Uvnitř úspěšné firmy by měl být chaos

Podle futuristů umožní IT spolu s výsledky vývoje v oblasti bioa nanotechnologií vznik adaptivního podniku. IT odděle...


Podle futuristů umožní IT spolu s výsledky vývoje v oblasti bioa
nanotechnologií vznik adaptivního podniku.
IT oddělení firem si postupem času získala velkou vážnost a v současnosti plní
přesně stanovené úkoly podle precizně daných pravidel. To by se ale mělo
změnit. Ekonomická hodnota dennodenních IT činností bude klesat a množství z
nich bude outsourcováno. Uvnitř firem pak zavládne pozitivní chaos. To alespoň
vyplývá ze slov futurologa Christophera Meyera.
Meyer byl v letech 1995-2002 šéfem Center for Business Innovation v rámci Cap
Gemini Ernst & Young. V té době také založil společnost Bios Group, která se
zabývá investicemi do obchodních aplikací založených na výsledcích výzkumu v
oblasti teorie komplexnosti.
V roce 2002 stál u zrodu konference Nerve věnované aplikaci teorie adaptivních
systémů, v jejímž rámci mimo jiné odkrýval, jak se mohou firmy automaticky
vyvíjet v reakci na změny ekonomického prostředí. Meyer současně zkoumá také
principy a důsledky přicházející "molekulární ekonomiky", která je podle jeho
názoru důsledkem rychle se rozvíjejících oblastí nanotechnologie,
biotechnologie a materiálových věd.
Meyer je spolu se Stanem Davisem autorem 3 knih, z nichž poslední nese název Je
to naživu: Přicházející konvergence informací, biologie a byznysu (Its Alive:
The Coming Convergence of Information, Biology, and Business; vydalo ji loni
nakladatelství Crown Business). My jsme měli příležitost Meyerovi položit
několik otázek týkajících se konceptů uvedených v jeho knize, která odhaduje
vývoj pro následujících 10 let.

Jaké důsledky bude mít spojení takzvaného adaptivního podniku a dospívajících
informačních technologií?
To záleží na úhlu pohledu a také na tom, kam jej upřete. Představte si třeba
svět autonomních agentů sbírajících množství nejrůznějších dat, software pro
rozpoznávání vzorů nebo globálně distribuované rozhodovací systémy to jsou
technologie, od kterých lze očekávat vznik zcela nových, revolučních aplikací.
Ekonomická hodnota dennodenních IT činností bude klesat a jejich realizace bude
pravděpodobně outsourcována často do zámoří.

V souvislosti se svými výzkumy často jmenujete firmy John Deere, IBM nebo
General Electric jako ty, které používají genetické algoritmy. Díky nim dochází
ke spontánnímu vývoji softwaru a důsledkem toho je vznik stále lepších a
lepších řešení. Za jak důležitý považujete tento koncept?
Za skutečně velmi důležitý. Genetické algoritmy jsou jednou z řady technik z
kategorie nedeterministického programování. Zde není cílem vytvořit kód, který
je vždy naprosto bez chyby a dá pokaždé tu samou odpověď. Smyslem této práce je
vznik kódu, jenž vyřeší problémy, které v některých případech jsou pro člověka
jen obtížně pochopitelné, protože jsou nelineární a nedeterministické. V
některých případech, pokud takový kód spustíte dvakrát, nedostanete vždy tu
samou odpověď, ale můžete dostat stejně dobré různé odpovědi. Aplikace
genetických algoritmů stojí na počátku, slibuje velké přínosy, ale nejde o
jednoduchou problematiku.

A co simulace založené na agentech, další nedeterministická informační
technologie, která je podle vaší knihy používána v Southwest Airlines, u
amerického námořnictva, u Walta Disneyho i v několika dalších organizacích?
Tato technologie je zatím používána hrstkou lidí, a to velmi specializovanými
způsoby. Očekávám, že bude mít velký dopad především na sociální vědy.
Představuje totiž správný způsob, jak modelovat systémy složené z lidí
například chování zákazníků. Tato technika je nyní ve stadiu objevování, ale
přesto je zřejmé, že je už dostatečně dobrá na to, aby stálo za to ji zkoumat.

