Zálohování v kanceláři

Dnes snad nikdo nepochybuje o nutnosti zálohovat klíčová data stejně jako celé systémy na příslušná média. Nabídk...


Dnes snad nikdo nepochybuje o nutnosti zálohovat klíčová data stejně jako celé
systémy na příslušná média. Nabídka firem na trhu je v tomto oboru dost široká,
stejně jako nabídka zcela odlišných technologií zálohování a přenášení velkého
množství dat. Podívejme se tedy, jaké metody se pro zálohování používají a v
čem spočívá jejich princip.
Diskety
Nejčastějším zálohovacím médiem současnosti jsou stále ještě diskety. A to i
přes objektivní důvody, které by je měly tohoto postu zbavit. V dnešní době je
už jediným používaným rozměrem disket formát 3,5 ". Tyto diskety se skládají z
tvrdého plastového obalu, v němž je ukryt kotouč z měkkého a pružného plastu z
magneticky citlivé hmoty.
Principem záznamu na disketě je změna magnetického pole v jednotlivých místech
na kotouči. V současnosti je používána kapacita 1,44 MB, která je fyzicky
rozdělena do 80 stop po 18 sektorech. Na disketu se zápis provádí oboustranně,
vzhledem k přítomnosti dvojité čtecí a zapisovací hlavy se disketa nemusí v
mechanice obracet.
Výkonnost práce s disketou není příliš oslnivá. Průměrná rychlost otáčení,
která se pohybuje kolem 300 otáček za minutu, a velmi staré floppy rozhraní,
jsou schopny zabezpečit maximální přenosovou rychlost jen kolem 60 kilobajtů za
sekundu. To spolu s dlouhou vystavovací dobou hlav a nejčastěji používaným
systémem souborů FAT-12 výrazně zpomaluje práci, zejména při ukládání nebo
čtení velkého množství malých souborů. Navíc je zápis na disketu ještě asi o 30
% pomalejší než čtení.
Také spolehlivost mechanik ani disket není příliš vysoká. Udávaná doba MTBF se
u mechanik pohybuje kolem 50 000 hodin (nabízí se srovnání s 250 000 u CD-ROMu
či 1 000 000 u pevných disků) a vlastní diskety mají počet změn magnetického
pole v jednom místě též velmi limitován. Proti zálohování na diskety zároveň
hovoří velmi nepříjemná vlastnost magnetických médií, což je samomazání.
Samomazání má fyzikální příčiny a spočívá v postupném se ztrácení záznamu z
magnetické vrstvy. Doba poškození záznamu u disket samomazáním se liší, řádově
se však jedná o roky, po kterých je už záznam velmi obtížně čitelný. Proto je
použití disket na dlouhodobé zálohování a zálohování důležitých dat velmi
nevhodné. Na druhou stranu je však mechanikou schopnou číst diskety, kterou je
dnes vybaveno každé PC a např. jen v roce 1995 bylo prodáno přes 5 miliard
disket.
ZIP
Jednotky ZIP představila firma IOMEGA před několika lety. Na první pohled jsou
mechaniky i média velmi podobné disketám, při bližším zkoumání však vyjdou
najevo některé odlišnosti. Především mají ZIPy tvrdší obálku, která zajišťuje
lepší ochranu magnetického kotouče před mechanickým poškozením. Také kovové
šoupě, zajišťující přístup hlav k médiu, má odlišný design, aby se zabránilo
případnému kontaktu prstů s magnetickou vrstvou.
Vyšší hustota záznamu na ZIP médiu také donutila výrobce vytvořit odlišný
způsob zaměřování čtecích a záznamových hlav, aby se předešlo chybám vzešlým z
nepřesného navedení mechaniky. Také vlastní magnetický kotouč má zcela novou
koncepci, skládající se z polyethylenové báze a dvou magnetických vrstev s
celkovou tloušťkou 0,4 mm.
ZIP média je možné naformátovat pod systémy PC i Mac, avšak PC není schopné
přečíst Mac cartridge. Kapacita média ZIP je těsně pod 100 MB, čímž více než
70x převyšuje kapacitu standardní diskety. Mechaniky se dodávají v mnoha
verzích a variantách, od klasické ATAPI interní, přes SCSI interní, externí
připojitelné na paralelní port a v poslední době také pro sběrnici USB. Dalším
typem je ZIP Plus, který je možné připojit jak na externí SCSI, tak na
paralelní port. Kvůli rozdílům v připojení se také velmi liší přenosové
rychlosti; zatímco rychlost otáčení zůstává stálá kolem 2 940 ot./min.
