Využívání elektronických konferencí v ČR

Telekonference nyní provozuje zhruba jedna organizace z pěti Problematika spojená s používáním telekonferencí a video...


Telekonference nyní provozuje zhruba jedna organizace z pěti

Problematika spojená s používáním telekonferencí a videokonferencí vyžaduje
nejprve specifikovat použité pojmy a objasnit, co bylo vlastně zjišťováno.
Do celkové penetrace byly v případě telekonferencí započítávány organizace,
které disponují buď vlastním vybavením pro realizaci telekonferencí, nebo si
takovéto vybavení pronajímají. Nutnou podmínkou bylo rovněž skutečné využívání
těchto technologií, tedy začlenění telekonferenčních hovorů mezi standardní
komunikační postupy používané v rámci zkoumané organizace.
Zajímavým poznatkem v této souvislosti je, že technologiemi potřebnými pro
uspořádání telekonferencí disponuje mnohonásobně větší počet subjektů, než
kolik tuto formu komunikace skutečně využívá. V tomto ohledu je tedy
významnější bariérou dalšího rozvoje telekonferencí spíše nezvyk a také nízké
povědomí o výhodách, které mohou přinést, než překážky spojené s pořízením a
provozem technologického vybavení.
V případě videokonferencí šlo zejména o zachycení takových případů, kdy
organizace vlastní nebo má v pronájmu některý z typů videokonferenčních sestav,
které umožňují přenos zvuku a obrazu. Druhou podmínkou bylo reálné využívání
této technologie v rutinní komunikaci pracovníků zkoumané organizace. Zde se
již důležitost technologické bariéry projevila ve větší míře, než v případě
telekonferencí. Stále však platí, že hlavní bariérou zůstává zmiňovaný nezvyk a
nízké povědomí například o požadavcích na technické zázemí či na kapacitu
připojení. V neposlední řadě také při hodnocení technologií pro videokonference
stále přetrvává image jejich vysoké investiční náročnosti.

Pětina uživatelů
Ze získaných odpovědí je patrné, že telekonference provozuje v současné době
přibližně jedna organizace z pěti. Podrobnější analýza napovídá, že se jedná
zejména o organizace s více než 500 zaměstnanci (v této skupině společností
používá telekonference přibližně třetina subjektů). Podobně platí, že vybavení
pro telekonference využívají organizace s IT rozpočty, které přesahují 50
milionů Kč, nicméně technologie potřebné pro telekonferenční hovory nejsou
výsadou společností s vysokými IT rozpočty, neboť se s nimi lze setkat i u
subjektů, jejichž roční investice do IT se pohybují mezi 1 milionem Kč a již
uvedenými 50 miliony Kč. Významně nižší podíl organizací, které telekonference
využívají, je zřejmý ve skupině organizací, které vynakládají na oblast IT méně
než 1 milion Kč v této skupině činí podíl subjektů vybavených technologiemi pro
telekonference přibližně 5 %.

Vlastník vodítkem
Hlavní charakteristikou, která determinuje využívání telekonferencí, je však
forma vlastnictví, kdy jsou to zejména společnosti se zahraniční majetkovou
účastí, které představují typického uživatele tohoto způsobu komunikace. V
případě subjektů, které jsou v českých rukách, a u veřejných organizací se lze
setkat s vybavením pro telekonference pouze v případě, že daný subjekt
disponuje sítí poboček, mezi nimiž je potřeba intenzivní komunikace.
Z těchto a dalších informací získaných od dotazovaných zástupců vybraného
vzorku organizací lze dovodit, že technologie pro realizaci telekonferencí
nacházejí uplatnění zejména při interní komunikaci v rámci jednotlivých
organizací (například mezi pobočkami, mezi rozptýlenými pracovními týmy, mezi
centrálou, vedením organizace a pobočkami v regionech či v jiných zemích), méně
už při komunikaci externí (s obchodními partnery, zákazníky, dodavateli).
Celková penetrace technologií pro videokonference je ve srovnání s
telekonferencemi přibližně poloviční. Z výzkumu dále vyplývá, že příslušnou
technologií pro realizaci videokonferencí disponuje přibližně jedna z deseti
dotázaných organizací v našem průzkumu.
Konkrétní profilace typických uživatelů videokonferencí je velmi podobná
struktuře uživatelů telekonferencí: s videokonferencemi se můžeme setkávat v
organizacích se zahraniční majetkovou účastí a rovněž ve společnostech, jejichž
týmy jsou geograficky rozptýlené v jednotlivých pobočkách v různých zemích.

Další rozvoj
Na základě odpovědí kompetentních zástupců zkoumaných organizací je zřejmé, že
telekonference a videokonference zaznamenají v průběhu roku 2005 další rozvoj
spojený s nárůstem penetrace tedy se zvýšením celkového počtu organizací, které
tu kterou technologii využívají. V průběhu roku 2005 plánuje využívat
telekonference 29 % z dotazovaných organizací, což ve srovnání se stavem v době
dotazování (na počátku letošního roku) představuje nárůst o 32 %, respektive o
sedm procentních bodů. V případě videokonferencí se celková míra penetrace
zvýší z 11 na 19 %, což je zvýšení o 73 % (vysoké růstové hodnoty jsou dány
relativně nízkou úrovní výchozích údajů). Toto celkové zvýšení penetrace však
nezpůsobí výrazné změny v profilu uživatelů ani u telekonferencí, ani u
videokonferencí v obou případech se stále bude jednat zejména o společnosti se
zahraniční majetkovou účastí. Vzhledem k vysoké saturaci segmentu organizací s
největším počtem pracovníků a IT rozpočtem přesahujícím 50 milionů Kč se
technologie telekonferencí a videokonferencí budou v roce 2005 rozšiřovat
zejména mezi organizacemi se 100-999 zaměstnanci a také mezi subjekty, které
vyčleňují na rozvoj svého IT částku mezi 10 a 50 miliony Kč.
Podrobná analýza záměrů zkoumaných organizací týkající se využívání a dalšího
rozvoje telekonferencí a videokonferencí ukazuje, že žádný ze subjektů, který v
současné době tyto technologie využívá, je nehodlá opustit. Uvedený nárůst
penetrace je tedy možné považovat za "čistý" nárůst.


O výzkumu
Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl
podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh konkrétně organizace, které
jsou předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v minulých
letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovali strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně
polovinu z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.