Využití e-learningu dobře promyslete

Na názory ohledně současného stavu e-learningu v ČR i na řadu dalších otázek souvisejících s jeho vývojem u nás i...


Na názory ohledně současného stavu e-learningu v ČR i na řadu dalších otázek
souvisejících s jeho vývojem u nás i ve světě jsme se zeptali Tomáše Sýkory,
obchodního ředitele Počítačové školy Gopas, a Jana Pejši, ředitele společnosti
Kontis.

Jaké jsou podle vás hlavní výhody e-lerningu v praxi? Ve kterých oborech (či
oblastech) nachází nejlepší uplatnění?
Základní výhodu e-learningu spatřuji především v možnosti efektivně a levně
školit velké množství studujících v krátkém čase. Z tohoto pohledu je nasazení
e-learningu velkou výzvou především pro velké organizace, kde lze touto formou
velmi výrazně redukovat výdaje na školení. Ostatně již dnes je v ČR situace
taková, že naprostá většina velkých firem e-learning nějakou formou provozuje,
případně alespoň testuje v pilotních projektech.
Z pohledu manažerů vzdělávání přináší e-learning naprosto zásadní zjednodušení
plánování, dohledu a vyhodnocování vzdělávacích aktivit. Při použití aplikace
pro řízení vzdělávání (LMS = Learning Management Systems) mohou jednoduše
definovat kvalifikační předpoklady pro jednotlivé pracovní pozice, pro
jednotlivé skupiny uživatelů, definovat požadavky na vzdělávání, plánovat
elektronické i běžné kurzy, sledovat výsledky znalostních testů, náklady na
vzdělávání atd. Pro studenty přináší nasazení e-learningu především jednu novou
vlastnost, a to dostupnost výuky tehdy, kdy to oni sami potřebují (tzv.
"just-in-time learning").
Výše uvedené výroky mohou vyznít tak, že e-learning se hodí pouze do velkých
korporací, ale všechny výše uvedené výhody mohou naprosto stejně využívat i
jednotlivci prostřednictvím internetu, kde jsou k dispozici veřejné výukové
portály, které tyto služby nabízejí. Nespornou výhodou těchto portálů je
neustále aktualizovaný obsah kurzů, čehož při distribuci na datovém nosiči
například na CD zakoupeném v knihkupectví prostě nelze dosáhnout.

E-learning je možné využívat jak pro firemní školení, tak ve školách. Jak se
liší způsob využití v těchto rozdílných prostředích? Z praktického hlediska
bych nijak nerozlišoval mezi firmou, školou či úřadem. Zásadní důvody, tedy
nízké náklady a snadná dostupnost vzdělání kdykoliv a kdekoliv, jsou všude
stejné.
Zřejmě nejaktivněji se nových technologií chopili na vysokých školách, kde již
existuje řada konkrétních projektů. Trochu stranou zůstávají střední a základní
školy, kde by situaci mohl řešit projekt Internet do škol, v rámci kterého se
využití e-learningu přímo nabízí. Například výuku učitelů lze zajistit velmi
efektivně a rychle právě touto formou.

Jaký je podle vašich zkušeností zájem o e-learning v ČR? Existují u nás nějaké
závažné zábrany pro jeho šíření?
Budu-li se věnovat e-learningu jako jedné ze součástí vzdělávacích služeb v
různých organizacích, pak zde cítím letošní rok jako zlomový vrcholový
management firem již neřeší otázku PROČ rozšířit vzdělávací služby o
e-learning. Klíčovou otázkou se stává JAK tyto služby realizovat. Na řadu
přichází výběr vhodného dodavatele řídícího systému vzdělávání a výběr
kvalitních dodavatelů kurzů.
V této souvislosti je třeba vyzdvihnout především činnost některých profesních
uskupení, která zprostředkovávají výměnu informací mezi společnostmi, kde již
se e-learning stal běžnou součástí vzdělávání a jejich následovníky. Nedávno
jsem navštívil akci České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů, kde jsem
poprvé v ČR viděl skutečně praktickou prezentaci řešení e-learningu, kterou
přímo ve svých prostorách zajistila Česká pojišťovna, která společně s Českými
drahami, Českým Telecomem, ČSOB či eBankou patří mezi ty průkopníky, kteří mají
skutečně co předávat.

Co byste doporučil firmě, uvažující o novém způsobu školení svých zaměstnanců?
V prvé řadě bych takové firmě doporučil vytipovat vhodného kandidáta na post
koordinátora e-learningu. Ten by měl disponovat patřičnými znalostmi a
pravomocemi směrem k oddělením lidských zdrojů a informačních technologií.
Tomuto specialistovi bych pak zadal jednoduchý úkol, a to připravit koncepci
využití e-learningu včetně vytipování oblastí kurzů, kde je tato forma účelná
ve smyslu návratnosti investic. To by asi byl ten nejvhodnější začátek, neboť
na základě takto získaného přehledu lze již zodpovědět onu základní otázku PROČ
využít e-learningu a přejít do fáze JAK. Samozřejmě lze na tuto činnost využít
i služeb externí poradenské firmy, což je sice finančně náročnější, ale
existují u nás skutečně profesionální agentury, které mají v tomto ohledu již
četné zkušenosti.

