Vývojové nástroje na českém trhu

Na první pohled by se mohlo zdát, že dnes vyvíjet aplikace a prosadit se s nimi je poměrně těžké stačí se přece po...


Na první pohled by se mohlo zdát, že dnes vyvíjet aplikace a prosadit se s nimi
je poměrně těžké stačí se přece podívat na to, jaké podíly na trhu s operačními
systémy či kancelářskými aplikacemi má společnost Microsoft. Mnoho lidí proto
může překvapit fakt, že největší firmou (z pohledu obratu ze softwaru) není
tento podnik z Redmondu, ale společnost International Business Machine, tj. IBM
její produkty najdete hlavně u větších systémů, jejichž cena jde do milionů,
takže několik set tisíc korun za programové vybavení je vlastně pakatel.
Spotřebiče řízené procesory (a tím pádem vybavené softwarem) si úspěšně razí
cestu do našich domácností (od televizorů po ledničky), počítače najdete i v
automobilech, restauracích, atd. Setkáváme se s nimi na každém kroku a každý z
nich v sobě obsahuje program, který musel někdo vymyslet, napsat a vyzkoušet. A
vývojové nástroje slouží programátorům ke zjednodušení jejich práce.
I když by se mohlo zdát, že na světovém trhu s kancelářskými aplikacemi není
pro české firmy místo, (nejen) příklad Softwaru602 ukazuje, že i firma z České
republiky se může prosazovat na světovém trhu.
Typickým trhem, kde působí prakticky jen české firmy, je oblast programů pro
jednoduché i podvojné účetnictví, které jsou určeny pro malé a střední firmy a
živnostníky. Rychle reagovat na neustálé změny daňových zákonů a účetních
předpisů je prostě pro zahraniční společnosti náročné a český trh jim nemůže
vložené investice vrátit. Toto "hájemství" ale zvolna mizí pokud (doufejme)
vstoupíme do Evropské unie, budou se muset naše zákony přizpůsobit právnímu
stavu Unie, takže můžeme časem očekávat vstup zahraničních firem na tento trh.
Obdobně na tom jsou i společnosti, které se věnují právním aplikacím. A konečně
třetí, velmi významnou oblastí pro české vývojáře, je tvorba aplikací na
zakázku pro konkrétního klienta.
Odhadnout, kolik lidí se v České republice "živí" programováním, je velmi
těžké. Usuzovat podle počtu prodaných licencí vývojových nástrojů je nepřesné
část vývojářů používá kradený software, některé firmy nekoupily potřebný počet
licencí, někdo používá školní verze. A pak jsou k dispozici i freewarové
překladače (např. DJGPP, viz CW 28/97). Tedy, co je možné pro vývoj aplikací
používat?
8 1344 / or









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.