Velký bratr tě vidí, ale dá mu to zabrat

Nemůžeme mluvit o svobodě člověka v souvislosti s rozvojem moderních informačních a komunikačních technologií, ani


Nemůžeme mluvit o svobodě člověka v souvislosti s rozvojem moderních
informačních a komunikačních technologií, aniž bychom se nedostali k
choulostivé otázce: Do jaké míry tyto technologie umožní detailní sledování
pohybu a zvyklostí lidí?
Lidé se navzájem sledují už od počátků všech civilizací a vždy proti sobě stály
důvtip a možnosti sledovaného i špeha. Moderní éra se od těch předchozích liší
především tím,
že o možnostech a z nich plynoucích výhodách rozhodují více než kdy dříve
peníze a moc.
Problém bezpečnosti a diskrétnosti používání ICT můžeme tedy v zásadě rozdělit
na dvě velmi odlišné oblasti: ta první znamená volný ring, kde proti sobě stojí
bezpečnostní orgány a mezinárodní zločinecké skupiny, teroristé a nejrůznější
podvodníci. Druhá oblast zahrnuje možné ohrožení takříkajíc normálních lidí,
kam patří aktivity hackerů, prodej informací z nedostatečně chráněných státních
a komerčních databází, ohrožení na dálku ovládaných bankovních účtů a nakonec i
viry.
Z technického hlediska jsou určitě zajímavější prostředky, užívané v boji
tajných služeb a zločineckých organizací. V poslední době se hodně mluví o
potížích FBI, které vyplývají právě z masivního rozvoje ICT. Stručně řečeno:
Informace mohou putovat tolika různými cestami, které jsou stále lépe
zabezpečené, že agenti mají co dělat, aby si udrželi alespoň nějaký náskok.
Vezměme např. odposlech telefonů. Dokud se telefonovalo pouze přes klasické
pevné sítě, měly bezpečnostní orgány relativně snadnou práci, protože v
demokratických zemích šlo obvykle více o "papírový" než technický problém.
Ovšem s nástupem mobilních telefonů či dokonce VoIP se celá záležitost značně
komplikuje. Na nedávné konferenci Crime 2000 byla zdůrazněna rizika, která s
sebou přinese zejména zavádění mobilních sítí třetí generace (3G). V sítích
nastupující generace totiž nebude nijak jednoduché určit, odkud a kam se volá,
natožpak zjistit obsah hovoru. Šifrování hovoru během celého přenosu bude totiž
běžnou vlastností 3G technologií. Proto FBI vyvíjí nátlak na mobilní operátory,
aby jí sami umožnili přímý přístup do svých sítí. Ti se pochopitelně brání FBI
po nich totiž požaduje služby, které zatím nejsou schopni poskytnout ani
vlastním klientům. Úřad pro vyšetřování má však oporu v nařízení nazvaném CALEA
(Communications Assistance for Law Enforcement Act telekomunikační podpora pro
dodržování zákonů) z roku 1994, podle kterého jsou telekomunikační operátoři
povinni přizpůsobit své nové digitální sítě tak, aby FBI v plném rozsahu
umožňovaly soudem nařízené odposlechy hovorů. Nařízení má zachovat rovnováhu
mezi technickými možnostmi odposlechu a nově zaváděnými komunikačními
technologiemi, pomocí kterých operátoři chrání soukromí svých klientů.
Carnivore a Echelon
Zatímco CALEA se jasně vztahuje na poskytovatele telekomunikačních služeb,
nepodléhají mu poskytovatelé informačních služeb, jako jsou např. internetoví
provideři nebo služby na bázi instant messagingu. FBI totiž dokáže zachytit
komunikaci u těchto služeb pomocí systému pro plošné monitorování e-mailů
nazvaného Carnivore, jenž umí vyhledat specifickou komunikaci probíhající po
internetové síti. Veřejnosti se však možnosti, jakými se dá Carnivore využít,
nijak nelíbily a jeho nasazení vyvolalo bouřlivé diskuse. FBI to vyřešila
šalamounsky: účinného nástroje se pochopitelně nehodlá zbavit, nicméně ho
alespoň přejmenovala. Nový název DCS1000 se hůř pamatuje a medializovat se dá
opravdu jen těžko. Jiný případ představuje monitorovací systém Echelon. Na
rozdíl od Carnivoru je podstatně starší a nepoměrně tajemnější. Veřejnost se o
jeho existenci vlastně dozvěděla až poté, co byly podány první žaloby proti
jeho užívání. Začněme však od začátku.

