Žádné převratné změny na síti

Internet získal nálepku nejprogresivnější a nejdynamičtější technologie, která změnila v 90. letech společnost. Je...


Internet získal nálepku nejprogresivnější a nejdynamičtější technologie, která
změnila v 90. letech společnost. Jeho nástup opravdu přinesl revoluci do mnoha
lidských činností. Pokud se však podíváme na změny, kterými prošel v posledním
roce, zjistíme, že dramatičnost už dávno vyprchala.
Zvykli jsme si, že na internetu se neustále něco mění podle hesla: Kdo chvíli
stál, už stojí opodál. To ale přestává platit. Zpomalení začal ohlašovat už pád
internetových akcií v roce 2000, který naznačil, že nasazené tempo inovací není
udržitelné a lidé si na novou technologii nejprve musejí zvyknout a přizpůsobit
se jí. Tomuto vystřízlivění (které ale považujeme pouze za intermezzo)
odpovídal i odliv peněz. Méně prostředků od investorů znamená méně neplacených
služeb pro zákazníky (počínaje kvalitním obsahem a konče levným připojením).
Nyní je hlavním zaklínadlem zisk, a komerce se na druhdy akademické síti velice
silně projevuje (ukazují to i odpovědi v naší anketě). Jak ale toto vše mění
uživatele internetu, kteří jsou alfou omegou celého snažení? Příliš mnoho ne.
Ty tam jsou neskutečná tempa růstu internetové populace, objevování sítě všemi
věkovými a vzdělanostními skupinami, raketový rozmach e-komerce a vitální boom
nových webů. V USA a části Evropy panuje nasycenost více uživatelů už síť
nepotřebuje. Projevuje se skutečnost, že informace v síti jsou důležité jen pro
některé a ti ostatní se o ně moc nezajímají a ani je to netrápí. V ČR a celé
střední Evropě je ale situace stále odlišná, hlad po bitech a bajtech je stále
patrný, ale slabá ekonomika a telekomunikační monopol vykonávají své. Jak už
jsme naznačili v předchozím odstavci, dynamika změn se na internetu dosti
zvolnila. Přesto poslední výzkumy ukazují některé zajímavé skutečnosti jak v
České republice, tak i v zahraničí.

Kolik nás je?
Změřit velikost internetové populace není úplně jednoduché: Je uživatelem ten,
kdo má k síti přístup, nebo ten, kdo se přilogoval za poslední měsíc či týden,
nebo ten, kdo už internet použil alespoň jednou v životě? Velikost jednotlivých
množin se bude samozřejmě lišit, a proto není jednoduché přesně určit velikost
internetového světa. Nejčerstvější data z ledna letošního roku (agentura TNS
Interactive) hovoří o tom, že 30 % dospělé populace v ČR má přístup k internetu
a zároveň se za poslední měsíc k němu připojilo. Stále však existují 4 % lidí,
kteří o něm vůbec nikdy neslyšeli. Oproti předchozímu měření ze září loňského
roku je to signifikantní posun, tehdy se jako uživatelé definovalo 26 %
respondentů (6 % tehdy o internetu vůbec nevědělo). Celkový potenciál internetu
v ČR odhaduje agentura přibližně na polovinu populace, protože zbylá část o něm
buď vůbec neslyšela, nebo slyšela, ale nezajímá je. Uživatelů by zřejmě mohlo
být více o práci s ním mají zájem, ale brání jim v tom různé překážky. (Můžeme
dovozovat, že tím hlavním důvodem bude cena připojení.)

A ve světě
Pokud se pokusíme určit velikost internetového univerza, v globálním měřítku je
situace ještě složitější vzhledem k dostupnosti a srovnatelnosti údajů z
jednotlivých zemí. Podle posledního výpočtů eMarketeru je v současnosti na
celém světě odhadem 457 milionů uživatelů (leden 2002) a v roce 2004 by jich
mělo být přes 700 milionů (nejvíce z nich na asijském kontinentu). Takové
odhady jsou ošemetné, prozatím však platí, že internet byl a je doménou
bohatého západního světa. Třetí svět a mnoho zemí na jeho pomezí má stále jiné
starosti, než zajišťovat svým občanům dosažení internetové gramotnosti. V čele
žebříčku podle počtu uživatelů jsou USA, Velká Británie, Nizozemí a severské
státy v Evropě, kde penetrace přesahuje 50 %. Česká republika je v tomto ohledu
někde mezi prvním a třetím světem. Užívání internetu zde sice pokulhává za
západní Evropou, ale penetrace je s některými zeměmi srovnatelná. Třeba ve
Francii má přístup k internetu jen 11 milionů ze 60 milionů lidí (18 %) a v
Německu 26 milionů z 83 milionů (31 %). A jak jsou na tom naši středoevropští
sousedé? Maďarsko má podle odhadů 730 tisíc uživatelů z 10,1 milionu (7,3 %) a
Slovensko 700 tisíc z 5,4 milionu (13 %).

