Vývoj softwaru je globální záležitostí

Existence lokálních softwarových firem má význam v případě tvorby úzce specializovaného softwaru vycházejícího na...


Existence lokálních softwarových firem má význam v případě tvorby úzce
specializovaného softwaru vycházejícího např. z místních zákonů nebo kultury,
případně softwaru na zakázku. Také zde se však může později ukázat, že poptávka
přichází i z dalších teritorií. Všichni skutečně velcí hráči na poli vývoje
softwaru ovšem už dnes působí globálně. Což s sebou ovšem nese i nemalé
problémy.
Jeden jediný stisk klávesy a především jeho následky vedly vývojového
specialistu společnosti Lucent Technologies, aby z anglického Swindonu, kde se
podílel na programování softwaru, odcestoval do německého Norimberku, kde
pracoval testovací technik. Oč šlo?
"Stále nám říkali, že to nefunguje podle zadané specifikace," říká Frank Wales,
technický manažer Lucent Technologies ze Swindonu. "Nakonec jsme museli našeho
vývojáře vyslat na poradu s testovacím technikem. Řekl mu OK, tak mi ukažte, co
s tím děláte. Ve specifikaci k testování bylo uvedeno, že až se dostane do
určitého bodu, musí vložit blank key (ve významu mezery). Znamenalo to
stisknout mezerník na klávesnici, ale testovací technik zadával heslo
b-l-a-n-k."
Takové případy ovšem nejsou pouhými úsměvnými drobnostmi. Obzvláště ve firmě,
jako je Lucent, kde přes 1 000 lidí píše miliony řádků kódu (v tomto případě
šlo o vývoj softwaru pro GSM). Specialisté na vývoj bezdrátového komunikačního
softwaru pracují v 8 hlavních centrech, včetně pracovišť ve Velké Británii,
Německu, Francii, Indii a USA. Rostoucí konkurence, přicházející hlavně ze
zámoří, přiměla Lucent, ale i další firmy, přejít na model místně rozděleného
vývoje softwaru. "Řada standardů pro bezdrátový přenos se vytváří v Evropě,
proto je pro nás velmi důležité mít zde svoje zastoupení, aby se na nás
pohlíželo jako na součást Evropské unie," říká Dan Owens, ředitel vývoje
Lucentu se sídlem ve Swindonu. Stinnou stránkou rozděleného vývoje je však to,
že dochází k časovým zpožděním i k dalším problémům. Proto Bellovy laboratoře
(výzkumná základna Lucentu) přišly se sadou počítačových nástrojů na podporu
dálkové spolupráce mezi libovolně rozmístěnými centry vývoje. Software pro vývoj
Na základě rozsáhlých studií uskutečněných výzkumným centrem SPRU (Software
Production Research Unit) v Bellových laboratořích bylo zjištěno, že problémů,
které se v průběhu projektu objeví v distribuovaném vývojářském prostředí, není
více, než když se pracuje na místě jediném. Potíž je v tom, že řešení problémů
na vzdálených pracovištích trvá dvakrát až čtyřikrát déle.
Odborníci v Bellových laboratořích také zjistili, že vývojoví specialisté,
kteří potřebují informace z jiných míst zapojených v projektu, jsou průměrně
pět dnů v měsíci vytrženi od progresivní práce, která má nejvyšší prioritu. "A
navíc jsme zjistili, že práce, probíhající na různě rozmístěných pracovištích,
trvá dvaapůlkrát déle než srovnatelný objem práce v jednom místě," říká James
D. Herbsleb, vedoucí průzkumu produktivity a spolupráce. Selhání komunikace
Zpoždění termínů může způsobit celá řada technologických, organizačních a
kulturních faktorů. Odborníci například zjistili, že softwaroví specialisté
plně spoléhají na místní, ad hoc komunikaci takového typu, která proběhne vedle
automatu na kávu. A přesto zmínění pracovníci ani jejich manažeři často nevědí,
jak důležité jsou takovéto neformální výměny informací. "Přestože žijeme ve
věku digitálních informací, množství informací, které si s ostatními lidmi
sdělíte, se zmenšuje s přibývající vzdáleností," říká Robert Kraut, profesor
sociální psychologie a interakce lidí s počítači na Carnegie Mellon University
v Pittsburghu. Dva lidé v sousedících kancelářích spolu komunikují jen zpola
tak často, jak by komunikovali, kdyby sdíleli jednu kancelář. A jestliže jeden
z nich přesídlí do kanceláře za rohem ústící do jiné chodby, frekvence jejich
komunikace opět o polovinu klesne. A bude-li každý z nich umístěn v kanceláři
na jiném patře ve stejné budově, komunikace se sníží ještě o polovinu, říká.
Lucent nyní inovuje svůj přístup k rozdělenému vývoji softwaru na dvou hlavních
frontách. Zlepšení spočívá ve vývoji nástrojů a metod ke zvýšení kvality
komunikace mezi vzdálenými centry a v hledání nových cest, jak rozdělit práci
mezi jednotlivá centra, aby se snížila potřeba komunikace.
