VYBOUCHNE MICROSOFT NA VLÁDNÍ ÚROVNI?

Softwarový obr čelí sílícímu tlaku open source a svých rivalů nejen na soudních dvorech, ale i v běžném obchodním...


Softwarový obr čelí sílícímu tlaku open source a svých rivalů nejen na soudních
dvorech, ale i v běžném obchodním životě. Aby toho nebylo málo, i vlády
jednotlivých zemí světa se začínají rozmýšlet nad využitím vlastností, které
jim open source nabízí. Jak tedy vypadá stav na politické válečné frontě?
Problematiky pronikání open source systémů do veřejné správy jsme se dotkli v
minulém čísle hned dvěma příspěvky úvodníkem Martina Faťuna a komentářem Petra
Veleckého. Druhý zmíněný popisuje nedávno německou vládou schválené nahrazení
některých systémů od Microsoftu systémy na bázi open source. Jedná se o typický
příklad sílícího trendu, nad kterým se zamýšlí zákonodárci více zemí.
Několik asijských zemí je dokonce v adopci Linuxu či jiných open source systémů
a aplikací poměrně daleko. Ať už Thajsko či Filipíny, které vyvíjejí a již
dodávají svůj vlastní open source balík pro veřejnou správu, nebo Tchaj-wan,
který něco podobného plánuje.
Systémy s otevřeným zdrojovým kódem mají silný podíl převážně v serverové
oblasti. Například podle Netcraftu LLC běží 64 procent aktivních webových
stránek na volně šířeném serveru Apache, zatímco konkurenční software od
Microsoftu má jen 27 procent. Open source má přesto stále velmi nízké podíly na
koncových stanicích podnikových uživatelů a v domácnostech.
Státy, které se pro open source software rozhodly, tak činí především z důvodu
šetření veřejných financí. Někteří poukazují dokonce na vyšší bezpečnost
takového softwaru. Argumentem pro využití je také snížení míry softwarového
pirátství. I průmysloví experti souhlasí s tím, že volně šiřitelný software je
pro účely veřejné správy vhodnou alternativou.
"Momentální otázka již nezní zda, ale kde Linux ve veřejné správě použít," říká
Matthew Szulik, CEO ve společnosti Red Hat, dodavatele stejnojmenné linuxové
distribuce ze Severní Karolíny ve Spojených státech. Verze Linuxu od této firmy
je podle IDC používána na více než polovině serverů běžících s tímto operačním
systémem.

Otevřený neznamená zdarma
Ačkoli ne všechen otevřený kód je zdarma, prakticky u většiny není třeba platit
stálé licenční nebo autorské poplatky a navíc jsou počáteční náklady obvykle
nižší než u stejného typu softwaru od velkých komerčních společností. S tím
kontrastuje i změna licenční politiky Microsoftu, která přesouvá zákazníky ke
schématu ročního předplatného, což ale jeho software často ještě zdražuje.
Vedle ceny hraje roli při hledání alternativ i vlastní politika. Mnoho zemí v
asijsko-pacifickém regionu chce podpořit domácí výrobce softwaru a současně
přiškrtit kohoutek penězům, které odtékají do Spojených států.
"Kdybych byl zemí, která chce dodávat světový software, mohu použít právě open
source," říká Dan Kusnetzky, viceprezident výzkumu systémů v IDC, a dodává:
"Dám svým expertům k dispozici zdrojový kód a řeknu: pracujte. Takový přístup
prakticky ušetří 10 až 15 let vývoje v softwarovém průmyslu." Vyjadřuje se také
k pirátství: "Softwarové pirátství prakticky není možné. Téměř všechny známé
veřejné licence open source dovolují zakoupit jednu kopii a nainstalovat
systémy či aplikace v jakémkoli množství. Případně instalační soubory stáhnout
úplně zdarma z internetu."

