Zdarma: cena, které nelze odolat!

Kouzelné slůvko "zdarma" je podle všeho jedním z hlavních hybatelů pokroku. Alespoň na Internetu. Ten se díky svému a...


Kouzelné slůvko "zdarma" je podle všeho jedním z hlavních hybatelů pokroku.
Alespoň na Internetu. Ten se díky svému akademickému zázemí stal baštou
jakéhosi informačního komunismu, která si kupodivu udržela své pozice i po jeho
komercionalizaci. Pochopitelně, že zadarmo není úplně všechno, nicméně i to
málo je docela dost. S ohledem na rozlehlost a historický vývoj je většina
bezplatných služeb nabízena mimo území ČR, nicméně značnou část jich může díky
povaze Internetu samozřejmě využívat i našinec. Protože odkazů by bylo příliš
mnoho, zmíníme jen několik z nich spoustu dalších lze získat například v
americkém rejstříku Yahoo nebo v českém Seznamu.
Kdo platí?
To, že informace jsou na Internetu většinou dostupné zdarma, je bráno jaksi
samozřejmě. A protože jich je hodně, existuje samozřejmě řada vyhledávacích
služeb a rejstříků. I když některé v počátcích uvažovaly o placených službách,
ukázalo se, že v silné konkurenci bezplatných se prostě nemohou prosadit. Od
těch dob jsou jejich stránky vyzdobeny reklamami a nabídkami sponzorů. Za
využívání služeb tedy neplatí jejich uživatelé, ale podobně jako v ostatních
médiích inzerenti. Protože se tento přístup víceméně osvědčil (nebo alespoň
nebyl prozatím vynalezen žádný lepší), používá se i ve většině ostatních
bezplatných nabídek.
Nic tedy není úplně zadarmo, zákazník je "obtěžován" reklamami a většinou na
sebe musí provozovateli té které služby prozradit i některé statisticky
významné a kontaktní údaje. Záleží samozřejmě na tržní ceně využívané služby.
Jinak je zavázán uživatel bezplatné elektronické poštovní schránky a jinak
majitel dotovaného osobního počítače. Část bezplatných nabídek je nějak
omezena, takže slouží v podstatě jako návnada na potenciální platící zákazníky.
Může jít o omezení časové, nebo objemové, k jehož překročení samozřejmě nikdo
nikoho nenutí. Provozovatel pouze "doporučuje" a nabízí různá zvýhodnění,
kterým dokážou odolat jen otrlejší jedinci. Podobný přístup je ostatně běžně
využíván třeba u předplatného časopisů, kdy zájemce získá několik prvních čísel
zdarma.
Zpravodajství
Také oblast sdělovacích prostředků se v počátcích pokoušela zavést služby
placené jejich uživateli. Hlavně kvůli obtížnosti převodů velmi malých částek a
také pod vlivem konkurence nakonec dospěly internetové noviny a časopisy k dnes
převládajícímu bezplatnému přístupu. Za své služby si nechávají od čtenářů
platit jen renomované zejména ekonomicky zaměřené zdroje. Běžně jsou k
dispozici elektronické verze papírových periodik, i když vývoj směřuje spíše k
osamostatnění internetových odnoží. Vzniklo též dost čistě internetových
periodik, která získala důvěru dostatečného počtu pravidelných čtenářů.
Velkou výhodou interaktivních vydání je možnost volby nejen oblíbených témat či
oblastí na míru čtenáře, ale i jeho "hloubky ponoru" do těchto informací.
Internet umožňuje provozovateli služby zobrazit kteroukoli zprávu v
souvislostech a doplnit ji o odkazy na vlastní nebo cizí zdroje. Když se
například v článku píše o novém druhu pastí na odchyt klokanů, může být zpráva
provázena odkazy na encyklopedické informace o těchto zvířatech, na historický
vývoji v dané oblasti či odkazem na nabídku nákupu pastí on-line s dodávkou do
48 hodin. Nebo když se objeví nějaký nový skandál, lze odkázat na podobné
události či na předchozí aktivity jeho aktérů. Pokud je zmiňován nějaký zákon,
lze tuto zmínku doplnit odkazem na plné znění tohoto zákona.
Zvyšování průchodnosti sítě a vývoj technologií umožňují doplňovat psané slovo
mluveným nebo rozhýbat statické obrázky. Internetové vysílání se již stalo
běžnou záležitostí. Můžete si zde naladit nejen stanice vysílající v reálném
světě, ale i ty čistě virtuální.
Velmi užitečným doplňkem webových sdělovacích prostředků je jejich e-mailová
verze. Ušetří peníze těm, kdo jsou připojeni modemem, a čas všem, kdo si
nechají zasílat jen takové zprávy, o které mají opravdu zájem. Velké uplatnění
může nalézt také v podnicích, kde mají zaměstnanci omezen přístup k WWW a z
internetových služeb mohou využívat právě jen elektronickou poštu. Tuto službu
poskytuje většina světových zpravodajských serverů a také některé tuzemské.
Úctyhodné jsou např. nabídky IDG.net, CNet či InfoBeat, které obsahují desítky
různých kategorií.
Přenosy
Zdarma lze sledovat i některé jednorázové události v přímém přenosu. Kupříkladu
práva na předávání Oscarů vlastní společnost ABC, která chce od konkurence za
přímý přenos poměrně dost peněz. Proto také u nás můžete sledovat tuto
společenskou událost až ze záznamu. Anebo stačí nalistovat webovou stránku ABC
a podívat se živě. Podobně zajímavé mohou být i přenosy z NASA TV, která je
dostupná jen v některých oblastech USA. Po Internetu ovšem mohou sledovat
zajímavé vesmírné události lidé z celého světa. Ilustrativním zástupcem
agilních zpravodajů je určitě BBC, která kromě elektronických novin nabízí i
rozhlasové a televizní vysílání. Například při posledním zatmění slunce
sledovalo televizní program této stanice téměř stejně lidí po Internetu (12
mil.) jako klasicky (12,8 mil.). Na různé živé přenosy je specializováno
několik internetových serverů. Tím nejznámějším je pravděpodobně Broadcast.com,
který nabízí vše od podivných internetových rádií až po celosvětové
zpravodajské sítě. Kromě živých vysílání lze sledovat i některé události ze
záznamu.
Internet se může stát také záchranným pásem stanicím, které z nějakého důvodu
přerušily své klasické vysílání. Z poslední doby například díky Internetu
přežila nezávislá jugoslávská rozhlasová stanice B92, která měla zakázáno
vysílat klasicky. A ještě čerstvější je případ ČNTS, která své Televizní noviny
vysílá webových stránek.
Kromě obyčejného převodu audia a videa do Sítě lze ovšem zvolit i jiný přístup.
Různé programovací technologie tak umožňují vysílat po Internetu animované
filmy ve výborné kvalitě.
Zprávy stále po ruce
Zvláštní odnoží zpravodajských serverů jsou technologie, které k průběžnému a
neustále aktualizovanému zobrazování zpráv zpravidla využívají samostatné okno
na pracovní ploše. Bohužel jsou prozatím povětšinou americky orientované, takže
je využijí zejména ti, kdo se zajímají o vývoj na americké burze nebo o počasí,
zábavu či volný čas na severoamerickém subkontinentu. Zpravidla vyžadují trvalé
připojení k Internetu, protože si pravidelně načítají nové verze zpráv. Navíc
zobrazují pouze titulky a celou zprávu je třeba otevřít (a načíst po Síti) ve
webovém prohlížeči.
Specializované programy zastupuje například multifunkční Yahoo nebo poněkud
pestrobarevný WorldFlash. Dobrým příkladem jednoduchého a lehce ovladatelného
programu je BBC Ticker. Komplexní aplikace se vším všudy nabízí firmy
Entrypoint (společné dílo PointCast a eWallet) nebo BackWeb. BackWeb je opravdu
příjemný a užitečný společník. Nabízí stovky zdrojů z různých koutů světa a v
různých jazycích (zatím jsem nenašel nic česky), přičemž si můžete vybrat jeden
ze tří způsobů zobrazování. V klasickém samostatném okně, v úzkém proužku na
horním okraji obrazovky nebo v horním okraji právě aktivního okna. Celou
sestavu doplňuje samozřejmě spořič obrazovky, který promítá přehled vybraných
zdrojů v době, kdy právě s počítačem nepracujete, ale třeba u něj jen sedíte.
Jednou z užitečných novinek poslední doby je systém "new ZPrint" firmy
InfoPager Technologies, který dokáže sestavit noviny čtenáři na míru, doručit
mu je na pracovní plochu a vytisknout i jejich papírovou verzi. Díky plánovači
je možno nastavit doručování novin třeba přes noc, takže na vás po ránu už čeká
jejich nejčerstvější vydání. Vhod může přijít i čtenářům připojeným modemem.
Lze jej nastavit tak, aby si data načetl přes noc, kdy jsou nižší telefonní
poplatky. Potom už lze noviny číst bez připojení k Internetu. Také samozřejmě
lze načíst nové zprávy v průběhu dne, a upravit si tak aktuální vydání. Kromě
několika desítek tematicky i všeobecně zaměřených titulů v angličtině nabízí
tato služba i deníky vycházející v jiných jazycích. Docela by mě zajímalo, kdo
a jak tuto komfortní službu vlastně platí.
Trochu mimo tuto kategorii spadá InfoFerret, který zprávy přímo nezobrazuje,
ale pomáhá vám s jejich prohledáváním. Stačí mu totiž zadat jedno nebo více
klíčových slov, zvolit tematickou oblast zpravodajských zdrojů a chvilku si
počkat na výsledek. Program pracuje poměrně svižně, takže čekáte opravdu jen
několik desítek vteřin.
Nesu vám psaní
Další ze služeb, se kterou se doslova roztrhl pytel, je také nabídka
bezplatných elektronických schránek "na celý život" (nebo do bankrotu
provozovatele). Po průkopnících jako HotMail, NetAddress či RocketMail se do
tohoto segmentu nahrnuly všechny firmy, které chtějí získat co nejvíc dušiček
pro zasílání reklamy. Tím, že znají vaši poštovní schránku, vám mohou čas od
času poslat nějakou zajímavou komerční nabídku, která jim pomáhá přivydělávat
si na provoz. Dosavadní zkušenosti totiž ukazují, že samotnou reklamou
vkládanou do stránek se uživí jen pár nejnavštěvovanějších serverů.
