Virtuální prostředí asistuje v léčbě

Technologie virtuální reality mohou odvést pozornost pacientů od bolestivých úkonů, a tím zlepšit jejich psychický s...


Technologie virtuální reality mohou odvést pozornost pacientů od bolestivých
úkonů, a tím zlepšit jejich psychický stav.

Virtuální realita, technologie, která dává uživatelům pocit, že jsou někde
jinde, může být neocenitelným pomocníkem při péči o lidi, kteří z řady
fyzických nebo psychických důvodů trpí. Dokáže totiž odvést jejich pozornost od
některých palčivých problémů spojených s jejich stavem.
Terapie, která využívá tuto technologii, je používána na několika amerických
klinikách k péči o oběti popálenin a o pacienty trpící různými fobiemi, jako je
například strach z létání, z pavouků nebo z výšek. Podle vědců tato technologie
při léčbě posttraumatických stavů a závislostí přináší velmi slibné výsledky a
hodí se jako uvolňující technika i při bolestivých stomatologických a některých
dalších lékařských zásazích, jako je chemoterapie nebo fyzikální terapie.
Díky pokrokům, které tato technologie učinila a ještě nejspíše učiní například
s příchodem náhlavních displejů s lepším rozlišením si virtuální realita podle
vědců zřejmě najde v procesu léčby své nezanedbatelné místo.

Jiný svět
Virtuální realita obecně zprostředkovává zážitek počítačem generovaného,
multidimenzionálního a smysly vnímaného prostředí, které uživatel
prostřednictvím prvků uživatelského rozhraní zažívá na vlastní kůži. Může se
tak do prostředí ponořit, pohybovat se v něm a interagovat s objekty a
postavami, které zde pobývají.
Společnost Virtually Better, jejíž spoluzakladatelkou je Barbara Rothbaumová,
ředitelka programu pro zotavení z traumatu a úzkosti při Emory University
School of Medicine v Atlantě, vytváří prostředí ve virtuální realitě pro účely
léčby poruch typu úzkosti a strachu.
"Pro většinu aplikací používáme náhlavní displej, který se podobá helmě s
televizní obrazovkou před každým okem a má integrovány sledovače polohy,"
vysvětluje Rothbaumová. "A ve většině prostředí lze využít také sluchátka. Lidé
pak používají ruční ovladače, díky nimž mohou se svým prostředím manipulovat."
V aplikaci SnowWord, prvním virtuálním prostředí navrženém speciálně pro oběti
s popáleninami, mohou například pacienti létat mrazivým kaňonem se zamrzlou
řekou i vodopádem a trefovat se sněhovými koulemi do sněhuláků, iglú, robotů a
tučňáků, kteří stojí na úzkých ledových římsách nebo plavou po řece.

Léčba v praxi
"Léčba virtuální realitou má úspěch, protože pacientovu pozornost přestane
upoutávat zranění nebo popálenina a soustředí se spíše na virtuální svět,"
vysvětluje autor aplikace SnowWorld Hunter Hoffman, který je ředitelem
výzkumného střediska Virtual Reality Analgesia Research Center při laboratořích
pro technologie rozhraní mezi počítačem a člověkem na Washingtonově univerzitě
v Seattlu.
Na tuto technologii pěje chválu i Austin Mackay. Mackayovi je 25 let a je
pacientem Davida Pattersona, klinického psychologa, který léčí popálené
pacienty ve středisku popálenin Harboview v Seattlu. Mackay utrpěl loni v září
popáleniny třetího stupně na pravé paži, pravém boku a hrudním koši. Nejdříve
se zúčastnil pravidelné fyzické terapie.
"U fyzického terapeuta to pěkně bolelo, ale dalo se to vydržet," vzpomíná.
"Dobrovolně jsem jeden den zkusil pro výzkumné účely virtuální realitu. Bylo to
daleko zábavnější než obvyklá fyzikální terapie, protože to odvedlo moji
pozornost ode všeho, co jsem musel dělat," říká Mackay. "Výborně to potlačilo
bolest, kterou při rehabilitaci vyvolával každý pohyb. Ani jsem nevěřil, že
vlastně provádíme fyzickou terapii. Úplně jsem se zabral do hry," dodává.

Další postup
I když jsou lékařské aplikace virtuální reality slibné, je ještě třeba mnoho
udělat, než se z této metody stane všeobecně přijímaný způsob praktické
klinické léčby.
"Zlepšovatelé v oboru lékařské virtuální reality budou muset zdokonalit
technickou účinnost, fyzický a psychologický komfort a další funkce, přičemž je
navíc třeba mít na zřeteli snižování nákladů na zdravotní péči," říká vědecký
pracovník Walter Greenleaf, prezident společnosti Greenleaf Medical Group,
která pracuje na vývoji nových technologií v medicíně.
Prezident a CEO společnosti Virtually Better, Ken Graap, je přesvědčen, že
firmy brzy nabídnou bezdrátové sledovače polohy a během následujících pěti let
přijdou s náhlavními displeji s lepším rozlišením a se širším zorným polem.
"Dnes máme náhlavní displeje se zorným polem asi 28 stupňů, což je hodně málo.
A také ceny jsou zatím vysoké," tvrdí Graap. "Na trhu jsou dnes sice dostupné
displeje s 60 a 140stupňovými zornými poli, ale stojí od 20 do 140 tisíc
dolarů." "V těchto technologiích většinou vede průmysl her," tvrdí Rothbaum. "V
současné době není po náhlavních displejích velká poptávka, takže budou muset
být kvalitnější, lehčí, mít lepší rozlišení a být levnější.

V domácnosti
Graap předpovídá, že během příštích pěti let přejde technologie virtuální
reality na bezdrátový přenos. Pacienti podle něj už nebudou muset být připojeni
k počítačům v nemocnici budou se moci léčit doma.
"Umím si představit klienty, kteří mají doma koncové zařízení a jsou spojeni s
terapeutem na dálku formou telekonference," říká Graap. "V jednom okně bude
terapeut, který povzbuzuje pacienta nebo mu pomáhá ovládat systém a v druhém
okně je příjemce pomoci."
Svou roli sehrají v léčbě také virtuální postavy. Vědecký výzkumný pracovník
Skip Rizzo tvrdí, že avataři humanoidní postavy ve virtuálním prostoru budou
stále více přijímat lidské rysy. "Jejich vývoj směřuje k tomu, že se přestávají
pohybovat jako roboti a hýbají se spíše jako lidé," vysvětluje Rizzo, docent
Ústavu pro kreativní technologie na Univerzitě Jižní Karolíny. "Myslím, že v
příštích pěti letech dojde k integraci systémů pro rozpoznávání řeči do dalšího
softwaru, takže avatar bude rozumět, co mu kdo říká, a bude umět přijaté
informace zpracovat," tvrdí Rizzo. "Avatar bude schopen interakce s člověkem na
velmi vysoké úrovni."









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.