Všichni touží po krásných a inteligentních agentech

Internet se už delší dobu podobá nepřehledné džungli webových stránek. A stále více softwarových agentů se den co...


Internet se už delší dobu podobá nepřehledné džungli webových stránek. A stále
více softwarových agentů se den co den vnucuje, že provede naivní nebo
přetížené surfující fandy přemírou nejrůznějších informací a nabídek. Přitom
však slouží svým majitelům jako marketingový nástroj a mohou pro ně shromáždit
řadu cenných informací o uživatelích.
Význam technologie "softwarových agentů" je v neposlední řadě dokumentován i
tím, kolik výzkumných zařízení se tímto tématem zabývá. Americká technologická
líheň Massachusetts Institute of Technology (MIT), německý Institut pro výzkum
umělé inteligence (DfKI) nebo Intelligent Mobile Agent Center of Competence
Výzkumného Centra pro Informační Techniku (GMD) ty všechny pracují na
příslušných konceptech.
Také na Institutu pro grafické zpracování dat v Darmstadtu se několik oddělení
zabývá využitím technologie agentů. Za zmínku stojí projekty jako "Semoa"
(Secure Mobile Agents), "Agentalk", "Agent Sheets" nebo "Al Media", projekt na
kterém pracuje několik partnerů. Jeho cílem je vyvinout integrovaný systém pro
individuální akvizici a adresný marketing. K tomu mají být využiti i mobilní
inteligentní softwaroví agenti.
Agenti a roboti
Spolupráce výzkumu a průmyslu jde v oblasti návrhu softwarových agentů velmi
daleko, protože jednotliví výrobci nemohou tak komplexní problém sami
zvládnout. Evropského výzkumného projektu "Chameleon" se například účastní
Ericsson, Mannesmann Mobilfunk, Vodafone a Gemplus spolu s Vysokou školou
technickou v Cáchách, se Společností pro informační a komunikační technologie a
s Centre for Wireless Communications. Projekt má posoudit možnosti využití
technologie agentů pro telekomunikační služby budoucnosti. Konečným cílem je
poskytovat mobilním uživatelům kdykoliv a kdekoliv komunikační služby šité na
míru, a to bez ohledu na použitý koncový přístroj.
Také po Webu se prohání velké množství různých agentů a (ro)botů. Přitom není
vždy jasné, co se těmito pojmy rozumí. Aniž by to roztrubovali do světa, četní
poskytovatelé elektronické komerce v uplynulých měsících oživili své webové
stránky sluhy, jejichž úkolem je vylepšit informační toky pomocí inteligentního
vedení uživatelů, a tím přispět ke zvýšení obratu. Tito nákupní nebo srovnávací
roboti obvykle porovnávají navzájem výrobky nebo ceny.
Scénáře, které však jdou nepoměrně dále, vidí v agentech především užitečné
pomocníky s rozsáhlou rozhodovací pravomocí, kteří mají šetřit čas uživatelů.
Měli by být oprávněni vést samostatně smluvní jednání, uzavírat obchody,
smlouvat při aukcích nebo obchodovat s akciemi. Navíc by měli neustále udržovat
kontakty se zdroji osobních informací o uživatelích Internetu, roztroušených po
celém světě, a podle potřeby se s nimi spojovat. Všichni tito "pomocníci" mají
jedno společné: jejich tvůrci chtějí do Webu vnést inteligenci.
Jsou opravdu inteligentní?
O to, kdy lze nějaký software nebo computer považovat za inteligentní, se však
experti přou již ode dne, kdy internetový prorok Joseph Weizenbaum v r. 1966
stvořil svoji virtuální psycholožku "Elizu" (podrobnosti najdete na
www.sozialwiss.uni-hamburg.de/phi/ ag/eliza.html). Nejmenším společným
jmenovatelem se mezitím ukázal být tzv. Turingův test, pojmenovaný podle
anglického matematika Alana Turinga. Podle něho tester, který se účastní
vědeckého zkoumání a rozmlouvá s neviditelným protějškem, nesmí poznat, že na
jeho otázky odpovídá počítač.
Mnozí vývojáři se snaží, aby jejich síťoví roboti působili pokud možno lidsky,
a tak potlačili zábrany nezkušených uživatelů při kontaktu s technikou. Na
webové nákupní stránce www.medienparadies.de hamburského zásilkového obchodního
domu Bestseller se zájemci mohou nechat provádět bohatou nabídkou hadem
"Lydia". "Lydia" je založena na softwaru "eBrain" firmy PDV z Hamburku a dokáže
dokonce vést komplexní dialog, který přesahuje čistě "prodejní rozhovor".
EBrain má základní slovní zásobu škálovatelnou provozovatelem webové stránky.
Přímá interakce, nejčastěji formou pohovoru, se stává stále oblíbenější. Firma
Artificial Life z Bostonu se specializovala na software, který zájemce, jež
surfují po Webu, vtahuje do hovoru s animovanými postavami.
