Ušetříte migrací z Exchange na linuxovou poštu?

Tlak na opuštění platformy Microsoftu může být zejména u středně velkých firem vzhledem k napjatému rozpočtu na IT...


Tlak na opuštění platformy Microsoftu může být zejména u středně velkých firem
vzhledem k napjatému rozpočtu na IT velký. Produkty Microsoftu včetně
poštovního serveru Exchange totiž vyžadují upgrade cca každých 18 až 24 měsíců,
což je pro peněženku zákazníků velká zátěž. To vede mnohé IT profesionály k
rozhodnutí poohlédnout se po řešeních, jež jsou schopna podobnou práci odvést
za mnohem menších nákladů. Migrace na jinou platformu ovšem může mít tragické
důsledky, poněvadž následky selhání mohou ve výsledku stát firmu nemalé peníze.
Provedli jsme tedy sérii testů, abychom zjistili, jak obtížný je přechod z
Microsoft Exchange Serveru na cenově výhodnější linuxové poštovní servery.

Výhody migrace na linuxová řešení jsou velmi lákavé: delší životnost investic
do technologií a menší závislost na produktech Microsoftu nutných k dosažení
plné funkčnosti. Alespoň taková byla teorie, kterou jsme se rozhodli v našich
testech ověřit. Mohou podnikoví správci úspěšně migrovat z Exchange Serveru na
úplně jinou platformu a má takový zásah vůbec smysl? Abychom to zjistili,
vypracovali jsme metodiku k migraci z Exchange Serveru, v níž jsme proti sobě
postavili malou skupinu linuxových poštovních serverů a Microsoft Exchange 2003
Enterprise Edition.
V případě komerčních linuxových řešení šlo o Novell SuSE Linux Openexchange
4.1, Scalix 9.0.1 a Stalker Software CommuniGate Pro 9.0.1. Přizvali jsme také
již zmíněný Microsoft, jenž reagoval s překvapivým entuziasmem a poslal nám k
testování plnou verzi systému Windows 2003 Server a Exchange Server 2003
Enterprise Edition.
Náš testovací scénář počítal se správcem sítě, který se stará o 500 počítačů a
servery s instalovanými platformami Windows 2000 Server a Exchange Server 2000.
Uživatelské počítače běžely pod Windows XP Professional a používaly Microsoft
Outlook 2000, XP a 2003. Cílem našeho testu byla migrace z poštovního serveru
Exchange 2000 na jiné, linuxové nebo aktuální řešení Microsoftu.
Během našeho testování jsme tedy viděli víc poštovních serverů, než bychom si
sami kdy přáli, a když jsme linuxové produkty postavili proti Exchange Serveru,
objevili jsme mezi nimi překvapivě silné konkurenty řešení od Microsoftu.

Novell SuSE Linux Openexchange 4.1
Produkty společnost SuSE patřily po řadu let mezi příznivci Linuxu k
nejpopulárnějším, a když Novell před časem tuto firmu koupil, otevřela se cesta
k zajímavým produktovým kombinacím. SuSE Linux Openexchange 4.1 (dále jen SLOX)
je založený na úctyhodném poštovním serveru Postfix, a jak vyplynulo z našeho
testování, instaluje se z prověřovaných produktů nejsnáze. Důležitou roli
přitom hraje skutečnost, že SLOX "překvapivě" běží na SuSE Linuxu a Novell
spojil poštovní server a operační systém do jedné instalační procedury.
Jednoduše tedy spustíte server, založíte CD do mechaniky a jen sledujete, jak
se operační systém i e-mailový server najednou nainstalují.
Ve skutečnosti se SLOX nainstaluje jen tehdy, pokud má k dispozici části
operačního systému SuSE. Než tedy vyrazíte koupit pro svůj poštovní server
jinou linuxovou distribuci, měli byste si tento fakt uvědomit.
Jelikož výrobce dodává jak operační systém, tak i poštovní server spolu v
jednom balíku, ten obsahuje webový administrační nástroj, jež pokrývá jak
poštovní, tak i systémové funkce. Orientace v konzoli je snadná, ale jsou v ní
ještě oblasti, které by mohly být intuitivnější. Nástroj sice pokrývá většinu
funkcí administrace systému, ale některé pokročilé funkce pošty (jakou je
například relay domains, předávání domén) nelze z grafického rozhraní
konfigurovat; konfigurační soubor lze ale upravit přímo (jste-li ovšem znalý
Postfixu).