Budování důvěry Emoční důvěra pocit, že člověk může volně mluvit s někým, koho
nikdy nepotkal mezi pracovišti podle Herbsleba zpravidla chybí. Kulturní
odlišnosti někdy tuto nedůvěru ještě komplikují. Wales například uvádí, že
ochota vývojářů v různých zemích ujímat se problémů, které jim nebyly
jednoznačně přiděleny, je velice odlišná. "Vyskytne-li se programová chyba a já
budu vývojářem v Anglii nebo v USA, zavolám kohokoliv, jen abych problém
vyřešil. Ale v jiných kulturách není lidem příjemné hovořit telefonicky s
lidmi, kterým nebyli osobně představeni." V Lucentu zjistili, že by mohli
budovat důvěru tím, kdyby nechali klíčové pracovníky v rámci projektu cestovat
do ostatních center již v počátečních fázích projektu. "Když někam cestujete,
abyste navázali dobré vztahy, snažíte se s novými lidmi vytvořit určité pouto,"
říká Wales. "Stačí, abyste takové setkání uskutečnili jednou, a pak už si
můžete posílat elektronické vzkazy a vést řadu telefonických hovorů a přitom
důvěřovat člověku, s nímž na dálku komunikujete." Nové nástroje podporující
kooperaci V Bellových laboratořích dospěli k závěru, že nástroje komunikace
hojně používané při projektech rozdělených do více míst, jako videokonference,
elektronické nástěnky a produkty pro sledování činností, nemají přímý vztah k
zásadním problémům identifikovaným ve zmíněné studii. Například použití
videokonference se musí plánovat předem a nepodporuje komunikaci ad hoc. Také
bývá narušována technickými nedostatky, jako je špatná kvalita zvuku, špatně
zaměřené kamery a malá šířka přenosového pásma.
Proto se v Lucentu rozhodli vyvinout své vlastní nástroje k vylepšení třech
hlavních problémových oblastí: vyhledávání informací týkajících se organizace,
dostupnosti pracovníků a jejich harmonogramů a zajištění efektivního průběhu
porad mezi jednotlivými centry, zvláště spontánně svolaných. Nástroje zahrnují:
Rear View Mirror je nástroj, který poskytuje diskutujícím v chatu obrázky lidí
zúčastněných v diskuzní skupině a označí diskutéry, kteří jsou momentálně
přihlášeni.
CalendarBot je plánovací nástroj umístěný na Internetu. Zobrazuje plánované
činnosti a místa pobytu pracovníků v průběhu projektu po jednotlivých dnech a
měsících.
Expertise Browser je prohlížeč, který vyhledá a zobrazí návaznost mezi
pracovníky, firmami a kódem, na němž pracují.
Collaborative Interactive Viewing Environment (CIVE) je sada nástrojů
aktivovaných přes Internet, jejichž pomocí se zobrazí místní čas v jednotlivých
centrech, svátky, pracovníci zařazení ve skupinách a jejich kalendáře. Obsahuje
také seznam telefonních čísel a elektronické adresy pracovníků ve vybrané
skupině.
"Nástroje Expertise Browser a CIVE jsme si vytvořili doma, protože neexistovalo
komerčně nabízené alternativní řešení," říká Herbsleb. CalendarBot vyrostl v
domácím prostředí firmy, neboť žádný z dostupných kalendářových nástrojů nebyl
kompatibilní zároveň s Windows a Unixem. Rear View Mirror je jedna aplikace
kombinující funkce, které najdeme u produktů pro přímé zasílání zpráv a
vytváření oznámení na nástěnky. Nástroj pomáhá pracovníkům udržovat paralelní
komunikaci a vést propojené diskuze s libovolným zapojováním účastníků. V
Bellových laboratořích nešli cestou komerčních produktů také proto, že do
budoucna počítali s vylepšením nástrojů a to vyžaduje přístup ke zdrojovému
kódu, říká Rebecca Grinterová, jedna z vedoucích pracovnic projektu. Například
funkce Rear View Mirror jsou rozšiřovány tak, aby svému uživateli umožnily
navázat telefonické hlasové spojení s ostatními uživateli, kteří jsou zrovna
přihlášeni bez ohledu na jejich zeměpisnou polohu.
Wales podle vlastních slov doufá, že uvidí tyto nástroje a možná ještě některé
další integrované do "virtual office" s jedním rozhraním. Nástroj CIVE, který
se právě zavádí v rámci skupin pracujících v oblasti vývoje produktů GSM, je v
tomto směru prvním krokem, říká.
Pod čarou Až doposud se nové nástroje používaly v různých kombinacích a některé
se používaly jen velmi sporadicky, říká Herbsleb. "Ale všechny mají své nadšené
uživatele," dodává. "Zdaleka největší otázkou však je kritický počet uživatelů.
Dokonce i malý počet uživatelů, kteří systém ignorují, jej může zabít."
Nástroje je třeba vyvíjet a implementovat velmi pečlivě, říká Grinter.
"Problémy se spolehlivostí mohou odradit i ty největší nadšence," dodává.
V současné době, kdy Bellovy laboratoře systematicky utřídily velké množství
informací o skupinách vyvíjejících produkty pro GSM včetně pracovníků, úkolů,
plánů a postupů je třeba učinit již jen relativně malý krok směrem k
"automatickému přísunu informací" o projektu k technikům zároveň s tím, jak se
budou vyvíjet jednotlivé činnosti a měnit okolnosti.
"Ale není důvod ke spěchu," upozorňuje Grinter. "Kdybychom přespříliš zaplnili
poštovní schránky uživatelů, riskovali bychom ohrožení našich vzájemných
vztahů."
0 2748 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.