Zmatek kolem Napsteru, 8 miliard za Czech On Line

Týden na Internetu Minulý týden se na Internetu nesl především ve znamení dění kolem výměnných sítí. Napster, G...


Týden na Internetu
Minulý týden se na Internetu nesl především ve znamení dění kolem výměnných
sítí. Napster, Gnutella či program Scour.com, který umožňuje výměnu filmů,
patřily k často frekventovaným slovům. Doslova senzací se pak stalo předběžné
soudní opatření o pozastavení činnosti Napsteru.
Přesněji řečeno se nejednalo o zákaz jako takový, Napster však měl nařízeno
zabránit výměně souborů, na které se vztahují autorská práva. To je však velmi
obtížné, ne-li zcela nemožné udělat (takový seznam nebyla schopna dodat ani
RIAA). Vtip je v tom, že ani kontrola souborů podle názvů nepředstavuje žádnou
záruku, ve výměnných sítích se již dnes zcela běžně sdílejí soubory pod
fiktivními jmény.
Napsteru se podařilo novinářům senzaci nicméně zkazit. Stalo se tak těsně před
tím, než předběžné opatření vstoupilo v platnost. Odvolací soud jeho platnost
pozastavil a další kolo sporu se zřejmě odehraje v září. V konečný úspěch
Napsteru však dnes nevěří téměř nikdo.
Celá věc má přitom řadu aspektů: Není jasné, nakolik bude výsledek kauzy
Napster relevantní pro obdobné soudní spory a zda může být precedentem pro
filmovou síť Scour.com a pro Gnutellu. Otázkou také je, jak likvidaci výměnných
sítí typu Gnutella, za kterými oficiálně nestojí žádný provozovatel, v praxi
uskutečnit. V internetové rubrice tohoto CW si lze přečíst, že uživatelé
Napsteru si zřejmě nakonec kupují více hudebních cédéček než zbytek populace. Z
tohoto důvodu je otázka, zda by si tvůrci hudby, nahrávací společnosti i
distributoři, zákazem Napsteru vůbec pomohli...
Napster (nebo server MP3. com) jsou totiž alespoň konkrétní subjekty, s nimiž
lze jednat. Časem by třeba mohlo dojít ke kompromisu mezi provozovateli těchto
služeb, hudebními skupinami i organizacemi typu RIAA, který by mohl znamenat
určité zpoplatnění služby, přijatelné snad pro všechny strany. Pokud však bude
Napster zastaven, podobné jednání třeba s provozovateli Gnutelly bude mnohem
komplikovanější.
Závěrem k tomuto tématu: Myslím, že v boji proti hudebnímu pirátství nastane
pokrok až ve chvíli, kdy dojde k postihu konkrétních koncových uživatelů
zastavení nějaké výměnné sítě samo o sobě nic neřeší, protože se může snadno
vytvořit síť nová. Navíc různé blokování výměnných sítí a jejich komunikačních
protokolů jde tak trochu proti technologii Internetu jako takové, protože
znemožňuje sdílení obsahu i tam, kde je to zcela legální. Jak ovšem víme i z
oblasti klasického softwarového pirátství, stíhání tisíců koncových uživatelů
je minimálně proměrně obtížně proveditelné.
Pojďme k dalšímu internetovému dění: On-line společnosti se stále
nevzpamatovaly ze své krize. Zatímco ještě před půl rokem byl kamenným firmám
věštěn zánik, pokud budou nadále ignorovat Internet, situace se teď obrací.
Akcie internetových firem jsou na dně a kamenné firmy skupují jeden server za
druhým za zlomek jeho ceny z doby před pár měsíci. Před možných krachem je
CDNow (a poslední záchranou je "kamenný" Bertelsmann), stále častěji se ukazuje
i na Amazon jako na možného kandidáta krachu.
Co se týče dění na tuzemských serverech, na Lupě se zamýšleli nad tím, kolik je
na českém Internetu na jednotlivých serverech reklamy. Otázkou však je, zda má
smysl posuzovat stránky podle počtu bannerů. Důležitější je spíše celkový objem
uživatele příliš nezajímá, zda narazí na banner nebo jinou objemnější grafiku.
Bannery mají navíc tu výhodu, že většina reklamních i výměnných sítí blokuje
jejich absolutní velikost.
Trochu optimismu na závěr: Psal jsem, že akcie internetových firem jsou na dně.
Přesto zde však máme i jeden příklad velmi úspěšného prodeje, dokonce navíc na
domácím poli. Zjistilo se, kolik zaplatil Telekom Austria za Czech On Line.
Zatímco německý fond rizikového kapitálu DBG koupil Czech (Video) On Line
zhruba přede dvěma roky za 7 milionů dolarů, nyní se cena vyšplhala až na 220
milionů dolarů tedy téměř 8,5 miliardy korun.
Částka je to zcela šokující (a stojí za pozornost, že třeba při prodeji
komerční části sítě Cesnetu se cena odhadovala jako vyšší než u Videa On Line
ovšem vzhledem k té "původní" částce 7 milionů dolarů).
Zavedení bezplatného Internetu samozřejmě vyžadovalo od DBG značnou investici,
přesto ale v tomto případě fond rizikového kapitálu zaznamenal nesporně
husarský kousek. Těch 220 milionů dolarů je téměř určitě největší částka, která
byla ve střední a východní Evropě v souvislosti s Internetem vůbec zaplacena.
Telekomy si zkrátka mohou ve vztahu k Internetu dovolit být občas velkorysé...
0 2138 / pahn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.