Emancipace pokračuje
Vezměme to popořadě: Na českém webu stále dominují muži, i když se nejedná o
převahu tak výraznou jako v minulosti. Výzkum TNSI odhalil, že mezi uživateli
je přibližně 55 % mužů a 45 % žen. Obdobný výzkum agentury Network Media
Service provedený on-line na 18 českých serverech ukázal ještě větší dominanci
"silnějšího" pohlaví, dokonce v poměru 72 % ku 28 % (to může být ale dáno
výběrem serverů, případně jejich větším zastoupením mezi respondenty), avšak
rozdíly mají tendenci se vyrovnávat podle srovnání s předchozím rokem. V
některých zemích (USA) už ve "válce pohlaví" ženy zvítězily a jejich podíl mezi
uživateli přesáhl polovinu. Internet tak přestal být vnímán jako záležitost
technicky založených mladíků. Stáří má zelenou
Málokoho překvapí, že téměř polovinu uživatelů internetu tvoří lidé do 29 let
(TNSI). Ze srovnání s rokem předchozím (NMS) však vyplývá, že starší generace
přece jenom začíná přicházet novým technologiím na chuť zatímco podíl věkových
kategoriích do 25 let doznal mírného poklesu (v řádu procent), v ostatních
kategoriích došlo k mírnému nárůstu, nejvíce mezi těmi nejstaršími (46 let a
více). Tento trend je ostatně patrný i v zahraničí, kde pro starší spoluobčany
vznikají specializované weby, a týká se i dalších minorit, například
národnostních.

Jak a kde se připojujeme
Nejvíce uživatelů podle regionů je v Praze, jejich podíl na internetové
populaci je podle NMS téměř třetinový (přesně 30 %). Ukázalo se však, že
nejspíše dojde k postupnému vyrovnávání. V dalších regionech, které se předloni
pohybovaly na dně žebříčku podle počtu připojených, došlo k největšímu nárůstu.
V malých městech se připojují hlavně z domova, ve velkých z práce. Uživatelé se
v podstatě dělí do tří skupin, které se částečně prolínají. Na jedné straně je
početná skupina studentů, kteří mají k internetu přístup "zadarmo", hlavně ve
školách a na univerzitách. Druhou skupinu tvoří ti, kteří mají přístup také
"zadarmo", a to ve své práci, a poslední lidé, kteří se připojují doma.
Vůbec nejčastěji se na internet chodí v práci (zhruba kolem poloviny
dotázaných). Podle NMS disponuje ale domácím připojením už 73 % uživatelů.
Většina domácností se samozřejmě připojuje přes komutovanou telefonní linku,
ale kolem pětiny jich používá také jiné způsoby.

Vzdělaní a bohatí
Celkem ve shodě s předpoklady je český uživatel nadprůměrně vzdělaný a s vyšším
průměrným příjmem než zbytek populace. Podle TNSI je mezi uživateli téměř
pětina vysokoškolsky vzdělána a kolem 45 % má maturitu. V běžné populaci není
vysokoškoláků ani desetina a lidí s maturitou je pod 30 %. Také pokud jde o
příjmy platí, že internet je zatím hlavně pro bohaté: Nejvíce uživatelů spadá
do intervalu měsíčního příjmu mezi 20 a 30 tisíci korunami, kdežto v běžné
populaci je nejvíce těch, kteří mají příjem od 10 do 20 tisíc. V kategorii nad
30 tisíc je 15 % uživatelů internetu, ale v celé populaci jich je přibližně jen
8 %. Nicméně významnou skupinu uživatelů internetu tvoří studenti, kteří mají
naopak příjmy nízké. Tyto výsledky jsou v souladu s tím, co zjišťují zahraniční
studie, ale platí, že jak se internet stává masovým zbožím, tak se i
charakteristiky jeho uživatelů přibližují celé populaci. Proč tam chodíme?
Nejčastější aktivitou lidí na internetu je bezesporu psaní e-mailů a
vyhledávání informací, čemuž odpovídá i žebříček nejnavštěvovanějších serverů,
kterému vévodí vyhledávací a informační portály s přidruženými službami.
Poněkud zajímavější jsou údaje o tom, kolik lidí na webu nakupuje a co si takto
pořizují. Lednový výzkum TNSI zjistil, že třetina českých uživatelů vcelku
běžně nakupuje on-line (ponejvíce CD a knihy) a téměř pětina, přesněji 18,3 %
(!), spravuje svůj bankovní účet přes internet. Připomeňme si, že v mnoha
zemích nakupuje on-line přes polovinu uživatelů, v USA v Británii, Švédsku či
Norsku ještě více, ale například v bankovních službách přes síť USA naopak
zaostávají kvůli obavám z bezpečnosti.

Závěr
Na internetu jsme se za uplynulý rok nedočkali mnoha velkých změn. Zdá se, že i
letos nebude vývoj nijak překotný. Větší pohyb lze na českém internetu očekávat
v případě radikálnějšího snížení telekomunikačních poplatků (nepravděpodobné)
nebo zavedení nových technologií (Telecom slibuje ADSL na polovinu roku). Z
globálního hlediska se zřejmě schyluje k renesanci zájmu o dot.comy (viz
úspěšný vstup společnosti PayPal na americký trh) a rozvoj můžeme očekávat
hlavně v oblasti mobilního internetu. Vše ale závisí na tom, kdy budou k
dispozici nové technologie (rychlejší mobilní sítě, rozpoznávání hlasu,
biometrická identifikace).









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.