Vytiskněte si dokumenty na vyžádání kdekoliv a kdykoliv

Distribuovaný tisk nebo tisk na vyžádání (print-on-demand) představují v posledních letech výrazný posun v chápán


Distribuovaný tisk nebo tisk na vyžádání (print-on-demand) představují v
posledních letech výrazný posun v chápání i možnostech přenosu informací z
digitální podoby na papír. Tento relativně nový přístup, který velmi úzce
souvisí především s rozvojem síťové či internetové komunikace, zpravidla
využívá jako standardní formát dokumentů PDF a odráží se jak ve vyšší pružnosti
a rychlosti šíření dokumentů, tak i v efektivitě samotného tisku z hlediska
nákladů.
Myšlenka print-on-demand či distribuovaného tisku se opírá o široké možnosti a
nízké náklady spojené se šířením dokumentů v elektronické podobě v prostředí
internetu příkladem může být např. elektronická pošta nebo publikování
dokumentů na webu. Vzhledem k možnostem a kvalitě současných tiskáren, které
mají své pevné místo prakticky v každé firmě i ve většině moderních domácností,
je pak zřejmé, že k realizaci tohoto systému zbývá jen malý krůček. Tisk na
vyžádání přitom poskytuje mimo jiné tu výhodu, že dokumenty mohou být vytištěny
v lokalitě, ve které se právě nachází uživatel, a v takovém množství, jaké je
právě potřeba.
Za účelem tvorby a distribuce digitálních dokumentů určených k tisku na
vyžádání je dnes nejčastěji používán formát PDF, který je v této oblasti
považován za standard. Portable Document Format (PDF) společnosti Adobe je už
dlouhou dobu považován za spolehlivý a osvědčený formát pro distribuci a výměnu
dokumentů či prezentací elektronickou cestou, s jehož pomocí lze uchovávat a
přenášet fonty písma, grafiku i layout v rámci předtiskové přípravy či
publikování na internetu. Výhodou PDF je především to, že s jeho pomocí mohou
být i graficky náročnější dokumenty ukládány do relativně malých souborů, což
je faktor, který při následném přenosu dat v síti hraje nezanedbatelnou roli. V
následujícím článku se zaměříme na možnosti, které formát PDF ve své aktuální
verzi poskytuje, a zmíníme se také o otázkách optimalizace dokumentů pro různé
účely.

PDF a PostScript
Kořeny formátu PDF se nacházejí v tiskovém jazyce PostScript, neboť oba byly
vyvinuty firmou Adobe. I dnes se koexistence obou standardů odráží v jejich
vzájemné podpoře. Blízká příbuznost se projevuje např. i tím, že každý PDF
konvertor je odkázán na postscriptový tiskový ovladač. Například u bezplatného
konvertoru Ghostscript je třeba jej samostatně instalovat, v případě Adobe
Acrobatu je dodáván současně s ním. Kvalita použitých postscriptových ovladačů
má přitom značný vliv na převod dokumentu do PDF formátu.
Kdykoliv je také možná bezeztrátová konverze z PostScriptu do PDF a naopak. V
oblasti pre-pressu je formát PDF oblíbený mj. i díky své intuitivní formě.
Ovšem díky rozšiřujícímu se záběru využití dnes převládá poměrně značný růst
zájmu o PDF. Vzhledem k možnostem využití od publikování na webu přes oblast
elektronických knih až po předtiskovou přípravu je však pro tvůrce dokumentů
stále obtížnější vytvářet je v optimální podobě. Navíc v případě posledních
skoků na verzi 1.4 a nedávno (s uvedením Acrobatu 6.0) na 1.5 formátu PDF byl
integrován bezpočet novinek zaměřených speciálně na webovou prezentaci a
elektronické knihy, které méně zkušeným uživatelům může působit potíže.

