Y2K: Tušení stínů a souvislostí

Problém roku 2000 má řadu rovin, ukázal leccos o fungování současné společnosti a řada konkrétních institucí či ...


Problém roku 2000 má řadu rovin, ukázal leccos o fungování současné společnosti
a řada konkrétních institucí či jedinců by v souvislosti s ním rozhodně neměla
mít čisté svědomí. A navíc jsou zde souvislosti poměrně skryté, které zasahují
i celou řadu nepočítačových oborů. Pokusím se o velmi subjektivní pohled na
celou záležitost.
Když se Václav Klaus a Miloš Zeman vyjádřili v tom smyslu, že problém roku 2000
byl vyvolán IT firmami, které takto chtěly zvýšit svůj zisk, snesl se na oba
politické představitele příval kritiky. Přitom něco pravdy na jejich tvrzeních
rozhodně bylo. Y2K totiž nebyl jen objektivně existujícím problémem, ale měl
minimálně i svoji ekonomickou a psychologickou rovinu.
Výrobci HW a SW
Hrozba počítačového kolapsu samozřejmě přispěla k tomu, že uživatelé i firmy
více kupovali nový hardware i software. Na druhé straně, stále nové verze
programů byly chrleny, propagovány a kupovány i dříve (až to vyvolávalo otázky,
zda ty upgrady mají nějaký smysl a zda se celý byznys jednoho dne nezahltí to
ovšem není námětem tohoto zamyšlení). Výrobcům hardwaru a softwaru tak sice Y2K
jistě zvýšil tržby, ale podle všeho nebyli těmi, kdo problém úmyslně vyvolal
ledaže bychom se domnívali, že i jiné chyby v hardwaru a softwaru jsou záměrné
a ani těmi, kdo z Y2K nejvíce profitovali.
Konzultanti
Podstatně více másla na hlavě mají však analytické a konzultační firmy. Právě
ony podle mého názoru nejvíce vydělaly na kontrolách připravenosti systémů a
vystavování všemožných certifikátů připravenosti. Veřejnost také věnovala
mnohem víc pozornosti jejich předpovědím, zvlášť pokud v nich byl nádech
katastrofičnosti.
Apokalyptické vize se ani v nejmenším nepotvrdily a přirozeným důsledkem je
celkové znevěrohodnění prognostiků. Až si tedy příště přečteme, jaká bude podle
společnosti X velikost trhu Y v roce Z, budeme k této zprávě přistupovat
podstatně kritičtěji. Analytici prostě nejsou žádní "polobohové" s patentem na
pravdu.
Každá hůl má dva konce: dnes můžeme slyšet, že se nic zvláštního nestalo právě
kvůli důkladné a kvalifikované přípravě. Do jisté míry je to jistě pravda, zní
to ale také, jako kdyby se připravovala cesta k nějakému novému hrozivému
fenoménu za jehož řešení bude opět někdo někomu nucen pořádně zaplatit.
Média
Kriticky je třeba se podívat i na úlohu médií v celé kauze. V první řadě je zde
vidět do jisté míry pochopitelná opatrnost. Ve spotřebitelském testu se také
spíše dočtete, jaké pojištění domácnosti či bezpečnostní zámek volit, než že to
celé je nesmysl s cílem vytáhnout lidem z kapes peníze. Není to kvůli (alespoň
v těch lepších titulech) vazbě redakčního obsahu na inzerci, ale paralyticky
působí spíše obava, co kdyby pak někdo vyhořel/byl vykraden a "hnal to dál".
Za druhé patří jaksi k povaze médií (nebo alespoň jistého druhu médií) strašit,
rozehrávat hru "co by se mohlo stát". Trocha apokalyptických vizí a hrozeb se
jistě hodí a může přilákat čtenáře.
Věci skryté
Vše, co bylo dosud uvedeno, ale celý fenomén zdaleka nevysvětluje. V rámci
ekonomických pravidel hry chce jistě každý využít příležitosti k dosažení
zisku. Proč ale právě problém Y2K vzbudil takovou pozornost? Nejednalo se sice
o žádný humbuk, ale přesto o silné přecenění spíše potenciální hrozby.
Podobných problémů je celá řada a zdaleka se o nich tolik nemluví...
Kromě faktické stránky věci je podle mého názoru podstatnější psychologická
rovina. Není totiž zřejmě náhoda, že se vše sešlo právě na rok 2000. Vzpomeňme
si, jak přivítala tehdejší křesťanská Evropa minulé milénium, rok 1000.
Víceméně s hysterickým očekáváním Armagedonu a apokalyptických jezdců.
Osobně se cítím být velmi osloven jungovskou psychologií. Podle ní platí, že
čím víc člověk nahlíží na svět z jeho racionální stránky, tím více se naopak
dostává pod vliv určitých nevědomých (archetypálních, archaických,
iracionálních...) faktorů. Že bomba Y2K ohrožovala v představách lidí právě
počítačový průmysl, představující jakousi špičku ledovce moderního chápání
světa, není podle mého názoru náhoda.
Computerworld není přirozeně médiem zabývajícím se analytickou psychologií.
Přesto však stojí za zmínku, že přechod na rok 2000, kdy se i v seriózním tisku
objevovaly názory astrologů a numerologů, má svoji téměř magickou rovinu,
představující v jistém smyslu opakování vzorce před tisíci lety. Navíc se
ukazuje, že moderní civilizace není čímsi samozřejmým. Všudypřítomná
technologie nám vytváří jakési virtuální prostředí, ale pod viditelným povrchem
stále existuje jakýsi skrytý oceán mytologických, náboženských a magických
obsahů.
A paradoxně, čím méně si je člověk tohoto oceánu vědom, tím větší mohou
iracionální fenomény získat vliv, až se člověk ocitne jaksi v jejich stínu a to
platí jak pro individuální chování, tak i v globálním měřítku. Y2K je tedy mj.
také dokladem moci tohoto stínu v hloubi lidské psychiky.
0 0040 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.