Jaké jsou podle vás hlavní výhody e-lerningu v praxi? Ve kterých oborech (či
oblastech) nachází nejlepší uplatnění?
Těžko se určuje, které výhody e-learningu jsou hlavní, protože ve vzdělávání se
setkává nespočetné množství subjektů s mnohdy odlišnými potřebami, a tudíž i
odlišným chápáním výhod. Pokusme se tedy uvést některé výhody e-learningu, aniž
by pořadí uvedení mělo naznačovat "významnost" výhody: patří sem levnější
vzdělávání, okamžitá dostupnost, individuální přístup a lepší spolupráce.
E-learning dělá z učení adresný, interaktivní a poutavý proces, který je
integrován do každodenního života studenta. V této souvislosti nelze označit
např. nákup výukových CD (mnoho lidí si právě pod tím představuje e-learning)
za skutečně efektivní přístup. Jedná se sice v současnosti o poměrně rozšířený
způsob získávání znalostí, na druhé straně téměř každý druhý z nás má zkušenost
s koupí výuky jazyka na CD či něčeho podobného, co po několika shlédnutí
zůstalo navždy "v šuplíku". Důvodem je to, že při pouhém studiu z CD chybí
prostředky, které studentovi připravují obsah přizpůsobený jeho potřebám a je
také vyloučena možnost spolupráce a komunikace s lektorem i ostatními studenty.

E-learning je možné využívat jak pro firemní školení, tak ve školách. Jak se
liší způsob využití v těchto rozdílných prostředích? Využití e-learningu ve
školách a firmách se skutečně poněkud liší, a to tak, jak se tato dvě prostředí
liší z hlediska financí, motivace studentů, způsobu studia i jeho obsahu. Řekl
bych, že v podnikové sféře v ČR je situace poněkud jednodušší díky tomu, že
firmy většinou pomocí e-learningu postupně nahrazují vždy několikadenní
klasická školení. Firemním účetnictvím lze většinou dobře spočítat finanční
efektivitu oproti stávajícímu vzdělávání. Ve školské sféře se oproti tomu
vyučují předměty trvající i několik měsíců. I zde si lze představit tvorbu
kvalitních e-learningových kurzů pokrývajících celý rozsah studia.
Kurzy jsou multimediální, obsahují simulace, interakce a další prostředky
odlišující e-learningový kurz od pouhé elektronické příručky. Nicméně tvorba
takovéhoto kurzu je jak ekonomicky tak časově velmi náročná. V ČR již řada škol
začala postupně takovéto kurzy budovat, většinou vlastními silami s využitím
profesionálních nástrojů k tomu určených, jako je např. ToolBook II či nástroje
firmy Macromedia. Po technické stránce firmy většinou řeší technologickou
základnu stanovenými IT standardy pro celou firmu, školy zde musí řešit vyšší
nesourodost v připojení a softwarových prostředcích studentů. Rovněž motivační
prvky se u škol zejména na nižších stupních musí diametrálně odlišovat od
postupů ve firemních prostředích zejména zde je třeba používat Komenského
přístup "škola hrou".

Jaký je podle vašich zkušeností zájem o e-learning v ČR? Existují u nás nějaké
závažné zábrany pro jeho šíření?
Za naše více jak 5leté působení v této oblasti v ČR můžeme jasně identifikovat,
že zejména v posledním roce zájem o e-learning v ČR výrazně stoupá. Tento růst
přímo odpovídá tomu, jak čím dál více firem si uvědomuje, že efektivní
využívání intelektuálního kapitálu firmy má přímý vliv na její výsledky, a na
druhé straně jak si jednotlivci začínají čím dál více vážit vzdělání. Vážné
zábrany pro šíření e-learningu v ČR neexistují. Je zde samozřejmě jako kdekoliv
jinde řada překážek, které je třeba postupně překonávat. Z technických překážek
sem patří např. zatím pořád poměrně drahé připojení jednotlivců na internet,
což znepřístupňuje e-learning zejména fyzickým osobám. Slabší vybavení
výpočetní technikou v některých odvětvích je zase jistou zábranou v podnikové
sféře. Rovněž v oblasti legislativy jsou některé problémy brzdící zavedení
e-learningu. Jde např. o zákonem nařízená školení, kdy musí být zaměstnanci
fyzicky přítomni v učebnách a vlastnoručně podepisovat prohlášení, že byli
proškoleni a školení rozuměli. Hlavní překážky však jsou "v hlavách" některých
lidí, kteří ještě nedocenili přínos vzdělání jak pro jednotlivce, tak pro firmu.

Co byste doporučil firmě, uvažující o novém způsobu školení svých zaměstnanců?
Než začnu budovat nový způsob školení, je dobré mít dokonale zmapovaný současný
způsob vzdělávání ve firmě a vedle toho formulovat vizi "kam se chci dostat".
To jednak umožní jednoznačně vyčíslit možné přínosy nového řešení, jednak jasně
identifikovat s čím začít a jak postupovat v zavádění. Vždy je však třeba dbát
na to, aby zvolené řešení dělalo ze vzdělávání poutavý interaktivní proces
zasazený do každodenního života firmy.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.