V podstatě existují tři stupně služeb. Tou nejjednodušší je prosté přeposílání.
Pak můžete totiž uvádět stejnou kontaktní adresu bez ohledu na to, k jakému
poskytovateli služeb jste právě připojeni. Tento přístup se může hodit i tehdy,
kdy si zaměstnavatel nepřeje, aby z firemní adresy odcházely soukromé dopisy
jeho zaměstnanců.
Další dva stupně nabízejí srovnatelné služby, používají však trochu jiné
přístupy. Rozšířenější je princip schránky přístupné z rozhraní WWW. V tomto
případě veškerá pošta končí na serveru provozovatele, odkud je zpřístupněna po
zadání správného jména a hesla. K práci s poštou postačí prohlížeč WWW, kterým
lze ke schránce přistupovat z různých míst na světě. Můžete tedy mít e-mailovou
adresu, aniž byste měli doma počítač. Stačí třeba čas od času zajít do nějaké
internetové kavárny a tam si v klidu veškerou korespondenci vyřídit. Některé
servery vás k vyzvednutí pošty dokážou vyzvat pomocí SMS mobilních telefonů
nebo zasláním zprávy na pager, a to buď v základní nabídce, nebo jako
nadstandardní službu za příplatek.
Zajímavá je i nabídka poštovních serverů, ze kterých si musíte elektronickou
poštu "stahovat" do programu na svém počítači. To se hodí v případech, kdy máte
pomalé nebo omezené připojení k Internetu, takže nemůžete využívat
interaktivního webového rozhraní. Tuto možnost nabízejí i některé servery z
předchozí skupiny. Komunikace kolem e-mailu
I když elektronická pošta patří k nejstarším, nejužitečnějším a
nejrozšířenějším službám na Internetu, čas od času může přijít vhod i jiný
způsob komunikace. Ani zde nemusíte nutně sahat do peněženky, či vytahovat
platební kartu. Pravděpodobně nejrozšířenějším programem na okamžitou výměnu
zpráv je ICQ, které kromě běžné textové komunikace mezi dvěma počítači umožňuje
i vytváření skupin více uživatelů a interaktivní (textovou) konferenci mezi
nimi. Pokud si navíc vytvoříte seznam adresátů, bude vás program průběžně
informovat o jejich dostupnosti. Program je tak chytrý, že se automaticky
přepne do nepřítomného módu po spuštění spořiče obrazovky nebo po určité době,
po kterou nepoužíváte klávesnici. Různé napodobeniny či dokonce upravené verze
ICQ již nabízí řada výrobců i poskytovatelů služeb Internetu, všechny přitom
disponují zhruba srovnatelnými možnostmi jako ICQ.
Zdarma lze také založit vlastní diskuzní skupiny ve WWW, které jsou buď
uzavřené pouze pro zvané účastníky, nebo otevřené komukoli z Internetu. Kromě
diskuzních fór má každý registrovaný účastník k dispozici i vlastní schránku
pro soukromé vzkazy, v rámci níž si může také vytvořit webovou prezentaci. U
nás byl průkopníkem těchto klábosítek server Mageo (dříve Mamedia), postupně se
vynořily další, které nabízejí tu či onde nějakou drobnou změnu k lepšímu, nebo
horšímu. Ze zahraničních můžeme zmínit například diskuzní fóra probíhající na
serveru VantageNet, na kterém je zároveň možno zdarma organizovat různá
internetová hlasování.
Příznivci klasické elektronické pošty znají systém listserverů, s jehož pomocí
lze vytvářet zájmové či oborové skupiny adresátů, kteří si vyměňují zprávy
pomocí centrální poštovní schránky. Ta potom rozesílá příspěvky na adresy všech
přihlášených. I tyto servery už lze v Internetu využívat bezplatně. U nás je to
například Pandora, v USA zase OneList.
Pozdravy po Síti
Zpočátku propagační aktivita některých serverů se dostala do rukou nadšencům,
kteří dokázali vytvořit megaservery napěchované obrázky či dalšími podobnými
prvky pro každou příležitost. Nyní už se tedy nemusíte obtěžovat do trafiky
nebo na poštu pro pohledy a známky, stačí nalistovat jen některou z
pohlednicových stránek. Všechny pracují na obdobném principu: pomocí rozhraní
WWW zadá odesílatel potřebné údaje, vybere doprovodný obrázek (popřípadě další
prvky) a vše odešle ke zpracování. Příjemce vzkazu pak dostane elektronický
dopis s odkazem na WWW, kde si může svou pohlednici vyzvednout. Doba uložení na
serveru se pohybuje od 1 týdne do 1 měsíce, poté je vzkaz bez milosti smazán.
Pohled může také zpravidla vyřadit i odesílatel, pokud je ovšem registrovaným
členem komunity rozesílačů na daném serveru.
Některé servery nabízejí kromě klasických statických obrázků i jejich animované
či dokonce multimediální následníky. Využívají k tomu různých technik, u
některých je potřeba mít instalován speciální přehrávač (samozřejmě, že všechny
jsou v Internetu k dispozici zdarma). Zajímavá je i možnost odeslat pohlednici
až v určitý den, což přijde vhod zejména lidem se slabší pamětí. Pokud už se
rozhodnete obšťastňovat své blízké tímto způsobem, stačí vám "napsat" všechny
pohledy k svátkům a narozeninám najednou, a server už se postará o jejich
správné načasování. Můžete tak dokonce překvapit a potěšit i sami sebe, protože
na to, že jste si před půl rokem poslali blahopřání sami, za tu dobu zcela
jistě zapomenete.
Tuzemské servery mají tu výhodu, že vás informují o tom, kdo má svátek dnes a
kdo zítra, takže stačí jen obden zabrousit na danou adresu a ujistit se, že
zase nemusíte nikomu přát k svátku. Pokud nevládnete angličtinou a nelíbí se
vám nabídka tuzemských serverů, nemusíte si zoufat. Některé zahraniční
(například Riffnet Penpals) totiž nabízejí i komunikaci v češtině.
Chci něco říct světu
Dalším logickým krokem v nabídce serverů je samozřejmě prostor pro zveřejňování
vlastních stránek. Jednou z nejznámějších je pravděpodobně GeoCities, která
byla koupena za pohádkovou sumu firmou Yahoo. Podobně jsou organizovány desítky
dalších serverů, které umožňují svým uživatelům vytvářet domovské stránky. Část
jich je omezena objemem dat na disku, část jich nabízí dokonce neomezený
prostor. Jediným omezením tak bývají zákony, které zakazují zveřejňování
určitých věcí.
Soubory lze ukládat zpravidla opět pomocí rozhraní WWW, takže nepotřebujete
žádný další program. Nezkušenějším je nabídnuta šablona v různých stylech, do
které stačí jen doplnit pár údajů. Jakmile se jako autoři rozvinete, nic vám
nebrání, abyste nahradili první neumělé pokusy skvělým mistrovským dílem.
Většinou lze využít i některých doplňkových služeb, jako jsou počítadla
návštěvnosti, elektronické návštěvní knihy, webová diskuzní fóra nebo ankety
umožňující jednoduchá hlasování.
Jednotlivé stránky jsou na těchto serverech uloženy tak dlouho, dokud je jejich
autor aktualizuje nebo dokud se na ně někdo dívá. Jakmile není jedna z podmínek
plněna po určitou dobu, je prostor uvolněn jinému zájemci. Pro snazší orientaci
návštěvníků je také většinou možno zařadit nově založenou stránku do některé z
připravených kategorií, jejichž přehled se zobrazuje při návštěvě hlavní
stránky serveru.
Zvláštní kategorii tvoří přepínací servery. Jejich úkolem je přesměrovat
návštěvníka ze snadno zapamatovatelné internetové adresy na nějakou složitější.
Většina odkazů na bezplatné prostory ve WWW je totiž poměrně složitá a jejich
uživatel navíc může přecházet z jednoho serveru na jiný. V tom případě je stálé
URL zárukou, že potenciální návštěvníci vaši stránku vždycky najdou. Díky těmto
přepínačům se stala velmi populární zemí jediná konstituční monarchie v
Polynésii Tonga, která má velice vtipné označení domény ".to". A tak existují
přesměrovávací
servery jako come.to, get.to, go.to, jump.to, move.to, surf.to, welcome.to a
spousta dalších.
Když dochází invence
Když už máte vlastní webové stránky, chtěli byste je třeba vylepšit nějakým tím
blikajícím majáčkem nebo poskakujícím textem. Nevíte ovšem jak na to nebo
nemáte prostě času nazbyt. Než se vám podobné veselé prvky omrzí, můžete zkusit
sáhnout do bezedných síťových pokladnic, odkud určitě nějaký ten obrázek,
počítadlo, skript či applet vylovíte. Nesmíte ovšem zapomínat na to, že si
nelze bez dovolení brát všechny prvky z cizích zdrojů, ale jen ty, které jejich
autoři (nebo distributoři) výslovně nabízejí k volnému použití. Po prvotní
erupci pestrobarevných podkladů stránek a různých navigačních čudlíků, kterých
jsou po Síti miliony, lze nyní zdarma získat i různé zvuky, animace, applety v
Javě nebo kódy JavaScriptu.
Nejvíc je pravděpodobně kolekcí obrázků, které jsou nabízeny všem zájemcům
zdarma. Jsou různého původu a kvality, záleží opravdu na vkusu, náladě a
trpělivosti autora, zda si vybere to nejlepší, co do jeho stránek bez problémů
zapadne.
Zajímavou webovou aplikaci najdete na Gifworks; ta vám umožní přímo v
prohlížeči vyrobit animovaný obrázek, jenž se dá použít třeba jako reklamní
proužek nebo jako poutač na vaší vstupní stránce. Kromě toho vám pomůže
vykouzlit 3rozměrný nápis nebo originální sadu tlačítek. Pro inspiraci nabízí
knihovnu animací, pozadí, rámečků, čar, ikon a písem. Jednodušší statické
reklamní proužky s různými tematickými podklady si zase můžete rychle vyrobit
na serveru quickBANNER. Vše zdarma, dokonce se ani nutně nemusíte registrovat.
Přehledně uspořádaný katalog všech technologií používaných ve WWW najdete ve
Web Developers Virtual Library. Kromě klasického archivu obrázků obsahuje také
specifikace HTML i všech ostatních formátovacích jazyků jako DHTML, VRML, XML
nebo CSS včetně užitečných příkladů. Programátoři zase mohou čerpat ze zdrojů
informací o Javě, JavaScriptu, Perlu či CGI. Každá sekce je navíc doplněna
