Zájem o mikrokomerci je především v Evropě

Vrcholem comnetovské konference Business na Internetu byla přednáška Henriho Gourauda, který dnes pracuje jako Internet S...


Vrcholem comnetovské konference Business na Internetu byla přednáška Henriho
Gourauda, který dnes pracuje jako Internet Solutions Consultant u firmy
Digital/Compaq. Tématem přednášky byla mikrokomerce obecně a program MilliCent
speciálně. V tomto vydání Computerworldu se na posled-ní verzi programu
MilliCent podíváme také v rámci Tématu týdne, věnovaného elektronické komerci.
Jaká je vůbec historie mikrokomerce?
Platba za informace se již osvědčila např. u francouzského Minitelu. Bohužel
byla tarifována výlučně podle "provolaných" časových jednotek. To samozřejmě
není ideální. Další nevýhodou bylo omezení tohoto řešení hranicemi jediného
státu.
Pokud byste měl srovnat mikrokomerci s ostatními metodami plateb...
Především je třeba přiblížit elektronické obchodování podmínkám běžného života;
člověk prostě nakládá jiným způsobem s bankovkami a jiným způsobem s drobnými
mincemi. Na Internetu můžete použít 2 metody platby: metodu záznamovou a metodu
žetonů. Obě mají své nevýhody a vyžadují řadu zbytkových procesů šifrování,
autentizaci...
Kde je horní hranice, kterou se ještě dá MilliCentem platit? Je to ovlivněno
bezpečností?
Co se bezpečnosti týče: v MilliCentu nejsou žádné kombinace veřejných a tajných
šifrovacích klíčů. Narušení bezpečnosti je tedy případně pouze jednorázo-vé. V
rámci rychlosti a jednoduchosti není součástí ani programu vyhotovování
účetních dokladů o proběhlé transakci. I to dává mikrokomerci jasně definovanou
pozici. Z těchto důvodů bude maximální velikost platby omezena na několik
dolarů.
Základním pojmem v běhu MilliCentu je tzv. Scrip. Mohl byste toto slovo
vysvětlit?
Jde vlastně o virtuální peníze. Mají ovšem řadu speciálních vlastností: během
transakce získá uživatel za brokerské scripy scripy dodavatelské. Celý proces
se děje transparentním způsobem na úrovni protokolu HTTP. Výsledné scripy jsou
specifické pro každého dodavatele a ten tedy může celou transakci vyhodnotit
bez nutnosti kontaktu s nějakou certifikační autoritou.
Jaký je zatím ohlas na celý projekt?
Peněženku si stáhlo přibližně 10 000 zájemců. Zajímavé je, že 60 % downloadů
pochází z Evropy. Z Evropy je i většina současných brokerů. O MilliCent je tedy
na Starém kontinentě větší zájem než za oceánem. Vzhledem k tomu, že neustále
slýcháme o technologickém zaostávání Evropy, může nás potěšit, že jsme alespoň
v něčem napřed.
Na ikonce programu jsem viděl javový šálek. Znamená to, že MilliCent je napsán
v Javě?
To je pravda, ovšem v dalších verzích chceme program přepsat do C++, aby byl
rychlejší. Co se týče často uváděné platformové nezávislosti Javy chtěli bychom
dosáhnout toho, aby MilliCent i v budoucnu běžel všude, kde funguje webový
prohlížeč. Integrace aplikace s browserem by v budoucnu měla být vůbec
těsnější. Serverová část bude fungovat na všech standardních platformách tedy
na Unixech i Windows NT.
Jaké máte další plány?
Program jsme nedávno uvedli v nové verzi. Kromě toho přibyla i řada nových
brokerů. Reálné peníze by se v MilliCentu měly objevit na konci tohoto roku.
Zkušební provoz budeme samozřejmě monitorovat a posléze odvodíme další postup.
Licenční politika. Pro uživatele je peněženka zadarmo? Jak to bude s brokery?
Respektive odkud poplynou peníze výrobci programu?
