Věci, které nepotřebujete

Někdy tomu podlehne každý: koupí si věc, kterou nechce, jen proto, že k ní může neuvěřitelně výhodně získat ně...


Někdy tomu podlehne každý: koupí si věc, kterou nechce, jen proto, že k ní může
neuvěřitelně výhodně získat něco, co vůbec nepotřebuje. Já jsem si tímto
způsobem na podzim pořídil službu mobilní bankovnictví s mobilem. Stala se ale
zvláštní věc ukázalo se, že všechno je jinak.

O způsobu, jakým používáme některé věci, rozhodují zdánlivé drobnosti. Dokud
jsem používal 160gramový mobilní telefon, ležel na dně mé tašky, často vypnutý,
protože jsem opravdu nehořel touhou, aby mi vždycky zvonil ty dlouhé sekundy,
než ho najdu. Jakmile jsem si pořídil telefon poloviční váhy, ocitl se mi u
pasu s vypnutým zvoněním a zapnutými vibracemi. Pořád nemám rád, když mi někdo
volá, ale když je třeba, jsem na příjmu. Rozhodlo o tom 80 gramů.
Občas chci, aby se mi dovolal jen někdo. Potom měním SIM kartu za jinou, jejíž
číslo zná jen úzký okruh vyvolených. Daleko snazší by bylo, kdybych prostě v
menu aktivoval a deaktivoval dvě různá čísla, ale takovou službu mi nikdo
nenabídl. Že ASL (Alternative Subscriber Line) nepodporují všechny telefony ani
SIM karty a alternativní řešení nepřicházejí v úvahu? To mě jako zákazníka
nijak zvlášť nezajímá (jako redaktora Computerworldu samozřejmě ano, ale to je
jiná věc). A nezajímá to ani většinu lidí, se kterými jsem o tom diskutoval oni
to prostě jenom potřebují.
Jsou ovšem věci, které mohu mít a naopak je většinou nepotřebuji. Třeba
informační služby přes SIM toolkit. Představuji si, jak budu jednou jako běžný
uživatel chtít zjistit, kdy mi jede vlak řekněme z Kolína do Prahy a při
zadávání dotazu skončím na tom, že nebudu vědět, v jakém formátu se zadává
datum. (Víte, že je třeba jej zadat ve formátu DDMMYY? Souhlasím, je to
logické. Ale pro kolik procent lidí?) Nápověda se nekoná a manuál si asi
dopředu přečte jen málokdo.
Skvělou záchranou by měl být WAP. Znáte někoho, kdo ho běžně používá? Já ne. A
to se ptám, kudy chodím. Není divu. Dnešní mobily mají většinou malý černobílý
displej a pro psaní textů nepohodlnou klávesnici. Co víc prý čekat od telefonu?
Ale pohlížet na mobilní telefon jako na "pouhý" telefon je to nejhorší, co se
mobilním operátorům může přihodit. Alespoň pokud se rozhodli investovat do 2,5.
a 3. generace mobilních sítí. Ne, nejsem škarohlíd. Jsem jen nedočkavý. Na můj
vkus jde vývoj příliš pomalu.
Mobilním bankovnictvím jsem začal a mobilním bankovnictvím také skončím.
Pořídil jsem si ho ze dvou důvodů: Za prvé nerad píši o věcech, které nemám
vyzkoušené. A za druhé byla nabídka tak výhodná, že mě dvouleté využívání této
služby (ke kterému jsem se upsal) přijde na necelou stokorunu. Teď tedy občas
mobilem zaplatím nějakou složenku (nedělám to sice ze záchodu, jak doporučuje
reklama, ale i kuchyňská židle je příjemnější než fronta na poště), pojistku,
na konci března daně (i ty, které se jmenují jinak, třeba zdravotní pojištění).
Zjistil jsem, že mobilní bankovnictví potřebuji. Už dávno. Technologie
rozhodují o tom, jestli nám telefon svou vahou neutrhne pásek, jestli si budeme
moci na barevném displeji prohlížet fotografie, které nám přátelé pošlou z Alp.
Marketing rozhodne o tom, jestli si budeme myslet, že takovou službu
potřebujeme. Já osobně nechci slyšet výmluvy, proč něco nejde nebo že i tak je
nějaké zboží nejlepší na světě. Chci, aby mě někdo přesvědčil, že jeho produkt
opravdu musím mít. Nebo aby mi ho nabídl za takových podmínek, že si ho rád
vyzkouším. A to platí nejen v případě mobilních telefonů.
1 0669 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.