Virtualizace činí vývojáře spokojenými

Existuje jen pár sfér ideálních pro virtualizaci. Jednou z nich je vývoj softwaru. Dokud je k virtualizaci vzhlíženo ja...


Existuje jen pár sfér ideálních pro virtualizaci. Jednou z nich je vývoj
softwaru. Dokud je k virtualizaci vzhlíženo jako k pohodlnému nástroji pro
jednotlivé vývojáře, nebude IT segment příliš vzrušovat. Realita je ovšem
taková, že jakmile se dostaneme do bodu, kdy můžeme předpokládat, že je
virtualizace standardní komponentou každého OS, budou se hlavní a
nejdůležitější změny odehrávat na míle daleko od pracovního stolu jednotlivých
vývojářů. Jakožto bývalého vývojáře mne to nemůže nechat klidným. Nyní, když
vím, že s virtualizací mohu provádět vše, co jsem si kdy přál, nedokážu si
představit navrhování, vývoj ani dělání QA (Quality Assurance) na SOA
(Service-Oriented Architecture) a jiných distribuovaných řešení bez
virtualizace, jakožto jádrové komponenty OS, na všech strojích, jichž se má
řešení nějak dotknout. Když vedoucí vývoje předává projekt QA, operátorům,
oddělení technické podpory nebo komukoli z vývojářského řetězce, měl by být
posílán ve formě obrazu virtuálního disku, který je připraven k použití. Tím
myslím, že by obraz měl obsahovat samotnou aplikaci, data k nutné konfiguraci
OS a vzorková data i skripty potřebné k důkladnému testování. Kdybych měl
takové možnosti, které dnes virtualizace nabízí, ještě v době, kdy jsem byl
vývojářem, možná bych v oboru zůstal dodnes.
V takovém případě bych okamžitě vyhlásil, že jakékoli softwarové řešení, které
mi někdo podstrčí ve formě instalačních disků a krátkého návodu za doprovodu
hlášky "zavolej mi, kdybys narazil na problém", nepřekročí práh mých dveří.
Místo toho bych žádal DVD s obrazem virtuálního stroje, které si prostě
zkopíruji na disk a spustím standardním virtualizačním nástrojem OS. V případě
řešení klient/server bych prostě chtěl dva obrazy, které bych spustil vedle
sebe. Kdyby šlo o SOA, opět by mi stačil jediný obraz, který bych mohl spouštět
znovu a znovu. Tvorba obrazu virtuálního stroje je přitom úkolem, který bych s
klidem mohl přihrát svým podřízeným. Od vývojářů a dodavatelů bych přijímal
mnohem více demoverzí a zhlédl mnohem více rozdělaných projektů, kdybych měl
jistotu, že stačí dvakrát kliknout na obraz virtuálního stroje, a ten se mi na
OS bezproblémově spustí. Čas nutný k posílání a vracení problémového softwaru
mezi vývojáři, smluvními partnery, oddělením technické podpory či webdesignéry
by se zkrátil na úplné minimum. Nedokonalou aplikaci byste spustili na
virtuálním stroji a nechali ji pokračovat až do momentu, kdy nastane chyba.
Poté byste virtuální stroj zastavili a zaslali jeho obraz, společně se souborem
obsahujícím informace o jeho běžícím stavu, zodpovědnému vývojáři či oddělení
technické podpory. Ti pak budou jen klik od toho podívat se na problém přesně
tak, jak jste jej spatřili vy. Nechybí ani možnost přehrát si celý problém
několikrát. Průpovídky o tom, jak jste se dostali až k bodu, kdy problém
nastal, si necháte od cesty a nevzniknou žádné dohady o tom, zda je problém
reprodukovatelný i na pracovišti zaměstnance zodpovědného za jeho odstranění.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.