Vybíráme digitální projektor

jejichž znalost by měla být při výběru zohledněna. Náš přehled může posloužit zejména jako nástroj usnadnění v...


jejichž znalost by měla být při výběru zohledněna. Náš přehled může posloužit
zejména jako nástroj usnadnění volby projektoru z kategorie pro běžné použití.

Projektory jsou využívány pro velkoplošné zobrazování počítačového nebo video
signálu. Odtud pochází i jejich širší označení data video projektory. Nejčastěji
bývají k projektoru připojeny stolní počítač, notebook, video či DVD přehrávač.
Často dnes slouží jako součást sestav domácího kina. Připojení k externímu
zdroji signálu je většinou řešeno pomocí kabeláže, ale existují i elegantnější
bezdrátová řešení. Nutno podotknout, že některé současné projektory již
explicitně nevyžadují externí zdroj signálu a dokáží samy odprezentovat data
uložená například na paměťové kartě. Ze spektra funkcí a vlastností, kterými
projektory disponují, lze odvodit pět základních charakteristik: rozlišení,
svítivost, technologii zobrazení, přenositelnost a cenu.

Rozlišení prioritou
Jedním z nejdůležitějších aspektů výběru projektoru je jeho rozlišení. Hodnota
maximálního rozlišení udává, kolik obrazových bodů (pixelů) dokáže projektor
zobrazit. Dnešní projektory běžně využívají jedno z následujících 4 rozlišení:
SVGA 800 x 600, XGA 1 024 x 768, SXGA 1 280 x 1 024 a UXGA 1 600 x 1 200. První
číslo udává velikost horizontálního a druhé vertikálního rozlišení. Kromě
standardních rozlišení nabízejí výrobci i specifické formáty, které více
vyhovují předpokládanému použití například obrazu ve formátu 16 : 9 v sestavě
domácího kina.
Většina projektorů dokáže přizpůsobit odlišné rozlišení vstupního signálu svému
fyzickému, respektive přirozenému. Při nižším rozlišení jej dopočítá a při
vyšším jej konvertuje na nižší. Postupy komprese a dekomprese znamenají jistou
ztrátu kvality obrazu, ale ta nemusí být u mnoha typů prezentací příliš
viditelná.
Pravidlo, které přiřazuje projektor o jistém rozlišení k určitému typu využití
se řídí množstvím a druhem informací, které bude projektor zobrazovat. Vyšší
důraz na detail v prezentovaném materiálu vyžaduje i vyšší bodové rozlišení
projektoru. Dnešním standardem firemních prezentací je rozlišení XGA, naopak pro
systémy domácího kina s převažující projekcí DVD filmů (nejčastěji v rozlišení
720 x 576) je nejvýhodnější SVGA.

