Y2K: Nevybuchlá bomba nebo splasklá bublina?

Největší událost v dosavadní historii informačních technologií, tedy jejich přechod přes obávané datum 1. 1. 2000,...


Největší událost v dosavadní historii informačních technologií, tedy jejich
přechod přes obávané datum 1. 1. 2000, je za námi. Předpovídaná apokalypsa se
nekonala, a tak se nabízí řada otázek. Komu dát za pravdu? Počítačovým firmám,
které tvrdí, že jen díky obrovským investicím a vynaloženému úsilí se podařilo
odvrátit katastrofu, nebo hlasům mluvícím o velkém podvodu ze strany dodavatelů
informačních technologií?
Pravda bude s největší pravděpodobností, jako tomu obvykle bývá, někde
uprostřed, ale to ukáží až nejbližší týdny.
Pojďme si ale zrekapitulovat, co se vlastně stalo, protože 1. leden přece jenom
nějaké problémy přinesl. Ty však nebyly nijak gigantického rozsahu, což je na
druhou stranu dobře. Objevily se dokonce i názory, že největší dopad měl Y2K na
média, protože není o čem psát. Ostatně doporučuji si přečíst vložený článek
kolegy Pavla Housera, který spekuluje nad tím, jaký mohl mít kdo zájem na
rozpoutání šílenství zvaného Y2K. Ale teď už ke konkrétním dopadům.
Situace ve světě
Celý kritický víkend (a speciálně potom v inkriminovanou noc) držely týmy
odborníků pohotovost a sledovaly, co se bude dít v jednotlivých časových
pásmech. Podle údajů IDC jen v USA bylo přes noc v pohotovosti téměř 5 mil.
lidí. Centrálním bodem, ve kterém se scházely informace o situaci v
jednotlivých zemích, se stal oficiální server mezinárodního koordinačního
střediska (www.iy2kcc.org). Jednotlivé země, nebo přesněji řečeno určení
národní koordinátoři, sem už několik měsíců dopředu přispívali informacemi o
aktuálním stavu příprav na příchod roku 2000.
Smutné je, že pracovníci Úřadu pro státní informační systém oficiálně pověření
koordinací příprav na Y2K v České republice, nebyli schopní až do posledních
hodin roku 1999 dodat na tento server informace o stavu naší připravenosti.
Naše kolonky zde zkrátka zely prázdnotou. Předseda Úřadu pro státní informační
systém Karel Berka, který v těchto dnech (údajně ze zdravotních důvodů)
odstoupil ze své funkce, byl přitom jako národní koordinátor (spolu s Jeronýmem
Procházkou) přímo odpovědný i za komunikaci s mezinárodním koordinačním centrem.
Je pravdou, že díky tomu, že se nic závažného nestalo, je to v podstatě jedno.
Ale na druhou stranu, Česká republika díky špatné informovanosti ze strany
státních orgánů figurovala až do poslední chvíle na všech seznamech potenciálně
nebezpečných zemí. Analytici se řídili podle jednoduchého pravidla kdo mlčí,
pravděpodobně nebude připraven.
Jak ale dopadlo hodnocení situace ve světě? Téměř všechny země hlásily po
půlnoci jako jeden muž, že "vše probíhá v klidu, žádné závažné problémy se
neobjevily". I přes tato prohlášení se však objevila spousta chyb, žádná však
nebyla globálního rozsahu. Základní infrastrukturní oblasti, jako je rozvod
elektrické energie, plynu, vody a sektor telekomunikací prošly přes Y2K bez
zaváhání. Odborníci však očekávají, že řada problémů, zvláště pak v oblasti
finančních a jim podobných systémů, se budou objevovat ještě několik týdnů či
měsíců.
Na už zmíněném Webu mezinárodního koordinačního centra je k dispozici seznam
zemí, které potvrdily hladký přechod přes rok 2000 v jedenácti nejdůležitějších
oblastech (energetika, komunikace, finance, letecká doprava, zdravotnictví,
státní správa a další). Normální stav ve všech sledovaných oblastech potvrdilo
celkem 118 zemí ze 170, které se na projektu účastnily. Dokonce i Česká
republika je zde celá v zeleném, což znamená, že vše je v pořádku.