SLOX neobsahuje nástroj pro migraci z Exchange. Dotázali jsme se tedy u
technické podpory Novellu, jejíchž pracovníci nám doporučili zakoupit migrační
nástroj CMT (Common Migration Tool) od firmy Binary Tree. CMT jsme
nainstalovali na naši pracovní stanici s Windows XP, přičemž již při prvním
pokusu o jeho spuštění jsme čelili chybě "unable to log into top level folder"
(nelze se přihlásit do nejvyšší úrovně složky). Abychom tento problám vyřešili,
museli jsme se na stanici přihlásit jako administrátor Exchange. Tento fakt
dokumentace od Binary Tree opomenula zmínit; v nápovědě také chyběly stránky
pro tuto sekci, což z migrace dělalo menší dobrodružství.
Poté, co jsme z migrovaného serveru pomocí CMT získali data, vrátili jsme se
zpět ke SLOX serveru a narazili na několik dalších problémů. První se objevil,
když jsme se pokoušeli importovat data nástrojem SLOXMigration.pl obsaženým v
instalaci. Ten kvůli chybějícímu modulu Perlu (jenž měl být v instalaci též)
nefungoval správně. Po menším pátrání jsme však našli způsob, jak modul
doinstalovat a pokračovat v migraci.
Na jiný zajímavý problém jsme narazili, když jsme z webového rozhraní ručně
vytvářeli uživatele. Každý pokus napoprvé selhal a druhý se pak povedl.
Zmíněnou situaci jsme podrobně vepsali do e-mailu a poslali jej na technickou
podporu SLOXu. Bohužel ještě v době vydání tohoto článku jsme neobdrželi žádnou
odpověď.
ISLOX MAPI konektor pro Outlook pracoval se záznamy v poštovní schránce
správně, ale při pokusu nahlédnout do veřejných složek vyrobil WebDAV chybu.
Problém s veřejnými složkami je zřejmě na straně iSLOXu; webové rozhraní se
proto ukázalo být použitelnější než spojení s Outlookem. SLOX se na rozdíl od
ostatních testovaných produktů komunikujících prostřednictvím protokolu IMAP
(nebo jiného proprietárního) spoléhá na POP3. Ve výchozím nastavení POP3 stáhne
zprávy ze serveru do klienta a následně je na serveru smaže. Pokud není toto
nastavení na klientu ručně změněno, zprávy nemohou být po přečtení v Outlooku
přes webové rozhraní znovu otevřeny, poněvadž už na serveru nejsou.
SLOX používá jako MTA (Mail Transfer Agent, prostředek pro přenos pošty) open
source poštovní systém Postfix, což je ve srovnání s použitím proprietárního
příjemná volba. V Postfixu je možno nastavit několik volitelných doplňků, jako
například antivirovou a antispamovou kontrolu.
Co se týká instalace, nemá SLOX mezi testovanými servery konkurenci. Avšak poté
se migrace z Exchange Serveru Microsoftu ukazuje jako složitá, přičemž jeho
MAPI konektor nepatří mezi nejlepší. Nicméně pro IT pracovníky obeznámenými se
SuSE produkty a ochotné naučit se jeho zvláštnosti, je SLOX stabilním řešením,
podepřeným výrobcem známým svými spolehlivými technologiemi.

Stalker CommuniGate Pro 9.0.1
CommuniGate Pro firmy Stalker Software patří sice k nejméně známým produktům
našeho testu, avšak je výjimečně vyspělým a odolným poštovním serverem, jenž
konkuruje Exchange Serveru nejen na Linuxu, ale i na pár tuctech dalších
operačních systémů včetně NetWare, Windows a na téměř každé jiné odnoži Unixu.
Abychom dodrželi podmínky našeho testu (zaměřeného na Linux), nainstalovali
jsme CommuniGate Pro 9.0.1 na RHEL 3.0, přičemž instalace operačního systému
zůstala ve výchozím serverovém nastavení. Instalace CommuniGate si pak
stěžovala, že chybí několik souborů gcc (gcc je GNU překladač C). Stalker by
řešení měl tohoto problému rozhodně zapracovat do své dokumentace.
Když jsme zmíněné soubory doinstalovali, vše se začalo obracet k lepšímu.
