Uživatelské rozhraní zítřka vás uvidí a uslyší

Nová uživatelská rozhraní budou schopnáadekvátně reagovat na gesta a mluvené slovo.Klávesnici a myš sice zatím zře...


Nová uživatelská rozhraní budou schopnáadekvátně reagovat na gesta a mluvené
slovo.Klávesnici a myš sice zatím zřejmě zcela nenahradí,ale i tak usnadní
ovládání počítačů.
Počítače budoucnosti budou schopné vykonávat úkoly podle toho, co jim řeknete,
na co budete ukazovat prstem nebo kam se podíváte. To ovšem neznamená, že vaše
klávesnice a myš brzy zmizí. Nová rozhraní je spíše jen doplní.
"Nikdy není třeba vyhazovat cokoliv, co funguje," říká Joseph Olive, ředitel
multimediální komunikační výzkumné laboratoře firmy Lucent Technologies.

Jako doplněk
Výzkumní pracovníci, kteří tvoří nové generace uživatelských rozhraní,
přistupují k ovládání počítačů pragmaticky. K dosavadním způsobům přidávají
podporu rozpoznávání řeči, pohledu, gest a dalších přístupů. Vždy ovšem záleží
na konkrétní situaci a na tom, co v ní dává smysl.
V ideálním případě zvládnou počítače zítřka lépe odhadovat uživatelova přání, a
příkazy psané klávesnicí tak už nebudou nezbytné. "To se bude týkat některých
rozhraní, která si uvědomují kontext (context aware interfaces)," říká Ted
Selker, vedoucí skupiny context-aware výzkumu v mediální laboratoři univerzity
MIT. Webová aplikace tak bude třeba schopna vycítit nejen pohyb vaší myši, ale
i pohyby oka, a podle toho odhadnout, jestli uživatel již navštívil webovou
stránku někdy v minulosti a jaké věci ho tam zajímají a pak dynamicky
vygenerovat stránku podle těchto zájmů.
"Do roku 2006 bude počítač vědět víc o tom, proč děláte to, co děláte, a co
může udělat pro to, aby vám pomohl," odhaduje Sleker.

Řekni mi to
Programy na rozpoznávání hlasu již začínají pronikat do aplikací určených pro
služby zákazníkům po telefonu. Dnešní systémy jsou ale často omezené na
jednoduché úkoly, jako například na vyslovení jména společnosti, po němž vám
systém sdělí cenu jejích akcií. Práce na systémech umožňující širší využití
však již začala.
"Co se snažíme intenzivně zkoumat, to je možnost volnějšího způsobu
vyjadřování," říká Olive. Pobočka firmy Lucent sídlící v New Jersey nedávno
testovala prototyp automatického telefonního operátora ve finanční instituci.
Volající zde může říct něco jako "Ztratil jsem šekovou knížku," místo toho, aby
se probíral zdlouhavým seznamem položek nabídky.
Testování probíhalo tak, že byli volající podle vyřčených požadavků směrováni
do jednoho ze zhruba 40 oddělení. Asi 8 % hovorů muselo být přepnuto k lidskému
operátorovi, protože požadavky nebyly dost specifické. "Hovory, které vyřizoval
počítač, však byly z 96 % přesné," tvrdí Olive.

V mobilech a v PDA
Odborníci na rozpoznávání řeči věří, že tato technologie bude užívána častěji v
mobilních zařízeních. Podle Mika Phillipse, hlavního technologa firmy
SpeechWorks International z Bostonu, je např. přece jen těžké navrhnout
jednoduše obsluhovatelné rozhraní pro přehrávač MP3 v autě, když má toto
zařízení v paměti několik tisíc písniček. Další sama se nabízející použití ve
voze zahrnují důmyslnější hands-free umožňující bezdotykové vytáčení čísel na
telefonu nebo kontrolu klimatizačního zařízení.
Rozpoznávání řeči by také mělo usnadnit používání nějakého malého přenosného
zařízení k tomu, aby byl možný přístup k datům uloženým na větším zařízení. "V
podstatě cokoli co máte na pracovní ploše kancelářského počítače, může být
přístupné a ovladatelné hlasem," předpovídá Olive.
Mnozí odborníci na rozpoznávání řeči věří, že robustní infrastruktura mobilních
sítí třetí generace, která umožňuje vysokorychlostní přenosy dat, přinese
zlepšení i do oblasti rozpoznávání řeči na bezdrátových zařízeních.

Jak na to
"Aby bylo rozpoznávání řeči efektivní, mělo by být částečné zpracovávání
provedeno přímo v mobilním aparátu nebo v PDA a další část pak v síti," říká
Bill Mark, viceprezident informačních a počítačových věd ve firmě SRI
International z Kalifornie. To podle něj pomůže uživatelům překonat problémy,
jako je hluk a trhaný příjem při některých bezdrátových spojeních.
V některých případech by bylo lepší, kdyby zařízení udělalo víc než jen
jednoduché zpracování vyřčeného povelu. Například by bylo vhodné, kdyby byl
vyslán širší požadavek vyžadující ceny letů do Paříže v určitém měsíci než jen
informace počítači, že se volající ptal "Kolik stojí letenka z Bostonu do
Paříže příští měsíc?"
To je ovšem pro architekta programu i zařízení náročný úkol. Vyžaduje to jistou
dávku inteligence. Mark k tomu navíc připomíná další související problém: "Jak
může počítač aerolinek vyslat něco jako formulář pro požadovanou rezervaci letu
přímo do mobilního zařízení tak, aby jeho řečová reprezentace by-la
srozumitelná v daném kontextu a byl poslán zpět správný požadavek?"

Pohledy
Výzkumníci také zkoumají, jak mohou počítače reagovat na pohyby očí. A opět
je tu důležité klávesnici a myš spíše doplnit, než je zcela nahradit.
"Přidejte kameru na sledování pohybů očí k přenosnému počítači, a systém pak
vlastně může vidět, na co se díváte na obrazovce," říká Daniel M. Russell,
ředitel laboratoře pro výzkum uživatelů a jejich zkušeností ve výzkumném centru
firmy IBM v San José.
To by mohlo pomoci snadnějšímu užívání stolních i přenosných počítačů. Russell
říká, že podle něj jednoho dne vzniknou systémy s klávesou "Skoč" (Jump) pod
mezerníkem. Když budete chtít zadat příkaz, podíváte se na vysunovací volby na
nabídkové liště na obrazovce a jednu pohledem vyberete. Aby se příkaz provedl,
stisknete klávesu "Skoč". "Bude to, jako by počítač věděl, co chcete dělat,"
říká Russell. "Všechno se zrychlí."
Podle Russella jsou zatím kamery vhodné pro komerční zavedení takového systému
příliš velké a drahé, ale to se podle něj může tak do pěti let změnit.

V kombinaci
Projekt Oxygen na universitě MIT také hledá, jak zkombinovat zrak a řeč tak,
aby počítač mohl reagovat na uživatelovu řeč a ukazování.
"Nemyslím, že bychom co nevidět nahradili aplikaci Microsoft Word gestikulačním
rozhraním," říká Trevor Darrell, zástupce profesora a výzkumník umělé
inteligence na MITu. Zatím se podle něj plánuje používání alternativ tam, kde
to dává smysl. Tedy například v informačních kioscích, v autech nebo v
konferenčních místnostech.
"Naším nejvšeobecnějším cílem je udělat počítače zajímavější nebo užitečnější,"
vysvětluje Darrell. Jednou z cest, jak jejich používání usnadnit kdykoli, a
kdekoli mohou být právě nově vyvíjená rozhraní.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.