Zákony a informace

Před týdnem přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky návrh zákona o svobodném přístupu k informacím...


Před týdnem přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky návrh zákona
o svobodném přístupu k informacím. Projde-li nyní tento návrh i Senátem,
vytvoří dobrý předpoklad pro to, aby s námi občany, kteří financují úřady ze
svých daní tyto úřady, respektive jejich úředníci, pokud se jim zachce, nemohli
vyběhnout tak lehce jako doposud. Fakticky se sice přijetím zákona na našich
právech nic podstatného nezmění, posílí se však naše pozice v okamžiku, kdy
budeme chtít úřad donutit, aby pracoval jak má.
Podstatnou součástí návrhu zákona je v něm deklarovaná povinnost zveřejňovat
informace také způsobem, umožňujícím tzv. dálkový přístup, tedy v praxi na
Internetu. Nejedná se při tom jen o informace o jednotlivých úřadech a jejich
činnosti, ale také o údaje z úřadem spravovaných registrů. Kromě již dnes
fungujícího obchodního rejstříku bychom se tak na Internetu měli setkat např. s
výpisem z katastru nemovitostí nebo s informacemi o veřejných zakázkách.
O praktičnosti zveřejňování informací na Internetu jsem se znovu přesvědčil
právě při hledání údajů o novém zákoně na stránkách Poslanecké sněmovny
(www.psp.cz). Pokud bude vytvořen tlak, aby takovýchto stránek přibývalo, bude
to jedině dobře. Pomůže to nejen nám uživatelům, ale i dalšímu rozvoji českého
Internetu.
Informovanost bezesporu demokracii svědčí. Konec konců, pokrok v oblasti
informačních technologií přispěl nezanedbatelnou měrou také k pádu
komunistického režimu vždyť kde by se v listopadu 89 vzala ta spousta letáků,
zaplavujících naše ulice a náměstí, nebýt stovek XTček a ATček s jehličkovými
tiskárnami na vysokých školách a tisíců Spekter a Atárek mezi tehdejšími
počítačovými nadšenci?
Svobodné zveřejňování informací na Internetu má však i druhou stránku.
Internetový server je samozřejmě jen nástroj, který může sloužit jak k dobrému,
tak ke zlému. Ani v nejmenším tím nevolám po cenzuře nebo po vytváření
jakýchkoli umělých zábran pro publikování na Internetu. Jde jen o to, aby si
stále větší skupina lidí pohybujících se v informační pavučině uvědomovala, že
ne všemu na Internetu je dobré věřit a ne všechny názory přicházející z tohoto
média jsou správné a prospěšné.
Kromě informačního přínosu je pozitivem návrhu informačního zákona i to, že
státní správa má další důvod brát informační technologie vážně. I když je to
při dnešním omezování rozpočtů jistě složité, snad se nakonec dočkáme i tolik
potřebného státního informačního systém.
9 0346 / Maf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.