V internetu se lepšíme

Přestože podíl práce na internetu v členských zemích Evropské unie roste, Čechy příliš neláká. Více než 40 ...


Přestože podíl práce na internetu v členských zemích Evropské unie roste, Čechy
příliš neláká.

Více než 40 procent uživatelů ve věku od 16 do 74 let ze zemí Evropské unie
(EU) pracuje s internetem. Téměř stejný počet Evropanů (43 %) však tuto
studnici informací ještě nikdy nevyužil. V nových členských státech EU je
přitom podíl uživatelů, kteří dosud internet nepoužili, vyšší než počet
pravidelných návštěvníků webu. Výjimku tvoří pouze Slovensko a Estonsko. Přesto
však podíl internetu v domácnostech i podnicích v EU každoročně roste. Vyplývá
to z výsledků průzkumu statistického úřadu Evropské komise Eurostat, který
mapoval používání internetu v Evropské unii na začátku loňského roku.

Češi na internetu zaostávají
Internetovým připojením v celé EU disponovalo na začátku minulého roku 48 %
domácností, rok předtím to bylo jen 43 %. Nejvíce se přitom k internetu
připojují domácnosti z Nizozemska (78 %), Lucemburska (77 %), Dánska (75 %) a
Švédska (73 %), naopak nejmenší internetovou klientelu registruje Litva (16 %)
Řecko a Maďarsko (22 %) a Slovensko (23 %). Česká republika patří rovněž k
zemím s nízkým podílem internetu, kdy je k internetu připojeno pouze 19 %
domácností. Navíc u nás Eurostat zaznamenal největší rozdíly co se týče
přístupu k internetu v rodinách a podnicích.
Širokopásmový přístup byl zjištěn u 23 % domácností, v roce 2004 to bylo
pouhých 15 procent. Největší podíl rodin s vysokorychlostním připojením přitom
Eurostat zaznamenal u Nizozemců (54 %), Belgičanů (41 %) a Švédů (40 %), naopak
v Řecku se podle něj k broadbandu připojuje pouze každá stá domácnost, každá
pětadvacátá na Kypru a pouze každá dvacátá v České republice. Nepatrně lépe si
pak vedou slovenské rodiny, jejichž podíl v používání vysokorychlostního
internetu činil v uvedeném období 7 procent.

Podniky jsou na tom lépe
Největším procentem připojených firem (s nejméně 10 zaměstnanci) k internetu
disponuje Finsko (98 %), Dánsko (97 %), Slovinsko a Švédsko (96 %). Naopak pod
hranicí 90 procent podniků s internetovým připojením bylo zaznamenáno v
Lotyšsku (75 %), v Maďarsku (78 %), na Kypru (85 %), v Litvě (86 %) a v Polsku
(87 %). Situaci v celkovém používání internetu u nás zčásti "zachraňují"
tuzemské podniky, jejichž podíl v používání internetu lehce překračuje průměr
celé Evropské unie, který v prvním čtvrtletí minulého roku činil 91 procent, a
dosahuje hodnoty 92 %. Vysokorychlostní přípojka je nejběžnější u podniků ve
Švédsku (83 %), Dánsku (82 %), Finsku (81 %) a Belgii (78 %), vzácně se
objevuje na Kypru (40 %), v Polsku a v Řecku, kde se míra pohybuje mírně nad 40
procenty. V rámci EU je pak celkem k broadbandu připojeno 63 procent podniků,
což je o 11 % více než v roce 2004.

Dobrý stav e-commerce
Výše uvedená čísla měla vliv i na využívání internetových obchodů. Z výzkumu
vyplynulo, že v roce 2004 více než třetina podniků (36 %) využila internet k
objednávání zboží a služeb a zároveň většina z nich prostřednictvím internetu
spíše nakupovala, než prodávala. Nejvíce on-line objednávek provedli firemní
zákazníci ze Skandinávie (z Finska, Švédska a Dánska). V České republice lze v
porovnání s ostatními zeměmi EU rovněž pozorovat nadprůměrný počet firem
nakupujících i prodávajících přes internet (viz graf E-commerce v podnicích ve
vybraných zemích EU), stejně jako počet firem, které vlastní své webové stránky
(67 %). V lednu 2005 mělo své vlastní internetové stránky 62 % podniků z EU.
Podle Eurostatu k zemím s největší přítomností webových prezentací pak patří
Švédsko a Dánsko. Naopak nejméně se jich vyskytuje ve firmách v Lotyšsku (29
%), v Maďarsku (40 %) a v Litvě (41 %).

Zaměstnanci nebrouzdají
Nejvíce uživatelů připojených k internetu pochází ze Švédska (76 %), Nizozemska
(74 %) a Dánska (73 %), alespoň jednou týdně se pak na internet dostane 18 %
řeckých uživatelů a zhruba čtvrtina Čechů a Kypřanů (26 %). Podle Eurostatu
internet v průměru využívají více muži (49 %) než ženy (38 %), v České
republice jde o poměr 29 % ku 23 %. Po informační dálnici dále brouzdají více
než tři čtvrtiny studentů (79 %) u nás jich je přes 60 %, ale například v
Nizozemsku jsou to téměř všichni (97 %) a více než polovina zaměstnanců (55 %),
na druhou stranu surfuje na webu ale jen 32 % nezaměstnaných obyvatel EU. Z
šetření Eurostatu také vyplynulo, že každá druhá žena a každý druhý
nezaměstnaný ještě internet v životě nepoužili, podobně jako desetina studentů,
necelá třetina zaměstnanců a méně než 40 % mužů.

Knihy dominují
Zhruba 23 procent domácích uživatelů využilo za posledních 12 měsíců alespoň
jednou v loňském roce internet k nákupu. Čeští surfaři se na celkovém počtu
podíleli 5,5 procenty, naopak například v Dánsku on-line objednávku provedlo
přes 42 % internetových uživatelů. Nejvíce se podle popisovaného průzkumu
prodávaly knihy, které si prostřednictvím internetového obchodu zakoupil každý
osmý zákazník. Podobný zájem uživatelé projevili i v případě objednávek
cestovních poukazů.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.