Všechno, co jste kdy chtěli vědět o videokonferencích...

O přenosu digitálního videa a pořádání videokonferencí se pořád ještě víc píše, než se využívá v praxi. Do


O přenosu digitálního videa a pořádání videokonferencí se pořád ještě víc píše,
než se využívá v praxi. Dočtete se o nejrůznějších standardech, o řadě
zařízení, která tento způsob komunikace podporují, o přenosových cestách... A
také o některých úspěšně provedených videokonferencích. Pokud vás při tom
napadají nějaké otázky, najdete snad odpovědi v následujícím textu.
Na otázky odpovídal Jiří Línek z firmy Gesto Communications. Ta spolu s SPT
TELECOMem sponzorovala několik zajímavých videokonferencí, které se dostaly i
do povědomí širší veřejnosti. Jedná se např. o videokonferenci prof. Pafka s
prof. Klepetkem z Vídně nebo o přenos operace z DOTTER Interventional Institute
z Portlandu v USA na mezinárodní seminář doktorů, konaný v Praze.
První otázka asi ani nemůže znít jinak: Co jsou videokonference a k čemu jsou
dobré?
Videokonference slouží k přenosu obrazu a zvuku zpracovaného na počítači po
telefonních linkách nebo počítačových sítích.
Které organizace je nejčastěji používají?
Videokonference určitě nejsou jen módním trendem. Řada organizací je používá za
účelem zefektivnění své činnosti. Vyplatí se především u těch z nich, kde
platí, že:
šdůležitá rozhodnutí jsou realizovaná pracovníky v různých lokacích
šzhruba 10 % podnikání firmy má mezinárodní charakter
šzaměstnanci a management firmy cestují pravidelně na jednání se
spolupracovníky, zákazníky nebo spolupracujícími organizacemi
šorganizace prochází procesem reorganizace, rozšiřování nebo slučování
Za jak dlouho se mohou vynaložené prostřed-ky na videokonferenci zaplatit?
I v průběhu jednoho roku, pokud je splněna ales-poň jedna z předchozích
podmínek.
V čem jsou hlavní úspory?
Jde především o snížení nákladů na cestování a efektivnější využití času
pracovníků. Jsou zde ale další důležité faktory jako:
šzlepšení procesu rozhodování ve firmě
šrychlost rozhodnutí
šzkrácení času pro náběh výroby a tím distribuce výrobků na trhu (vývoj a
školení pomocí videokonference)
šspojení pracovníků v různých částech světa
Proč přicházejí videokonference právě dnes?
Základní technologie, které videokonference umožňují jednoduše realizovat, zde
dlouho nebyly. Nejdůležitější z nich jsou:
švýkonné a levné počítače na zpracování videa
špropracované postupy pro kompresi audia a videa
šdigitální telefonní a počítačové sítě, které umožňují spojení po celém světě
Je pro provoz videokonferencí zapotřebí speciálně školené obsluhy?
Dnešní videokonference může obsluhovat každý uživatel, který je schopen
používat telefon nebo televizi. V případě osobních PC-videokonferenčních
zařízení je nutná znalost základních úkonů s PC.
Proč se provádí přenos obrazu a zvuku právě tímto způsobem a ne prostřednictvím
telefonu a televizoru?
K přenosu televizního obrazu je zapotřebí takové množství informace, jehož
přenos současné technologie neumožňují ani pomocí klasických telefonních
spojení ani běžných počítačových sítí.
Jaké normy se používají pro zajištění kompatibility zařízení od jednotlivých
výrobců?
Používají se 2 základní standardy:
šH.230 pro provoz po ISDN linkách
šH.323 pro provoz po počítačových sítích(dnes i Native ATM) včetně definice
Gateway pro propojení LAN/WAN s ISDN sítí
Pro definování dalších funkcí videokonference se používá celá řada dalších
standardů jako H.261, G.722, T120 atd.
Kde jsou hlavní rozdíly mezi jednotlivými výrobci?
Samozřejmě jsou to rozdíly v hardwaru, který svou rychlostí a strukturou
ovlivňuje rych-lost zpracování videokonference a jsou to rozdílné postupy při
zpracování obrazu a zvuku. Například jedna část H.320 standardu je H.261, která
popisuje, jak zpracovat obrazový signál, jeho zakódování do digitální informace
k přenosu a její dekódování při příjmu. Tento standard se používá jak pro linky
ISDN, tak pro aplikace LAN/WAN (lokální a globální sítě).