Přenosová rychlost u verze ATAPI je asi 1,4 MB/s, interní SCSI verze disponuje
výkonem asi 1,2 MB/s, paralelní verze má jen kolem 400 KB/s.
Spolehlivost mechaniky je oproti disketám přibližně 2x vyšší, udávaná hodnota
MTBF činí 100 000 hodin. Vzhledem k velmi odolné obálce je garantována funkce
média také po pádu z výšky až 250 cm.
ZIP mechaniky se velmi dobře hodí na přenášení dat mezi jednotlivými počítači,
i když, vzhledem ke kapacitě 100 MB a zlepšujícímu se připojení na Internet,
jejich význam poněkud klesá. Pro dlouhodobé zálohování příliš dobrou volbou
nejsou, především pro svoji čistě magnetickou podstatu a nepříliš velkou
kapacitu.
LS-120
Diskety LS-120 byly představeny v roce 1996 jako jednoznačná náhrada dnes už
dosluhujících disketových mechanik s kapacitou 1,44 MB. Oproti v té době
zaběhnutějším ZIPům měly několik výhod. Tou zcela zásadní byla zpětná
kompatibilita s klasickými disketami jak 1,44 MB, tak 720 KB. Zároveň byla hned
od počátku k dispozici vyšší kapacita 120 MB, oproti 100 MB na ZIPu.
Vnitřní konstrukce disket LS-120 je velmi podobná klasickým disketám i ZIPům.
Opět je uvnitř plastového obalu magnetické médium, kvůli vyšší hustotě bylo
však zpřesněné navádění hlav pomocí laseru (ze zkratky Laser Servo také vychází
název systému LS). Laser se zaměřuje do mezery mezi jednotlivými datovými
stopami, čímž zajišťuje kvalitní vystavení velmi jemného servomotoru.
Médium uvnitř diskety LS-120 je rozděleno do fyzické struktury známé jako CHS
(cylinder-head--sector) avšak s proměným počtem sektorů na stopu. To je proto,
aby u vnitřního okraje diskety, kde je délka stopy fyzicky kratší, byla udržena
stejná datová hustota, jako u vnějšího okraje disku, kde je přirozeně délka
stopy delší. U vnitřního okraje média je k dispozici 51 sektorů, u vnějšího pak
92 sektorů na stopu. Celkem je na disku 1 736 stop a každý sektor obsahuje
standardních 512 bajtů. Celková kapacita pak jen o něco málo přesahuje
udávaných 120 MB.
Přestože za konsorciem standardu LS-120 stálo několik firem, zejména Imation,
Compaq a O.R. Technology, nenašly doposud diskety LS-120 své místo. Tato pro
výrobce určitě nepříjemná situace má několik důvodů. Především je to
konzervativizmus uživatelů počítačů, kteří nejsou ochotni vybavit svůj stroj
něčím novým. Dalším důvodem neúspěchu LS--120 byl také velký nástup mechanik
ZIP, které se v době uvedení LS-120 na trh již 2 roky úspěšně prodávaly. A pak
také jsou to technologické problémy spojené s LS-120. Mnoho uživatelů, kteří
mechaniky LS-120 používají, si stěžuje na nízkou rychlost práce. Opravdu
maximální přenosová rychlost 484 KB/s může být pro uživatele ZIP mechanik s
výkonem klidně trojnásobným vcelku směšná. Zároveň se mechaniky LS-120
nevymanily z problémů s kompatibilitou.
Pro dlouhodobé zálohování je LS-120 stejně špatnou volbou jako ZIP. Pro
přenášení souborů se však 120MB diskety hodí velmi dobře, i když stabilnost
záznamu se s nemagnetickými technologiemi nemůže ani v nejmenším srovnávat.
Magnetooptické 3,5" disky
Magnetooptické disky jsou již dlouhou dobu synonymem pro jistotu uložených dat,
stejně jako pro slušnou rychlost přístupu. Mechaniky, používající jako média
3,5" kartridže se i cenovou hladinou dostaly na úroveň přístupnou běžným
zákazníkům.