Nejdříve jsme narazili na hezky navrženou na webu založenou administrátorskou
konzoli. Toto rozhraní podporovalo většinu funkcí pro spravování systému, ale
kdykoli jsme přepínali mezi jednotlivými sekcemi panelu, byli jsme nuceni
opakovaně zadávat heslo, což bylo protivné.
Na rozdíl od ostatních účastníků testu zvládá Stalker migraci mailboxu
"interně" a nabízí volně přístupný obslužný program zvaný GCP, jež si můžete
stáhnout z webových stránek firmy Stalker. Na nich rovněž naleznete aplikaci
pwdump, jež z Windows "vytáhne" uživatelská hesla tak, aby je bylo možno
přesunout do CommuniGate (nemusíte je tak vytvářet znovu). Tato možnost je
příjemnou vlastností pro organizace, které neplánují použití Active Directory.
Pomocí zmíněného programu GCP byl převod poštovních schránek jednoduchý
(nejdříve bylo pro Exchange Server ale nutné vytvořit doménový účet s
administrátorskými právy). Tento nástroj nepodporuje migraci veřejných složek,
což jsme obešli vytvořením kopie veřejné složky v běžné uživatelské schránce.
Stalker při testu migrování selhal v jedné oblasti: chybí mu taktika pro
souběžnou existenci obou serverů. Dokumentace přitom neposkytuje žádnou
informaci, jak sdílet SMTP příponu pro danou společnost (např. uzi
vatel@firma.cz) mezi dvěma systémy nebo jak během migrace synchronizovat
adresáře mezi CommuniGate Pro a Exchange Serverem. Návrhy nabízené techni-ckou
podporou firmy Stalker nás daleko nedovedly. V závislosti na tom, jak dlouho
vaše společnost bude potřebovat existovat na dvou poštovních serverech, to může
být víc než jen menší potíž.
Co se týká webového rozhranní, to bylo na pohled dobře navržené a přehledné a
zásuvný modul (plug-in) MAPI pro Outlook pracoval správně. Vyhledávání
Volno/Obsazeno mezi CommuniGate a Exchange je dosaženo použitím funkce Hledání
Volno/Obsazeno zabudované v Outlooku.
Doporučení výrobce, jak hledat uživatele zůstávající ještě na Exchange Serveru,
spočívá v definování LDAP adresářového záznamu v nastavení Outlooku každé
pracovní stanice tak, aby ukazoval zpět na server s Active Directory. To je
sice efektivní, ale časově náročné, protože to musí být nastaveno v profilu
každého uživatele na každé stanici. Na druhou stranu asi lze vytvořit (pro
Windows) skript, jenž by tuto úpravu rozdistribuoval na více počítačů.
Na rozdíl od ostatních produktů tohoto testu nevyžaduje CommuniGate Pro mnoho
softwaru od jiných výrobců. Dodatečné přídavné moduly, které podporují
antivirovou a antispamovou funkčnost, jsou sice k dispozici na webových
stránkách firmy Stalker, ale vyžádají si další výdaje za příslušné licence.
Stalker je také jedinou společností v tomto přehledu, jež se snaží mít v
jediném serverovém produktu co nejvíce forem odesílání a příjmu zpráv.
CommuniGate Pro je navržen, aby mohl v budoucnu podporovat IM (instant
messaging) a SIP. Z konkurentů nabízí podobnou funkčnost pouze Microsoft, i
když tam je vyhrazena pro jiné produktové řady.
Další významná odlišnost Stalkeru od ostatních produktů se dotýká licenčního
schématu výrobce. Stalker svou finanční politiku spojuje se sazbou za objem
přenesených zpráv za hodinu namísto na počtu uživatelů. To mnohým firmám může
způsobit problémy, protože zakoupený limit můžete z různých neočekávaných
důvodů překročit, například při propuknutí velké nákazy virem nebo červem z
internetu.
Do doby, než budete tento článek číst, bude k dispozici nová verze CommuniGate
Pro se zvýšenou podporou pro kalendářové klienty využívající http, podporu pro
autentizaci Kerberos v Active Directory a nový MAPI konektor.
Nakonec jsme s CommuniGate Pro byli velmi spokojeni. Nejde o žádnou
začátečnickou linuxovou platformu, ale o vytříbený a odolný poštovní server.