Velikost dat
I přes nové "triky", které nabízejí aktuální verze, spočívá těžiště při práci s
PDF i nadále v objemu dat, vložených typech písma a bezpečnosti. Právě tyto
body by měly být při tvorbě dokumentu vhodně specifikovány dříve, než přijde na
řadu použití nových možností, k nimž patří interaktivita zajištěná JavaScriptem
nebo vkládání audioči videosouborů do dokumentu. Protože se nejnovější funkce
navíc neobejdou bez aktuální verze prohlížeče Adobe Reader, hodí se jen pro tu
skupinu uživatelů, která těmto vlastnostem porozumí a plně je akceptuje.
Velký vliv na objem dat má použité rozlišení. Za účelem minimalizace velikosti
souboru postačí pro uspokojivou podobu prezentace na obrazovce či displeji
rozlišení 72 dpi. Nicméně mnozí uživatelé využívají v PDF prohlížeči funkci
Zoom (lupu). Pro zajištění přesvědčivé kvality i po zvětšení se pak může jako
nezbytné ukázat i vyšší rozlišení.
V případě obrázku vloženého do dokumentu lze použít barevné obrázky, obrázky ve
škále šedi či černobílé obrázky a kromě běžných kompresních metod (JPEG, GIF,
ZIP atd.) také z oblasti faxu známý CCITT. Nepříjemné především je, když
existují rozdílné požadavky na kvalitu samotného dokumentu dané různými
skupinami uživatelů (což se týká např. loga firem, vkládaných screenshotů,
detailních nákresů atd.). Východiskem může být jednoduše kompresi obrázků
nepoužívat. Jestliže chcete prostřednictvím webu nabídnout ve formátu PDF
rozsáhlejší dokumenty, jako např. dokumentaci k produktům o více než 100
stranách či firemní katalog, lze doporučit možnost lineárního ukládání do
paměti. Pomocí lineárního ukládání zobrazí prohlížeč první stránky, jakmile
jsou staženy první kilobajty souboru. Potom může uživatel kupříkladu
prostřednictvím obsahu v PDF dokumentu odskočit na jednotlivé stránky bez toho,
aby musel čekat na natažení celého souboru. Předpokladem ale je, že jak server,
tak prohlížeč linearizaci podporují.

Vložené typy písma
Dalším krokem pro snížení objemu dat PDF souborů je použití vložených typů
písma. V úvahu připadá obzvláště při posílání malých dokumentů, jako jsou např.
newslettery. Všechny verze Acrobat Readeru používají nezávisle na platformě 14
základních typů písma ty pak nemusejí být posílány spolu s dokumentem.
Horší je to ale s vynecháním exotických fontů, které bývají občas používány
např. v logu firmy. Jestliže tyto fonty chybějí, zobrazí se koncovému uživateli
pouze text ve standardním fontu.
Další možností, jak minimalizovat objem dat, je vkládat pouze používané dílčí
sestavy fontů. Ty typy, které nejsou nezbytné, je možné vynechat. Nicméně tím
utrpí možnosti další editace. Dovoluje-li to velikost dat, může být přesto
smysluplné vložit potřebné základní typy písma. Tím lze zabránit například
chybějícím evropským znakům na systémech některých uživatelů atd.
V poslední verzi Adobe Acrobatu (6.0) lze pro optimalizaci dokumentu využít
nástroj PDF Optimizer, s jehož pomocí lze převzorkovat grafiku, specifikovat
fonty i odstranit nepotřebný obsah (JavaScript, externí odkazy, thumb-naily) či
provést optimalizaci pro web.

Zabezpečení
Ve srovnání s wordovskými dokumenty má PDF mnohé výhody, je-li použito jako
formát e-mailových příloh. U příloh, jež mají formát aplikace z balíku
Microsoft Office, ještě přetrvávají obavy plynoucí z možného výskytu makrovirů.
Navíc i přes dominantní postavení Microsoftu na trhu se mohou vyskytnout
problémy v souvislosti s možností otevírat dokumenty Wordu na kterémkoliv
počítači (resp. platformě).
Sice se už objevily i první viry určené pro PDF dokumenty, ty však zatím
nehrají žádnou větší roli a to především proto, že vyžadují, aby byl na
"napadeném" stroji nainstalován Acrobat, nikoliv pouze Reader.
Od verze PDF 1.4 je k dispozici také 128bitové šifrování, i když z důvodů
zachování kompatibility se staršími verzemi prohlížečů (i v závislosti na
použitém hardwaru) se často používá pouze 56bitové šifrování. To však při
výkonech dnešních procesorů nemůže zajistit spolehlivou ochranu ani při volbě
dobrého hesla. Použití hesel a deaktivace funkce pro tisk jsou použitelné
například pro placené nabídky publikací v PDF.
Zejména pro použití v podnikové sféře a na úřadech je užitečné, že Adobe
přidalo možnost zabezpečení pomocí digitálního podpisu. Firmou Adobe je dodáván
její vlastní systém Self-Sign, prostřednictvím modulů je pak možné využít/
integrovat systémy některých dalších dodavatelů, jako je např. Verisign.