přehledem nástrojů, a to jak těch zadarmo, tak i za peníze. Tento server je
určen pro všechny od začátečníků po odborníky, kromě výše zmíněného zde totiž
najdete rovněž popis technického pozadí Internetu, UNIXu nebo databázových
systémů. Na své si přijdou také tvůrci multimediálního obsahu.
Příznivci Javy či JavaScriptu zase určitě najdou radu i poučení na některém z
trojice serverů JavaSoft, FreewareJava nebo Website Abstraction.
Skleróza není náhoda
Vynálezci další z bezplatných služeb se nechali inspirovat kancelářskými
komunikačními programy. Ty totiž obvykle nabízejí kromě práce s elektronickou
poštou také možnost vedení denní agendy. Když chcete mít přístup ke svému diáři
po celém světě a nechcete ho nosit po kapsách či noteboocích, je pro vás webový
plánovač tím pravým. Zpravidla bývá spojen s dalšími službami, povětšinou s
elektronickou poštou nebo s interaktivním zpravodajem.
Nabídka plánovacích záznamníků ve WWW je poměrně vyrovnaná. Většinou si můžete
nastavit údaje týkající se vašeho časového pásma, státních a náboženských
svátků, které se na vás vztahují, a adresu elektronické pošty, kam chcete
dostávat upozornění na blížící se termíny. Pak už můžete začít plánovat a
posoudit, zda je lepší psát si úkoly po papírcích, notýscích či webových
stránkách. I když osobně dávám přednost klasickému papírovému záznamníku,
přivítal jsem možnost zasílání elektronického dopisu krátce před termínem
plánované akce. Pokud si totiž nastavíte jako adresáta rozhraní pro mobilní
telefon nebo pager, můžete si připomínat důležité věci i tehdy, kdy jste mimo
přímý dosah Internetu, potažmo svého oblíbeného prohlížeče. Záleží samozřejmě
na spolehlivosti doručování zpráv na mobilní komunikační prostředky. Některé
webové diáře navíc nabízejí propojení s ICQ, takže místo e-mailu posílají
upozornění přímo na váš počítač.
Nabídka je stále ještě daleko širší za hranicemi než v České republice. U nás
tuto službu najdete například na serveru Nezapomen.cz nebo zjednodušeně v ATC
Organizéru. Pokud jde o zahraniční zdroje, můžete se podívat třeba na Yahoo,
kde si určitě nějaký vyberete. Standardní výbavou je náhled po měsících,
listování po týdnech, měsících či rocích nebo výpis všech úkolů ve vybraném
období. Některé servery umožňují seskupovat záznamy tematicky, takže potom si
můžete vypsat jen údaje zařazené do jedné oblasti. Do další nabídky patří
možnost utváření pracovních či zájmových skupin, jejichž členové si potom mohou
záznamy vzájemně vyměňovat. Jak je zvykem odjinud, i zde lze doprovodit
jednotlivé položky symboly, které vám usnadní orientaci.
Pokud se jen těžce loučíte s papírovým notýskem, nemusíte si zase tak zoufat.
Část webových plánovacích záznamníků nabízí i verzi vhodnou k vytištění. Potom
si prostě vedete deník elektronicky a podle potřeby si jej tisknete, abyste jej
měli stále po ruce. Ani ti, kdo si svou agendu už založili například v programu
Outlook, si nemusí zoufat. K uživatelskému komfortu diářů ve WWW totiž patří i
možnost importu a exportu dat mezi jinými plánovači a Outlook je zpravidla
jedním z nich. Tak si prostřednictvím WWW můžete vyměňovat záznamy mezi
počítačem doma a v práci bez toho, abyste s sebou museli tam a zpět nosit
poměrně nespolehlivé diskety.
Než přijde Terminator II
Pokud jste někdy viděli druhý díl Terminátora, možná si pamatujete, jak dopadlo
jedno výpočetní centrum po jeho návštěvě. Jestliže nechcete, aby vaše data
skončila stejně špatně, měli byste je pravidelně zálohovat, pokud možno co
nejdál od počítače.
I zde můžete využít služeb některého z internetových podnikatelů. Základní
nabídka bývá obvykle zdarma, tiše se ovšem předpokládá, že časem byste mohli
potřebovat více místa nebo další služby (např. automatickou antivirovou
kontrolu nebo udržování více generací záloh). To pravděpodobně v základní
nabídce hned tak nebude. Také limit, který se v současnosti pohybuje mezi 10 a
25 MB, vám nemusí časem stačit. V tom případě vám provozovatel promptně nabídne
možnost rozšíření prostoru za měsíční poplatek pohybující se v jednotkách
dolarů. Cena za 1 GB začíná již na 150 dolarech ročně. Protože se však jedná o
poměrně mladou oblast internetových služeb, můžeme se zatím pouze dohadovat,
kam to všechno povede. A jaká je tedy současná realita?
Podíváme-li se například na Internet FileZone, provozovaný americkou firmou
Atrieva, zjistíme, že data jsou na něm uložena zašifrovaná a že jich tam můžete
mít celkem 10 MB. Nabídka není územně omezena, takže ji mohou využívat i
tuzemci. Data je možno organizovat podle různých počítačů (jeden doma, druhý v
práci, soubory jsou uloženy v oddělených větvích), cesta k souboru se zkopíruje
přesně podle předlohy na vašem disku. Všechny české znaky ve jménech souborů a
složek se interpretují správně. Šifrování souboru probíhá při jeho ukládání (a
načítání zpět), šifrovací heslo, které si zvolíte při prvním přístupu, platí i
pro všechny další soubory, takže je dobré si je dobře zapamatovat. Při
získávání souboru zpět ze serveru se program přesvědčí, zda v cílové složce
neexistuje jeho jmenovec. Pokud ano, zeptá se vás slušně, zda jej může
nahradit. Vše funguje dostatečně svižně, applet v Javě ve spojení s modulem v
ActiveX se tváří stabilně, pouze mi vadilo, že po uložení zpět na disk nebylo
obnoveno původní datum zálohovaného souboru.
Mrtvé schránky
Na cestovatele a pracovní týmy je zaměřena další bezplatná služba virtuální
disky a schránky na výměnu či přenos dat. Může jít buď o jednoúčelové a
jednorázové záležitosti, nebo o jakousi nadstavbu nad webovým zálohováním.
Podobně jako při prostém zálohování, i zde je celkový objem dat omezen nejvýš
na několik desítek MB, přičemž vyhrazený prostor může být již předem rozdělen
na více částí.
Velmi sympatickým dojmem působí služba i-drive.com, která v sobě sdružuje
všechny prvky zálohování s možností výměny souborů s jinými uživateli této
služby. Soubory lze nabízet ke sdílení vyjmenovaným účastníkům, které je možné
sdružovat do skupin. Zvláštní vstupní schránka slouží k příjmu souborů od
ostatních, přístup do ní lze opět omezit pouze na vybrané jedince. Uživatelský
prostor dále obsahuje složku pro soukromé soubory, do které může mít povolen
přístup pouze majitel účtu. Ostatní soubory je možno sdílet výše popsanými
způsoby. Třešničkou na dortu je prostor ve WWW, do kterého si můžete umístit
vlastní prezentaci. Dalším volitelným doplňkem je synchronizační program, který
může běžet ve vašem počítači, sledovat obsah vybraného adresáře a průběžně ho
podle potřeby nebo v pravidelných intervalech zálohovat do Internetu. A konečně
poslední přídavnou funkcí je možnost ukládat si oblíbené webové stránky přímo
na i-drive, odkud je lze stáhnout na vlastní disk nebo prostě používat z
různých míst přímo ve WWW. Celková kapacita prostoru je omezena na 25 MB.
Jediným nedostatkem může v tomto případě být nemožnost zašifrování ukládaných
souborů.
Podobně multifunkčním nástrojem je server Visto, který v sobě zahrnuje diář,
poštovní schránku, poznámkový blok, adresář kontaktů, seznam odkazů a
překladiště souborů. Můžete si vytvářet skupiny uživatelů, kteří mohou sdílet
záznamy v diáři, zajímavé odkazy nebo třeba soubory. Ovládání je opět podobné
jako v předchozích případech, rozdíl je v limitu místa na disku. Tentokrát máte
zdarma 15 MB a za každých 25 dolarů ročně můžete získat dalších 25 MB místa.
Zajímavé na této službě jsou 3 druhy spojení od nejrychlejšího nešifrovaného
přes středně rychlý a běžně šifrovaný až po pomalejší, ale zato nadmíru
bezpečný propojovací kanál. Záleží jen na vás, jak rychlý počítač (a jak
rychlou přípojku k Internetu) máte a nakolik si ceníte soukromí. Ani zde jsem
se nikde nedočetl, jak přesně jsou uložena vaše data na serveru, takže je asi
lepší nepoužívat tuto službu k přechovávání tajných nebo příliš soukromých dat.
Z tuzemských služeb stojí za zmínku jednorázový úschovný prostor Úschovna,
který umožňuje přenášet větší soubory (do 10 MB) po Internetu nikoli
elektronickou poštou, ale mnohem úspornějším WWW. Odesílatel zadá e-mailovou
adresu příjemce (může samozřejmě i svou vlastní), vybere na svém disku
příslušný soubor, doplní ho stručnou poznámkou a předá ho do péče Úschovně. Ta
pošle avízo příjemci s klíčem pro vyzvednutí zásilky, a jakmile je adresátem
vyzvednuta, není již zásilka dále k dispozici. Zmíněný princip lze využívat jak
pro přenos větších souborů mezi dvěma uživateli, tak pro výměnu dat mezi
počítačem doma a v zaměstnání.
Babylonu navzdory
I když i v oblasti internetových překladových slovníků se zpočátku uvažovalo o
placeném přístupu, nyní je jich značná část k dispozici zdarma. Některé servery
(například AltaVista, která jako některé další konkurenční servery využívá
překladový slovník SysTran) dokonce nabízejí překlad celých stránek. I když
výsledek není zcela přesný, může vám dát alespoň hrubou představu, o čem se na
cizojazyčné stránce píše. Pokud vím, podobná služba, která by překládala
stránky do nebo z češtiny, není prozatím k dispozici zdarma.
Zato si můžete nalistovat hned několik slovníků pracujících klasicky slovo po
slovu. Celkový přehled je na Seznamu. Za zmínku stojí určitě WinGED 2000, který