Standard H.261 však definuje jenom některé části kódování a dekódování tak, aby
se zajistila kompatibilita jednotlivých výrobců. Ostatek je ponechán najejich
schopnostech, takže kvalita videa jejich zařízení bývá hodně rozdílná. Obdobná
situace je i u audia či u dalších uživatelských funkcí, které jsou potřebné pro
realizaci kvalitní videokonference s dobrým uživatelským komfortem.
Jakým způsobem je možné uspořádat videokonferenci (myšleno pronajmutí zařízení
a linek, příp. nákup určitého vybavení) a na kolik to vyjde?
Videokonference se realizuje v konferenční místnosti pomocí počítačových a
telekomunikačních prostředků. Videokonferenční zařízení jsou potom rozdělena
podle toho, pro kolik lidí a po jakých telekomunikačních prostředcích chceme
takovou konferenci vytvořit. Můžeme je rozdělit na:
šzařízení určená pro větší počet lidí skupinové systémy
šĘzařízení pro menší počet lidí přenosné kompaktní systémy
šzařízení pro jednotlivce realizovaná na PC osobní systémy
Vzhledem k rychle se vyvíjejícím telekomunikačním technologiím lze tyto
prostředky dále dělit podle toho, jestli budou použity v prostředí datové
telefonní sítě ISDN nebo v prostředí LAN/ /WAN. Tato zařízení lze buď zakoupit,
nebo pronajmout včetně videokonferenční místnosti. Pronájem vyjde na částku
3-12 tisíc Kč/hod. Cena skupinových videokonferenčních zařízení se pohybuje
mezi 500 tisíci a 2 miliony Kč, podle typu a vybavení. Cena kompaktních
zařízení bývá od 300 do 500 tisíc, opět podle dru-hu (ISDN, LAN) a vybavení.
Cena kitu pro osobní systém bývá v cenovém rozmezí 30-100 tisíc Kč.
Pokud bychom chtěli např. uspořádat videokonferenci mezi vedoucími pracovníky 4
poboček jedné firmy jak na to?
Pro takovou aplikaci lze použít osobní videokonferenci na PC s ISDN BRI
přípojkou v každé pobočce firmy a v případě, že se nebude jednat o
videokonference jenom mezi dvěma účastníky, musí se použít služeb tzv.
videokonferenčního bridge, který zatím není na našem území provozován, ale lze
např. použít servery v Holandsku nebo v ostatních evropských státech. Tyto
servery (speciální telekomunikační ústředny) se používají nejenom pro
víceúčastnické videokonference, ale také pro propojení států, které ještě mezi
sebou nemají uzavřeny propojovací dohody pro ISDN spojení. Když se jedná o
desítky či stovky účastníků, je zapotřebí propojení několika těchto serverů (až
desítek). V Japonsku má NTT (Nipon Telephone and Telegraph Company) ve své ISDN
síti 28 PictureTel Montage serverů a 30 000 desktop PictureTel videokonferencí
v jednom okamžiku se může do videokonference zapojit až 1 000 účastníků.
Jaké budeme potřebovat spoje? Na kolik vyjde jejich pronájem a na koho se
obrátit?
Pro mezinárodní spojení je většinou využitelné pouze ISDN spojení z důvodů
mezinárodní konektivity a snadné dostupnosti. Toto spojení poskytuje SPT
TELECOM za jednorázový zřizovací poplatek 9 950 Kč a měsíční poplatek 895 Kč
(cena včetně DPH) za jednu BRI přípojku. Vzhledem k tomu, že se jedná o dva
datové 64Kb kanály, každý z nich je tarifikován jako normální telefonní hovor.
Pro malé firmy mohou být mrzuté relativně vysoké uváděné pořizovací ceny i těch
nejlevnějších zařízení.
Na trhu se však již objevují součásti videokonferenčních kitů (především kamery
a software) za podstatně nižší ceny. Kvalita tomu sice odpovídá, ale výhodou je
zvyšující se dostupnost těchto technologií.(pen)
8 2228 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.