Principem magnetooptického zařízení je spolupráce energie laseru a magnetického
záznamu dat. Tím se stávají data uložená na magnetooptických médiích méně
náchylná ke zničení. V rozměru 3,5 " se dodávají magnetooptické disky s
kapacitou 230, 540 a 640 MB. Jednotky magnetooptických disků s kapacitou 230
MB, jako např. Olympus PowerMO 230 II, otáčejí médiem rychlostí 4 200 ot./
/min., což poskytuje velmi slušný výkon a krátkou vystavovací dobu. Ta se
pohybuje kolem pouhých 35 ms. Ve spolupráci s použitým rozhraním SCSI-2
dosahuje přenosová rychlost až 1,7 MB/s.
Jednotka pro práci s magnetoptickými médii s kapacitou 640 MB, tentokrát
Olympus PowerMO 640, se dodává v externí verzi pro rozhraní SCSI-2.
Samozřejmostí u takového zařízení je kompatibilita s nižšími kapacitami, jako
je 128, 230 a 540 MB. Jednotky s kapacitou 640 MB disponují přenosovou
rychlostí kolem 3,5 MB/s. Při zápisu však rychlost výrazně klesá, což je dáno
především fyzikálními důvody.
Magnetooptické jednotky se výborně hodí k douhodobému zálohování, neboť jen
garantovaná doba životnosti dat na médiu činí 30 let. Zároveň jsou disky velmi
odolné proti zašpinění, poškrábání apod. Na přenášení menších objemů dat není
magnetooptika příliš vhodná, což je způsobeno především jejím malým rozšířením
mezi uživateli. Pokud však najdete u svého obchodního partnera tuto mechaniku,
neváhejte a přejděte na ni, neboť se vám rychle vrátí její výhody. Také
finančně na tom není magnetooptické médium vůbec špatně disk s kapacitou 640 MB
stojí 890 Kč včetně DPH.
CD-R
Velmi oblíbeným zálohovacím médiem současnosti jsou zapisovatelné disky CD-R.
Jejich popularita je způsobena především mizivými náklady na megabajt uložených
dat a pak také kompatibilitou se stávajícími jednotkami CD-R. Standardy,
kterými se řídí zapisování na CD-R, byly definovány v dokumentu nazvaném Orange
Book firmou Philips roku 1990. Princip CD-R médií je velmi podobný klasickým
CD-ROM médiím.
Zápis se provádí výkonným argonovým laserem, jenž je schopen dostatečně
poškodit vrstvu organického barviva (nejčastěji jde o cyanin či ftalocyanin)
tak, aby čtecí světlo nemohlo pronikat až k reflexní zlaté vrstvě. Slovo
"světlo" je zde však míněno poněkud nadneseně, neboť vlnová délka, kterou
používá čtecí laser, je mimo rozsah vnímání lidského oka.
Na disku CD-R jsou data, stejně jako na klasických CD-ROM discích vzniklých
lisováním, uložena ve formě spirály, začínající u středu a končící na okraji
média. Logicky jsou na disku nejen oblasti pro data, ale také servisní místa
pro uložení "obsahu" celého CD (TOC Table Of Contents).
CD-R disky se výborně hodí pro dlouhodobé zálohování, stejně jako pro tvorbu
záložních kopií softwaru či kopií audiodisků pro vlastní použití. Už trochu
pokulhávají v oblasti krátkodobého zálohování s častými změnami a v oblasti
přenášení souborů.
Hlavní devizou CD-R médií je kompatibilita se stávajícími jednotkami CD-ROM.
Odrazivost CD-R médií je v porovnání s CD--ROM disky jen asi 80%, přesto je
však naprostá většina dnes používaných mechanik v PC, stejně jako velké
množství CD mechanik ve spotřební elektronice, schopna vypálené disky přečíst.
Druhou výhodou je velmi nízká cena médií. Dnes se obvyklé náklady na jedno CD-R
médium pohybují kolem 50 Kč (při odběru 20 ks) a zřejmě to ještě není cena
konečná. Za poslední 2 roky tak došlo k více než čtyřnásobnému snížení cen, což
se přirozeně muselo projevit v jejich oblibě.
K zápisu na CD-R média se využívají zapisovací CD-R mechaniky. Ty se od
klasických mechanik liší především přítomností laserové hlavy s vysokým
výkonem, schopné zapsat do vrstvy organického barviva na CD-R médiu. Také ceny
CD-R mechanik prodělaly velký cenový skok směrem dolů, neboť dnes je možné
jednoduchou zapisovačku pořídit za 8 000 Kč, zatímco před dvěma roky to byl
nejméně čtyřnásobek.