je k dispozici i ve verzi pro Windows. Na webové variantě programu si můžete
ověřit jeho schopnosti v nejpoužívanějších evropských jazycích. I když třeba
nezná všechny ustálené fráze, ty nejčastější v něm najdete. Můžete si dokonce
ověřit lékařské diagnózy nebo citáty slavných Římanů či středověkých vzdělanců,
protože server nabízí i překlady z latiny (opačný směr se údajně připravuje).
Podobně je k dispozici internetová verze programu PC Translator, která skýtá
stejnou paletu jazyků, ovšem bez latiny.
Celosvětový a vpravdě úctyhodný seznam slovníků shromažďuje Robert Beard. Je
setříděn podle řečí, ze kterých nebo do kterých chcete překládat, a v současné
době shromažďuje odkazy na více než 800 slovníků ve 175 různých jazycích. Pokud
máte třeba na počítači podporu arabské, hebrejské, japonské nebo čínské
klávesnice, můžete získat snadno dostupné slovníky, které jsou vám kdekoli a
kdykoli v Internetu k dispozici.
Jako rozhraní je nejčastěji používáno CGI (tedy vyhodnocování výhradně na
straně serveru), některé slovníky ovšem nabízejí i verzi v Javě, která nenačítá
stále dokola stránky, ale mění jen text ve vyhrazeném okénku. Pokud jde o
překlad delšího textu, například AltaVista zachová nalezenou a přeloženou
stránku se vším všudy, pouze přeloží všechny viditelné texty (nepřekládá
například alternativní popisky obrázků).
Pokud máte nejnovější verzi prohlížeče Neoplanet, asi víte, že má v sobě již
zahrnutu možnost zavolat službu serveru Babel Fish (pracující v rámci AltaVisty
pojem Babylónská rybka je přitom jistě znám minimálně všem čtenářům Stopařova
průvodce po Galaxii) a s její pomocí překládat stránky přímo v prohlížeči (mezi
angličtinou a francouzštinou, němčinou, italštinou španělštinou nebo
portugalštinou a zpět). Pro novější MS Internet Explorer verze 4 nebo 5 si
můžete stáhnout přídavný modul, který tuto službu začlení přímo do ovládací
lišty prohlížeče nebo ji dokonce nastaví na pravé tlačítko myši.
Zvláštní kategorii tvoří slovníky umělých jazyků, například řeči různých
mimozemských ras vystupujících v sériích Star Trek. Nejčerstvějším příspěvkem k
tématu je "Jar-Jargonizer", který překládá anglické texty do zkomolené
angličtiny jednoho z komických hrdinů nejnovějšího dílu Hvězdných válek Džar-
Džar Binka. Umí takto překládat celé webové stránky, jejichž adresy mu zadáte,
nebo poslat vaším jménem svérázný elektronický dopis na adresu, kterou mu
sdělíte. Vychutnáte si jej ovšem pouze tehdy, pokud jste měli (nebo budete mít)
někde možnost zhlédnout tento film v originálu.
Brány do starého světa
Internet se samozřejmě neuzavírá před okolním světem. Propojuje se s ním oběma
směry, i když ven to většinou jde pochopitelně mnohem snáz. Prostředníkem může
být některá z novějších technologií, která pronikla do současného světa
rychleji než Internet. U nás například lze pomocí rozhraní WWW zdarma zasílat
zprávy prostřednictvím SMS na mobilní telefony pracující v sítích obou
stávajících tuzemských operátorů. Kvůli ochraně majitelů telefonů před
záplavami vzkazů je zpravidla možno z jednoho počítače odeslat nejvýše jednu
zprávu za 90-120 vteřin.
Podobně můžete zasílat vzkazy i na pagery sítě Operator. Zde ovšem musíte
vědět, zda přijímající přístroj zvládá i text, nebo zda je pouze numerický.
Majitelé pagerů také mohou prostřednictvím rozhraní WWW nahlížet do schránky,
kde mají uloženo 10 nejnovějších vzkazů. To se může hodit třeba v případě, že
měli přístroj vypnutý nebo když byli v době doručení zprávy mimo dosah signálu
(v tunelu, metru, řidčeji osídlených oblastech ČR, zahraničí). K vyzvednutí je
třeba zadat osobní kód, který lze ovšem měnit pouze pomocí tónového telefonu.
Zprávy na mobilní přístroje lze posílat i pomocí elektronické pošty. Uživatelé
EuroTelu a Operatoru mají tuto službu aktivovánu zdarma, uživatelé Paegasu si
musí připlatit za službu "mobilní e-mail". Tohoto principu využívají některé
tuzemské servery, které díky tomu mohou posílat konkrétní informace šité přímo
na míru adresátovi.
Například server Reality.CZ nabízí možnost zasílání avíza o nově zadaných
nemovitostech do 15 minut od jejich zveřejnění. V krátké zprávě je název
nemovitosti, její evidenční číslo a telefonický kontakt na nabízející realitní
kancelář. Vám stačí jen sáhnout po telefonu a s velkou pravděpodobností budete
první, kdo se v tom kterém případě na novou nabídku ozve. Každý má k dispozici
celkem deset profilů, ve kterých si může nastavit různá vyhledávací kritéria,
takže lze současně shánět třeba byt v Praze, chalupu v jižních Čechách a
výrobní prostory na Vysočině. Obecně platí, že čím přesnější podmínky výběru,
tím méně zbytečných zpráv dostanete. EuroTel má ovšem omezení na příjem nejvýše
5 takovýchto zpráv denně.
Kudy vede moje cesta
Po prvních nesmělých krůčcích se v Internetu natrvalo usadily i interaktivní
mapy. Zpravidla jde o upravené verze map pro osobní počítače, část jich ovšem
vznikla až v Síti. V tomto směru český Internet za světem v podstatě nezaostal,
protože je zde hned několik serverů, které se snaží udělat svým uživatelům
pomyšlení. Ke standardní nabídce patří nejen možnost postupného procházení
mapami v různých měřítcích, ale i vyhledávání podle obcí nebo ulic. Některé
mapy umožňují dokonce vyhledávat i významná místa, rozmístění bankomatů či
důležité budovy, jako jsou kulturní zařízení a jiné podobné instituce.
Posledním výkřikem módy jsou tzv. ortofotomapy, tedy fotografické záběry ulic,
které díky vysokému rozlišení poskytují opravdu věrný obrázek městských i
vesnických ulic, domů i dopravních prostředků. Některé servery navíc umožňují
uživatelům označit si konkrétní místo na mapě, jehož kód pak lze poslat jako
odkaz přátelům či známým.
U nás se vykrystalizovaly dva vůdčí servery Mapy.cz a Mapy.Atlas, z nichž ten
první nabízí uživatelsky nastavitelnou mapu Prahy, Brna, Ostravy, Hradce
Králové nebo celé České republiky využívající základu firmy PJsoft a druhý
rozsáhlou knihovnu nejrůznějších map z celé ČR opírající se o zázemí Geodézie
ČS. V prvním případě můžete vyhledávat podle názvu ulic nebo značek zadaných
ostatními uživateli, jakmile dorazíte na nějaké místo, dokáže vám server
vyhledat nejbližší policejní stanici, zdravotnické středisko, poštu, kulturní
zařízení, parkoviště, restauraci nebo bankomat. Konkrétní místo na mapě si
můžete vyznačit. Pokud zvolíte variantu zdarma, objeví se ostatním při
zobrazování pouze tehdy, dají-li si vyhledat přímo tuto značku. Placená
varianta je potom zobrazována v mapě všem bez rozdílu po dobu, po kterou máte
onu značku pronajatu (roční poplatek je zhruba 1 500 Kč). Ve druhém případě lze
vyhledávat nejen v názvech ulic a obcí, ale i v různých institucích v
konkrétních městech. Za zmínku ještě stojí, že na tomto serveru jsou v nabídce
map i ty fotografické.
Podobnými funkcemi disponují i servery zahraniční. Ač jsou amerického původu,
většina se jich neomezuje pouze na území Severní Ameriky, ale nabízí také mapy
jiných států, větších světových měst nebo vybraných letišť. MapQuest třeba
nabízí i průvodce po městech a státech, pro obyvatele Velké Británie pak také
možnost vyhledávání podle PSČ (tuto možnost prozatím nabízely servery pouze pro
vyhledávání v USA). Tento server také poskytuje pro území USA vyhledávání podle
telefonního předčíslí a začátku místního čísla. Komplexní systém pro
cestovatele včetně map celého světa (i Antarktidy) nabízí Expedia pod křídly
sítě Microsoft Network. Zaměření serveru odpovídá i jeho celkové uspořádání.
Každou mapu totiž provází okénko s místními informacemi pro cestovatele i s
nejčerstvějšími zprávami pro danou oblast.
Zvuk jak brus
I když s ostrostí obrazu jsou živě vysílající internetové multimediální
technologie stále ještě na štíru, kvalita zvuku dostála výrazných změn k
lepšímu. Vlny elektronického zvuku rozvlnil zejména formát MPEG-1 level 3
(MP3), který dokáže uchovávat hudbu i mluvené slovo ve velké kvalitě na malém
prostoru. Při desetinásobném zhuštění si tak hudební nahrávky zachovají kvalitu
srovnatelnou s CD.
I přes pokusy vydavatelských a autorských organizací tento formát a související
technologie přežily do dnešních dnů; časem se ovšem dočkáme nějakých
zabezpečovacích prvků. Ty by měly zachovat zisky z prodeje hudby a mluveného
slova alespoň na současné úrovni.
Kromě spousty serverů s ilegálními nahrávkami (na kterých je stále nacpáno) už
můžete získat i skladby nabízené legálně. Zpočátku šlo o tvorbu začínajících
hudebníků a skupin, dnes už ovšem můžete najít jednu či dvě písničky z komerčně
nabízených desek. To vše samozřejmě zdarma, i když některé obchodní servery už
jsou připraveny na kusový prodej hudby v tomto formátu. Protože se jedná o
poměrně mladou oblast, je ještě brzy na to, dělat nějaké závěry. Pokud se ovšem
tento způsob prodeje ujme, poklesne nejspíš zájem o klasická cédéčka, minidisky
či dokonce archaické kazety.
Podle údajů na vstupní bráně nazvané příznačně MP3.com je v tomto formátu různě
po světě nabízeno zdarma více než 100 000 hudebních nahrávek. Můžete v nich
přímo na tomto serveru vyhledávat, procházet tematickými skupinami nebo podle
místa působnosti interpreta a samozřejmě je i přehrávat nebo ukládat na disk. O
rostoucí popularitě MP3 svědčí i fakt, že některé vyhledávací servery
