VoIP

VoIP představuje systém přenosu hlasové komunikace pomocí IP sítí. Voice-over-IP (VoIP) se dostal do popředí zájmu h...


VoIP představuje systém
přenosu hlasové komunikace pomocí IP sítí.
Voice-over-IP (VoIP) se dostal do popředí zájmu hned v okamžiku, kdy bylo v
roce 1995 představeno první internetové telefonické spojení mezi počítači.
Atraktivitu dokazuje i skutečnost, že v současnosti si miliony klientů služby
VoIP objednávají. Zvuková kvalita, spolehlivost volání a rozšířené funkce VoIP
systémů jsou konečně dostatečně vyzrálé pro běžné použití. Proč VoIP
Společnosti mohou těžit z technologie VoIP z několika důvodů. Jednu zjevnou
výhodu přináší VoIP v úspoře vysokých poplatků za dálková spojení díky
směrování hovorů přes internet. Z telefonů podporujících VoIP se dnes lze
podobně jako u klasických přístrojů dovolat prakticky na jakékoliv číslo na
světě (a to samozřejmě platí i opačně). I když VoIP neeliminuje telefonní
poplatky zcela, mohou zejména globálně působící firmy v této oblasti ušetřit
značné prostředky.
Propojení systémů pro správu volání VoIP s firemní elektronickou poštou, s
řešením pro zasílání zpráv (jako třeba ICQ) a s databázovými systémy rovněž
rozšiřuje firemní komunikační možnosti. Například pomocí aplikací jako třeba
Microsoft Office Communicator mohou být zaměstnancům ze zpráv instant
messagingu automaticky vytvářeny VoIP záznamy, a to v závislosti na nastavení
konkrétního uživatele. Obdobně mohou být příchozí hlasové zprávy automaticky
převáděny do podoby e-mailu, což adresátovi poskytuje rychlejší přístup i
možnost odpovědět. Výhody hlasové a datové integrace však sahají mnohem dále
zvyšují pružnost fungování pracovišť uživatelské IT podpory, lidských zdrojů,
zákaznických call center či jiných intranetových systémů, které spravují
informace o zaměstnancích.
Stavební bloky
V podnikovém prostředí je klasický telefonní přístroj nahrazován IP telefonem,
jenž se vzhledem od toho původního příliš neliší. Jako IP telefon může sloužit
také obyčejný počítač, pokud je v něm instalován příslušný software pro VoIP.
Podnikové IP telefony jsou často připojeny přímo k lokální síti prostřednictvím
Ethernetu, případně Wi-Fi, zatímco USB telefony představují alternativu k
softwarově řešeným IP telefonům. VoIP telefony v síti organizace získají IP
adresu prostřednictvím standardního protokolu DHCP díky té pak mohou
uskutečňovat i přijímat hovory.
Adaptéry pro analogové telefony (ATA, Analog Telephone Adapter) umožňují, aby
byly k VoIP síti připojeny i obyčejné telefonní přístroje, a to jako ještě
transparentnější náhrada původního telefonního systému. Adaptéry ATA standardně
obsahují port RJ-11 (pro připojení analogového telefonu) a rovněž ethernetový
port RJ-45 (pro připojení k lokální síti).
Softwarové ústředny VoIP (softswitch) zajišťují přiřazení telefonních čísel
VoIP k odpovídajícím IP adresám. Obsahují speciální VoIP software, který je
zodpovědný za předávání hlasových paketů mezi koncovými body IP telefonu nebo
jinými ústřednami. Software pro volání je v případě celopodnikového nasazení
většinou instalován na vyhrazeném serveru, ale některé produkty, jako je třeba
Cisco CallManager Express, mohou být pro aplikace menšího rozsahu zabudovány
přímo ve směrovačích.
Brány (media gateways) představují serverová zařízení, která propojují (kromě
jiného) mezi sítí VoIP a veřejnou přepínanou telefonní sítí (PSTN) hlasovou a
faxovou komunikaci. Příkladem takového zařízení, které rozšiřuje tradiční
komunikační možnosti organizace o podporu IP tak, aby bylo možné využívat výhod
VoIP, je PBX-IP brána.
Vše dohromady
Sloučení všech výše uvedených zařízení pro VoIP je záležitostí aplikace různých