O světelném toku
Dalším z důležitých parametrů při volbě projektoru je jeho svítivost, respektive
světelný tok. Svítivost představuje množství světla procházející optickou
soustavou projektoru a dopadající na projekční plochu. Jednotkou světelného toku
je u projektorů ANSI lumen (American National Standards Institute), kdy vyšší
hodnota znamená vyšší svítivost, respektive vyšší jasnost obrazu. ANSI lumeny
kvantifikují světelný tok, který měřen a počítán dle specifické metodiky dopadá
na projekční plochu (stejná metodika platí i v německých normách DIN).
Při volbě intenzity světelného toku projektoru musíme zvážit: l vzdálenost
projektoru od projekční stěny (v mainstreamové kategorii maximálně kolem 10 m)
l nutné minimální množství světla v místnosti při projekci l typ projekční stěny
(zeď, speciální plátno apod.)
l rozložení a počet posluchačů, diváků
Rozhodujícím kritériem je dostatečné osvícení projekční plochy kvalitním obrazem
v závislosti na činnostech, které mají být při prezentaci vykonávány, tj.
například další komunikace posluchačů, čtení z jiných zdrojů nebo psaní. Běžné
hodnoty svítivosti projektorů dnes začínají od 800 ANSI lumenů a pokračují
zhruba ke 3 000 ANSI lumenů. Pro domácí kino je dostačujících 1 000 ANSI lumenů.
Standardně osvětlenou konferenční místnost či školní třídu zvládne projektor o
svítivosti 1 300-1 500 lumenů. Světelný tok nad 3 000 lumenů (až 12 000, ale i
více) bývá určen pro velkorozměrnou denní projekci.
Technologické aspekty projekce
Dnešní projektory běžně využívají jednu ze dvou technologií projekce, LCD nebo
DLP. Někteří výrobci prosazují i vlastní, například společnost JVC své řešení
označuje D-ILA (Direct-drive Image Light Amplifier) nebo LCOS (Liquid Crystal On
Silicon). Pro profesionální využití stále ještě přežívá drahá technologie CRT
(Cathode Ray Tube) rozpoznatelná charakteristickými třemi objektivy v barvách
RGB schématu. Zobrazení pomocí LCD (Liquid Crystal Display) spočívá v rozdělení
světla projekční lampy optickou soustavou projektoru do tří samostatných svazků,
které procházejí třemi LCD panely, z nichž každý tvoří jednu barvu RGB schématu.
Po průchodu optickým hranolem jsou svazky opět spojeny do jednoho a ten prochází
objektivem ven z projektoru. LCD technologie nabízí vyšší barevnou věrnost než
její konkurenti, ovšem ta se s pokračujícím opotřebením projektoru snižuje.
Technologie DLP (Digital Light Processing) využívá jednoho nebo tří čipů DMD
(Digital Micromirror Device). Jedná se o čipy, na kterých je soustava motoricky
ovládaných mikrozrcátek. Zrcadlící plošky čipů jsou potom směrovány tak, aby buď
odrážely, nebo neodrážely světlo přicházející z lampy přes rotující průsvitný
obarvující čtyř výsečový kotouček (RGB plus neobarvená plocha) do objektivu. DLP
technologie umožňuje dosáhnout výrazně vyšších kontrastů a lepšího obrazu s méně
patrnou strukturou obrazových bodů (mřížkou), ovšem nedosahuje takové barevné
věrnosti jako LCD.

Rozměry a hmotnost
S přenositelností jako parametrem výběru projektoru souvisí zejména jeho vnější
rozměry a váha. Běžně dostupné jsou již projektory s obrysem menším než list A4
a hmotností kolem 1 kg. Standardní rozměry jsou ovšem v okolí hodnot 300 x 95 x
250 mm (d, v, h) a hmotnost zhruba 3 kg. S přenosným projektorem a jeho
příslušenstvím už často počítají i výrobci brašen pro notebooky. Výkonem
přenosné projektory povětšinou nijak nezaostávají za průměrem svých kategorií,
ale podstatně vyšší bývá jejich cena. V segmentu přenositelných projektorů
vládne technologie DLP s jedním MDM čipem, která umožňuje minimalizovat rozměry
přístroje.

Cena koresponduje s výkonem
Zhruba od výše 30 000 Kč za základní modely se cena šplhá ke stovkám tisíc korun
za profesionální a speciální zařízení. V úvodu avizovaný mainstream lze dnes
vymezit částkou 40 až 100 tisíc korun. V tomto rozmezí lze upřednostnit
vlastnosti projektoru, které považujeme za důležité a současně zbytečně
nesnižovat ty méně podstatné. V cenách použitých technologií DLP nebo LCD dnes
není téměř žádný rozdíl (dražší jsou pouze 3čipové DLP projektory).
Ceny projektorů obvykle rostou se zvyšujícím se rozlišením a světelným tokem.
Ostatní parametry, kromě zmiňované přenositelnosti a některých speciálních, už
do koncové ceny tolik nezasahují. V úvahu je dobré vzít i cenu náhradních
projekčních lamp, které často tvoří značnou část pořizovací hodnoty zařízení, a
mohou tak ekonomicky limitovat využitelnost projektoru v domácnosti nebo malé
firmě. Poslední důležitou složkou finální ceny projekčního kompletu může
potenciálně být i cena projekčního plátna nebo stěny.

