Vyhladí Linux unixové platformy?

Spíše než o likvidaci ostatních unixových řešení je namístě mluvit o konvergenci. Většina dodavatelů komerční...


Spíše než o likvidaci ostatních unixových řešení je namístě mluvit o
konvergenci. Většina dodavatelů komerčních Unixů už Linux v té či oné podobě
na svém hardwaru nabízí. Vzhledem k tomu, že operační systém bývá v tomto
případě součástí dodávky serverového hardwaru, eventuálně nějakého
komplexnějšího řešení na úrovni podnikových informačních systémů, nemusí
dodavatele nijak trápit fakt, že Linux je pokládán za software zadarmo. Tržby
nejsou bezprostředně ohroženy.
Dodavatelé proprietárních unixových řešení přebírají z linuxového světa řadu
zvyklostí. Do této kategorie spadají například relativně otevřené licence
Solarisu. IBM jde v podpoře Linuxu tak daleko, že dokonce investuje značné
částky do reklamních kampaní přímo ve prospěch tohoto systému. Neznamená to
však, že by IBM, HP, Compaq či Sun přebíraly Linux "jak leží". Naopak do něj z
prostředí svých vlastních systémů dodávají funkčnost, která Linuxu zatím
chyběla. Do stejné kategorie patří úsilí americké Národní bezpečností agentury
(NSA) o vývoj speciálního zabezpečeného a robustního řešení, tzv. trusted
Linuxu. Linux se bude muset také lépe vyrovnat s nastupující 64bitovou
architekturou Intelu. Vývoj však jde rychle dopředu a poslední benchmarkové
testy již nové linuxové jádro stavějí z hlediska výkonnosti např. nad FreeBSD.
IBM rovněž uvolnila pod otevřenou licencí linuxovou verzi svého javového
virtuálního stroje. To je důležitý mezník: Implementace Javy na Linuxu byla
přitom až dosud značnou nevýhodou tohoto systému v porovnání s AIXem a
Solarisem. Na druhé straně, z hlediska těch skutečně kritických aplikací v tom
nespočíval žádný zásadní problém, protože na tomto poli se příliš
neuplatňovala ani Java. V budoucnu však budou informační systémy javového kódu
plné.
Ve vztahu Linuxu a ostatních unixových řešení bude hrát roli také otázka,
nakolik se jednotlivé systémy dokáží zapojit do sítě webových služeb. Zatím
byly v tomto ohledu díky implementaci architektury CORBA ve výhodě komerční
unixová řešení. Nyní se však zdá, že nastupující webové služby současný stav
otočí záměr fungovat jako dodavatel webových služeb na platformě Linux již
totiž vyjádřila například společnost Borland, která i díky kombinaci
Delphi/Kylix hodlá fungovat v roli jakéhosi pojidla mezi světem Linuxu a
Microsoftu.
Na otázku, zda se v budoucnu setkáme vedle Linuxu také s komerčními Unixy (ale
třeba i s FreeBSD), lze tedy podle mého názoru odpovědět v tom smyslu, že
mnohdy prostě nepoznáme, jaký systém vlastně máme před sebou. Platit to bude
na neintelovských i intelovských architekturách. Případ Caldery/SCO, která
umožňuje na svém Unixu spouštět i linuxové aplikace, ukazuje i trend do
budoucna. Téměř všechno poběží na téměř všem bez klasické emulace. Mezivrstvy
javových virtuálních strojů či obdobných řešení od Microsoftu architekturu
aplikací ještě zesložití. Nakonec bude obtížné rozpoznat nejenom jednotlivé
verze Unixu, ale i rozlišit, zda máte před sebou okna s velkým W nebo s velkým
X.
1 2090 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.