Vy a CW ... s Monikou Pavlíčkovou

Když jsem byla oslovena, abych přispěla k oslavám výročí Computerworldu nějakým krátkým povídáním, dopřála jse...


Když jsem byla oslovena, abych přispěla k oslavám výročí Computerworldu nějakým
krátkým povídáním, dopřála jsem si ten luxus a na chvíli se zastavila.
Samozřejmě jen na velmi malou chviličku, ale i tak mi stihla proletět hlavou
celá řada životních střípků.
Víte, vážení čtenáři, ono existuje několik velmi různých pohledů na jeden
časopis, což vy si možná neuvědomujete. Já jsem byla požádána, abych popsala
ten svůj... Jenže já jsem zvyklá brát všechno z gruntu, takže dovolte, abych
napřed shrnula tři nejzákladnější tři pohledy na jeden Computerworld. Doufám
vás nepřekvapuje, že jsem si jako příklad vybrala právě tento týdeník?
Pohled vydavatele: Profesionální pohled na písmenka a obrázky. Nechtěla bych se
tady pouštět do popisu výroby, ale protože jako šéfredaktorka firemního
časopisu IBM o té časopisecké kuchyni také něco vím, musím se přiznat, že
hluboce obdivuji tu mravenčí práci grafiků, sazečů, korektorů, kteří čtenářům
zůstávají tak trochu utajeni.
Redakční tým připraví plán čísla, redaktoři se rozběhnou po tiskových
konferencích, ničí si oči brouzdáním po Internetu a dávají dohromady spousty
informací, shánějí vhodné obrázky a potom píší a škrtají, krátí a opravují. Už
jste si někdy zkusili napsat třeba vyznání lásky přesně na počet slov nebo
dokonce písmenek? Sehnat vhodný obrázek ve správném rozlišení během pěti minut?
A pak otevřete týdeník a okamžitě vás praští do očí jedno špatné písmenko,
obrázek, který má rozjetou barvu (toho si samozřejmě žádný čtenář nevšimne, to
vidí jen šéfredaktor).
Druhý pohled čtenářský: O tom víte stoprocentně více než já, ale mezi námi co
by za to vydavatel dal, kdyby právě tento pohled podrobně znal. Jen snad,
jestli smím, není na světě člověk ten, který by se zalíbil lidem všem, a tak
jeden touží po reportážích, jiného zajímají pouze tipy a triky a třetí čte
výhradně o nových technologiích.
A na závěr mi dovolte pohled svůj: Ten bohužel ještě musím rozdělit. Na
oficiální, ředitelky marketingu velké společnosti dodavatele informačních
technologií. Odborný časopis pro mne jednak znamená přehled o tom, co dělá
konkurence, jednak obecněji co se děje na trhu. Samozřejmě mě musí rovněž
zajímat, co se píše o naší společnosti, zda dobře funguje náš informační servis
a zda čtenář dostává včas ty aktuální informace, které jsou, podle nás, velmi
důležité.
Můj osobní pohled je zaostřen na lidi. Nikdy jsem se netajila tím, jak jsou
lidé pro mne důležití. Proto mne zajímají názory, postřehy, komentáře. Vždycky
si představím za zkratkou nebo podpisem konkrétního redaktora, člověka. A
opačně, ráda čtu názory svých kolegů, ředitelů firem, zkrátka lidí od byznysu.
Computerworld je pro mne osobně spojen s mnoha jmény, dovolte mi jmenovat za
všechna alespoň dvě: Jaroslav Hrouda a Zbyšek Bahenský. Zbyšek, dnes prezident
sdružení SPIS, byl po dlouhá léta šéfredaktorem Computerwoldu, dal mu tvář a do
jisté míry i postavení na trhu a úspěšně jej předal svému nástupci. Jaroslav,
který v časopise funguje dodnes, zůstává čtenářům utajen. Stará se totiž jako
manažer časopisu o akce, speciální aktivity a kontakty se zástupci oboru IT.
Patří do skupiny lidí, kterých si vážím a které mám ráda.
V úvodu jsem se zmínila o čase. Utíká nekontrolovatelně a bezhlavě, ale pokud
si ho chvilku uděláme a posadíme se s Jaroslavem nad šálek kávy můžeme krásně
vzpomínat. Na uplynulých deset let. Na dobu, která měla své kouzlo, své
zážitky. Na chvíle, které už nikdy nepůjdou vrátit, ale zároveň zůstanou v
našich společných vzpomínkách. Na první vydání Computerworldu, na redakci v
Blanické na Vinohradech a později v Lužné ve Vokovicích, na první volejbalový
turnaj, na rozhovor o budoucnosti softwaru, který jsme asi před čtyřmi lety
vedli ve Vile Voytě a Jarda tam tenkrát snědl neuvěřitelné množství čerstvého
zeleného salátu.
Moc bych přála týdeníku Computerworld, aby ho vždycky vytvářeli takoví lidé,
kterých si budou všichni vážit, a aby až budeme po dalších deseti letech
vzpomínat, zase bylo na co.
0 1090 / Mafn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.