síťových standardů. Dva nejvýznamnější protokoly pro správu hovorů VoIP
(signalizace pro vytvoření spojení a jeho zrušení) jsou protokoly SIP (Session
Initiation Protocol) a H.323. Starší systémy VoIP vycházely ze standardu H.323,
ale SIP se ujal díky nativní podpoře IP a minimálními problémům s firewally.
Během hovoru pomocí VoIP se jednotlivé pakety hlasové komunikace vytvářejí z
analogových hlasových signálů pomocí kodérů/dekodérů, zabudovaných v IP
telefonech a terminálových adaptérech. Existuje velké množství různých audio
kodeků, každý s různou kvalitou zvuku, stupněm využití přenosové kapacity a
zpožděním přenosu. Standard G.711 se osvědčil spolu s protokolem H.323 a
většina současných VoIP zařízení jej podporuje. G.711 ovšem vyžaduje na jedno
volání v IP síti šířku pásma 64 Kb/s. Rozšířily se i jiné kodeky, jako
například G.723.1 či G.729, které obecně vyžadují pouze propustnost 8 Kb/s na
jeden hovor (nebo ještě méně), avšak za cenu většího zpoždění a potenciálně
horší kvality zvuku.
Aby mohly služby VoIP v podnikové síti správně fungovat, musejí být správně
nakonfigurovány odpovídající kompatibilní protokoly a kodeky. H.323 a SIP jsou
vzájemně nekompatibilní, a to platí i pro většinu kodeků. Naštěstí mají výrobci
snahu podporovat ve svých zařízeních více VoIP standardů, což pro
administrátory znamená méně starostí ohledně interoperability, které VoIP od
začátku provázejí.
Podnikové nasazení technologie VoIP vyžaduje věnovat pečlivou pozornost oblasti
kvality služeb (QoS) pro firemní WAN síť. Existuje nesčetné množství
technologií, jak QoS obecně aplikovat nad standardem IP, a s VoIP tomu není
jinak. Bez QoS jako záruky propustnosti sítě nemohou podnikové sítě ve špičkách
zvládnout všechny požadavky na volání. Zajištění QoS pro VoIP se provádí
například pomocí rezervace přenosové kapacity přes protokol RSVP, dále pomocí
takzvaných odstupňovaných služeb, které umožňují rozdělit síťový provoz do
kategorií podle využívaných služeb, a konečně také prostřednictvím takových
mechanismů jako MPLS (Multiprotocol Label Switching).
Bezpečnost VoIP komunikace je trvale v centru pozornosti. Uživatelské systémy
VoIP mohou být nastaveny tak, aby hovory nebyly šifrovány, ale podniky budou
zřejmě šifrování vyžadovat. Díky tomuto a ostatním bezpečnostním opatřením není
VoIP z podstaty o nic méně bezpečný než jiné typy IP sítí. Role VoIP nespočívá
pouze v náhradě standardních telefonních sítí, ale také v rozvíjení možností
hlasových sítí. Důležitým přínosem VoIP je úspora nákladů a zvýšení
produktivity pracovníků. Díky rozsáhlé kampani v minulosti již řada firem všech
velikostí minimálně začala s přechodem od standardní telefonie k VoIP.
Architektura systému VoIP umožňuje postupný přechod a implementaci této
technologie. Starší typy telefonů mohou být připojeny pomocí ATA adaptérů, což
ochrání investice, zatímco se lze soustředit na rozvoj infrastruktury VoIP.
Nebo lze VoIP telefony a brány připojit k existující infrastruktuře PBX a
veřejné telefonní sítě (PSTN). Na druhou stranu vedle relativní jednoduchosti,
jak mohou v současnosti zákazníci přejít na systémy VoIP, existuje pro zavádění
VoIP v podnicích řada obtíží. Rozhodující je zajištění kompatibility VoIP
zařízení a dlouhodobá podpora rozmanitých standardů. Složité může být i získání
kvalifikovaných IT pracovníků se zkušenostmi potřebnými pro implementaci a
správu těchto relativně komplexních technologií. Jednoduché není ani zajištění
toho, že podnikové sítě budou posilovány tak, aby zvládly zvýšenou zátěž
provozu VoIP. CIO a IT manažeři by měli na technologii VoIP nahlížet jako na
dlouhodobou investici a k migraci přistupovat konzervativně.(pal) 6 1400









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.