(AltaVista hudbu obecněji, Lycos přímo MP3 ve spolupráci s Fast Search neboli
All the Web) vyčlenily digitální hudbě zvláštní oddíl.
Reklama za reklamu
S tím, jak se rychle ustálily standardy definující reklamní prvky, byla
umožněna i jejich výměna. Dnes tudíž existují jakési burzy reklamních proužků,
které umožňuje zadávat reklamu i jednotlivcům. Mohou tak buď propagovat vlastní
aktivity nebo si přivydělávat drobným prodejem reklam. Výměnné reklamní servery
pracují na principu "z ruky do ruky" samozřejmě s mírným ztrátovým
koeficientem. V praxi to znamená, že například za 100 zobrazení cizích
reklamních proužků ve vlastních stránkách získáte možnost 99 zobrazit svou
reklamu na stránkách ostatních členů vašeho okruhu.
Systémy jsou zpravidla členěny tematicky nebo územně, aby se na zúčastněných
stránkách zobrazovaly vhodné reklamy. Účastníci také zpravidla mají nárok
zablokovat zobrazování některých reklam, například své bezprostřední konkurence
nebo takových proužků, které by mohly návštěvníky jejich stránek mást.
Největší sítí je LinkExchange sídlící v síti Microsoft Network. Kromě americké
centrály už má zastoupení i v dalších zemích, jako je Čína, Francie, Itálie,
Japonsko, Německo, Španělsko a Švédsko. Podle vlastních údajů již jejich služeb
využilo více než milion drobných internetových podnikatelů, nyní jich je
aktivních přes 450 tisíc. V současné době prochází systém rekonstrukcí za
provozu, po které svým zákazníkům nabídne ještě komplexnější a propracovanější
služby. Slibuje například přehlednější a podrobnější statistiky, jednoduché
filtrování zobrazovaných reklamních proužků a přesnější zaměření na potenciální
cílovou skupinu uživatelů.
Podobné služby existují i u nás, zhruba srovnatelný záběr mají dvě největší:
Mr. Lin(x) a BillBoard, následované třetí vzadu jménem Wexl. Počet jejich členů
dosahuje spíše stovek než tisíců, což je ovšem s ohledem na rozlohu české větve
Internetu celkem pochopitelné. Stejně jako v ostatních podobných případech i
tyto systémy se musely zpočátku potýkat s velkým náporem erotických reklam.
Erotické servery totiž většinou patří k velmi navštěvovaným, čímž si rychle
získávají body pro zobrazování vlastních reklam. Tak mohly svými reklamami
doslova zaplavit stránky ostatních vyměňujících si členů. V současné době jsou
již reklamy na erotické servery velmi snadno blokovatelné, takže si musejí
shánět živnou půdu pro své reklamní aktivity jinými cestami.
Hrátky se Sítí
Věrozvěstové bezplatných služeb nezapomněli ani na hravost uživatelů. Nabízejí
jim různé hry, které je možno provozovat buď proti počítači nebo ve skupině
hráčů z celého světa. Nejběžněji používanými technologiemi jsou Java nebo
ShockWave, jednodušší hry je možno hrát i pomocí JavaScriptu nebo prostého CGI,
spouštěného ovšem na serveru.
Na své si přijdou příznivci všech herních odvětví, musí se však obrnit notnou
dávkou otrlosti. Prohlížeče jsou totiž poněkud svéhlavé, obzvlášť když vás v
plné hře zastihne výměna javového reklamního proužku. Pak se může stát, že se
program se spuštěnou hrou prostě zasekne a nepomůže mu už nic než rána z
milosti od správce systému.
Mým favoritem se kromě klasických tetrisoidů stal veselý dánský pošťák Palle. I
když neumíte dánsky, lehce pochopíte instrukce a po kratší či delší chvíli
(podle průchodnosti vaší linky do Internetu) se můžete pustit do rozvážky
barevných dopisů do stejně barevných schránek. Cestou musíte dávat pozor na
různá nebezpečí, jako je poskakující míč, obrubníky bez nájezdu, otevřený kanál
nebo bezohledný automobilista v Brouku. Pokud se vám podaří dodržet všech deset
přikázání autora, úspěšně projedete vytyčenou trasu a správně doručíte všechny
dopisy, můžete se od minuty dát k poště (jedno, zda k české, nebo dánské).
Jinou zajímavou hrou je tenis s lehce pozměněnými pravidly, který si můžete
zahrát na německé stránce "games2play". Pokud zvolíte správnou taktiku,
patřičnou výstroj a nastavíte úder, který vašeho soupeře počítačového borce
jménem Score Bobele zažene do kouta, máte šanci na úspěch. Nedoufejte ovšem v
to, že byste ho utahali. I když je Score špatný taktik, běhá po dvorci jako
blesk a žádný lob není dost dlouhý na to, aby ho nestihl. Vyžaduje to přesnou
ruku při práci s myší, takže internetový tenis lze doporučit v kurzech ovládání
tohoto ukazovacího nástroje.
Kreslení panáci
Na Internetu jsou zdarma k nalezení i komerční comicsy, zejména klasické
proužky známé i z našich novin. I když jsou zpravidla o několik dní opožděny
proti papírovému vydání, nám to většinou nemusí vadit, protože naše noviny
mívají zhruba stejné zpoždění. Zpravidla jde o prostou kopii obrázků
zveřejněných již v papírových médiích.
Pokud patříte k příznivcům Peanuts, Snoopyho nebo Dilberta, najdete je spolu se
spoustou dalších, u nás nezavedených seriálů na serveru Comics.com. Garfield
sídlí na samostatné adrese Garfield.com. Příznivci poněkud svérázné tvorby Maxe
Cannona si určitě nenechají ujít server Red
Meat.com. Vybrané proužky jsou průběžně překládány do češtiny a jsou k vidění
na http://surf.to/redmeat/.
Nezávislou scénu, kde se najde spousta dobrých věcí, si můžete nalistovat třeba
na Webcomix.com. Mě zaujaly zejména příběhy punkové želvy Snapa, které ovšem
přibývají velmi pomalu a s čím dál většími přestávkami.
Některé comicsy jsou dokonce interaktivní. Ty jednodušší nabízejí pouze různé
animace a přechody mezi stránkami, ty důmyslnější už vyžadují i nějakou akci od
"čtenáře". Podle jejího výsledku potom pokračují dále k cíli nebo do slepé
uličky. Využívají k tomu různých přídavných modulů, jako jsou Java, ShockWave
nebo QuickTime VR.
Zcela ojedinělým a monumentálním dílem, stojícím na pomezí comicsu a
animovaného filmu, je verze 3. dílu Hvězdných válek provedená tzv. systémem
"ASCIImation". To znamená, že všechny scény jsou sestaveny výhradně ze znaků
dostupných na americké klávesnici. Je až s podivem, co všechno jde z písmenek a
zvláštních znaků na malé ploše sestavit. Film stále ještě není hotov (zatím má
"jen" 9 180 políček), jeho autor na něm však nepřestává pracovat.
Programy a jejich aktualizace
Prozatím jsme se nezmiňovali o počítačových programech, kterých lze po Síti
sehnat nepředstavitelně mnoho.
V principu je tzv. "freeware" nabízen ze dvou důvodů. Buď je jeho autorem
šikovný programátor, který takto hodlá získat lukrativní práci u nějaké
softwarové firmy, nebo je program vybaven reklamní plochou, na které se
průběžně objevují nabídky sponzorů vámi používané kopie. Tyto programy přitom
nejsou žádnou druhou ligou. Zpravidla se jedná o velmi zdatné a užitečné
pomocníky, kteří mnohdy zastanou práci svých komerčních kolegů. Určitě stojí za
to poohlédnout se na serverech po některých z nich. Je třeba mít přitom na
paměti, jak se od sebe liší freeware a shareware. Zatímco první kategorie
obnáší programy, které jsou zdarma stále (v některých případech s omezením na
soukromé používání), ty z druhé kategorie můžete používat nějaký čas zdarma a
potom je buď odinstalovat, nebo za ně jejich autorovi zaplatit.
Internet lze také využívat k aktualizaci programů. Například český antivirový
program AVG si dokáže automaticky aktualizovat seznam virů z domovské stránky
svého výrobce. Tuto možnost využívají i různé síťové programy jako Internet
Explorer, Neoplanet, QuickTime Player, Real Player apod. Hodně programátorů již
zahrnuje možnost průběžné aktualizace do ovládacích prvků svých programů. Tato
akce většinou neprobíhá automaticky, ale až na přání uživatele.
V poslední době se objevila zajímavá nabídka firmy Computer Asociates, která
nabízí všem zájemcům možnost stáhnout si (i provozovat a aktualizovat) zdarma
plnou verzi antivirového programu InoculateIT Personal Edition, který umožňuje
automatické prohledání vkládaných disket, otvíraných souborů nebo přijímané
elektronické pošty.
Mimo kategorie
Zvláštní odrůdou jsou takové služby, které používají bodový systém. Za určitý
počet nasbíraných bodů lze potom získat nějaké zboží nebo službu zdarma. Body
se shromažďují nakupováním u vybraných obchodníků, vyplňováním dotazníků,
příjmem reklamní elektronické pošty nebo sledováním vybraných webových stránek.
Takovou službu nabízí například MyPoints, který ovšem obsluhuje pouze USA a
přidružená území, Kanadu, Austrálii a Jihoafrickou republiku.
Celosvětově (i když prozatím s určitým omezením) je orientována služba
AllAdvantage.com, jejímž prostřednictvím si můžete vydělat peníze promítáním
reklam systémem ViewBar na pracovní plochu.
Na Internetu lze zadarmo získat i nějaké to erotické potěšení. Pomineme-li pro
tuto chvíli různé tvrdší věci, ke kterým bývá přístup stejně placen, zůstane
nám ještě dost amatérských, poloamatérských i plně profesionálních zdrojů.
Zdarma většinou získáte pouze pár testovacích obrázků, a pokud chcete vidět
další, musíte si zaplatit. Erotických adres je tolik, že si jich v případě
zájmu určitě pár stovek najdete sami.
Internet také může zastoupit nejen běžnou seznamovací kancelář, ale i agentury
specializované na vyhledávání exotických nevěst dekadentním Američanům či
Evropanům nebo zhýralým ropným magnátům. Občas se tato inzerce pohybuje na samé
hraně zákona.

