Záložní zdroje napájení

Aktuální výsledky realizovaného výzkumného šetření ukazují, že záložní zdroje napájení jsou v naprosté větš...


Aktuální výsledky realizovaného výzkumného šetření ukazují, že záložní zdroje
napájení jsou v naprosté většině českých organizací již samozřejmým vybavením.
Ukazuje se totiž, že alespoň základním typem záložního zdroje napájení (UPS) v
současné době disponuje devět z deseti subjektů. Z podrobnější analýzy je
patrné, že používání záložních zdrojů napájení je ve více než třech čtvrtinách
subjektů rutinní: záložní zdroje jsou zavedeny, přičemž žádné posuny týkající
se změny jejich počtu či změny konfigurace se neplánují. Z hlediska růstu
tohoto segmentu trhu je významné, že přibližně každá pátá organizace zvažuje
buď rozšíření stávajícího počtu záložních zdrojů napájení, nebo jejich prvotní
nasazení. První podskupinu v tomto ohledu představují subjekty, které již
záložní zdroje napájení používají typicky těmito zdroji zajišťují vybranou část
svého informačního systému (například servery) a plánují ještě v průběhu tohoto
roku investovat do nových záložních zdrojů. Druhá podskupina, zahrnující devět
procent organizací, představuje subjekty, které doposud záložní zdroje napájení
nepoužívaly, nicméně v tomto roce plánují jejich pořízení a instalaci.
Rovnoměrné rozložení
Dále se ukazuje, že aktuální míra používání záložních zdrojů napájení je téměř
identická mezi jednotlivými vertikálami a rovněž velikostní kritérium založené
na celkovém počtu zaměstnanců současnou penetraci těchto zařízení neodlišuje. Z
podrobného rozboru investičních plánů jednotlivých organizací však vyplývá, že
nové nákupy záložních zdrojů napájení budou v letošním roce realizovat
subjekty, jejichž rozpočet na IT pro tento rok nepřevyšuje hranici 1 milion Kč.
Platí, že samostatná zařízení využívají ve větší míře organizace s nižším
rozpočtem pro nákup IT vybavení, zatímco organizace vynakládající na rozvoj
svého informačního sytému vyšší částky používají centrální zdroj napájení. Z
konkrétních údajů je tedy patrné, že v rámci subjektů, jejichž IT rozpočet
nepřesahuje 1 milion Kč, používá samostatné záložní zdroje napájení 44 %
organizací, zatímco ve skupině společností s IT rozpočtem přesahujícím 50
milionů Kč činí podíl takovýchto subjektů 17 %. Naproti tomu centrální zdroj
záložního napájení používá pětina subjektů s nejnižšími IT rozpočty oproti
dvěma třetinám organizací s nejvyššími IT rozpočty.
Účel nasazení UPS
O konkrétní volbě řešení záložního napájení zásadním způsobem rozhoduje
zamýšlený účel použití. Z analýzy údajů, které pocházejí přímo z jednotlivých
organizací, je patrné, že třípětinová většina subjektů používá záložní zdroje
pouze pro zajištění kritických aplikací.
Dalších 17 % organizací zajišťuje prostřednictvím záložních zdrojů napájení
chod většiny aplikací, tedy kromě těch kritických také ty, u nichž nejsou
nároky na dostupnost tak vysoké. A konečně zbývající čtvrtina subjektů
záložními zdroji napájení zajišťuje chod úplně všech aplikací.
Podrobnější analýza ukazuje, že v tomto ohledu se odlišují organizace s vysokým
počtem zaměstnanců od ostatních subjektů. Platí totiž, že pouze kritické
aplikace zajišťují pomocí záložních zdrojů napájení dvě pětiny organizací s
více než tisícem zaměstnanců, zatímco mezi subjekty s méně než stovkou
zaměstnanců dosahuje podíl organizací zajišťujících výlučně kritické aplikace
dvou třetin. Obecně přitom platí, že s rostoucí velikostí organizace vyjádřenou
počtem zaměstnanců se zvyšuje podíl těch, které záložními zdroji napájení
zajišťují většinu aplikací. (pal) 6 1542
O výzkumu
Podkladem pro vznik tohoto článku byly informace získané z unikátního
výzkumného projektu, který exkluzivně pro vydavatelství IDG Czech realizuje
společnost Markent. V rámci tohoto výzkumu, jehož aktuální fáze byla
realizována v prvním čtvrtletí letošního roku, byl detailnímu zkoumání podroben
korporátní koncový trh, konkrétně organizace, které jsou předplatiteli týdeníku
Computerworld. Celkem byly (podobně jako tomu bylo i v minulých letech)
zpracovány odpovědi zástupců 301 organizací, vybraných takovým způsobem, aby
přesně kopírovaly strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu. Relevanci
prezentovaných zjištění pak dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom, že
institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně polovinu z
celkového objemu investic do informačních technologií v Česku.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.