CD-RW
Přepisovatelné disky CD-RW jsou dalším pokračováním úspěšné ságy kompaktních
disků. Stejně jako u jiných kompaktních disků je jako nosné médium použit
polykarbonátový substrát, na kterém je naneseno několik vrstev, z nichž tou
nejdůležitější je slitina Ag-In-Sb-Te.
Při zápisu laserovým paprskem s vlnovou délkou 780 nebo 650 nm je ohřívána
slitina aktivní vrstvy na teplotu 500-700 ?C. Slitina tak velmi rychle přejde
do tekutého stavu a při následném ochlazení dojde k fázové přeměně do amorfního
stavu. Pak je možné s pomocí nízkovýkonného laseru rozlišovat, v jakém místě je
slitina v krystalické fázi a v jakém místě se nachází v amorfní fázi.
Mazání média se provádí zahřátím slitiny pod teplotu tání avšak nad
krystalizační teplotu (200? Celsia) po dostatečně dlouhou dobu. Poté se slitina
navrátí zpět z amorfní struktury do základní krystalické a médium se chová jako
prázdné.
Následné čtení je stejné jako čtení disků typu CD-ROM nebo CD-R jen s tím
rozdílem, že čtecí mechanika musí být uzpůsobena k práci s médii s nižší
odrazivostí. Touto vlastností je vybavena velká většina dnes prodávaných CD-ROM
mechanik.
Také ceny CD-RW médií se od svého uvedení posunuly směrem dolů, i když zatím
jsou jen na 50 % původních cen. To znamená, že CD-RW médium je možné koupit v
cenách kolem 450 Kč. Zapisovací mechaniky na CD-RW se oddělily od CD-R mechanik
a tak jsou stále ještě o něco dražší než starší typy mechanik CD-R. Za běžnou
cenu je možné v případě kvalitní CD-RW mechaniky považovat sumu kolem 15 000 Kč.
Mechaniky pro zápis na CD-R i CD-RW se liší především v rychlosti čtení a
zápisu. První mechaniky zvládaly číst i zapisovat jednorychlostně (150 KB/s), v
současnosti lze už koupit také přístroje schopné číst 24rychlostně, a zapisovat
CD-R i CD-RW média 4rychlostně. Ty pak mohou zcela nahradit v přepisovacím či
vypalovacím počítači běžnou CD-ROM mechaniku.
CD-RW disky se výborně hodí na dlouhodobé zálohování, neboť garantovaná doba
životnosti je 30 let. Bohužel však v tomto případě vychází cena uloženého
megabajtu dat dost vysoko a proto je pro dlouhodobé zálohy lepší použít
levnější, avšak stejně odolná média CD-R. Na krátkodobé zálohy, případně
zálohy, které se musejí často nahrazovat novými verzemi, zvlášť s důrazem na
možnost čtení v jiných mechanikách, jsou CD-RW disky tím pravým. Na přenášení
souborů se však příliš nehodí a to nejen kvůli relativně dost pracnému
přepisování dat, ale také kvůli limitovanému počtu přepisů, kterých může být
jen asi 1 000.
JAZ
Jednotka JAZ je dalším produktem společnosti IOMEGA. Základ je však zcela
odlišný a místo určité, avšak velmi vzdálené variace na téma disketa, je JAZ
zvláštním typem pevného disku. Mechanika JAZ je o něco větší než ZIP, stejně
jako vstupní otvor pro médium připomíná původní škvírku pro disketu stále méně.
Do otvoru se totiž vkládá kazeta silná téměř 1 cm, ve které se nachází rotující
plotna. A stejně jako u pevných disků, má plotna základ z lehkých slitin, na
kterých je z každé strany nanesena tenká magnetická vrstva. Uvnitř jednotky je
mechanika čtecích a záznamových hlav, která zajišťuje přenos dat z média na
sběrnici.
Princip záznamu je zcela magnetický, shodně s pevným diskem. Proto má JAZ
výhody i nevýhody stejné s pevným diskem. Ruku v ruce tak jde vysoká přenosová
rychlost, spolu s krátkou vystavovací dobou hlav a na druhé straně celý dojem
kazí poměrně drahá a lehce poškoditelná mechanika, stejně jako nestabilita
uložených dat.
Mechaniky JAZ i média se vyrábějí ve dvou kapacitách starší 1GB a novější 2GB.
Disky sice nejsou jednoduše záměnné, přesto však mechanika JAZ 2 GB nemá
problémy s načítáním 1GB médií.
