WiMax nachází široké uplatnění

Do České republiky konečně vstoupily sítě WiMax. Podporu pro tuto technologii oznámilo hned několik společností, z n...


Do České republiky konečně vstoupily sítě WiMax. Podporu pro tuto technologii
oznámilo hned několik společností, z nichž zvláště aktivní je brněnský Intelek.
Ten totiž podle slov Vladimíra Haveldy, produktového manažera uvedené
společnosti, byl firmou Alvarion, která je dodavatelem klíčových aktivních
prvků pro WiMax, vybrán jako jeden ze tří podniků, které budou technologii
WiMax v Evropě testovat.

Alvarion patří v oblasti WiMaxu mezi nejvýznamnější světové dodavatele.
Například již v létě roku 2003 uzavřel s Intelem smlouvu o společném vývoji
čipů pro tuto technologii. O rok později uvedl na trh produkt BreezeMax 3500,
který je nyní využit i v českých podmínkách. V únoru tohoto roku navíc jako
první představil mobilní řešení postavené na WiMaxu a v dubnu letošního roku
dokonce v oficiální laboratoři WiMax Fora demonstroval první koncové zařízení,
které využívá sadu Intel Pro/Wireless 5116.

České implementace
Intelek si pro test zvolil základnovou stanici Micro BST, a tu v Česku
nainstaloval už začátkem letošního února. Bylo rozhodnuto, že zařízení bude
vyzkoušeno ve středně velké lokalitě s velkým provozem ve frekvenčním pásmu 3,5
GHz. Dalším požadavkem bylo to, aby partnerský operátor, který bude nabízet
služby WiMaxu koncovým zákazníkům, byl schopen nabídnout řešení společnostem
střední velikosti a také aby byl v místě testů vnímán jako ISP se silnou pozicí
na trhu.
Po vyhodnocení těchto požadavků byla jako lokalita zvolena Olomouc a jako
partner byla přizvána společnost Merit. Ta nakonec získala přibližně 10
klientů, kteří byli k základnové stanici se všesměrovou anténou připojeni
pomocí spoje na přímou i nepřímou viditelnost, a to na vzdálenost 2 až 20 km.
Většina zákazníků WiMaxu přitom byla umístěna v husté zástavbě Olomouce a se
základnou komunikovala nejdále na osm kilometrů. Nabízenými službami přitom byl
vysokorychlostní přístup k internetu, datová konektivita s garantovanými
parametry a také hlasové služby. Cena, za kterou byla například nabízena
nejnižší přenosová rychlost, tedy 512 Kb/s, činila řádově tisíce korun měsíčně.
Optimální přenosovou rychlostí pro tuto technologii je však podle Haveldy 2-3
Mb/s.
V současnosti Merit již přešel do komerčního provozu. Navíc Intelek zahájil
spolupráci s dalšími lokálními poskytovateli internetu, jako je například
Select System ze severní Moravy. Tito partneři už dnes mají dohromady asi 150
zákazníků, přičemž plán pro začátek prázdnin je dokonce 250 klientů. Intelek
rovněž hodlá oslovit i ty poskytovatele internetu, kteří vlastní celoplošnou
licenci na provoz telekomunikačních zařízení v pásmu 3,5 GHz (v úvahu tedy
připadá zřejmě firma Czech On Line), aby bylo možné nabídnout WiMax v celé
republice.
Co se týče dalšího rozvoje, Havelda předpokládá, že do konce příštího roku by
mohl být WiMax nabízen ve zhruba 100 českých lokalitách, přičemž služeb této
sítě by mohly využívat přibližně 2 000 zákazníků. Základem bude i nadále fixní
bezdrátový přístup. Rozvoj mobilního bedrátového WiMaxu přitom záleží na
rychlosti jeho standardizace, nicméně první aplikace tohoto druhu by mohly v
České republice vzniknout v letech 2007 nebo 2008.
Tento vývoj však záleží také na cenovém vývoji koncových zařízení. Podle
Michala Zavřela, zástupce Alvarionu pro střední a východní Evropu, cena
současného wimaxového přijímače, který se skládá z vnější a vnitřní jednotky,
činí zhruba 500 dolarů (asi 12 tisíc korun), avšak s nástupem integrovanějších
řešení, jež mají pouze interní jednotku, lze prý počítat s výrazným poklesem
cen. Cenu prý může velmi zásadně ovlivnit i zmiňovaná těsná spolupráce
Alvarionu s Intelem, kdy obě firmy chtějí vyvinout čipy WiMaxu založené na
standardech navržených WiMax Forem. Koncová zařízení WiMax by se tak mohla brzy
stát stejnou komoditou, jako jsou dnes například mobilní telefony či datové
modemy.
Do testovacího provozu přednedávnem uvedla svou novou komunikační síť WiMax
rovněž společnost InWay, český alternativní telekomunikační operátor. InWay ji
implementuje v rámci své služby City.Way. Sice také využívá technologii
BreezeMax 3500 od společnosti Alvarion, avšak na její implementaci s firmou
Intelek nespolupracoval. Co se týče technických parametrů, jsou podle
představitelů firmy InWay využity plně zdvojené základní stanice s
multikanálovou volbou, které umožňují realizovat širokopásmové přenosy dat až
do kapacity 10 Mb/s pro jednoho účastníka.

