Virtuální galerii ArtForum sledují na Internetu i protinožci

V několika číslech Computerworldu jsme vám v rubrice Lidé kolem počítačů představili ty, kteří jsou na první pohl...


V několika číslech Computerworldu jsme vám v rubrice Lidé kolem počítačů
představili ty, kteří jsou na první pohled výpočetní technice na míle vzdálení:
lidi od kumštu, grafiky, malíře a ilustrátory. Na stránky našeho týdeníku se
dostali z jednoho prostého důvodu: jejich umění proniklo s pomocí ArtFora na
stránky Internetu. Díky tomu jsou v galerii nesmrtelných, kterou může vidět
kdokoliv z celého světa, aniž by se přitom zvedl ze židle. Jelikož jsem člověk
zvídavý, chtěl jsem vědět jak, proč a kdy to všechno začalo. Proto jsem si
začátkem června zašel za "duchovním otcem" virtuální galerie na Internetu
Zdeňkem Jirkovcem výkonným ředitelem firmy Softwarové Aplikace a Systémy (SA&S)
aby mi vše objasnil.
Pane řediteli, pod názvem ani pod zkratkou vaší firmy nenalézám žádnou
spojitost s WWW galerií ArtForum, která je průkopníkem myšlenky galerie na
Internetu.
Historie vzniku ArtFora je svým způsobem humorná, odvozená od určitých osobních
známostí. Konkrétně můj dlouholetý kamarád je pražský kamenotiskař Tomáš
Svoboda. Když vloni v únoru slavil své padesátiny, vymysleli jsme pro něj
"ptákovinu" v tom smyslu, že mu k narozeninám dáme internetovou stránku. On je
totiž této problematice na hony vzdálený a proto, když jsme mu v pražském
Mánesu tento virtuální dar předávali, díval se na nás jako na ... Nebylo se ani
čemu divit, neboť mezi plenami pampers, "bažantem" a dalšími povedenými a
praktickými dárky vypadal obrázek na notebooku jako naprostý nesmysl. Nechápavě
se na to díval nejen oslavenec, ale i Adolf Born, Oldřich Kulhánek a další
umělci, kteří na oslavě byli a nevěděli, co si o tom nesmyslu mají myslet.
Zkrátka dárek se moc nevyvedl a v průběhu večera celá akce jaksi zapadla.
Ale ne nadlouho, co?
Když jsme Tomáše slavnostně a symbolicky v pravé poledne 16. února 1997
"vypustili do světa" prostřednictvím sítě Internet, mysleli jsme si, že tím to
skončilo. Ale během jednoho měsíce na tuto stránku přišlo několik ohlasů, neboť
kromě oznámení o Tomášově jubileu byla na WEBu i reprodukce Bornova kalendáře a
některé další kresby. Lidem se to líbilo a žádali nás, jestli by nebylo možné
ve zveřejňování některých prací našich současných grafiků pokračovat. To byl
impulz, který nás zaujal žádná galerie na světě totiž není schopná uchovávat v
podstatě neomezené množství děl. Jediná galerie, která tuto možnost má, je
galerie virtuální a my jsme si uvědomili, že právě díky výpočetní technice jsme
schopni nabídnout světu ucelenou kolekci našeho výtvarného umění.
Impulz se tedy změnil v realitu?
Došlo k tomu 1. června 1997, kdy jsme slavnostně otevřeli virtuální galerii
ArtForum na Internetu a prvním umělcem, kterého jsme nabídli světu, byl Adolf
Born. Princip galerie je založen na tom, že zveřejňujeme třicet děl jednoho
grafika (které si on sám vybere) ve formě výstavy, trvající celý měsíc. Během
této doby mohou fyzičtí návštěvníci virtuál-ní galerie obrázky nejen prohlížet,
ale prostřednictvím přiloženého formuláře je i hodnotit a spolurozhodovat tak o
tom, které tři obrázky budou každého výtvarníka reprezentovat ve finále soutěže
ArtForum Prix98. Na závěr pak komise v čele s panem profesorem Kouteckým určí
konečné pořadí nejoblíbenějších obrazů. Soutěž vyvrcholí letos v říjnu předáním
cen výtvarníkům a závěrečnou aukcí všech 36 oceněných děl. Výnos z aukce pak
bude předán těm nejpotřebnějším tělesně postiženým lidem ze sdružení
paraplegiků (Paraple). A ještě jedna zajímavost kterýkoliv z obrázků si každý
může objednat prostřednictvím Internetu a zakoupit! Zatím jsme se orientovali
na grafiku a malbu, ve výhledu však máme i jiné oblasti výtvarného umění.
