Výpočetní technika v zemědělství

Využívání výpočetní techniky v zemědělství je oblast, o které se mnoho nemluví. Je to docela pochopitelné, když ...


Využívání výpočetní techniky v zemědělství je oblast, o které se mnoho nemluví.
Je to docela pochopitelné, když se zamyslíme nad vývojem zavádění výpočetní
techniky do zemědělské prvovýroby a nad potřebami, které toto odvětví má.
Přitom počítače v zemědělských podnicích sloužily již v době před rokem 1989.
Několik velmi dobrých programů bylo provozováno na osmibitových počítačích
Robotron 1715 a známé mezi počítačovou veřejností byly zejména výrobky z JZD
Slušovice.
V zemědělských podnicích byly počítače mnohdy pořizovány na pokyn tehdejších
okresních zemědělských správ a na základě limitů. Bylo již lhostejné, zda tyto
počítače jsou provozovány nebo nikoliv. Nebyly výjimečné ani případy, kdy
družstvo vyčlenilo pro počítače zvláštní kancelář, do které mělo přístup pouze
několik pracovníků, kteří na nich otírali prach.
Přitom nelze jednoznačně konstatovat, že by venkov a zemědělské podniky neměly
možnost výpočetní techniku využívat. Problém byl v tom, že ekonomická agenda
družstva byla vedena ručně, a výkazy byly poté zasílány ke zpracování do
centrálního počítače. Podnik měl tedy svoji evidenci vedenou klasickým
způsobem, a této evidenci se přizpůsobovaly výsledky počítačových sestav. Bylo
běžným jevem, že přes tzv. "chybníky" se výsledky opravovaly tak dlouho, až
konečné číslo odpovídalo tomu, které účetní spočítaly na kalkulačce. Potom se
tyto sestavy založily, protože v podniku k nim zcela oprávněně nebyla přílišná
důvěra.
V živočišné výrobě, zejména chovu skotu, byla situace poněkud jiná. Byla
založena centrální evidence zvířat, do které pravidelně pracovníci tehdejších
plemenářských podniků zasílali údaje a tak je aktualizovali. Na podniky se
potom pravidelně vracely přehledné sestavy, které bylo možno využít k
manažerské práci. Problémem spíš bylo, že opravdových manažerů bylo málo, a tak
poměrně cenná data z těchto sestav zůstávala leckde nevyužita. Chyba nebyla v
systému, který ve své době patřil ke světové špičce, ale v nezájmu a mnohdy i
neschopnosti lidí, kterým měl pomoci.
Na druhé straně ale byly zemědělské podniky, které již v 80. letech viděly ve
výpočetní technice šanci na rozvoj vlastní výroby, případně i omezeného
nezemědělského podnikání, kterému se tehdy říkalo přidružená výroba. V
počítačích typu PC viděly zejména operativnost, odstranění koloběhu sestav mezi
sálovým počítačem a uživatelem, a v některých případech i ekonomičnost provozu
výpočetní techniky. Tyto podniky již tehdy vytvářely programátorské skupiny,
které byly mnohdy velmi kvalitní, protože družstva mohla lépe zaplatit své
pracovníky než státní podniky. Vývoj softwaru se ubíral dvěma směry. Jedním byl
vývoj softwaru pro ekonomické úseky. Na podnikové úrovni byly zpracovávány
agendy týkající se tehdejších základních prostředků, DKP, mezd, personalistiky
a částečně i účetnictví. Vzhledem k těmto skutečnostem byly i hardwarem
přednostně vybavovány ekonomové a jejich přímí podřízení.
Postupně se začalo mluvit o tom, že zdrojem příjmů je ekonomicky zajímavá
výroba. Počítače se začaly stěhovat i na útvary živočišné a rostlinné výroby.
Živočišná výroba v České republice byla a je zaměřena především na chov skotu,
prasat a drůbeže. Ostatní chovy, jako kozy, ovce, koně, králíci, ale třeba i
včely, jsou okrajovou záležitostí. Výpočetní technika respektovala již od
počátku toto rozložení a nejvíce programů vznikalo pro chov skotu a prasat.
Jejich kvalita byla, stejně jako v jiných odvětvích tehdejšího národního
hospodářství, různá. V rostlinné výrobě byly podnikány koncem 80. let první
nesmělé kroky s převedením její evidence na počítač. Zároveň se v této době
začaly rozbíhat první technologické celky řízené počítačovou jednotkou.
Nevýhodou tehdy psaného softwaru bylo, že byl zaměřen na velkoobjemovou
produkci dané komodity v přijatelné jakosti, a nebral ohledy na ekonomickou
stránku věci.
8 1655 / dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.