Přehledy věcí zdarma
Přehled všeho možného zdarma: http://www.freeshop.com/
Jiný přehled: http://www.flash.net/~newell/freeot.html
Tuzemské přehledy: http://www.czis.cz/zdarma.
htm, http://gratis.pinknet.cz/
Přehled věcí zadarmo na serveru xoom.com: http://www.xoom.com/freeoffers/
Přehled věcí zadarmo v němčině: http://www.kostenlos.de/
Archiv programů Nonags obsahuje i sekci freeware: http://www.intertech.at/
nonags/
Archiv programů WebAttack.com se sekcí freeware: http://www.webattack.com/
Každý den jeden freeware: http://www.katho.be/freeware/freeware.htm

Zpravodajství, počasí
Přehledný rozcestník ke zdrojům informací: http://www.clickheretofind.com/
Přehled zpravodajských zdrojů na Yahoo: http://dir.yahoo.com/news/
Tuzemský přehled zpravodajství: http://www.seznam.cz/Zpravodaj
stvi/
Český hydrometeorologický ústav: http://www.chmi.cz/
České počasí na Seznamu: http://pocasi.seznam.cz/
Předpověď počasí pro Prahu:
http://www.intellicast.com/LocalWeather/World/Europe/CzechRepublic/Prague/
Forecast/
Předpověď počasí pro ČR:
http://czech.wunderground.com/cgi-bin/findweather/getForecast?query=czech+republ
ic
Šíření signálu rozhlasových a televizních stanic: http://www.broadcast.com/
Stránky ČNTS: http://www.cnts.cz/
Rádio B92: http://www.b92.net/