Naše jediná výhrady plynou z podivného licenčního schématu a z nutnosti
jakýkoli doplňkový software dokupovat od výrobce. Obrátit se na firmu Stalker v
případě nutnosti antivirové nebo antispamové ochrany nebo pro podporu IM a VoIP
vás ve výsledku může přijít na hodně peněz.

Scalix 9.0.1
Poštovní server od Scalixu není na tomto poli rozhodně žádným nováčkem, přičemž
mezi jeho hlavní přednosti patří velmi nízká cena, která zahrnuje všechny
funkce, jež byste si mohli přát. Je toho mnoho, co se vám na Scalixu 9.0.1 může
líbit ačkoli jsme se dostali do určitých problémů s jeho dokumentací.
Scalix jsme testovali na RHEL 3.0 jako na jednom z doporučovaných operačních
systémů. Dokumentace proto obsahovala instrukce, jaké balíčky mají být do
instalace zahrnuty.
Během počáteční fáze instalace jsme narazili pouze na jedno problematické
místo. Podle instrukcí Scalixu jsme si stáhli a instalovali nejnovější verzi
Java SDK a aplikačního serveru Apache Tomcat. Nová verze Apache následně
zapříčinila selhání webového rozhraní. Záležitost jsme však byli schopni po
zavolání na podporu Scalixu vyřešit.
Webový administrační nástroj Scalixu obsahuje jednoduchého pomocníka, jenž vás
provede prvotním nastavením. Dále zde naleznete řadu nástrojů pro migraci z
Exchange do Scalixu, a to včetně skriptů, jež pod Scalixem vytvoří uživatelské
účty a vyplní adresářové informace. Naplnění Scalixových adresářů informacemi o
uživatelích v Exchange Serveru je provedeno dalším shell skriptem.
Se shell skripty jsme zpočátku měli potíže: vypadaly, že je někdo vytvořil v
textovém editoru Windows. Naše pokusy skripty pustit nejprve selhaly, načež
jsme museli spustit linuxový program dos2unix a skripty převést.
Scalix obsahuje i nástroj pro migraci poštovních schránek od firmy CompuSven.
Tento program běží na pracovní stanici s Windows a využívá doménový uživatelský
účet s administrátorskými právy pro Exchange. Poté, co jsme s pomocí shell
skriptů vytvořili uživatelské účty, mohli jsme CompuSven použít k přetažení
poštovních dat z Exchange.
CompuSven pracoval dobře, ale v dokumentaci bychom toho chtěli mít trochu více.
Dostali jsme se například do problémů při formátování jmen uživatelů. Oprava
vyžadovala změnu v souborech s příponou .ini, což nebylo zdokumentováno a
odpověď jsme nenašli ani v on-line nápovědě. Museli jsme tedy nakonec zavolat
na technickou podporu.
Velmi se nám líbil jedinečný přístup Scalixu k soužití s Exchange Serverem
během migrace. Všechny uživatelské účty jsou ve Scalixu vytvořeny s nastaveným
pravidlem na automatické přesměrování zpráv zpět na Microsoft Exchange. To
dovoluje už namigrovaným uživatelům posílat poštu svým kolegům zatím zůstavším
na Exchange serveru, jako by už byli na Scalixu. Namigrujete-li další
uživatele, automatické přesměrování jednoduše buď ručně nebo pomocí přiloženého
shell skriptu vypnete.
Během testování koexistence obou serverů jsme zjistili, že elektronická pošta a
adresáře fungovaly hladce, ale problémy jsme zaznamenali při práci s plánovačem
schůzek. Odezvy naplánované schůzky posílané mezi servery se nedostaly do
adresáře ve Scalixu.
K připojení existujícího Outlookového klienta k novým schránkám ve Scalixu jsme
použili připravený MAPI konektor. Jeho nastavení bylo jednoduché, pracoval
dobře a neměl by pro nikoho již obeznámeného s Outlookem představovat žádný
velký problém. Webové rozhraní poštovní schránky bylo také snadno použitelné.
Scalix po našem testu avizoval verzi 9.2, která rozšíří funkce administračního
panelu a vyřeší přehmaty v instalačním pomocníkovi.
Scalix je solidním řešením pro firmy, jež potřebující řadový poštovní server.
Jeho strategie migrace a souběžné koexistence serverů je vynikající. Na druhou
stranu webová administrace by se potřebovala trochu více odpoutat od příkazové
řádky. U Scalixu nenajdete doplňky, jakými je podpora IM nebo SIP, ale
dostanete se vám do rukou odolný poštovní server s linuxovou spolehlivostí.