Připojení se realizuje přes rozhraní Ultra SCSI, které poskytuje dostatečnou
rychlost přenosu dat. Průměrná doba vystavení hlav se pohybuje kolem 10 ms,
přístupová doba pak kolem 15-17 ms, zatímco přenosová rychlost kolísá mezi 4,9
až 8,7 MB/s.
Verze mechaniky s kapacitou 1 GB má výkonové parametry nižší, průměrná
přenosová rychlost se díky použití rozhraní Ultra SCSI-II snížila na 5,4 MB/s.
Média JAZ se pro dlouhodobé zálohování příliš nehodí. Jednak jsou zbytečně
drahé a mají příliš dobré parametry na to, aby jen tak ležely v trezoru a pak
jsou také založeny na magnetickém principu, což samo o sobě není dostatečným
garantem kvality záznamu. Pro krátkodobé zálohování a operativní zálohy je JAZ
velmi dobrou volbou a ve vytíženějších systémech, kde hraje velkou roli vysoká
rychlost zápisu a čtení, je přímo ideální. Pokud jsou k dispozici 2 vzdálené
počítače vybavené mechanikami JAZ, je použití JAZ médií na přenášení dat zcela
omračující vysoká rychlost a obrovská kapacita zatím spolehlivě kryje požadavky
uživatelů.
PD/CD-ROM
Tyto kombinované mechani-ky dodává společnost Matsushita pod značkou Panasonic.
Uvnitř se nalézá plně dvojitá optika zahrnující klasickou CD-ROM mechaniku a
pak také PD mechaniku. Disky PD se ukládají do zvláštních obalů, ne nepodobných
stařičké caddy na CD-ROM. Technologie PD je velmi podobná přepisovatelným CD-RW
diskům, avšak není s nimi kompatibilní. Proto lze PD disky číst pouze na PD
mechanikách.
Magnetooptické 5,25" disky
Magnetooptické disky o velikosti 5,25 palce byly na trhu dokonce dříve než
jejich operativnější bratříčci velikosti klasické diskety. Jejich původcem je
totiž snaha kapotovat magnetooptic-ké médium velikostí odpovídají kompaktnímu
disku. Principy funkce magnetooptických disků velikosti 5,25 " jsou stejné
hlavním rozdílem je především dosahovaná kapacita. Zatímco u 3,5" disků je v
současnosti maximem 640 MB, mají magnetooptická zařízení velikosti 5,25"
kapacitu začínající u 1,2 GB a končící u 5,2 GB.
Technologii však odpovídají také ceny a tak není divu, že cena nejlevnější
5,25" magnetooptické mechaniky začíná na 56 000 Kč a za nejvýkonnější a
nejkapacitnější mechaniku dá případný zájemce téměř 100 000 Kč s DPH. Ani média
nejsou z nejlevnějších, přibližná cena 1 Kč za 1 MB prostoru se ale drží na
stejné úrovni jako u 3,5" magnetooptik.
Použití 5,25" magnetooptických médií je jednoznačně v dlouhodobých
vysokokapacitných zálohách, stejně jako v krátkodobém zálohování při vysokých
nárocích na bezpečnost uložených dat.
Pásky
Páskové jednotky jsou tradičním způsobem ukládání velkého množství dat. Data
jsou na pásce přirozeně uložena sekvenčně, z čehož vychází největší problém
páskových mechanik, což je pomalá doba vyhledání. Pokud však toto není pro vás
problémem, nabízejí pásky poměrně rychlou, kvalitní a hlavně velmi levnou
zálohu i velkého datového objemu. S pomocí dodaného, nebo dodatečně zakoupeného
zálohovacího softwaru umožňují provést každodenní zálohu kompletního diskového
systému na jedinou pásku.
Mezi páskami se prosadilo několik standardů, např. TRAVAN nebo DAT, které do
jisté míry odpovídají různým použitým technologiím.
Mezi největší producenty páskových jednotek patří společnosti Seagate či HP,
jež nabízejí ucelené modelové řady, schopné pokrýt přání většiny zákazníků. Od
malých zálohovacích systémů připojitelných na paralelní port až po zařízení,
schopná pojmout rychlostí vycházející z rozhraní Fast Wide SCSI-II až 200 GB
dat na jedinou pásku.
Pro velmi náročné zálohování jsou určeny mechaniky typu DLT. Jejich cena a
výkon je předurčuje pro nasazení ve velkých podnicích.
8 2989 / or









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.