Bezpečnost motivuje
Podle uživatelů je bezpečnost dalším přímým faktorem, který stojí za úspěšným
tažením Linuxu ve veřejné správě. Někteří oficiální představitelé se domnívají,
že software od jednoho dodavatele musí být zákonitě zranitelnější různými útoky
než integrovaný software z různých zdrojů. Tento důvod vedl také již zmíněnému
kroku německé vlády, který narušuje "mono" IT prostředí, jež je jinak
náchylnější k různým útokům.
IBM, které změnu provede, se díky miliardové investici do Linuxu stalo
největším dodavatelem aplikací pro tento operační systém. Tím pádem také
určitým způsobem tlačí vlády různých zemí k využívání Linuxu. V současné době
se jedná asi o různých 75 vládních úřadů a institucí. Dalších 130 nasazení
Linuxu plánuje.
Například čínská pošta podepsala s IBM zakázku na dodávku Linuxu do svých 1 200
poštovních poboček. Čína navíc pro své další vládní a veřejné účely nakoupila
distribuci vyvinutou místní firmou Red Flag Software.

I Microsoft vítězí
Microsoft není žádným nováčkem v jednání s vládami o nasazení svého softwaru.
Však je také už prakticky 10 let vyšetřován ve Spojených státech (a později
také v Evropské unii) v souvislosti s nekalými obchodními praktikami a
následnou dominancí na desktopech uživatelů. Jeden ze sporů dokonce vyústil do
žádosti devíti států (které se s MS nedohodly na vyrovnání) o zveřejnění
zdrojového kódu prohlížeče Internet Explorer.
Ačkoli Microsoft považoval takový krok za příliš drastický, existují určité
signály, které přece jenom ukazují, že i sdílení zdrojového kódu má své výhody.
Minulý rok spustil program nazvaný Shared Initiative, který zákazníkům na
akademické půdě a veřejné správě umožňuje přistupovat ke zdrojovému kódu
produktů Microsoftu, testovat jej a kontrolovat vývoj aplikací. Prvním členem
iniciativy se stalo Rakousko, které si od prosince minulého roku může procházet
zdrojové kódy Windows XP.

Ne Linuxu bez rozmyslu
Proti vládním nařízením k široké podpoře Linuxu se zvedají i kritické hlasy.
Někteří kritici pocházejí dokonce i z open source komunity. Například jedna
tchajwanská linuxová vývojářská firma prohlašuje, že taková podpora může vést i
na scestí. "Finance by neměly být bezhlavě věnovány na něco, jenom protože se
to jmenuje Linux," říká Sean Lee, prodejní a marketingový manažer linuxové
firmy eRexi v Tchaj-peji, a dodává: "Místo široké podpory Linuxu by měla vláda
sledovat přesné konkrétní cíle a potřeby veřejné správy."
V Peru zase místní vývojářské firmy naříkají, že zákon na "software zdarma"
poškodí vlastní vývojáře komerčního softwaru v zemi.
Přes všechny diskuse o tom, zda Linux ano či ne, pokračuje IBM společně s
dalšími velkými firmami v testování a vývoji linuxových řešení. A jak říká
Larry Augustin, CEO linuxové firmy VA Software (která kvůli ztrátám už
skončila): "Linux přestává být čímsi zvláštním a je prostě dalším běžným
operačním systémem na seznamu. Může být nabídnut prakticky jakémukoli uživateli
kdekoli na světě, a to je dobře."

U nás lze ušetřit, ale bez záruky
Jaký je postoj k typu softwaru v České republice?
Preferujete nějaké operační systémy pro nasazení ve veřejné správě?
Ne, můžeme pouze stanovovat technické podmínky. Které operační systémy tyto
podmínky splní, mohou být použity. Výběr technických a programových prostředků
je ze zákona plně na rozhodnutí správce.

Budete stanovovat nějaké podmínky i pro další aplikace?
Uvažuje se o unifikaci provozních informačních systémů. Je zpracováván materiál
do vlády, který má ÚVISu tuto činnost umožnit. Zatím je to mimo kompetence
ÚVISu dané zákonem. Jestli budou v rámci unifikace řešeny problémy, na které se
ptáte, nelze v současné době odpovědět.

Myslíte, že je možné ve veřejné správě ušetřit díky použití open source
softwaru?
Určitě ano, nicméně tyto produkty pokrývají pouze malou část agendy úřadů a
neposkytují žádnou záruku.

Na kolika procentech serverů veřejné správy běží systémy Windows, na kolika
Linux a na kolika jiné operační systémy?
Tento údaj nemáme zmapovaný. Ostatně rozlišení pouze procenty je zcela
nepřesné. Záleží na funkci, kterou tyto servery vykonávají.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.