Technické zázemí
Celková koncepce bezdrátových metropolitních sítí podle standardu WiMax
(802.16) vychází z pevného bezdrátového spojení (fixed wireless). Jedná se o
páteř základnových stanic připojených k veřejné síti, přičemž každá z nich
podporuje až stovky účastnických stanic, zejména ale firemních sítí. Základnové
stanice budou využívat standardem definovanou vrstvu MAC (Media Access Control)
společně s rozhraním, jež má na starosti interoperabilitu sítí a které bude
přidělovat přenosovou kapacitu uživatelům dle jejich potřeby v reálném čase.
Podle vedení firmy Alvarion by se již v příštím roce mohla na trhu objevit
řešení takzvaného přenosného WiMaxu. Jde o typ pevného bezdrátového připojení,
jež je však uživatelem samo nainstalovatelné a je možné jej podle potřeb
přemísťovat. Z tohoto důvodu je už vhodné i pro rezidenční segment, nicméně
hlavní klientelou zůstává i nadále sektor firemní.
Po roce 2007 by se mohl začít využívat mobilní WiMax pracující v licencovaném
pásmu. Koncová zařízení budou mít díky pokroku ve standardizaci a také
miniaturizaci příslušných polovodičových prvků podobu například PCMCIA karet
anebo budou přímo zabudována v přenosných produktech, jako jsou PDA či
notebooky. Klientela se rozšíří nejen o mobilní korporátní uživatele, ale i o
domácí uživatele, kteří tak budou zčásti přecházet ode dnešní technologie Wi-Fi.
V roce 2007 by měl podle Alvarionu obrat se zařízeními WiMax pro fixní sítě
přesáhnout hodnotu 1,5 miliardy dolarů a stát se nejvýznamnější přístupovou
metodou v telekomunikačních sítích. Mobilní řešení slibuje pro výrobce a
poskytovatele služeb ještě zajímavější alternativu v blízké době obrat až
několika desítek miliard dolarů ročně.
Studie firmy Visant Strategies uvádí, že zatímco v roce 2002 to bylo okolo 2 %,
v roce 2008 už stoupne v případě umírněného odhadu na 10 % a podle toho
optimističtějšího dokonce na 15 %.


Dostupné či rozpracované standardy WiMaxu
n Počáteční verze standardu 802.16, schválená standardizační organizací IEEE už
v roce 2002, funguje v pásmu 10-66 GHz a vyžaduje přímou viditelnost mezi
vysílači.
n Rozšíření 802.16a, ratifikované v březnu roku 2003, již přímou viditelnost
nevyžaduje a dovoluje využití nižších frekvencí (2-11 GHz), z nichž mnohé jsou
neregulované. Dosah může být až 40 kilometrů, a přenosové rychlosti dokonce až
70 Mb/s. Počet připojitelných uživatelů najednou dosahuje řádově počtu tisíc.
n 802.16b se zabývá implementací služeb kvality QoS. n 802.16c řeší
interoperabilitu, protokoly a testování.
n 802.16d představuje opravu záležitostí neupravených ve standardu 802.11c,
který je standardem pro vývoj přístupových bodů.
n 802.16e zahrnuje podporu mobilního i fixního širokopásmového připojení.
n 802.16f/g představují návrhy řešení pro správu sítí WiMax.


WiMax ve zkratce
Technologie WiMax bývá často označována jako nástupce sítí Wi-Fi. Zatímco však
Wi-Fi bylo navrženo pro pokrytí relativně malých území, typicky jednotlivých
budov a malých areálů, WiMax je schopen přenášet data rychlostí mnoha desítek
megabitů za sekundu až na vzdálenost 40 kilometrů (obvyklý průměr buňky je
okolo 12 km). WiMax oproti Wi-Fi také výrazně zlepšuje výkon v situacích, kdy
není zajištěna přímá viditelnost mezi komunikujícími body a dále v sobě
zahrnuje podporu pro prioritizaci datového provozu, což umožňuje její využití i
v tak citlivých aplikacích, jako je přenos hlasu či videa.
Dostupné jsou různé varianty WiMaxu pro pevné bezdrátové připojení, přenosné
bezdrátové připojení a mobilní bezdrátové připojení. Zatímco v prvním případě
jde o dnes nejčastější aplikaci WiMaxu, rozvoj dalších dvou kategorií slibuje
především silné uplatnění u rezidenční klientely.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.