Videokonference čeká s IP světlá budoucnost

Ještě nedávno videokonference od uživatelů vyžadovaly, aby přecházeli do speciálně vybavených místností s komplex...


Ještě nedávno videokonference od uživatelů vyžadovaly, aby přecházeli do
speciálně vybavených místností s komplexní technologií, která využívala
satelit, ISDN anebo jiné privátní síťové služby. Používané systémy stály až 50
000 dolarů na pracoviště. To vše je však již minulostí. Kompresní technologie
se zlepšily, nové verze vybavení jsou levnější a nová generace
videokonferenčních systémů, která pracuje na IP sítích stejně jako na ISDN, se
začíná prosazovat v běžných firemních konferenčních síních.
"Vidíme markantní přechod k IP," říká Stacy Saxonová, ředitelka marketingu
firmy Polycom, výrobce videokonferenčních vybavení. Saxonová předpokládá, že do
tří let bude až 75 % všech videokonferenčních systémů pracovat právě na základě
IP, což představuje významný nárůst v současnosti je podíl těchto systémů cca
25%. Analytici společnosti Giga Group přitom předpovídají, že meziroční nárůst
objemu prodaného videokonferenčního vybavení bude v následujícím období (do
roku 2005) činit 18,9 %.

Zdokonalení
Vývoj videokonferencí žene vpřed několik významných zdokonalení. Systémy
založené na IP již nepotřebují služby ISDN, které jsou často drahé a nejsou
všude dostupné. Na rozdíl od systémů založených na ISDN lze IP systémy zapojit
v kterékoliv kanceláři, která je vybavena přípojkou na Ethernet. Společnosti
postupně vyměňují kancelářskou infrastrukturu a vybavují se přepínači a
směrovači, které podporují kvalitativní standardy požadované pro telefonování
přes IP, a tak dovolují provozovat kvalitní a dostatečně stabilní videoslužby.
"Svezeme se s investicemi do vylepšování infrastruktury potřebného pro přenos
hlasu přes IP, které nyní společnosti realizují," říká Chris Duncan, vedoucí
oddělení e-komunikační technologie ve firmě The Dow Chemical. Ta nyní vybavuje
500 svých kanceláří po celém světě videokonferenčním systémem.
Pokroky ve vývoji Ethernetu také zlepšily šířku pásma LAN. Gigabitový a
10gigabitový Ethernet zajišťují výrazně lepší podporu zpracování videa. Navíc
firmy rozšiřují tato širokopásmová spojení i na kanceláře, které leží daleko od
centra. "Dostat relativně široké pásmo již není takový problém, jako tomu
bývalo před čtyřmi nebo pěti lety," říká Duncan a upozorňuje na přebytek
dálkových spojení přes optická vlákna.
Požadavky na šířku pásma se navíc snižují. Kódovací zařízení videa nyní
podporují kompresi až 1 000 : 1 a nabízejí přijatelnou kvalitu již při 128 Kb/s
pro každé spojení. "Je to slušná kvalita videa, jestliže nemáte příliš mnoho
pohybu," říká Saxonová, Duncan však tvrdí, že 384 Kb/s považuje za minimum pro
přijatelnou kvalitu. Nejnovější standard ITU (International Telecommunication
Union), pojmenovaný H.264, brzy nabídne videospojení s kvalitou podobnou DVD, a
to při šířce pásma menší než 1 Mb/s.

Sbližování
Technologie videokonferencí se také začíná sbližovat s technologií tradičních
webových konferenčních systémů, což umožňuje, aby se nainstalovala jedna sada
aplikací, která je centrálně ovladatelná a obsahuje sdílení dat, promítání i
podporu pro streaming media. Například webový konferenční software od firmy
Polycom nazvaný WebOffice pracuje s jejím běžným videokonferenčním systémem
určeným pro PC. A výrobci webového videokonferenčního softwaru začínají nabízet
video ve svých službách, i když analytici říkají, že otázky kvality služeb
ještě nedovolí, aby většina obchodních videokonferencí používala internet.
"Podnikoví uživatelé hlavně používají virtuální privátní sítě (VPN, Virtual
Private Networks) a dedikované privátní sítě IP, aby zaručili kvalitu služeb,
která ještě nemůže být zajištěna veřejným internetem," říká Roopam Jain,
analytik firmy Frost & Sulivan. I když se některé standardy v této oblasti již
používají, analytik Lou Latham od firmy Gartner je popisuje jako "nejisté a
nekompletní". "Síťoví administrátoři si ještě dělají starosti kvůli
spolehlivosti a výkonu," říká. "Jsou znepokojeni možností, že by se jejich síť
zahltila," říká a dodává, že hlavní je, aby si provoz na síti udrželi oddělený
a nastavili priority tak, aby byl rychlý.
Standard H.323 pro rozhraní videokonferencí by mohl být nahrazen protokolem SIP
(Session Initiation Protocol), vyvíjený skupinou IETF (Internet Engineering
Task Force). To by mohlo zmenšit integrační problémy při přidávání zvuku z
telefonních systémů Voice-over-IP, které používají SIP nebo nějaké vlastní
patentované protokoly. "Tohle zase nebyl problém s ISDN," poznamenává Duncan.
Jain také tvrdí, že videokonferenční programy mají ještě stále problémy se
snadností ovládání a užívání. Podle něj například uživatelé musejí často znát
IP adresu nebo číslo interní telefonní linky toho, koho volají, aby mohli
konferenci začít. Některé produkty nabízejí možnost tvorby adresáře, ale
většina nezvládne používat informace již uložené v Active Directory nebo v
jiném standardizovaném adresáři integrovaném v podnikové infrastruktuře.

Kdy se vyplatí
Navzdory svým omezením se IP videokonference podle analytičky Elizabeth
Herrellové z firmy Giga vyplatí v organizacích, které provozují víc jak 30
hodin videokonferencí měsíčně. Latham od Gartnerů je opatrnější. "Můžete začít
tím, že si necháte své ISDN linky a otestujete vody IP spojení po spojení,"
říká. Očekává, že otázka celkové spolehlivosti se vyřeší během příštího roku.
Ovšem Duncan tvrdí, že technologické překážky jsou překonatelné. "Větším
problémem je to, aby uživatelé používali tuto technologii snadno a rádi."

Správně dimenzovaná síť
Než se ve firmě rozhodne o nasazení IP videokonferenčního systému na stávající
síť, je třeba ověřit, zda je ve všech segmentech sítě LAN, kde se s provozem
videokonference počítá, přepínaný Ethernet. Šířku pásma pro vícebodovou
konferenci (kde se tři nebo více stanic může vzájemně vidět a poslouchat) je
třeba vypočítat separátně od dvoubodových relací. Produkty pro vícebodovou
konferenci mohou být buď softwarové, nebo posílené dodatečným hardwarem. Jejich
konfigurace může poskytovat různé režimy využití šířky pásma a z toho vyplývají
i různé uživatelské vlastnosti.
Jestliže je například koncový bod používán k tomu, aby hostil vícebodovou
konferenci, pak maximální šířka pásma přidělená každému z jednotlivých
účastníků se rovná šířce pásma přidělené tomuto hostiteli, dělená počtem
zúčastněných stanic. Potřebujete-li mít ve stejném časovém intervalu připojeny
k videokonferenci více než čtyři vzdálené stanice, doporučuje se využít
zařízení pracující na IP síti.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.