Aktivní kanály
Seznam informátorů ve světě WWW: http://www.shop24hrs.com/tic
kers.html
Jiný seznam informátorů ve světě WWW:
http://kresch.com/resources/Content/News_Tickers/
Přehled autonomních informátorů: http://www.intertech.at/nonags/newst32.html
Průběžně obměňované zprávy BackWeb: http://www.backweb.com/
Průběžně obměňované zprávy BBC Ticker: http://www.bbc.co.uk/inform/
Průběžně obměňované zprávy entrypoint: http://www.entrypoint.com/
Průběžně obměňované zprávy WorldFlash: http://www.worldflash.com/
Průběžně obměňované zprávy Yahoo: http://my.yahoo.com/ticker.html
Vyhledávání zpráv podle klíčových slov InfoFerret: http://www.ferretsoft.com/

Pošta
Přehled světových poštovních serverů zdarma:
http://www.expertsavenue.com/mail/mail.htm
Podobný, rozsáhlejší přehled: http://www.flash.net/~newell/freeem.html
Elektronická pošta a jednoduchý diář ve WWW ATC Organizér: http://www.email.cz/
Webová elektronická pošta: Post.cz: http://www.post.cz/
Elektronická pošta Seznam: http://email.seznam.cz/
Elektronická pošta Atlas: http://mail.atlas.cz/