Microsoft Exchange Server 2003 Enterprise Edition
Test linuxových konkurentů Microsoft Exchange Serveru by nebyl úplný, kdybychom
se nepodívali i na tuto dominantní aplikaci na trhu poštovních serverů.
Exchange Server jsme tedy podrobili stejnému postupu a migrovali jsme z verze
2000 na poslední vydání 2003. Výsledky byly přitom příznivější než jsme
očekávali.
Mezi novými vlastnostmi Exchange Serveru 2003 můžete objevit například možnost
jemněji nastavit přístupová práva, nové vlastnosti skupinového rozesílání,
integrovanou podporu proti spamu nebo rozšířenou podporu antivirových produktů
od jiných firem. Exchange 2003 Enterprise Edition je překvapivě rozsáhlým
produktem, ale buďte připraveni, že za něj zaplatíte.
Původně jsme předpokládali, že migrace bude hračkou, protože zůstáváme na
platformě Exchange Serveru a jen jednoduše "vylepšujeme" verzi softwaru. I když
to bylo rozhodně snazší než přechod na platformu jiného operačního systému,
objevilo se přece jen více neočekávaných "překvapení".
Na existujícím Exchange Serveru 2000 bylo nakonfigurováno 500 uživatelů, které
jsme měli v úmyslu migrovat na Exchange 2003. Ten jsme nainstalovali na druhý
počítač a přidali jej do doménového řadiče. Ještě předtím jsme však spustili
pomocný program ADPrep, jenž připraví server s Windows 2000 pro upgrade na
Windows 2003 rozšířením schématu Active Directory, přidáním nových adresářových
objektů, rozšířením bezpečnostních řetězců (security descriptors) a jinými
šikovnými drobnostmi.
To nás přivedlo k důležitému zjištění: pokud migrujete z Exchange 2000 na verzi
2003, nemusíte sice server přesouvat z operačního systému Windows na Linux, ale
s upgradem Exchange vás Microsoft požádá, abyste z Windows 2000 přešli na
Windows 2003. To sice neznamená, že byste nemohli provozovat Exchange 2003 na
Windows 2000, ale upgrade na Windows 2003 je jediným způsobem, jak se dostat k
plné funkčnosti, jako je integrace Active Directory a komunikace mezi Outlookem
a Exchange Serverem přes HTTP. Podobně je také doporučován upgrade na Office
2003 (Exchange 2003 je dodáván jak s Outlookem 2003, tak s příslušnými
licencemi pro přístup klientů bez ohledu na to, jakou verzi Office vaši
uživatelé používají).
Jako svědomití recenzenti jsme tedy rovněž provedli upgrade Windows Serveru z
verze 2000 na 2003. Následně jsme spustili pomocníka pro zprovoznění Exchange
2003, který umožňuje splnit nezbytné podmínky pro instalaci Windows ASP .Net a
služeb NNTP a SMTP. Nakonec jsme restartovali konfigurační utilitu, přičemž na
obrazovce se nám objevila instalační chyba Forest preparation.
Z toho se vyklubal docela záludný problém. Ale po přečtení dvou článků z
technické znalostní báze Microsoftu (Microsoft TechNet Knowledge Base) a
samostatného hledání na webu jsme našli článek, jenž naznačoval, že viníkem je
proměnné prostředí (environment variable). Nebyl to zásadní problém a nakonec
jsme si s ním snadno poradili. Vezmeme-li ovšem v úvahu, že oba operační
systémy i poštovní servery pocházejí od stejného výrobce, byl tento zádrhel
neočekávaný.
Po ukončení instalace jsme se pokusili nainstalovat ještě Exchange 2003 Service
Pack 1. Opět jsme zjistili, že i přes prostředí od jediného výrobce je potřeba
stáhnout hotfix. Když jsme jej přidali, zbytek instalace proběhl úspěšně.
Samotný přenos uživatelů (buď jednotlivě nebo ve skupinách) už byla hračkou.
Tady se migrace z Exchange do novějšího Exchange opravdu vyplatí.
Většina funkčností při souběžném provozu obou serverů fungovala dobře.