Pro uživatele je virtuální peněženka úplně zdarma. To bychom chtěli zachovat,
případně si za ni účtovat spíše pouze symbolickou částku. Předpokládaný
obchodní model je takový, že budeme nějakým způsobem zpoplatňovat provedené
transakce. Konkrétní podoba tarifu bude samozřejmě otázkou dohod mezi
jednotlivými brokery a námi. Vedeme diskuse na toto téma.
Poněkud mě překvapuje, že se ještě nenašel výrobce, který by nabízel podobný
program. Kde vy sám vidíte hlavní konkurenci MilliCentu?
Je celá řada částečně konkurenčních řešení. Některá pocházejí od dodavatelů
elektronických peněz, jako je CyberCash či DigiCash. Na druhé straně se však
domníváme, že tyto projekty nemohou nabízet tak nízké objemy jednotlivých
transakcí. Konkurence je zde tedy spíše z hlediska marketingu a co se týče
vlastního použití, tato řešení se naopak doplňují.
Totéž se týká řešení, opírajících se o technologii chytrých karet i zde zde se
jedná spíše o vzájemně se doplňující služby. Protože naše řešení je výlučně
softwarové, umožňuje mnohem rychlejší provoz. Řešení na smart cards např. nutně
vyžaduje, aby PC bylo příslušně hardwarově vybaveno.
Co IBM? Právě zde na ComNetu hovořil její představitel o tom, že tato
společnost nabídne brzy vlastní řešení pro oblast mikrokomerce...
Zatímco řada firem může vnímat MilliCent spíše jako rozšíření vlastního řešení,
v IBM vidím reálnou konkurenci.
A další podobné produkty?
Další konkurencí je třeba francouzský Telecom a jeho praxe založená na
provozování Minitelu mají již s mikrokomercí své zkušenosti. Na druhé straně se
však jedná o specifické řešení: tedy zcela vlastní protokol stojící mimo HTTP.
Myslím, že takovéto řešení není rozhodně přenositelné na celý Internet a
zůstane omezeno na Francii.
Poněkud osobnější otázka: Podílel jste se na vzniku tech-nologie Gouraudova
stínování, které se podle vás dokonce jmenuje. Není pro vás obtížné náhle
pracovat na projektu tak vzdáleném tomuto vašemu původnímu zájmu?
Ano i ne. Svým původním zaměřením jsem skutečně výzkumný a vědecký pracovník.
Výsledky výzkumných prací, na nichž jsem se podílel už v době před 30 lety, se
stále používají, což mě samozřejmě velice těší. Ovšem v dobách, kdy já pracoval
na objevech v oblasti stínování, kolegové, sedící takřka ve vedlejší kanceláři,
se zabývali vývojem Arpanetu, což, byl předchůdce sítě Internet.
Dalo by se říci, že jsem byl už od počátku svědkem celého procesu zrození a
rozvoje Internetu. Jsem tedy nyní velice rád, pokud tuto technologii pomáhám
přenášet do každodenního života. A co se týče mé současné marketingové pozice u
firmy Digital: čas od času stále pracuji spolu s některými kolegy na poli
grafiky. Vzhledem k tomu, že Internet je čím dál více multimediálním
prostředím, tyto dva světy se rychle sbližují.
Má poslední otázka: rád bych vás nějak přiblížil našim čtenářům. Čím se rád
zabýváte mimo profesionální kariéru?
Sbírám a opravuji staré hodiny a mechanické počítací stroje. V současné době
hledám jeden typ kalkulačky, vyráběný v 60. letech ve Švýcarsku. Je to zřejmě
poslední mechanický kalkulátor a poněkud připomíná mlýnek na kávu. Velice rád
se zabývám rozebíráním mechanických zařízení, eventuálně i jejich opravou tak,
aby znovu fungovala. Mám také dvě vnučky, které však bohužel nevídám tak často,
protože bydlí ve Frankfurtu.
Děkuji za rozhovor.
8 1354 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.