Nástroje zvané "Avatare" se snaží zjistit zájem nerozhodnutých surferů a
předložit jim odpovídající nabídky. Tím se skutečný účel těchto mnohomluvných
agentů stává zřetelným: jsou vlastně jen specifickým internetovým marketingovým
nástrojem. Skutečná užitná hodnota těchto pohovorů zůstává často jen průměrná.
Například vytipování požadovaného produktu formou pohovoru s virtuálním
poradcem trvá podstatně déle než jednoduché vyplnění vyhledávací masky.
Zvlášť obtížné je, když se mají pomalým modemovým spojením přenést do počítače
rozsáhlé 3D-soubory. Zde by mohla velmi prospět integrace řeči, o kterou se
pokouší řada vývojářů. Například nejbližší generace microsoftího agenta "Agent
2.0" má již reagovat na slova (vyzkoušet si ho můžete na adrese
msdn.microsoft.com/ msagent//TryMicrosoftAgent.htm).
Nicole Brechmannová, která se stará o Lydii v obchodním domě Bestseller,
zdůrazňuje především humornou stránku internetového hada. Mnozí zájemci stráví
až hodinu hovorem s Lydií a znovu se vracejí. Brechmannová v tom vidí kladný
prvek, který přitahuje zákazníky a vytváří podvědomí značky. Od zavedení Lydie
před rokem vzrostl velmi výrazně počet přístupů a obrat stránky Medienparadies.
"Přímou souvislost s on-line hadem nelze ovšem prokázat," připouští
Brechmannová.
Rychlejší je text
Ačkoliv jsou virtuální postavičky jako Kyoko Date nebo Lara Croft stále
lidštější a staly se již kultem, mnozí pozorovatelé pochybují o jejich
praktické hodnotě. Puristé jsou toho názoru, že softwaroví agenti by měli svým
uživatelům usnadnit život tak, že by prováděli pouze samostatné rešerše a
transakce. K tomu by nepotřebovali nijak nákladné rohraní, nejvýš ještě podporu
3D a hovorů v reálném čase.
Zadávání vyhledávacích pojmů, výběrové menu a jednoduchá konfigurace jsou
důležitější, protože uživatelé chtějí svého cíle dosáhnout rychle. Příkladem by
mohl být vyhledávací stroj německých novin Paperball (www.paperball.de),
porovnávací roboti vyhledávacích nástrojů Excite, Yahoo nebo Lycos nebo program
pro porovnávání cen knih u DealPilot (www. dealpilot.com).
Německá firma Living Systems pracuje na on-line aukci řízené agenty. Přitom
nástroje Avatare přihazují samočinně jeden proti druhému v předem stanovených
krocích až do horní cenové meze, která je rovněž nadefinována. Uživateli
internetu tak šetří drahocenný čas, který by jinak strávil sledováním vývoje
aukce. Model se hodí právě tak dobře pro spotřebitelský trh jako pro aukce mezi
podnikateli. Společně s Univerzitou v Giessenu a s německou burzou chce firma
Living Systems uvést na burzu dokonce i virtuálního obchodníka s cennými papíry.
I softwarový obr IBM včas rozeznal potenciál softwarových agentů a vyvinul
technologii WBI (Web Browser Intelligence) jako spojovací článek mezi webovým
browserem a serverem. Tato agentská technologie by měla při práci na Webu
zjišťovat opakující se vzory chování a upozorňovat uživatele na změny. Mezitím
firma IBM práce na WBI bez vysvětlení zastavila, avšak Výzkumný ústav T. J.
Watsona, který rovněž patří do koncernu IBM, se tímto tématem dále intenzivně
zabývá. V ústavu by měly vzniknout agentské programy, které by byly uloženy do
adaptérů pro síťový přístup všeho druhu. Stratégové IBM však současně varují,
že softwaroví agenti mohou právě v elektronické komerci vyvolat brutální
cenovou válku a ekonomický chaos.
Nákupní roboti (Shopbots) rozlišují navštívené nabízející firmy pouze podle
ceny. Jakost a přidaná hodnota zůstávají stranou. Někteří provozovatelé
elektronické komerce se již také brání proti přístupu těchto virtuálních
čmuchalů. Jako obvykle neexistuje žádné jasné vymezení, jaký má inteligentní
agent být, co musí konat a kde jsou jeho hranice.
Datová špionáž
Podle pojetí Institutu Ovum pro výzkum trhů jsou v množství dat nákupního
agenta skryty dvě duše lidská ve formě obsahu, interakce a služeb a věcně
technická v podobě analýzy dat a transakcí. Je tu ovšem i stinná stránka
on-line agentů. Mohou být svými příkazci využiti k tomu, aby vytvářeli detailní
profil uživatelů pro účely marketingu.
Je tedy zapotřebí velkého sebeovládání výrobců, aby kladné aspekty
internetových agentů nezmařili hned v počátku tím, že by vyvolali nedůvěru
uživatelů. Ohrožena by tím byla nejen slibně se vyvíjející technologie, ale i
intenzivně rostoucí trh. Ovum odhaduje, že obrat agentské technologie vzroste
do roku 2006 na 4,7 miliardy dolarů.
9 1033 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.