Základy duálního bootování

Linuxoví nadšenci se mohou v zoufalství držet za hlavu, mnozí z nás však stále potřebují duální bootování a pře...


Linuxoví nadšenci se mohou v zoufalství držet za hlavu, mnozí z nás však stále
potřebují duální bootování a přepínání mezi operačními systémy Windows a Linux.
Ačkoli nejnovějším verzím Linuxu nečiní žádné obtíže instalace na PC se
systémem Windows, výsledná konfigurace může sdílení souborů mezi operačními
systémy znesnadnit. Dnes se podíváme, jak učinit dokumenty snadno dostupné,
nehledě na to, který OS používáte. Zpřístupnit je lze umístěním každého z OS do
vlastního oddílu. Zároveň se budeme zabývat tím, co dělat, když nová či
aktualizovaná instalace MS Windows násilně převezme kontrolu nad bootovacím
procesem, čímž vás zbaví možnosti duálního bootu.

Plánování oddílů
Pro Linux si při instalaci na PC se systémem Windows musíte vytvořit speciální
oddíl. Pokud na svém PC máte implicitně předinstalovaná Windows, je zde určitá
pravděpodobnost, že pro sebe uzurpují celý disk, který není rozdělen na více
oddílů. Počítač se 40GB diskem by tak na hlavní diskové jednotce C: (a v
jediném oddílu) měl právě (necelých) 40 GB. Většina novějších distribucí Linuxu
s touto možností počítá a při instalaci vám sama nabídne zmenšení oddílu s
Windows a vytvoření nové partice, abyste pro Linux a swapovací soubory měli
vlastní oddíl. Typická desktopová instalace Linuxu dnes zabírá něco mezi 2 a 3
GB, ale může požadovat i více, v závislosti na vašem výběru volitelných
součástí. Celý proces zjednodušíte promazáním oddílu s Windows a jeho následnou
defragmentací, čímž pro Linux uvolníte více místa.

Přístup k souborům
Předtím než s instalací Linuxu vůbec začnete, si musíte uvědomit jeden důležitý
fakt. Standardní systém souborů ve Windows XP a Windows 2000 je NTFS, který
Linux sice přečte, ale neumí do něj zapisovat. Na druhou stranu, žádná verze
systému Windows vám z linuxových systémových oddílů nepřečte ani ň, natož aby
na ně dokázala zapisovat. Ve výsledku to znamená jediné zapomeňte na to, že v
jednom OS rozděláte práci, pak se nabootujete do druhého systému a budete v
rozdělaném díle pokračovat. Takhle to nefunguje. Naštěstí není NTFS jediným
systémem souborů, jenž lze ve Windows zvolit. Další možností je FAT32, který
postrádá bezpečnostní vlastnosti NTFS, a tudíž do něj lze z Linuxu
bezproblémově jak psát, tak z něj číst. Jednoduchý způsob, jak mít jistotu, že
budete mít přístup k dokumentům za každé situace, je jejich umístění na
separátní FAT32 oddíl, vytvořený speciálně pro tento účel. Máte-li na disku
volné místo, které doposud není přiděleno jinému oddílu, je tvorba takového
oddílu snadná: Novou diskovou FAT32 část můžete vytvořit ve volbě Správa disků,
ke které se ve Windows XP dostanete přes Ovládací panely, Nástroje pro správu a
Správu počítače. Pokud se však váš diskový oddíl s OS Windows roztahuje po
celém disku, celý proces se mírně komplikuje. Ačkoli vás Správa disků nechává
tvořit a mazat oddíly, neumožňuje změnu jejich velikosti. Můžete tedy použít
jeden z mnoha komerčních programů určených pro přeskupení volného místa a to
bez vlivu na existující obsah (pro jistotu si však důležité dokumenty vždy
zálohujte). Pokud se vám na komerční aplikace nechce vynakládat tolik peněz,
když je stejně využijete jednou za uherský rok, můžete použít například
bezplatný nástroj Patrition Logic Andyho McLaughlina. Jde o obraz bootovacího
disku, který si vypálíte na CD a poté použijete ke tvorbě či změně oddílů.
Linuxoví experti mohou zvolit jinou cestu: Nechají svůj počítač nabootovat z
instalačních disků Linuxu a v nouzovém režimu použijí GNU editační utilitu s
názvem Parted k reorganizaci místa a tvorbě nových oddílů. Nejlepším způsobem
jak se zorientovat v ovládání programu Parted, je přečíst si jeho dokumentaci.
Pokud je jediné, co potřebujete, přístup k dokumentům linuxového oddílu z
Windows NT/2000/XP, můžete přerozdělování oddílů vynechat úplně a jednoduše
nainstalovat nástroj Ext2 Installable File System pro Windows. Nezapomeňte
však, že i takto stále nebudete moci přistupovat k obsahu NTFS oddílů ze
systému Linux.

Windows přes Linux
Když na pevný disk PC instalujete operační systém, obyčejně v MBR (Master Boot
Record) zanechá malý program, boot loader. Když pak PC zapnete, boot loader se
načte a spustí samotný OS nebo vám nabídne menu s volbami několika systémů. Po
nainstalování Linuxu přes systém Windows se linuxový boot loader (dnes většina
distribucí Linuxu používá GRUB čili GNU GRand Unix Bootloader) nahraje do MBR a
nahradí windowsový NTLDR loader (pomocí bezplatné utility Bootpart lze
linuxovou instalaci přidat do stávajícího NTLDR, je to však zbytečná
komplikace).
Pokud však následně přeinstalujete Windows (například kvůli neléčitelnému
zavirování), přepíše se opět boot loader Linuxu NTLDR a možnost bootování do
Linuxu zmizí. Pro obnovení boot loaderu Linuxu systém nastartujte za pomoci
instalačních disků Linuxu a zvolte záchranný režim (rescue mode). Odtamtud
můžete použít verze boot loaderu GRUB s příkazovou řádkou pro detekci
linuxového oddílu a znovu GRUB dostat do MBR, kde se pravděpodobně bude
nacházet u většiny konfigurací s duálním bootováním. Je-li ten váš umístěn
někde jinde, jste už pravděpodobně dávno přes GRUB expertem, ostatní by měli
začít studiem manuálu.










Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.