Vzdálený přístup k počítači trochu jinak

Díky projektu Virtual Network Computing (VNC) máte možnost vzdáleně ovládat jiný počítač, nebo třeba používat na ...


Díky projektu Virtual Network Computing (VNC) máte možnost vzdáleně ovládat
jiný počítač, nebo třeba používat na jednom počítači zároveň systém X-Window a
Windows. Celý software je navíc licencovaný pod GNU Public License, takže je
zdarma. Volně k dispozici jsou pochopitelně i zdrojové kódy a kompletní
dokumentace.
Původním cílem toho projektu bylo vyvinout software pro tzv. síťové počítače.
Nejednalo se v podstatě o nic jiného než o dotykový LCD-panel připojený na
rychlou ATM síť, kdy všechny aplikace běží na centrálním serveru a na displej
se posílá jenom jejich grafický výstup. Toto řešení má několik výhod.
Na straně klienta se neuchovávají žádné informace, takže při přerušení spojení
se serverem nedojde ke ztrátě dat jako při použití klasického X-terminálu.
Znamená to tedy, že můžete kdykoli ukončit spojení se serverem, odejít k jinému
počítači a tam se znovu připojit. Všechny aplikace najdete přesně v tom stavu,
ve kterém jste je opustili.
Toto řešení se natolik osvědčilo, že bylo přikročeno k vývoji "softwarové
verze" síťového počítače VNC vieweru (VNC klienta).
Komponenty systému
Z předchozích řádků vyplývá, že se systém VNC skládá ze 2 komponent serveru,
který se stará o vytvoření pracovní plochy, a klienta, který obstarává její
zobrazení na obrazovce uživatele.
Abyste mohli používat VNC, potřebujete spustit na nějakém počítači server a
přihlásit se k němu pomocí VNC klienta. Všechny současné verze VNC softwaru
vyžadují pro spojení TCP/IP.
Vzhledem k tomu, že jsou dostupné zdrojové kódy systému VNC, neměl by být
problém přizpůsobit VNC i jiným protokolům než dříve zmíněný TCP/IP.
V současné době se předpokládá nasazení serverové části systému zejména na
platformě Windows a Unixu. Existují sice servery i pro jiné platformy (např.
pro Macintosh), ale nacházejí se většinou v alfa-, nebo beta-verzích.
Na straně klienta je situace úplně jiná. Platí, že pokud má něco procesor a
paměť, existuje pro to i příslušný VNC klient, takže až v autobuse potkáte
člověka v jedné ruce s mobilem a v druhé s Palm Pilotem, jak si bude na dálku
spouštět defragmentaci disku na svém domácím miláčkovi, nedivte se.
VNC a Unix
Unix je pro VNC rodná platforma a podle toho to i vypadá. Binární distribuce
klientské i serverové části se dá pro většinu nejpoužívanějších unixů stáhnout
přímo z domovské stránky projektu VNC www.uk.research. att.com/vnc, pokud byste
v seznamu svůj oblíbený unix nenašli, což není příliš pravděpodobné, můžete si
ho ze zdrojových kódů jednoduše zkompilovat.
Unixový VNC server se chová jako obyčejný X server s tím rozdílem, že k sobě
nemá připojenou žádnou obrazovku (X display). Všechny grafické výstupy X
aplikací si uchovává v paměti a po převedení do protokolu VNC je posílá
případnému VNC klientovi. Na jednom počítači může běžet i více serverů.
Server, ke kterému není připojený žádný klient, jen minimálně zatěžuje
procesor. Problémem v tomto případě ovšem mohou být uživatelé, kteří si např.
nechtěně zapnou šetřič obrazovky. Ten se totiž sám aktivuje, i když k serveru
není připojen žádný VNC klient. X aplikace totiž o existenci VNC vůbec neví.
Pro ně je VNC obyčejný X server a podle toho se také chovají. I když k VNC
serveru není nikdo připojený, pilně plní své úkoly. Bohužel na úkor zátěže
procesoru.
VNC klient pro unix existuje ve 2 verzích. Ta první je určená pro prostředí X
Window, druhá využívá knihovny SVGALIB a je distribuována společně s
jednodisketovou verzí Linuxu. Ta se může hodit, pokud byste chtěli např. využít
staré vyřazené počítače bez pevného disku jako Windows nebo X terminály.
VNC a Windows
Pro platformu Windows existuje VNC server možnostmi srovnatelný s unixovým.
Díky architektuře systému Windows ale není možné, aby na jednom počítači
pracovalo více uživatelů najednou, každý se svojí pracovní plochou, jako to
umožňuje např. Microsoft Terminal Server. Pokud se na stejný server přihlásí
více uživatelů, budou muset sdílet stejnou pracovní plochu. VNC server funguje
bez problémů na Windows 95/98, Windows NT 4.0, Windows 2000beta a s menšími
omezeními i na Windows NT 3.5x.
VNC server je pod Windows možné spustit buď jako uživatelskou aplikaci, nebo
jako službu. V případě, že VNC server běží jako služba, je možné ho nastavit
tak, aby k němu mohl být v jedné chvíli přihlášený pouze jeden uživatel. Ten se
pak může vzdáleně přihlásit, udělat nerušeně plánovanou práci, pak se odhlásit
a uvolnit tak počítač pro další zájemce. Jeho soukromí nebude ničím a nikým
rušeno. Pro ty, kteří chtějí ze svého počítače dostat maximum, je zde možnost
ovlivňovat chování serveru pomocí několika voleb, přístupných přes registrační
databázi.
VNC klient pro Windows se oproti verzi pro X Window liší (jak už je u Windows
aplikací zvykem) zejména uživatelskou přítulností. Naprostá většina nastavení
se dá provést přes přehledné menu a zvládne je i úplný začátečník. Pro
milovníky příkazové řádky jsou zde připraveny asi 2 desítky přepínačů
ovlivňujících chod VNC klienta. Podle mého názoru je největším přínosem této
verze plnoobrazovkový režim, který se uplatní zejména, pokud má "obrazovka" VNC
serveru větší rozlišení než ta, na které běží klient nejsou potřeba žádné
posuvníky na okrajích okna, když uživatel posune myš na okraj obrazovky, plocha
se sama plynule posune.
VNC a Java
Na začátku článku bylo předesláno, že VNC existuje alespoň v klientské verzi
skoro na všem, ale i kdyby se náhodou našla nějaká platforma, na kterou by
nebyl, není ještě vše ztraceno VNC klient existuje i pro Javu. Stačí použít
jakýkoliv prohlížeč schopný spouštět Java applety a zadat URL VNC serveru. Ten
v sobě obsahuje velice jednoduchý webový server, který prohlížeči odešle
potřebnou stránku včetně VNC klienta ve formě Java appletu. Pak už stačí jenom
zadat heslo a můžete začít pracovat.
Možnosti využití
Technologie VNC představuje otevřenou platformu pro dálkový přístup. Je velice
těžké najít oblast, kde by se tato technologie nedala využít. Své uplatnění
najde jak u běžných uživatelů, kteří se potřebují čas od času spojit se svým
kancelářským počítačem, tak i síťových administrátorů při nasazení tzv. tenkých
klientů, nebo třeba ke sledování "neposlušných uživatelů".
Využít ji mohou i společnosti zabývající se vývojem síťových terminálů.
Unikátní je i možnost ovládat na dálku "velké" počítače z takových zařízení,
jako jsou PDA. To vše s kompletní dokumentací, včetně zdrojových kódů a hlavně
zdarma.
9 0936 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.