Windows a Office jako shareware?

Nový koncept aktivace softwarových produktů připravovaný Microsoftem k otázce v titulku přímo svádí. Pokud totiž sv...


Nový koncept aktivace softwarových produktů připravovaný Microsoftem k otázce v
titulku přímo svádí. Pokud totiž svůj nainstalovaný software včas neaktivujete,
bude funkcionalita produktu omezena natolik, že jeho další používání se stane
prakticky nemožným. Tím však podobnost s klasickým sharewarem končí, i když si
Microsoft v tomto směru zřejmě nechává vrátka otevřená.
Technologie aktivace produktů totiž alespoň prozatím nepředstavuje nový
obchodní model, ale je zaměřena především na snížení množství nelegálního
kopírování softwaru. Cílem je, aby celá záležitost byla snadná a rychlá.
Aktivace je zcela anonymní a není k ní zapotřebí uvádět žádné osobní údaje o
uživateli. Ten si může vybrat mezi aktivací přes Internet nebo prostřednictvím
telefonu. Vše probíhá následujícím způsobem: Po instalaci softwaru ze
zakoupeného CD-ROMu je uživatel vyzván k jeho aktivaci. Po určitou dobu jej
může používat bez aktivace. U operačního systému bude tato doba omezena 30 dny
od prvního spuštění, u ostatních aplikací bude omezena počtem 50 spuštění. Při
dalším spuštění nad tento limit přejde produkt do režimu s omezenou funkčností
jedním z omezení může být například nemožnost ukládat soubory. O vlastní průběh
aktivace pečuje Product Activation Wizard. Aktivuje-li si zákazník produkt
prostřednictvím telefonu, sdělí jméno země, v níž je produkt aktivován, a
automaticky generované aktivační číslo (ID). Aktivační centrum mu zpětně oznámí
potvrzení o aktivaci společně s kódem, který umožní další užívání produktu. V
případě aktivace po Internetu je ID odesláno automaticky, a uživatel tak zadá
pouze jméno země. Automaticky se pak rovněž z aktivačního centra vrátí
potvrzující kód a uživatel může nerušeně pokračovat v práci. Tedy samozřejmě v
případě, že aktivace proběhla úspěšně.

Proč to nejde?
ID je generováno na základě kombinace dvou klíčů. První z nich je klasický klíč
dodaný spolu s instalačním cédéčkem. Druhý klíč obsahuje informace o hardvarové
konfiguraci počítače, na nějž byl produkt nainstalován. Mohou v něm být
zastoupeny takové údaje, jako kapacita paměti nebo disku, ale také části
identifikačních kódů různých hardwarových komponent. Výsledné ID tak v sobě
spojuje informaci o konkrétním instalačním cédéčku se softwarem a o konkrétním
počítači, na němž je tento software nainstalován. Tyto informace se budou z
celého světa sbíhat do centrální databáze Microsoftu ve Spojených státech a
tato databáze bude dotazována při každé nové aktivaci. Microsoft přitom bude
zjišťovat, na kolik počítačů už byl software z daného cédéčka nainstalován, a
pokud by mělo toto číslo překročit povolený počet (ten může být u různých
licencí a produktů různý, typicky se počítá se dvěma povolenými instalacemi),
nebude další aktivace povolena. ID se generuje vždy znovu při každém spuštění
softwaru a porovnává se s původním ID odsouhlaseným Microsoftem, ochranu tedy
nelze obelstít např. pouhým překopírováním obsahu pevného disku. Product
Activation Wizard je však natolik inteligentní, že dokáže akceptovat určité
"rozumné" množství hardwarových změn v konfiguraci počítače. Navíc by měl být
schopen sledovat tyto změny v čase a po určité době akceptovat změny další.
Běžný hardwarový upgrade by tedy neměl způsobit při práci s aktivovaným
softwarem problémy. Microsoft povolí i novou aktivaci v případě výměny starého
počítače za nový. Opakované operace tohoto druhu však budou podezřelé a
vyžádají si bližší kontakt uživatele s autorizačním střediskem (pravděpodobně
včetně nutnosti poskytnout Microsoftu bližší osobní údaje). V podobném
zvláštním režimu budou řešeny i multilicence a další speciální případy.
Microsoft je připraven
Celá věc má samozřejmě řadu právních a technických aspektů. Z právního hlediska
jde zejména o možný konflikt se zákony na ochranu osobních dat uživatelů. Podle
Tomáše Košky, produktového manažera společnosti Microsoft ČR, je však v tomto
směru vše v souladu s naší i evropskou legislativou. Tomu byl uzpůsoben i výběr
hardwarových parametrů zahrnutých do ID a jejich zpracování. Určitě se však
najdou uživatelé, kteří nebudou věřit, že při tom všem Microsoft nehledá v
jejich počítačích také nějaká skrytá tajemství. Po technické stránce byla
aktivační technologie testována v rámci Office 2000 v osmi vybraných zemích,
mezi něž patří Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Hongkong, Nový Zéland a USA,
kde údajně významně snížila nelicencované používání produktů. V rámci tohoto
testování se podle Košky objevil pouze jeden úspěšný hackerský pokus, a sice v
Číně, velmi rychle se však podařilo situaci zvládnout. Od té doby však již byla
celá technologie výrazně vylepšena. Nezbývá tedy, než počkat, jak se k
"problému" postaví pověstní východoevropští hackeři.
1 0178 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.