Základnové stanice

Základnové stanice (tzv. "základnovky" nebo BTSky) jsou klíčovým prvkem všech sítí GSM. Starají se totiž o to hlavn...


Základnové stanice (tzv. "základnovky" nebo BTSky) jsou klíčovým prvkem všech
sítí GSM. Starají se totiž o to hlavní o přímou komunikaci s mobilním telefonem.
Síť základnových stanic je patrně nejviditelnější částí GSM sítě. Počet těchto
základnových stanic a jejich hustota určují, jak bude signál dostupný na daném
teritoriu a jakou bude mít síť kapacitu.
Trocha teorie
Základnová stanice je tvořena několika sektory neboli buňkami. Každá základnová
stanice má alespoň jednu buňku; maximální počet buněk není technologicky
omezen, ale jen málokdy se používají více než tři. Buňky mohou být buď
všesměrové, anebo směrované. Pokud se používá všesměrová buňka, pak je obvykle
na takové základnové stanice jediná. Tento typ základnových stanic instaluje
především RadioMobil do odlehlých oblastí.
Směrové buňky vykrývají podle typu použitých antén sektor o šířce 120 ? až 180
?. Z toho vyplývá, že nemá smysl instalovat na jedno místo více než tři buňky,
neboť by se překrývaly. Základnové stanice se dvěma buňkami po 180 ? se
instalují často podél silnic a dálnic. Třísektorové základnové stanice jsou
typické pro městské prostředí, i zde se však používají pro zahušťování směrové
jednosektorové základnové stanice.
Výjimečně je na některých základnových stanicích buněk více. Další buňky se
používají pro vykrytí některých specifických prostor. Příkladem mohou být
obchodní domy Krone (EuroTel) nebo Tesco (RadioMobil), kde je možné nalézt pět
buněk. Tři jsou vždy na střeše a zbylé dvě vykrývají bezprostřední okolí budovy.
Až budou v provozu duální sítě, využívající frekvencí 900 MHz a 1 800 MHz, bude
možné se běžně setkávat se základnovými stanicemi se šesti buňkami třemi v
pásmu 900 MHz a třemi v pásmu 1 800 MHz.
Jednou z nejčastějších otázek uživatelů je, jak daleko dosáhne signál ze
základnové stanice. Teoreticky (a technologicky) lze komunikovat se základnovou
stanicí, která je vzdálena maximálně cca 39 km. To je odvozeno od časového
zpoždění, které potřebuje elektromagnetická vlna, aby "doletěla" od telefonu k
základnové stanici. Ačkoliv ale signálu v zásadě nevadí letět 39 km vzduchem,
dosti citelně mu vadí průchod překážkou. Proto je v našem členitém terénu dosah
základnových stanic omezen spíše prostou přímou viditelností "od kopce ke
kopci". V městské aglomeraci s hustou zástavbou bývá dosah větší než 2 km spíše
výjimkou. Ostatně ve městech je to spíše úmysl, neboť vícenásobné používání
stejných frekvencí s určitým odstupem je hlavním pilířem kapacity sítě.
Kam s nimi?
Umísťování základnových stanic "do terénu" představuje pro operátory náročný
problém. Nebudu se zde zabývat byrokratickými aspekty výstavby základnové
stanice, ale problémy čistě technologickými.
Při plánování základnových stanic bere operátor v úvahu dvě kritéria. Jsou to
potřeba dostupnosti signálu a potřeba přenosové kapacity. Jinými slovy,
základnové stanice se plánují do míst, kde jedno nebo druhé (případně oboje)
chybí. Základnové stanice však musejí také komunikovat se zbytkem sítě. Tato
komunikace je typicky zajištěna pomocí mikrovlnných spojů, které lze instalovat
pouze na přímou viditelnost.
Další problém vyvstává s plánováním architektury sítě a s připojováním
jednotlivých základnových stanic na řadiče základových stanic (BSS) a ústředny,
neboť tyto prvky sítě mají také limitovanou kapacitu. Ve chvíli, kdy je
základnová stanice připojena do sítě, už stačí jen vybrat volné kanály, na
kterých může komunikovat s telefony. Obvykle je také třeba přednastavit
směrování antén na okolních základnových stanicích, aby efektivněji vykrývaly
příslušné teritorium.
Při umisťování vlastních antén řeší operátor další dilema. Antény je třeba dát
dostatečně vysoko, aby měl signál dostatečný dosah. Nesmějí být ale umístěny
příliš vysoko, neboť poté hrozí riziko interference s jinou základnovou
stanicí, která vysílá na stejné frekvenci. Počet dostupných frekvencí je totiž
poměrně malý.
Stav českých sítí
Na závěr by se slušelo dodat, že RadioMobil oznámil na konci roku cca 1 800
základnových stanic a EuroTel udával přibližně 2 000. Jak je vidět, tento
rozdíl není signifikantní a projevuje se spíše o trochu větší kapacitou než
větší dostupností signálu. Český Mobil měl na konci ledna tohoto roku v provozu
přibližně 400 základnových stanic a do července jich chce mít přes 1 000. Do
konce roku by potom rád "dotáhl" v počtu základných stanic "starší" operátory.
Výstavba sítě to je opravdu velmi rychlá doufejme jen, že neutrpí kvalita.
0 0281 / pen









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.