Vše pro nanotechnologie!- ejmenší tranzistor na světě

Když na konci 50. let americký fyzik Richard Feynman nastínil v jedné ze svých přednášek vizi nanotechnologie, takřka...


Když na konci 50. let americký fyzik Richard Feynman nastínil v jedné ze svých
přednášek vizi nanotechnologie, takřka nikdo z vědců ho v té době nebral vážně.
Současný vývoj mu však dává za pravdu, což dokázali vědci z výzkumného týmu
IBM, kteří v minulých dnech zveřejnili, že se jim podařilo sestavit první
tranzistor z uhlíkových nanotrubiček. Podle Toma Theise, ředitele fyzikálního
výzkumu společnosti IBM, byl učiněn další z kroků, které v dalších letech
povedou nejen ke zmenšení a zrychlení počítačových čipů, ale i k náhradě
křemíku při výrobě jejich polovodičových součástek.
Nanotechnologie je velmi mladou, slibně se rozvíjející oblastí výzkumu, o níž
se často tvrdí, že v příštím desetiletí změní tvář světa. Pokud k tomu opravdu
dojde, o čemž většina vědců nepochybuje, vzniknou v budoucnosti počítačové
nanočipy, které budou jak mnohonásobně menší než ty dnešní, tak i mnohonásobně
rychlejší.
Nanometr je miliardtina metru. Konstrukčními prvky nanotechnologií jsou tedy
molekuly nebo dokonce i samotné atomy. Právě v laboratořích společnosti IBM už
v roce 1990 pomocí tunelového skenovacího mikroskopu vědci napsali logo své
firmy na niklový plát 35 izolovanými xenonovými atomy, což, i když šlo na první
pohled jen o prakticky nepoužitelnou kuriozitu, otevřelo cestu dalšímu výzkumu
a zvýšilo zájem o celý obor. O něco později vznikly i první uhlíkové
nanotrubičky na bázi fullerenů. Díky objevu fullerenů získala v polovině 90.
let trojice vědců Robert F. Curl (USA), Richard E. Smalley (USA) a Harold W.
Kroto (Velká Británie) Nobelovu cenu za fyziku. Fullereny jsou obří molekuly,
jejichž strukturu tvoří vzájemně propojené atomy uhlíku umístěné ve vrcholech
více nebo méně pravidelných mnohostěnů. Z fullerenů se záhy stal materiál pro
konstrukci nanotrubiček, které jsou v centru pozornosti současného výzkumu na
poli nanochtechnologie. Jde o dutá uhlíková vlákna, která mohou být až 50
000krát tenčí než lidský vlas a která mají velmi výhodné fyzikální vlastnosti.
Do této kategorie patří např. variabilita a dobrá elektrická vodivost. Když se
tyto trubičky sestaví do potřebných struktur s řadami otáček a smyček, může se
z nich stát polovodič což je v současnosti pravděpodobně nejslibnější oblast
pro využití. Vědci z týmu IBM pomocí nanotrubuiček dokázali sestavit
tranzistor, který je 500krát menší než současné křemíkové tranzistory. Otázkou
nyní je, jak uvést tuto nepředstavitelně malou technologii do sériové výroby.
"Čím se nyní náš tým zabývá, je hledání způsobu, jak tyto součástky vyrábět
kvalitněji a rychleji," řekl k tomu Tom Theis. "Největším předělem přitom je,
že jsme pochopili princip, jak nahradit křemík v mikroelektronických
součástkách."
Objevy, které v této ostře sledované oblasti vznikají, znamenají velký příslib
do budoucna. Dalším stupněm vývoje, jenž má tým z fyzikálních laboratoří IBM
uskutečnit již v příštích třech letech, bude vývoj počítačového nanočipu. Ten
se dále může stát základním prvkem jak molekulových a kvantových počítačů, tak
i nanorobotů, které ve svých knihách Stroje stvoření (1986) a Nanosystémy
(1992) popsal renomovaný americký fyzik Eric Drexler, považovaný za otce
nanotechnologie. Jak bude podle Drexlera nanotechnologická revoluce probíhat?
Pokud vše půjde dle jeho představ, inteligentní nanoroboti budou molekulu po
molekule umět postavit všechno, co jim lidmi vytvořený program zadá, od
počítačů a kosmických sond až po dálnice a mrakodrapy. A pokud budou tyto nové
"stroje stvoření" účinně naprogramovány, dokáží odstranit dosud nevyléčitelné
nemoci nebo vyčistit vzduch a vodu od toxických zplodin.
Nanotechnologie tak potenciálně otevírají možnosti, o nichž se donedávna
nezdálo ani nejodvážnějším futurologům. Všechny skeptiky, co ještě včera nad
těmito představami nedůvěřivě kroutili hlavou, může navíc nejnovější zpráva
přesvědčit, že už zdaleka nejde jen o sny: první tranzistor na bázi
nanotrubiček je díky IBM na světě.
Zdroje na Internetu
http://www.nanozine.com/ Nanotechnology MagaZine
http://www.research.ibm.com/nanoscience/ stránka IBM věnovaná nanotechnologiím
http://www.nanorevolution.com/, http://www.nanoworldprojects.com/
další informační zdroje
1 0489 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.