Zabije nás všechny GNU virus?

Touha po svobodě je zřejmě stejně stará jako lidstvo samo, a není proto divu, že se tato vize projevuje ve všech možn...


Touha po svobodě je zřejmě stejně stará jako lidstvo samo, a není proto divu,
že se tato vize projevuje ve všech možných oborech. Slovo svoboda najdete téměř
všude je to třetí nejčastější jméno v Čechách, najdete desítky soch, které tuto
abstraktní myšlenku zobrazují a dokonce se jedná i o tak silnou ideu, že pro ni
někteří jedinci neváhají položit svůj život.
Samozřejmě v oblasti počítačů nejde v žádném případě o život, ale v sázce jsou
často velké finanční částky. Ale i zde svoboda zvítězila a tak v šerém
počítačovém dávnověku vznikla myšlenka na volný software. Tedy takový, se
kterým si můžete dělat téměř vše, co chcete. Jistě chvályhodná myšlenka, ale
přesto i ona má své stinné stránky a někteří si dokonce myslí, že se jedná o
virus, který je třeba vyhubit.
Zdarma, či za peníze?
Tato otázka jakoby na první pohled ztrácela jakýkoliv smysl. Přiznejme si
otevřeně, že asi každý z nás, ať je jeho finanční situace jakkoliv příjemná,
rád dostane něco zadarmo. Vždyť již staré přísloví říká: "Darovanému koni na
zuby nekoukej." A přesto právě to budeme dnes činit.
Něco podobného jako v citovaném přísloví o koni by se dalo říci i o softwaru,
jejž můžete získat zdarma. Ale to by bylo trochu krátkozraké, podobně jako kůň
může způsobit relativně velké škody, tak i programy, které si nainstalujete na
svůj počítač, mohou udělat opravdu
nečekanou zkázu. Přesto u open source softwaru máte trochu větší riziko, pro
velkou řadu programů totiž neexistuje technická podpora nebo se jedná o
nedokončené projekty, jejichž vývojáři již dávno pracují na jiném úkolu. Na
druhou stranu máte ovšem k dispozici zdrojové kódy, a co se týká technické
podpory, tak také nejste v žádném případě v úzkých na Internetu najdete téměř
na 90 % odpověď na většinu svých otázek, a pokud ne, pak máte vždy velkou
šanci, že vám poradí v nějaké diskuzní skupině.
Takže jaká je asi správná odpověď na úvodní otázku je opravdu software zdarma
lepší než komerční? Ano i ne. Všechno totiž spíše než na vlastnostech záleží na
subjektivním hodnocení a vaší filozofii.
Software je jako sex je lepší, když je zdarma
Možná se vám při přečtení titulku tohoto článku něco vybavilo a vy si říkáte,
že jste tento citát již někdy slyšeli. Ano, máte pravdu, tuto větu kdysi
pronesl Linus Torvalds, zřejmě jedna z nejdůležitějších postav z oblasti open
source softwaru posledního desetiletí. Je to ale skutečně pravda?