Komunikace
Program na okamžitou výměnu zpráv ICQ:
http://www.icq.com/
Diskuzní virtuální komunita Mageo: http://www.mageo.cz/
Diskuzní virtuální komunita Průvodce: http://www.pruvodce.cz/
Diskuzní fóra na serveru VantageNet:
http://apps3.vantagenet.com/site/forum.asp
Hlasování na serveru VantageNet: http://apps3.vantagenet.com/site/poll.asp
Česká bezplatná správa listserverů Pandora: http://www.pandora.cz/
Americká bezplatná správa listserverů OneList: http://www.onelist.com/

Pohlednice
Přehled elektronických pohlednic: http://dir.yahoo.com/Enterta
inment/Virtual_Cards/
Přehled elektronických pohlednic:
http://www.seznam.cz/Zabava/Internetove_prani_a_pohlednice/
Multimediální pohlednice Riffnet Penpals: http://penpals.riffnet.com/ecards/

Bezplatné Weby
Přehled světových serverů WWW zdarma: http://www.flash.net/~newell/freewp.html
Americká služba GeoCities: http://www.geocities.com/
Americká služba pro zveřejňování WWW xoom.com: http://xoom.com/
Česká sada volně dostupných služeb Atlas: http://www.atlas.cz/
Česká služba pro zveřejňování WWW Reflektor: http://www.reflektor.cz/
Česká sada volně dostupných služeb Seznam: http://www.seznam.cz/

Webové kalendáře
Přehled kalendářů a diářů ve světě: http://dir.yahoo.com/Referen
ce/Calendars/
Tuzemský plánovací záznamník Nezapomen.cz: http://nezapomen.cz/

Grafika a věci pro vývojáře
Tematicky tříděný katalog obrázků a animací: http://www.freeimages.com/
Rejstřík pomůcek a nástrojů pro výrobce webových stránek:
http://www.webtools.com/
Přehled nástrojů dostupných přes WWW: http://www.builder.com/Autho
ring/FreeTools/
Katalog pro autory Web Developers Virtual Library: http://www.wdvl.com/
Katalog informací pro autory Page Resource.Com: http://pageresource.com/
Domovské stránky vynálezce Javy: http://www.javasoft.com/
Pomocník javového programátora FreewareJava: http://freewarejava.com/
Pomocník javového programátora Website Abstraction: http://wsabstract.com/
Archiv kódů JavaScriptu: http://www.infohiway.com/javascript/

Zálohování
Zálohovací prostor do 10 MB dat: http://www.i-filezone.com/
Zálohovací, výměnný a webový prostor i-drive.com:
https://www.idrive.com/
Česká mrtvá schránka pro přenos souborů (Úschovna): http://www.uschovna.cz/

Slovníky
Přehled slovníků u nás:
http://www.seznam.cz/Praktic
ke_informace/Slovniky/
Přehled slovníků Roberta Bearda:
http://www.facstaff.bucknell.edu/rbeard/diction.html
Přehled slovníků se snadno zapamatovatelnou adresou:
http://www.dictionary.com/
Český slovník s převodem mezi různými jazyky:
http://www.winged2000.cz/
Jar-Jargonizer: http://www.hit-n-run.com/jar
jar.html

Mobily a pagery
Brána pro zasílání SMS do sítě Eurotel: http://www2.eurotel.cz/sms
Brána pro zasílání SMS do sítě Paegas: http://sms.paegas.cz/wwwsms/
Brána pro zasílání vzkazů do sítě Operator: http://www.operator.cz/
Zasílání informací o nových nemovitostech:
http://www.reality.cz/REALiTY-ON-LINE/

Mapy
Český server s velkým výběrem tuzemských map: http://mapy.atlas.cz/
Český server s mapami několika měst a celé ČR Mapy.CZ: http://www.mapy.cz/
Kolekce map z celého světa Expedia: http://www.expediamaps.com/
Služba MapBlast obsahující mapy měst v USA i jinde: http://www.mapblast.com/
MapQuest další server s mapami dostupnými po Internetu: http://www.mapquest.com/


Hudba
Vstupní brána do světa digitální hudby:
http://mp3.com/
Vyhledávání hudebních nahrávek ve formátu MP3:
http://mp3.lycos.com

Výměnná reklama
Celosvětový výměnný reklamní systém LinkExchange:
http://adnetwork.linkexchange.com/
Český výměnný reklamní systém BillBoard: http://www.billboard.cz/
Český výměnný reklamní systém Mr. Lin(x): http://mr.linx.cz/

Hry
Sada webových her se soutěžemi o ceny:
http://www.game-land.com/games/
Dvojice webových her v němčině a angličtině: http://www.games2play.com/
Dánský listonoš-cyklista Palle: http://www.zapper.dk/postspil/postgame.htm

Hrst dalších služeb
Vyhledávač comicsů Wahoo: http://www.dereksantos.com/wahoo/
Nezávislá scéna comiscu s odkazy jinam: http://www.phoenix.volant.org/Comics/
ASCIImation Hvězdných válek: http://www.sonline.com/sonline/page1.html
Služba pro sběratele bodů MyPoints: http://mypoints.com/
Služba platící internauty za sledování reklam:
http://alladvantage.com/
Antivirový program InoculateIT:
http://www.cai.com/antivirus/personal/
Inzertní noviny Annonce zdarma v Internetu: http://www.annonce.cz/
Inzertní noviny Inzertspoj zdarma v Internetu: http://www.inzertspoj.cz/

9 2229 / pah









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.