Mezi zeměmi, které stále nepotvrdily svůj aktuální stav, je např. Andorra,
Bosna-Hercegovina, Kambodža, Kongo, Grenada, Irák, Lichtenštejnsko, Monako,
Somálsko, Sýrie nebo Spojené arabské emiráty. Dá se ale předpokládat, že
situace v těchto zemích nebude nikterak kritická. Zvláště v afrických zemích se
nedá předpokládat příliš velká penetrace informačních technologií.
Chyby s datem
Většina chyb, které se v prvních dnech objevily, se projevovala pouze špatným
zobrazením letopočtu. A tak se třeba na fakturách EuroTelu objevilo datum
splatnosti s rokem 1900, nebo na výpisu z účtu vedeného v IPB se objevil rok
2099 (viz článek na www.svetnamodro.cz). Problém s rokem 2000 si také
nepohlídala řada českých Webů mezi těmi známějšími např. Novinky.cz zobrazovaly
chvíli po půlnoci údaj "Sobota 1. ledna 19100". Na jejich obranu je ale třeba
dodat, že už hodinu po půlnoci bylo vše v pořádku. Další zpravodajský server
www.ceskenoviny.cz zase tvrdil, že je 1. ledna roku 0 a patrně nejoriginálnější
byl www.ihned.cz, kde viselo datum 1. 1. 192000.
Podobných problémů na českých (ale i světových) stránkách bylo daleko více a
velká část z nich byla způsobena malou programátorskou chybičkou. Např. funkce
GetYear () používaná v JavaScriptu vrací dvoucifernou hodnotu, ke které se
napevno přičítá 1900. Avšak některé prohlížeče už mají funkci GetYear, která
vrací správný čtyřciferný výsledek. Po přičtení 1900 potom vznikne rok 3900.
Obdobně v jazyku Pearl je funkce LocalTime udávána jako počet roků od 1900 a
napevno se přidává před výsledek číslo 19. Řada webových stránek (včetně už
zmiňovaných Novinek) tak zobrazovala rok 19100 nebo jen 100 (například stránky
České televize dokonce 4. ledna).
Zahraniční Weby
S problémem Y2K se kupodivu nedokázal vyrovnat Microsoft HotMail, který u zpráv
zaslaných před říjnem 1999 zobrazoval datum zprávy jako 2099. Díky tomu, že
počet uživatelů HotMailu se pohybuje v řádu milionů, jde patrně o jeden z
největších zaznamenaných problémů.
Web BBC Radia tvrdil, že je 1. ledna 1900. A aby to nebylo všechno, tak
dodával, že do roku 2000 zbývá 1901 roků, 11 měsíců a 29 dní. Kosmetický
problém s ukazováním data měl také např. Web Applu, kde se rok ukazoval jako
20100.
Vyspělé země hlásí klid
První pracovní den, který měl být kritický, nepřinesl téměř žádné problémy.
Zahájení obchodů na asijské burze v Singapuru, která otevírá jako první,
proběhlo bez problémů. Bezproblémový nástup do prvního pracovního dne hlásily
také hlavní evropské burzy. Naopak drobné komplikace zaznamenala burza v
malajském Kuala Lumpuru, podle agentury Reuters však nezasáhly do běžných
obchodů.
První vyspělou zemí, která vstoupila do nového roku 2000, byl Nový Zéland. V
jednu hodinu po půlnoci místního času vydala novozélandská Rada pro
připravenost na rok 2000 první oficiální oznámení o vlivu počítačové chyby na
infrastrukturu. Podle ní vypadá situace v zemi stejně jako každý Nový rok a
nevyskytly se žádné větší problémy. Stejný stav hlásila i Austrálie.
Společná rusko-americká komise, která na vojenské základně v Coloradu sledovala
eventuální selhání jaderných raket, hlásila plně bezproblémový přechod. Naproti
tomu některé americké základny hlásily drobné poruchy, které však nezasáhly
kritické systémy. "Úspěch... informujte tisk, stop," zněla zpráva amerického
Federálního úřadu pro letectví zaslaná prezidentu Billu Clintonovi po půlnoci
místního času. Tento text použili skoro před 100 lety pionýři letectví Orville
a Wilbur Wrightové. Všechna letiště severoamerického kontinentu přecházela pro
jistotu na nový čas o půlnoci greenwichského času, tedy v 19.00 místního.