Částečně ano a částečně ne (tedy samozřejmě v té softwarové rovině :-)), ale
jedna malá informace zde chybí. Rád bych ji proto doplnil, a to podobně jako
Linus pomocí drobného lechtivého vtípku, který jsem kdysi četl: "Víte, jaký je
rozdíl mezi placeným a neplaceným sexem? Ten neplacený je podstatně dražší!" A
to je právě to, co je asi nejpodstatnějším rysem open source programů. Je s
nimi sice více zábavy a máte daleko větší tvůrčí možnosti než u komerčních
programů, ale zato musíte zaplatit nejčastěji svým časem. Ten totiž musíte
investovat, aby vše opravdu fungovalo tak jak má a trvá to většinou opravdu
mnohem déle než u komerčních produktů. Takže proto onen příměr s cenou,
nejcennějším je totiž podle mého názoru lidský čas, kterého máme všichni tak
málo.
O co jde v GNU
Ale dosti již slov a pojďme se rovnou podívat, co se vlastně za tajemnými slovy
jako GNU a GPL skrývá. Asi nejlepší bude začít malou sondou do historie. Za
zakladatele celého hnutí je považován Richard Matthew Stallman (někdy ho
najdete spíše pod zkratkou RMS a jeho fotografii můžete vidět u článku), který
toužil po svobodě i v oblasti počítačových programů a nelíbila se mu snaha
komerčních firem, jež se, jak je známo, snaží takovémuto šíření zabránit. To
ale Stallman v žádném případě nechtěl, a proto vzniká první verze speciální
licence známé jako GPL (General public licence) a celý cíl je pak popsán v GNU
manifestu tím je položen základ celého GNU hnutí a copyleftovaných programů.
Sám Stallman se pak pouští do práce na projektu programu Emacs, na který pak
navážou tisíce dobrovolníků po celém světě.
Nyní asi přichází čas vysvětlit některé pojmy (jejich detailnější přehled
najdete v separátním textu), a to asi hlavně vlastní pojem GNU. GNU prakticky
znamená GNUs not UNIX neboli jedná se o rekurzivní zkratku, která definuje
sama sebe. Je asi jasné, že vám toto vysvětlení příliš nepomohlo, důležité je
spíše vědět, že původním cílem tohoto projektu bylo vytvořit operační systém,
který by měl stejné vlastnosti jako UNIX, jen by byl šířen pod GPL licencí.
Protože se ale vývoj tohoto systému s názvem Hurd (původně Alix podle jedné
unixové administrátorky) poněkud prodloužil, stal se hlavním tahounem free
softwaru operační systém Linux, který asi znáte téměř všichni. Teprve s jeho
nástupem mohl tento počítačový komunismus propuknout naplno.
Komunismus, nebo virus?
Ano, čtete dobře, GNU manifest je totiž svým způsobem obdoba komunistického
manifestu, a často je navíc přirovnáván i k virům. Takže kolik je na těchto
tvrzeních pravdy?
Velice mnoho, v rámci svých idejí o šíření se totiž GNU programy opravdu
podobají virům. V případě, že totiž ve svém programu použijete kus kódu nebo
integrujete GPL program, stává se automaticky i váš výsledek GPL programem,
který by měl být free k dispozici. Záměrně zde používám slova free, abych
zdůraznil, že se zde jedná jak o cenovou položku, tak o volnou dostupnost
zdrojového kódu. Je tedy vidět, že jde svým způsobem o virus, ale má i náznaky
komunismu GPL programy jsou totiž nás všech bez omezení a platí pro ně
následující 4 svobody:
0. svoboda: Pustit takový program za jakýmkoliv účelem.
1. svoboda: Studovat, jak program funguje, a přizpůsobit ho svým potřebám
(uvolnění zdrojových kódů je jasnou prerekvizitou tohoto bodu).
2. svoboda: Redistribuovat a kopírovat program libovolnému člověku.
3. svoboda: Vylepšit takový program a uvolnit ho pro veřejnost, takže celá
komunita bude moci z tohoto kroku profitovat (opět tedy včetně zdrojových kódů).
Při tvorbě softwaru, při němž hodláte využívat některé GPL programy a kusy
kódu, je proto vhodné mít tyto svobody na paměti, protože ačkoliv by jejich
název mohl hovořit pouze o pozitivech, existují i zde některé negativní
důsledky. Ten asi nejpodstatnější je, že jen velice těžko výsledný program
budete moci prodávat, díky tomu, že jste použili GPL části, stává se i váš
produkt GPL programem a každý si jej může stáhnout a používat podle jmenovaných
4 svobod.
Přesto vyděláváme
Spojení s GPL se tedy na první pohled může zdát jako cesta do pekel, z volného
softwaru přece nemohu získat žádné peníze, kdo mi tedy zaplatí vynaložený čas?
Je pravdou, že většina programů pod GPL vzniká na školách, z popudu řady
neziskových organizací nebo jen pro zábavu, ale přesto i na tomto softwaru lze
vydělat. Podle doporučení open source komunity, se vlastně jedná o tyto 4
možnosti:
Prodávat technickou podporu, což je např. hlavním ziskem pro společnost Red Hat.
Dávat zdrojové kódy stejně jako prodávat software, což by mělo zvýšit znalost
značky a zvětšit podíl na trhu (příkladem může být Netscape).
Vývojem open source programů zvýšit zájem o svůj vlastní prodávaný produkt (to
je výhodné např. pro výrobce hardwaru při tvorbě ovladačů).
Prodávat nesoftwarové doplňky knihy, hračky, trička apod.
Prakticky je ale vidět, že z hlediska komerčního využití lze uvažovat jen body
1 a 3. Zejména ten první z nich se zdá být jedním z největších lákadel do
osidel open source. Posledním příkladem mohou být např. firmy jako Interbase
nebo Sun se svým StarOffice. Tyto společnosti již nyní generují zajímavou část
příjmů z podpory (např. u Interbase se jedná o 30 %) a od open source si
slibují růst svého podílu na trhu, a tím i větší příjmy.
České háje
Samozřejmě ani u nás nezůstává hnutí GNU zcela bez odezvy, ba právě naopak s
růstem počtu uživatelů Linuxu, různých free BSD klonů se zvětšuje i obliba open
source projektů. Některé z nich jsou přínosem dokonce i za hranicemi naší země
příkladem může být projekt www.alsa-project.org, který je zaměřen na zvukové
karty pod Linuxem. Samozřejmě existuje i řada dalších aktivit, ale ty jakoby
neměly dostatek motivace a šťávy. Samotný Web www.gnu.cz mi připadá trochu
mrtvý a podobně je tomu i s řadou dalších programů a projektů. Není to ale
určitě tím, že by naši programátoři pracovali jen za peníze, desítky z nich
participují na velkých open source projektech.
Zajímavý je z tohoto pohledu i vlastní právní vztah při provozování open source
softwaru. Velice zajímavý článek o této problematice napsal Matěj Cepl a
najdete jej na adrese www.fpm.cz/czech/Publikace/oplana.htm, který se věnuje
GNU licenci z pohledu práva. Podle tohoto článku je takováto licence podle
našich zákonů nelegální, a tím tedy neplatná. Uživatelé českých GNU programů by
se mohli někdy v budoucnu dostat do úzkých, neboť by po nich autoři takovéhoto
softwaru mohli vznést nárok na odměnu, které se chtěli vzdát s pomocí GPL
licence, ale jelikož je tato licence s největší pravděpodobností neplatná, je
třeba na takové programy pohlížet z pohledu autorského zákona.
Poklona na závěr
Na konec celého tohoto článku bych chtěl vývojářům open source programů
poděkovat. Ačkoliv to možná není z celého textu příliš zřejmé, mají můj
neskonalý obdiv. Přiznám, že i já jsem se pokoušel před několika lety vytvořit
jeden GNU projekt, ale nepostoupil jsem příliš daleko a nakonec jsem musel
tento projekt zastavit. Takže ještě jednou díky, snad za všechny, kterým open
source programy zpříjemňují, ale i znesnaďnují život.
Copyright
Jak je zvykem, protože je celý text věnován volným programům a hnutí kolem
nich, je i tento článek uveřejněn stejně volně, viz následující pozn.:
Copyright(c) 2000 IDG Czech, a. s., Seydlerova 2451/11, 158 00 Praha 58, Česká
republika.
Kopírování a distribuce tohoto článku je povolena v jakékoliv podobě, pouze
musí být zachována tato poznámka.
0 2065 / alsn

