Webové stránky nejsou zatím typografií

Služba WWW měla původně sloužit pouze ke sdílení informací. Od počátku nabízela odlišení textu podle významu, kt...


Služba WWW měla původně sloužit pouze ke sdílení informací. Od počátku nabízela
odlišení textu podle významu, který té které části přikládal autor stránky,
nikoliv však možnosti srovnatelné s typografií.
Trendy
Postupem času přibyly do standardů HTML i možnosti upravovat formální vzhled
textu. Autor webové stránky je schopen pracovat s takovými "triky", jako je
obtékání obrázků, zarovnávání tabulek a další funkce, které bychom jinak čekali
spíše v typografických programech nebo v aplikacích pro tvorbu prezentací.
Vzhledem k tomu, že webová stránka firmy má bezpochyby prezentační charakter,
je tento vývoj jistě logicky spojen s tím, jak se Internet stává stále více
komerčně využitelným médiem.
Nicméně Web má dnes přece jen k typografii daleko. Uživatel si kupříkladu může
sám nastavit velikost písma; struktura řady složitě navržených stránek se pak
zcela rozpadne, náhle např. vidíme rámy. Stejně tak má uživatel řadu dalších
voleb: zakázat zobrazování obrázků (efekt je zjevný), zakázat skriptovací
jazyky (ty jsou např. zodpovědné za změnu barvy textu při přejetí myší),
nastavit si vlastní barvu pozadí... A to zcela pomíjím existenci dvou hlavních
webových prohlížečů, které se používají v řadě verzí a navíc na více
platformách.
Z toho všeho vyplývá, že tvůrce stránky vlastně přesně neví, v jaké podobě
uvidí jeho výtvor uživatelé Internetu byť má k dispozici několik triků, může
např. vytvořit stránky pro každý prohlížeč zvlášť.
Personalizace
Navíc, trend umožňující stránku nadefinovat jaksi "napevno" je provázen trendem
zcela protichůdným, tedy personalizací. Ať už se jedná o speciální nastavení
přístupné přes uživatelské jméno a heslo, o možnost zoomovat obrázky
prostřednictvím PowerToys, o cookies nebo o zcela nové funkce, které má přinést
příští verze Internet Exploreru (uživatel si sám určí vzájemnou polohu
jednotlivých objektů na stránce, vždy je zde podoba WWW stránky do jisté (někdy
i značné) míry v rukou uživatele. To samozřejmě tvůrce stránky nepotěší;
grafici i lidé píšící kód budou nuceni předvídat řadu akcí a zkoušet, co to s
jejich výtvorem výsledně udělá.
Závěr
Spor mezi trendem směřujícím k DTP a tendencí k personalizaci není sporem o to,
zda stránka bude mít podobu tištěné knihy nebo zda bude multimediální. Jde
spíše o to, kdo bude chování stránky definovat. Jinak řečeno: má tvůrce filmu
nechat diváka, aby si nastavil libovolnou velikost a barvu titulků či rozměry
okna, ve kterém běží film? Chtěli byste vydávat knihy, kde by si každý čtenář
určoval formát titulu a typ vazby? Jednoznačná odpověď přirozeně neexistuje.
8 2987 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.