové verze operačního systému s kódovým
označením Whistler, který je již také k dispozici v první betaverzi.
Celý nástroj zahrnuje mnoho dalších funkcí, které jsou svým způsobem unikátní,
bohužel jejich množství je daleko za hranicí toho, co může být uvedeno v jednom
článku.

Pojďme programovat
Teď, když již známe některé schopnosti nového Visual Studia.NET, je nejvyšší
čas přistoupit k tomu, o čem má tento seriál být především, a to je jazyk C#.
Nejprve si stručně představíme druhy aplikací, které je možné pomocí C#
vytvářet.
Nový projekt založíme v menu File, pod položkou New a volbou Project. Prostředí
nám nabídne dialog uvedený na druhém z obrázků. Jelikož je naše povídání
zaměřeno na jazyk C#, uvedu zde pouze šablony, které jsou k dispozici pro tento
jazyk. Volbu jazyka a platformy provádíme výběrem v levém stromovém okně
dialogu. Šablonu pak volíme v pravém seznamu.
První z nich je Windows Application. Tato šablona je určena pro vývoj aplikací
využívajících ke komunikaci s uživatelem především formulářová rozhraní.
Vytvoří prázdnou aplikaci, zahrnující všechny nutné reference pro psaní
formulářově orientovaných aplikací pomocí technologie WinForms.
Další v seznamu je Console Application. Šablona pro console application
umožňuje vytvářet aplikace ovládané z příkazové řádky, které nevyžadují bohaté
uživatelské rozhraní a postačí jim výstup na konzoli.
Projekt Class Library umožňuje vytvářet třídy, které budou používány v jiných
aplikacích.
Windows Control Library je dalším typem projektu, který můžeme vytvářet.
Projekty tohoto typu obsahují controly (ovládací prvky), které budou použity v
jiných aplikacích.
Díky Windows Service lze vytvářet aplikace, které poběží jako služba (service)
pod Windows NT nebo Windows 2000. Web Application, jak už název napovídá,
slouží k vytváření aplikací, které používají jako uživatelské rozhraní statické
nebo dynamické webové stránky. Tyto aplikace jsou umístěny na webovém serveru.
Šablona pojmenovaná Web Service umožňuje tvorbu webových služeb, které budou
využívány jinými aplikacemi. Tyto aplikace jsou velice těsně integrovány do
jádra platformy .NET.
Web Control Library je projekt, ve kterém budou controly pro použití ve
webových aplikacích.
Zbývající dvě šablony jsou velmi podobné. Empty Project nám pouze založí
prázdný projekt pro vytváření lokálních aplikací. Naproti tomu Empty Web
Project zakládá prázdný projekt, který bude umístěn na webovém serveru a bude
obsahovat webovou aplikaci.
V příštím díle našeho seriálu se už můžete těšit na trochu konkrétního
programování v C#.
1 0003 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.