Odesílání e-mailů a sdílení adresářů mezi uživateli Exchange 2000 a 2003 tedy
nebyl žádným problémem. Vyhledávání Volno/Obsazeno nejprve nepracovalo, protože
na novém serveru nebyla kopie veřejného adresáře Volno/Obsazeno. Poté, co jsme
jej vytvořili, mohli jsme sdílet i kalendářové informace.
Nová verze Outlook Web Accessu (OWA, webový přístup k Outlooku) byla
nejpůsobivější stránkou Exchange 2003. Velmi věrně se podobá standardnímu
klientu Outlooku 2003 jak stylem, tak funkčností, a vytváří tak opravdovou
alternativu použití plného klienta. Jediným problémem OWA 2003 je skutečnost,
že jeho plná funkčnost je dosažitelná pouze při použití Internet Exploreru.
Vzhledem k reputaci IE s neustávajícími bezpečnostními problémy to nemusí
mnohým zákazníkům úplně vyhovovat.
Celkově však bylo tato migrace, odhlédneme-li od dvou okrajových dobře
zdokumentovaných technických zaškobrtnutí, mnohem hladší než u kteréhokoli z
linuxových produktů. Otázkou ale zůstává, zda instalační "pohodlí" převáží nad
podstatnou cenovou výhodou nabízenou linuxovými alternativami.

Vyplatí se migrace?
Z hlediska nákladů jsme v jednoduché obměně Exchange Serveru za linuxový
poštovní server nenašli dostatečnou výhodu. Rozdvojení znalostí a softwarových
zdrojů stojí v dlouhodobém měřítku jednoduše příliš mnoho. Ale migrace dává
mnohem více smysl, je-li nasazení linuxového poštovního serveru prvním krokem v
postupném přechodu celého serverového zázemí na platformu Linuxu. Server pro
odesílání a příjem zpráv představuje velký kus serverových zdrojů jakékoli
sítě, avšak současně je dostatečně samostatný a uzavřený, aby počítačovým
administrátorům umožnil nakouknout do zákulisí Linuxu.
Navíc na nás námi testované komerční linuxové poštovní aplikace udělaly velký
dojem. CommuniGate Pro nás například zaujal rozsahem funkčnosti a produktovou
vyspělostí. Scalix je rovněž vyspělým produktem, i když je určen výhradně pro
elektronickou poštu a služby pro spolupráci založené na elektronické poště a
neobsahuje sady funkcí tvořících komunikační centrum. Novell SuSE Linux
Openexchange 4.1 je rovněž vyspělým řešením, ale musí vystoupit z novellského
stínu a prokázat, že umí stát na vlastních nohách. Očekává se totiž, že Novell
přesune svou pozornost plně na vlastní poštovní balík GroupWise (co tvrdí
ředitel Novellu v rozhovoru v tomto čísle, se dočtete na str. 11).
Ale přesto všechno zůstává Exchange Server 2003 Enterprise Edition přitažlivým
řešením zejména pro ty, kdo jsou již s touto platformou obeznámeni. Snadný
přechod na novou verzi a stálé rozšiřování integrace s ostatními produkty
Microsoftu jsou přesvědčivými argumenty. I když základní podpora stojí u
Microsoftu více než bychom si přáli, společnost má neuvěřitelně rozsáhlé zdroje
podpory a technických znalostí zákazníkům volně dostupných.
Důvody, proč byste měli vyzkoušet i jiné možnosti než tu, kterou nabízí
Microsoft, se dotýkají bezpečnosti a stability produktu. Naneštěstí pro IT
administrátory, kteří jsou vyzváni k doložení těchto tvrzení pevnými důkazy,
existuje málo přesných a objektivních studií, jež opravdu ve zmíněných
oblastech srovnávají serverové produkty platformy Windows a Linux. Navíc
největšími bezpečnostními dírami většiny středně velkých sítí jsou Outlook a
Internet Explorer v našem testovacím scénáři jsme se oběma aplikacím vyhnuli.
Střet linuxové elektronické pošty s "Billovou" poštou tedy zůstává obtížnou
výzvou. Středně velké podniky mohou očekávat úspory, pokud se po postupném
migrování zaměří na úplný přesun na linuxovou serverovou platformu. Produkty
Microsoftu zůstávají zaměřeny na velké společnosti, takže menší podniky s více
statickými požadavky na odesílání a příjem zpráv mohou beze strachu opravdu
využít reputaci Linuxu. Ta se dá popsat jako "zapoj mě a zapomeň na mě".











Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.