Setkáme se s takovými technologiemi v praxi třeba v softwarových balících SCM
(Supply Chain Management)?
Ano, určitě. Vím například, že i2 Technologies a SAP pracují na využití
některých z těchto nápadů v praxi. Jedna z hlavních konkurenčních bitev by se
mohla odehrát právě o funkce, které tyto balíky učiní adaptabilnějšími na
operační podmínky v reálném čase.
V řetězcích dodavatelů a odběratelů trvá dodávkám několik dní, než se přesunou
z jednoho místa na druhé. Během tohoto času se však může stát, že se změnily
podmínky pro optimální využití zboží a cíl dodávky by se tak měl změnit. Jak
ale zabudujete do svých systémů pro správu zdrojů schopnost zjistit a
rozhodnout v reálném čase o potřebných opatřeních? Jde o optimalizaci
dodavatelského řetězce v reálném čase, což je protiklad k optimalizaci v rámci
dříve pevně dané skupiny pravidel.

Jako jednu specifickou aplikaci uvedených nedeterministických technik zmiňujete
i tvorbu cen v reálném čase.
Jistě je užitečné mít schopnost říci například: "Tohle auto má mít cenu vyšší,
než je cena doporučená, a tento model by měl být naopak výrazně zlevněn" a to v
závislosti na objemu výroby nebo množství zboží na skladě. Jde o příklad
schopnosti, která by se měla objevit ve velkých podnikových softwarových
balících. Abychom mohli podporovat tento druh funkcí, lidé z IT budou muset
hledět na data jako na tok informací o reálném světě, nikoli jen čistě jako na
transakce.

Tvrdíte, že množství z těchto dat bude pocházet ze senzorů, které se stanou
levnými a všudypřítomnými, a to jako důsledek revoluce v molekulárních vědách.
Ano a to znamená, že bude k dispozici daleko větší objem dat než bývalo zvykem.
Takže nějaká IT skupina, která se skutečně bude snažit pomoci firmě k lepším
výsledkům, půjde za svým managementem a řekne: "Jaké informace potřebujete k
tomu, abyste mohli zajistit vyšší výnosy?" A potom začne přemýšlet, jak tyto
informace získat v reálném čase. Klíčovou informací tu bude chování zákazníků a
zde se mohou senzory velmi dobře uplatnit.

Jaké výzvy to staví před IT?
Bude třeba analyzovat principy zjištění akce a vyvolání příslušné reakce v
konkrétním odvětví, kde firma podniká. Následně se stane nezbytností používání
technologií, které zvládnou práci s obrovskými proudy dat.

Říkáte, že firmy a jejich IT oddělení mají "fungovat na hraně chaosu". Jak se
to může pozitivně projevovat?
Konkurenční výhoda spočívá ve schopnosti pocítit změnu v prostředí a reagovat
na ni rychleji než kdokoli jiný. Tím své oponenty vyvedete z rovnováhy i
přesto, že se sami cítíte být mimo rovnovážný stav snažíte se totiž realizovat
změny, a to tak rychle, jak jen dokážete. A vaše IT může vytvořit konkurenční
výhodu tím, že je schopno projít řetězcem orientace-pozorování-rozhodnutí-
realizace rychleji.

Mohla by taková rychlá změna ohrozit základní poslání IT?
IT oddělení nemohou vidět své poslání jako setrvávání na současné
infrastruktuře, zajištění její 99,99% dostupnosti a podobně. Cestou k úspěchu
bude outsourcing běžných IT operací a soustředění se na byznys. Díky této
orientaci budou mít firmy schopnost nejrychlejší možné reakce. Činnosti, které
zůstanou doma, budou poněkud chaotické, ale tak to má být.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.