Horký produkt studené války
Echelon je elektronický špionážní systém, který monitoruje veškeré způsoby
komunikace a zachycuje "podezřelé" zprávy na základě rozpoznání zadaných
klíčových slov. Vznikl za druhé světové války jako společná iniciativa Velké
Británie a USA, nicméně v roce 1948 se změnilo jeho určení zakladatelé se
rozhodli, že bude sloužit ke shromažďování informací o Sovětském svazu. Jak už
to bývá, rozhodně nezůstalo jenom u toho. Echelon se stal na dlouhá desetiletí
jakýmsi fantomem. Jeho existence byla odhalena v podstatě náhodou, když řady
členských zemí rozšířil v roce 1960 Nový Zéland. Stal se tak pátým členem
tajného spolku vedle USA a Británie se v tomto projektu již angažovaly i Kanada
a Austrálie. Opravdový doklad nejen o existenci, ale i způsobu práce Echelonu
se objevil až v roce 1997 v bulletinu bezpečnostních služeb nazvaném Covert
Action Quarterly (CAQ). Nakonec v roce 1999 potvrdil australský generální
inspektor zpravodajské služby Bill Blick, že australský Defence Signals
Directorate je ve skutečnosti součástí sítě Echelon.

Pozor na nebezpečná slova
Echelon je používán k vyhledávání informací z e-mailů, faxů, telexů i veškerých
forem hlasového přenosu. Dokáže odposlouchávat analogové i digitální telefony
včetně mobilních. Takto získané informace jsou digitalizovány a analyzovány za
pomoci inteligentního systému určeného k vyhledávání informací z textů. Za
zmínku stojí, že tento globální dozorčí telekomunikační systém nebyl ani v době
2. světové války určen primárně pro vojenské cíle. Jeho cílem bylo monitorování
celých zemí jejich vládními organizacemi počínaje přes všechny významné
podnikatelské subjekty a konče u jednotlivců, kteří nějakým způsobem zaujali
agenty bezpečnostních služeb. Tvrdí se, že pomocí Echelonu byly ve velkém
odposlouchávány hovory nejen v USA, ale i v celé Evropě včetně Velké Británie.
Jako perličku můžeme uvést, že právě na britských ostrovech platí zákon o
zachycování telekomunikačních informací, který podobné praktiky nepovoluje.

Princezna i parlamenty
V současné době se činností Echelonu zabývá Komise evropského parlamentu a
dochází k zajímavým závěrům. Jedná se např. o způsob, jakým členské země,
jejichž bezpečnostní služby se v Echelonu angažují, obcházejí národní
legislativní předpisy pro dohled nad informacemi. Jde o jistou reciprocitu
služeb např. americká vládní Národní bezpečnostní agentura (NSA) provádí
monitoring britských komunikací anebo naopak využívá britské bezpečnostní
agentury k monitorování téhož v USA.
Zatím je však na činnost a tolerování Echelonu podáno trestní oznámení pouze v
Německu, přestože v únoru loňského roku prý zvažovala žalobu i francouzská
vláda, která vyslovila podezření, že pomocí Echelonu je prováděna průmyslová
špionáž ve prospěch USA a jsou monitorování francouzští ministři, diplomaté i
klíčové národní společnosti.
V pořadu americké televizní stanice CBS-TV se dokonce objevily dohady o tom, že
Echelonu bylo využíváno i ke sledování telefonických hovorů britské princezny
Diany v době, kdy se angažovala v kampani proti používání nášlapných min.
Jistou útěchou pro všechny zúčastněné může být poněkud paradoxně fakt, že
přestože existují "národní slovníky", ke kterým mají přístup všechny členské
zpravodajské služby, jsou odhalené texty směřovány vždy jen do domovských zemí
resp. do systému příslušné zpravodajské služby, v jejímž slovníku se zachycené
slovo nachází.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.