Vzrušující 3D-zvuková karta

Už krabice zvukové karty PCI 338-A3D slibuje cosi jako neuvěřitelné vzrušení z ohromující věrnosti zvuku, zvuku zně...


Už krabice zvukové karty PCI 338-A3D slibuje cosi jako neuvěřitelné vzrušení z
ohromující věrnosti zvuku, zvuku znějícího z určitého místa prostoru,
profesionální studiové kvality vzorků a optimálního využití procesoru. Celý
natěšený jsem krabici otevřel a od této chvíle jsem opravdu zažil vzrušení
několikrát. I když ne vždy toho typu, jaký měli zřejmě na mysli autoři
reklamního popisku.
Vzrušující obsah krabice a konektory
Obsah krabice mě popravdě řečeno překvapil. Ne snad proto, že by v ní nebyla
zvuková karta a CD-ROM se softwarem. Nepočítám-li ale 2 registrační karty a
lístek plošně odpovídající přibližně oboustranné A4, který budu nadále hrdě
nazývat manuálem, bylo to vše.
V manuálu se dočtete, jak kartu nainstalovat, kam zevnitř přivést zvukové
kablíky od CD, od modemu a další dva, např. od radiokarty nebo tv-karty. A také
jak zvenku připojit reproduktory, zesilovač, joystick a nástroj s MIDI.
Pokud byste hledali seznam wavetable zvuků, máte smůlu. Je pravda, že
odpovídají specifikaci General MIDI, ale kdo z nás ji nosí v hlavě? Pokud
nemáte v úmyslu sami aranžovat hudbu, nemusí vám tento nedostatek vadit. Pár
poznámek k dodávanému CD-ROMu by však zřejmě i vás potěšilo.
Vzrušující instalace
Instalace vlastní karty proběhla bez větších problémů a test na slibovanou
kompatibilitu s DirectX (verze 5.0) dopadl výborně karta tento standard
kompletně podporuje. Oním "bez větších problémů" jsem chtěl naznačit, že tak
úplně nefungovalo nastavení hlasitosti jak se ale později (po instalaci na jiný
počítač) ukázalo, instalační program si zřejmě jen neporadil se soubory, které
ve Windows 95 zbyly po staré zvukové kartě.
A pak ještě jeden "problémek" ten slibovaný 3D zvuk nějak stále nechtěl
fungovat. Otočil jsem tedy krabici a přečetl si i její druhou stranu: minimální
požadavky na procesor jsou Pentium 200 MMX (pro Aureal 3D zvuky, jinak Pentium
133 MHz). Aha! Vzpomněl jsem si na slíbené optimální využití procesoru a
akceleraci zpracování zvuku...
Utilita emulující SoundBlaster pod MS-DOSem (asp4dos.com) odmítla cokoli
emulovat se slovy, že pod Windows to není třeba. Pravda, drze jsem chtěl
emulovat v jejich dosovém režimu. Ale jak se dalo čekat, bez emulace mi hry,
určené pro MS-DOS, ani nepíply.
Vzrušující zvuky a CD-ROM
Dobrá, hry pod DOSem se stejně stávají minulostí, pojďme se tedy podívat, jaké
lahůdky nám autoři připravili v oblasti wavetable syntézy. Subjektivní pocit:
klasické zvuky jsou o poznání lepší než u mé dva roky staré a v té době
nejlevnější wavetable karty. Mezi umělými zvuky jsem si dokonce 3 docela
oblíbil (můžete zkusit 87, 91, 98). Co ovšem skladbám, hraným těmito zvuky,
dodává novou kvalitu, jsou volitelné efekty reverb a chorus.
Protože karta nabízí 32 wavetable hlasů hardwarových a dalších 32 softwarových,
pokusil jsem se na CD-ROMu najít nějakou utilitu, která by umožňovala část
zvuků upravit. Hledal jsem dlouho, a asi špatně. Zato jsem našel několik *.avi
souborů. Existuje jistá (velmi malá) pravděpodobnost, že se najde někdo, komu
se budou líbit. K CD-ROMu asi jenom tolik, že je nepřehledně uspořádaný a po
nějakém popisu byste pátrali marně.
Vzrušující 3D
Konečně podnadpis postrádající ironii. Jak už zřejmě vyplynulo z
předcházejícícho textu, pro vyzkoušení toho, oč u této karty opravdu jde, tedy
3D zvuku, bylo třeba kartu nainstalovat do nějakého výkonnějšího počítače
využil jsem tedy TestCentrum IDG. Instalace do čerstvě nainstalovaných Windows
95 tentokrát proběhla zcela bez problémů.
Spolu s ovladači se nainstalovalo i DirectX 5.0 a 4 demoprogramy předvádějící
prostorový zvuk: létající včelky, helikoptéra, jakási závodící tělesa a konečně
simulace hráče se 2 objekty, kterým můžete sdělit, kam a jak mají létat a jaký
při tom mají vydávat zvuk.
U těchto demoprogramů lze zpravidla kromě způsobu pohybu jednotlivých objektů
nastavit i úroveň Dopplerova efektu. Výsledný dojem byl tentokrát velmi dobrý.
Karta v tomto ohledu splnila očekávání i když zavřete oči, můžete opravdu jen
podle zvuku poznat, jestli je např. helikoptéra před vámi nebo za vámi, zda se
právě přibližuje nebo vzdaluje. Prostřednictvím ovládacího panelu karty lze
navíc nastavit, zda posloucháte zvuky přes sluchátka nebo reproduktory.
Vzrušující závěr
Karta PCI 338-A3D firmy Aztech (mimochodem na první pohled úplně stejná jako
Voyetra Montego A3DXstream odkudpak tedy ve skutečnosti pochází?) není ani přes
vyslovenou kritiku špatnou volbou. Pokud byste ji chtěli jako doplněk k hernímu
počítači, nejen že vás zřejmě uspokojí poměrně slušné wavetable zvuky a na ně
aplikovatelné efekty, ale systém Aureal A3D dodá herním situacím podstatně
větší věrohodnost. Použitelnost karty (a obzvláště wavetable zvuků) na
profesionální úrovni se vzhledem k nižší ceně, obvyklé u této firmy, snad ani
nedala očekávat.
Co tedy od koupě této karty nejspíše odradí, jsou její na dnešní dobu poměrně
krvavé hardwarové nároky. A tak se nehodí pro většinu běžných majitelů byť jen
pár měsíců starých počítačů. Celkový dojem pak snižuje i příliš stručný manuál
a nepřehledný CD-ROM.
Protože jsme kartu dostali před jejím oficiálním uvedením na evropský trh, je
možné, že se firma ještě polepší s dokumentací a nakonec se třeba ukáže, že ani
dosové programy nepřijdou zkrátka. V tomto okamžiku se ovšem dodávaný software
nechová natolik přívětivě, aby vás to přilákalo k nějakým experimentům.
Těsně před odevzdáním této recenze do tisku se karta objevila také na našem
trhu ovšem za nijak "vzrušující" cenu.
8 1592 / or









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.