Lampa nejslabší místo projektoru
Životnost lamp bývá od 100 do 5 000 provozních hodin. Světelný tok výbojek, na
rozdíl od žárovek, v průběhu užívání postupně klesá. Životnost výbojkových lamp
je obvykle uváděna jako počet provozních hodin, po jehož uplynutí světelný tok
poklesne na 50 % původní hodnoty. U nejčastěji používaných projektorů převažují
výbojky s příkonem 130-250 W.
V současnosti se užívají téměř výhradně halogenové výbojky, jejichž světelný tok
i teplota chromatičnosti jsou výrazně lepší než u žárovek.

Co dalšího lze od projektoru očekávat?
Existují funkce a vlastnosti, které mohou pro volbu projektoru znamenat více než
jeho základní charakteristiky.
n Keystone Correction funkce digitálně upravující obraz, který není promítán na
ideální rovinu, takže by bez úpravy nebyl obdélníkem, ale lichoběžníkem (úprava
je provedena opticky posunem objektivu mimo přesnou optickou osu nebo
elektronicky pomocí variabilní komprese v příslušných řádcích obrazu).
n PiP (Picture in Picture) funkce obraz v obraze známá i z domácí video a TV
techniky.
n PC Viewer technologie umožňující prohlížení prezentací uložených na paměťové
kartě, tzn. bez externího zdroje signálu.
n Ceiling Mountable možnost instalovat projektor na strop místnosti včetně
případného otočení obrazu.
n Rear Projection Capability správné otočení obrazu, pro případ, že osvětlujeme
projekční plátno zezadu.
n Zoom lens vybavení objektivu projektoru proměnlivým transfokátorem umožňuje
měnit velikost obrazu bez nutnosti posouvat projektor v prostoru.
n Vnitřní reproduktor a zvukové funkce některé přístroje nabízejí i možnost
reprodukce zvuku dodaného v prezentaci.
n Dálkové ovládání je standardem i u low endových přístrojů (infra do 10-15
metrů), u vyšších tříd potom rádiové.
n Hlučnost větráčku projektoru velmi dobrým parametrem je hodnota do 35 dB.
n Rozměry promítaného obrazu velikost úhlopříčky v kategorii mainstream začíná
přibližně na 1 m a maximem je hodnota kolem 5 m (vše v závislosti na optické
soustavě a vzdálenosti od projekční stěny).
n Kontrastní poměr udává poměr jasu nejsvětlejšího a nejtmavšího bodu obrazu
(pro prezentace lépe vysoký např. 1 300 : 1, pro domácí kino lépe nižší např.
400 : 1).

Vybavenost projektoru vstupními konektory signálu
Základem efektivního nasazení projektoru v praxi může být univerzalita, s jakou
ho lze v různých prostředích a situacích připojit. Vysoká konektivita by měla
být dosažena zejména u mobilnějších přístrojů.
Nezbytným základem jsou vstupní konektory počítačového video signálu. Ať již jde
o analogový D-SUB nebo digitální DVI. Pro video projekci využijete kompozitní
nebo komponentní video signál s jedním nebo třemi cinch konektory, případně
konektor S-Video. Zejména v systémech domácího kina nalezne uplatnění vstup HDMI
(High Definition Multimedia Interface).
Další výbavu mohou mimo jiné tvořit sériové porty (RS-232) nebo USB. Ty však
neslouží jako zprostředkovatelé zdroje signálu, ale spíše jako zprostředkovatelé
ovládání a komunikace projektoru a zdrojového zařízení. Některé z přístrojů
disponují bezdrátovým rozhraním Wi-Fi či čtečkami paměťových karet.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.