Společnost Hydro, kanadský dodavatel elektrické energie, hlásila drobné
problémy, které ovlivnily dodávku proudu do asi 1 000 domácností v provincii
Ontario, ale příčinou prý nebyl Y2K. "Všechny systémy svítí zeleně," hlásil
mluvčí severoamerické rady pro elektrickou energii. Bez potíží fungovaly také
americké telekomunikační sítě a vodárny.
Kanadské věznice ze strachu před selháním bezpečnostních systémů nastavily
počítače na rok 1994, čímž prozatím ušetřily za drahou modernizaci systémů. A
proč zrovna rok 1994? Protože tehdejší leden odpovídá co do rozložení dní roku
2000.
Objevily se menší problémy
Drobné potíže na některých jaderných elektrárnách a systémech používaných pro
řízení provozu malých letadel hlásilo Japonsko. Tyto problémy však naštěstí
neměly, podle dosavadních zpráv, podstatný vliv na chod těchto elektráren. V
Tokiu došlo také k selhání monitorovacího radiačního zařízení, které nebylo
schopné zobrazovat úroveň radiace. Naprosto bez problémů přežila Y2K první
ruská atomová elektrárna v Bilibinsku na Čukotce. Ta podle jejího
provozovatele, firmy Rosenergoatom, nezaznamenala žádné výpadky. Podle agentury
Reuters ohlásilo minoritní problémy i sedm amerických jaderných elektráren.
Většinou se týkaly podpůrných systémů pro monitorování dat a sledování počasí.
Jedním z vedlejších jevů Y2K je případ platebních přístrojů společnosti Racal
Electronics dodávaných bankou HSB, jednou ze čtyř největších anglických bank.
Tyto přístroje odmítly zpracovat platební karty právě v souvislosti s
nerozpoznáním roku 2000. Tento problém se však projevil už poslední úterý v
roce a vyvolal tak fronty u platebních terminálů a pokladen. Výrobce těchto
přístrojů tvrdil, že problémy se samy napraví příchodem 1. 1. 2000, protože
platební terminály údajně sledují transakce na 4 dny dopředu.
Jedna nejmenovaná kabelová společnost v Lousville vydala fakturu se splatností
v roce 100. V Delawaru se zase zhroutilo na 800 sázecích automatů po zobrazení
data 1. 1. 1900. Stalo se to už ve čtvrtek a v pátek byla většina automatů opět
v provozu.
Vážnější problémy zaznamenal americký satelitní špionážní systém, který se po
příchodu roku 2000 odmlčel na několik hodin. Důvodem bylo zastavení práce
počítačů, které zpracovávají data z výzvědných systémů. Jejich chod se podařilo
obnovit pomocí záložního systému, avšak ne po třech hodinách, jak původně
tvrdilo americké ministerstvo obrany, ale výrazně později.
Co nás ještě čeká?
Největší událost v dosavadních dějinách počítačového světa je za námi. Tedy
mohlo by se zdát, že je za námi. Katastrofické scénáře se nevyplnily, což však
neznamená, že nás ještě jisté problémy nečekají. Nejvíce se jich v
následujících měsících může projevit např. v účetním softwaru, zvláště pak u
menších firem používajících starší software. S největší pravděpodobností se s
nimi však bude chlubit málokdo. Už dnes se objevují zprávy o problémech s datem
při fakturování.
V těchto měsících přichází na pořad dne uzávěrka DPH, jednotlivých daní a
pojištění a právě zde se s největší pravděpodobností ukáže, jak jsou na tom ve
skutečnosti jednotlivé finanční systémy, jejichž činnost je na práci s datem
přímo kriticky závislá.
A aby to nebylo vše, tak už dnes odborníci varují před dalším datem, 29.
únorem, kdy mohou nastat opět problémy. Řada počítačových systémů totiž nebude
schopna rozpoznat rok 2000 jako přestupný a proto po 28. únoru přeskočí rovnou
na 1. březen. Katastrofu už po předchozích zkušenostech nikdo neočekává, ale
menší problémy se opět dají předpokládat.
0 0150 / ram









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.