Věda ve službách Microsoftu: Kde bere Bill Gates své vize

V roce 1991 se Microsoft rozhodl jako jedna z prvních softwarových firem vytvořit svou vlastní výzkumnou organizaci Micro...


V roce 1991 se Microsoft rozhodl jako jedna z prvních softwarových firem
vytvořit svou vlastní výzkumnou organizaci Microsoft Research. K původní
laboratoři v Redmondu postupně přibyla pracoviště v San Franciscu (1995), v
Cambridgi (1997) a v Pekingu (1998). Celkem má dnes tato organizace přes 620
zaměstnanců. Důležitým principem, na kterém výzkumné laboratoře Microsoftu
fungují, je otevřený akademický model, doplněný ovšem efektivními procesy pro
přenášení informací z výzkumu směrem k týmům vyvíjejícím konkrétní produkty.
Podstatná je přitom podpora dlouhodobých výzkumných projektů, které nejsou
přímo spojeny s produkčním cyklem žádného konkrétního výrobku, ale přinášejí
obecné poznatky důležité pro další rozvoj informačních technologií.
"Když jsem před 10 lety Microsoft Research zakládali, měli jsme před očima
výzvu v podobě technologií, které umožní počítačům vidět, slyšet, mluvit a učit
se, tak aby s nimi mohli lidé komunikovat přirozeným způsobem stejně jako s
jinými lidmi," řekl před nedávnem Bill Gates. "Dokázali jsme toho hodně, ale
mnohé je stále před námi. Navzdory současnému ekonomickému klimatu jsme
přesvědčeni o tom, že počítačové firmy i vládní organizace musejí do výzkumu
investovat dlouhodobě. Bez základního výzkumu není totiž možné vybudovat
technologie nové generace." Současné výzkumné projekty pokrývají širokou paletu
témat od hledání nových způsobů komunikace s počítačem přes zdokonalování
programovacích jazyků a vývojových nástrojů, až po praktickou aplikaci
sofistikovaných matematických teorií při řešení aktuálních problémů. Šířku
zkoumané problematiky můžete nahlédnout na webových stránkách
http://research.microsoft.com. Miniaturizovaná budoucnost
Jak už bylo zmíněno, nejen konkrétními úkoly jsou živi výzkumníci pod praporem
Microsoftu. Řada z nich se zaměřuje na predikci budoucnosti na poli
informačních technologií. Patří mezi ně i sociolog Marc Smith, který se snaží
předpovědět, jak rychlý rozvoj bezdrátových a pervasivních technologií ovlivní
život obyčejných lidí. "V budoucnu budeme počítače polykat," říká Smith, a
předznamenává tak dobu, kdy budou levné miniaturní počítače prakticky
všudypřítomné. Dokonce tak všudypřítomné, že budou i v potravinách, aby
analyzovaly procesy v našich vnitřnostech a poradily nám, jak správně upravit
náš jídelníček. Jak netušené možnosti pro lobbování potravinářských řetězců...
Významnou roli podle Smitha sehraje i technologie .Net, která je v budoucích
plánech Microsoftu velmi skloňovaným pojmem. Do života má přinést širokou
paletu nových a hlavně bezpečných forem komunikace. "Budoucnost IT nebude o
virtuální realitě, ale o realitě rozšířené," říká Smith. Jennifer Chayesová a
Christian Borgs se zase snaží hledat inspiraci pro řešení problémů IT v jiných
oborech. Například poznatky o procesech, ke kterým dochází při fyzikálních
změnách látkového skupenství (např. při varu vody), by podle Chayesové mohly
pomoci při eliminaci problémů vznikajících v počítačových sítích. Svou
pozornost věnuje výše uvedená dvojice výzkumníků i problematice nanotechnologií
a kvantových počítačů. "Nanotechnologie jsou postaveny na myšlence, že
jednotlivé molekuly mohou sloužit jako tranzistory, a nahradí tak silikonové
technologie, které potřebují pro vytvoření tranzistoru stovky až tisíce
molekul," vysvětluje Borgs. Kvantové počítače podle něj zase díky principu
paralelismu výrazně zvýší rychlost budoucích počítačových systémů.

Cambridgeský inkubátor
Barvy evropské vědy hájí v rámci Microsoftu výzkumné středisko v anglickém
Cambridgi, které letos slaví své páté narozeniny. V roce 1997 to bylo první
výzkumné centrum Microsoftu umístěné mimo území Spojených států a jeho cílem
bylo poskytnout prostor právě špičkovým evropským vědcům. Dnes zde pracuje 65
výzkumníků. Cambridge a jeho okolí tradičně představuje jedno z
nejvýznamnějších technologických center v Evropě a díky své atmosféře je často
označováno jako "technologický inkubátor". Již Isaac Newton zde před 300 lety
publikoval svůj spis Principia Mathematica, J. J. Thomson tu v roce 1897
objevil elektron, Cockroft a Walton v roce 1923 rozštěpili atom a Crick s
Watsonem v roce 1954 odkryli tajemství DNA. Mezi přední osobnosti působící v
tomto regionu patří kosmolog Stephen Hawking, ředitel cambridgeských laboratoří
Microsoftu a počítačový vědec Roger Needham a také průkopník transplantace
jater Roy Calne. Tradici Cambridge v oblasti IT, na kterou navazují laboratoře
Microsoft Research, odstartoval v roce 1949 první digitální počítač vytvořený
Maurice Wilkesem. Dnes v oblasti působí v bezprostředním kontaktu s univerzitou
přes 1 200 technologických firem zaměstnávajících více než 35 000 lidí. O tom,
že je spojení akademického prostředí s firemními laboratořemi v regionu působí
kromě Microsoftu např. také Marconi oboustranně přínosným krokem, svědčí i nové
technologické centrum University of Cambridge, které těží z příjmů z průmyslové
sféry a zároveň je dobrým startovním bodem pro další rozvoj oboustranně
prospěšné symbiózy.

Co možná nevíte o Microsoft Research
V letošním roce investuje Microsoft do výzkumu a vývoje 5 miliard dolarů, což
představuje 17 % všech příjmů firmy.
V Microsoft Research dnes pracují lidé, kteří za sebou mají řadu objevů a
vynálezů patří mezi ně např. laserová tiskárna, Ethernet LAN nebo klasická
architektura VAX společnosti Digital Equipment.
Vědci z Microsoft Research se přímo podíleli na vývoji řady softwarových
produktů Microsoftu, mezi něž patří Answer Wizard a kontrolor gramatiky v
anglické verzi Office nebo audio codec ve Windows Media Playeru.
V laboratořích Microsoft Research vznikla optická technologie pro myš
Microsoftu a také technologie ClearType, která zvyšuje čitelnost textů na LCD
displejích přístrojů pracujících pod systémem typu Windows.

text ON-LINE
Kompletní podobu tohoto textu spolu s pohledem na síťové technologie
budoucnosti a nové technologie v oblasti počítačové grafiky najdete na portálu
Science World s datem 13. 5. 2002.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.