Znamená to, že virtuální galerie bude pokračovat?
Zajisté! Vymysleli jsme si to, zkusili realizovat a když má galerie úspěch,
bylo by přece hříchem končit. Navíc se podařilo vytvořit téměř ideální pracovně-
partnerské vztahy mezi již zmíněným kamenotiskařem Tomášem Svobodou, uměleckým
ředitelem galerie Petrem Krausem a firmou SA&S, která galerii založila a je
pochopitelně jejím patronem. Bylo by jistě škoda takto kvalitně fungující
vztahy zlikvidovat.
Zmínil jste se už o skenování vybraných výtvarných děl. Jak vlastně vypadá
technické zázemí virtuální galerie a způsob zadávání do Internetu?
Zajímavá otázka i problém. Když jsme se rozhodli, že zřídíme virtuální galerii,
museli jsme vymyslet, to jakým způsobem umělecké předměty dostaneme do
počítače. U grafických volně ložených listů se dá
použít standardní technologie skenování, která zaručuje poměrně vysokou kvalitu
a věrnost předlohy. Ta však selhává v okamžiku přenosu větších pláten a
jakýchkoliv jiných (trojrozměrných) předmětů, o jejichž zařazení do výstavní
činnosti galerie také uvažujeme. Používání digitálních fotoaparátů jsme
vyzkoušeli při realizaci prvních výstav. Postupně jsme se vrátili k
reprodukování předloh na klasický inverzní materiál a jeho následnou
digitalizaci prostřednictvím speciální technologie do formátu KODAK Photo-CD. V
tomto případě úzce spolupracujeme s českou firmou CD-FOTO BLER, která se touto
technologií zabývá již několik let. Jedná se o vysoce kvalitní způsob
digitálního uchování fotografií v několika velikostech s možností výřezů a
výsledky dosahované tímto postupem se nám zdají optimální.
Na závěr bych rád věděl, zda vaši bohu (a Internetu) libou činnost sledujete,
jak vysoká je míra návštěvnosti a konkrétní výsledky?
Kdyby zájem o činnost galerie nebyl ze strany návštěvníků uspokojivý, jistě
bychom o pokračování jejích aktivit neuvažovali. Sledujeme a registrujeme
pochopitelně každé připojení a tak víme, že prvních šest měsíců byl nárůst
poměrně vysoký. Současná návštěvnost dosahuje průměru 2 000 přístupů (hits)
denně a tato situace má vzrůstající tendenci. To samozřejmě není 2 000
návštěvníků, ale celkový počet odkazů. Přepočet na osoby není jednoduchý a
počet různých návštěvníků za den odhadujeme na 50 až 100 s vyloučením domény
naší firmy. Na druhé straně jsme zjistili, že zejména Češi se stydí
komunikovat, neboť jen velice zřídka využívají komunikačních prostředků, které
jim virtuální galerie nabízí. Lepší zkušenost máme s cizinci ti reagují
okamžitě a mnohdy až překvapivě nápaditě. Připojení na stránku máme
zaregistrováno až od protinožců z Austrálie a Nového Zélandu, značný počet
zájemců se rekrutuje z Ameriky, zejména z Kalifornie. Pozadu však nezůstává ani
Evropa (Holandsko, Belgie, Německo), o čemž svědčí i připojené grafy. Na nich
lze vysledovat dokonce i to, v jakém čase se kdo a odkud připojuje, a jak
dlouho po virtuální galerii "brouzdá".
Pane řediteli, děkuji za rozhovor a na závěr přeji vaší "ptákovině" na
Internetu dobrý let.
8 1721 / jaf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.