Interaktivita
Jako formát pro interaktivní dokumenty poskytuje PDF další možnosti, jak
zlepšit komfort při práci s ním. JavaScript a pole formulářů, která Reader
interpretuje, mohou poskytnout interaktivitu prezentacím či zautomatizovat
realizaci objednávek či zasílání formulářů přes internet přímo v podobě PDF
dokumentů. V praxi je však postoj uživatelů k těmto možnostem stále ještě
poněkud váhavý. Nové funkce lze uplatnit pouze tehdy, budou-li používány
intuitivně a transparentně. Zde je však třeba brát zřetel na to, že potenciální
cílovou skupinu tvoří široká škála cílových platforem, z nichž některé
disponují omezenými možnostmi (např. speciální prohlížeče elektronických knih
či PDA).
Všeobecně akceptované a velmi užitečné je však strukturování a indexace
dokumentu. Záložky a odkazy umožňují navigaci na úrovni srovnatelné s webem.
Pro Word, Excel i PowerPoint existují odpovídající makra, která umožňují
automaticky vytvořit strukturu PDF dokumentu.

Nezávislost na platformě
PDF je sice formátem, s nímž lze pracovat na různých typech zařízení, nicméně
lze jen těžko zajistit, aby občas nedocházelo k odlišným interpretacím na
různých hardwarových platformách a operačních systémech. Monitory grafiků s
kalibrovanými barvami a s vysokým rozlišením mají jen málo společného s
displejem kapesního počítače. Přitom oba typy zařízení jsou schopny s PDF
dokumenty pracovat (resp. je alespoň prohlížet).
Skutečně identický přenos však nelze vždy zajistit už kvůli některým
nedostatkům v rámci operačního systému. I v samotných Windows se občas
vyskytují problémy s různými verzemi typů písma se stejným názvem fontu. Při
odesílání dokumentu podepsaného pomocí Self-Sign z linuxového počítače pak
uživatel zřejmě ztroskotá na chybějící infrastruktuře pro verifikaci podpisu.
Systém Mac OS X má PDF integrován přímo v sobě, ovšem ve verzi 10.2 ještě
chybějí některé specifikace aktuální verze standardu PDF. Pod Mac OS X nejsou k
dispozici žádné možnosti optimalizace PDF dokumentů při jejich tvorbě, takže i
jednoduché textové dokumenty mohou po převedení zabírat až několik megabajtů,
zatímco při použití jiného konvertoru by dokument zabral při stejné kvalitě jen
několik kilobajtů.

Výhledy
Díky objevování nových trhů ale hrozí formátu PDF jedno nebezpečí, na které je
zatím brán jen malý zřetel. Stále více aplikací PDF podporuje, ovšem občas
disponují velmi špatnými filtry pro import a export. V jiných oblastech než na
poli přípravy tisku pak běžným uživatelům často chybějí potřebné zkušenosti pro
tvorbu kvalitních PDF dokumentů. Masovější rozšíření standardu PDF by mu za
této situace mohlo spíše uškodit než přilepšit, neboť zmíněná fakta by některé
uživatele mohla odradit.
Bezpočet projektů ale může zdůvodnit tvrzení, že se PDF stalo univerzálním
formátem pro tvorbu digitálních dokumentů. Nicméně PDF i přesto, že je
označováno za otevřený formát stále zůstává standardem jediného výrobce, jehož
další vývoj závisí víceméně pouze na firmě Adobe. Směr tohoto vývoje přitom
může mít mnoho podob, neboť Adobe své aktivity rozvíjí nejen v oblasti
pre-pressu, ale také na poli webových technologií, správy obsahu,
elektronických knih atd. S odpovídajícími funkcemi se Adobe snaží prosadit i v
podnikové sféře a na úřadech.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.