Druhy programů
Protože v pojmech používaných pro software jako freeware, public domain atd. je
relativně velké množství nedorozumění, jistě neškodí některé pojmy trochu
ujasnit. Tedy z pohledu GNU komunity:
free software volný software je myšlen jako program, který přichází s povolením
pro kohokoliv jej používat, kopírovat, distribuovat a modifikovat. To tedy
znamená, že je distribuován včetně zdrojových kódů. Důležité je si uvědomit, že
slovo free není myšleno v tom smyslu, že se jedná o software zdarma, ale spíše
ve smyslu volnosti, svobody.
open source software většina lidí pod tímto termínem rozumí to samé co
reprezentuje free software.
public domain software jde o software, který není copyrightovaný. Je tedy
vhodné tento termín nezaměňovat s ostatními programy.
copylefted software toto jsou programy nakažené "virem" GPL a podobných
licencí. Prakticky se pak jedná o free software, jehož licenční podmínky
neumožňují při redistribuci nebo modifikaci tyto restrikce změnit to tedy
znamená, že výsledek musí být opět free software.
non-copylefted free software na rozdíl od předchozího typu dal autor souhlas k
tomu, že se licenční podmínky mohou změnit. Jedním z nejznámějších takových
programů je iniciativa X konsorcia, které umožňuje firmám připravit X Windows
systém pro některý hardware a tento produkt pak prodávat jako normální komerční
program.
semi-free software jedná se o programy, které nejsou plně free, ale jejich
licenční podmínky jsou pro některé uživatele relativně volné. Typicky pro
samotné uživatele nebo pro nekomerční použití. Asi nejznámějším programem
tohoto druhu je systém PGP.
proprietary software pod tímto výrazem se skrývá software tak, jak jej známe
asi nejčastěji, tedy takový, který není ani free ani semi-free a v žádném
případě ho nemůžete modifikovat nebo kopírovat svým známým.
freeware tento termín není nikde pevně ukotven, přesto se pod tímto pojmem
rozumějí nejčastěji programy, které jsou zdarma, ale nejedná se o free
software, protože k němu nejsou zdrojové kódy.
shareware jedná se o obdobu proprietárního softwaru, můžete jej sice volně
šířit, jeho užívání je však často limitováno.
komerční software tento pojem je nutné uvést pro vysvětlení a proto, aby se
nezaměňoval s proprietárním softwarem. Slovo komerce v tomto případě ukazuje
spíše na sféru vzniku než na podmínky. V dnešní době totiž najdete desítky
komerčních programů, které jsou zároveň free softwarem.

Důležité pojmy ze světa GNU
Pokud jste četli text věnovaný open source hnutí, jistě jste narazili na řadu
zkratek, které alespoň v krátkosti rozepíšeme:
GNU GNUs not UNIX! je rekurzivní zkratkou
GPL General public licence, zřejmě jedna z nejpoužívanějších licencí, o které
se často říká, že se šíří jako virus
BSD-like licence je některými lidmi výrazně protěžována na úkor GPL, protože ve
své liberálnosti zachází ještě daleko dál a s programy pod touto licencí můžete
dělat téměř cokoliv, včetně použití v uzavřených projektech
další možnosti protože GPL přišla některým vývojářům jako příliš striktní (nebo
volné), vznikly i další podobné licence končící nejčastěji na PL a jedná se
např. o MPL (Mozilla Public Licence), QPL apod.
LPF League for Programming Freedom









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.