Změnám předcházejí testy

Počítačové sítě jsou v současné době poměrně často podrobovány změnám. K těm menším patří reakce na stěho...


Počítačové sítě jsou v současné době poměrně často podrobovány změnám. K těm
menším patří reakce na stěhování pracovníka v rámci firmy, k větším pak reakce
na nové aplikace a serverové systémy. Pomocí tzv. řešení pro predeployment lze
otestovat výkonnost infrastruktury ještě předtím, než do ní zainvestujete.
Zásada "Nikdy se nedotýkejte funkčního systému" již neplatí. Je třeba reagovat
na potřeby, které má firma jako celek i její jednotliví uživatelé. Ať už půjde
o nasazení systémů pro VoIP (Voice-over-IP), nových aplikací pro dolování dat,
propojení s novými pobočkami nebo třeba o reakci na vzrůstající nebezpečí ze
strany externích útočníků, vždy bude třeba podrobit síť výrazným změnám. Pokud
nechcete být zahlceni problémy, mělo by vaším heslem být: "Vždy je třeba
testovat systém, který má být podroben změnám."

Kdy, proč a jak
Aby bylo možno předem zjistit, jaký vliv budou mít plánované změny na provoz
sítě, používá se tzv. predeployment analýza, tedy analýza před nasazením nové
technologie. S pomocí aktivních testovacích systémů lze předpovědět, jak bude
síť na nové komponenty a aplikace reagovat. Tak mohou firmy zajistit, aby
zamýšlené investice vedly k požadovaným výsledkům a současně nedošlo k
nepředvídatelným problémům s výkonem a stabilitou.
Stěhování jednoho uživatele nemá většinou na síť žádný vliv. Jinak tomu ale je,
když se stěhují celá oddělení. Obzvláště problematické jsou vleklé změny. Dříve
nebo později se může snížit QoS (Quality of Service, kvalita služby) aplikací u
jednotlivých nebo dokonce všech uživatelů. Použitím aktivních testovacích
systémů, jakým je například NetAlly společnosti Viola Networks, VoIP Test
Suites od NetTestu nebo Performer od RadComu, lze těmto problémům předejít.
Tyto systémy měří výkonnost aplikací a serverových služeb ještě před
přemístěním, a to jak na starém, tak na novém pracovišti. Může být tedy
provedeno porovnání stavu před a potom.
Při větších přestavbách nebo rozšířeních síťové infrastruktury je otázkou,
jakou kvalitu služeb stávající šířka pásma umožní. Při úvahách musí být
zohledněno, kdo, které aplikace, odkud, přes které datové spoje a jak
intenzivně používá.
Aby mohly být tyto otázky zodpovězeny ještě před implementací, používají řešení
pro predeployment testy virtuální uživatele v podobě zátěžových agentů. Ty
simulují ještě neexistující aplikace v jejich očekávaném rozsahu. Agenti
současně měří početné výkonnostní parametry a zjišťují kvalitu služeb
jednotlivých aplikací pro každou pracovní oblast.
Velmi schopní jsou tzv. dočasní agenti, které lze spustit jako javové aplety.
Často je příčinou špatných výkonů problém na počítači uživatele. Mohou být
např. ne zcela správně (a nebo úplně chybně) nakonfigurovány přihlašovací
skripty. Agenti provedou testy přímo z počítače uživatele a otestují např. i
přihlášení Wins (Windows Internet Name Service Server).

Nové aplikace
Instalace nových aplikací je často spojena s rozsáhlými změnami v síti. Dobře
vysledovat, jak funguje nástroj pro predeployment testy s aktivními
výkonnostními agenty, lze např. na aplikacích pro přenos hlasu v síti IP (VoIP,
Voice-over-IP). Cílem bude v tomto případě zpravidla zjistit použitelnost
stávající síťové struktury pro VoIP.
Více než tři čtvrtiny dnešních sítí jsou spíše koncipovány pro relačně
orientované aplikace největší roli při tom hraje co možná nejvyšší použitelná
šířka pásma. To ale ještě neznamená, že je síť vhodná pro aplikace vyžadující
kontinuální přenosy dat v reálném čase.
Proto nástroje pro predeployment testy zohledňují v případě VoIP nejen
stávající šířky pásma. Mnohem větší vliv mají u aplikací s přenosy v reálném
čase další přenosové parametry zpoždění (delay), kolísání časového průběhu
(jitter) a ztráta paketů (packet loss). Ty jsou rozhodující pro kvalitu
komunikace.
Čím větší je zpoždění, tím déle musí uživatel čekat na odpověď partnera. Ztráty
paketů do 3 % z hlasového proudu dat nejsou v podstatě člověkem zachytitelné,
ovšem pouze v případě, že jsou relativně rovnoměrně rozděleny. Pokud k těmto
ztrátám dochází často, je slyšitelné praskání a kovový zvuk. Podobné je to i u
různých časových průběhů paketů. Pokud hlasový paket dorazí příliš pozdě, je
pro přenos hlasu ztracen.
Při predeployment testech pro VoIP jsou simulovány hlasové přenosy odpovídající
reálnému chování uživatele z pokud možno co největšího počtu míst. Přitom jsou
současně vyhodnocovány příslušné parametry podle standardu ITU G.107 a následně
dochází k jejich zobrazování ve formě hodnoty MOS (Mean Opinion Score), která
popisuje kvalitu přeneseného hlasu. Díky těmto informacím je uživatel o mnoho
chytřejší, ale stále ještě neví, jestli nebudou zavedením VoIP poškozeny
stávající aplikace. Proto testovací predeployment nástroje testují také všechny
ostatní aplikace v síti.
Teprve s těmito informacemi lze odhadnout, jaká kvalita služeb bude pro budoucí
VoIP a pro stávající aplikace zaručena. Aktivní měření přitom prokáží, které
faktory hlasovou kvalitu ovlivňují nejvíce. Při zobrazení může být vidět
například to, že se MOS hodnota vždy zhoršila tehdy, když došlo ke ztrátě
hlasových paketů.
Pokud nechcete před zavedením VoIP ponechat nic náhodě, měli byste také
otestovat mechanismy prioritizace. Především u starších síťových komponent
nelze vycházet z toho, že budou podporovány služby typu DiffServ
(Differentiated Services), ToS (Type of Service) nebo CoS (Class of Service).
Pokud třeba jen jedna komponenta neumí provoz VoIP priorizovat, nelze zaručit
kvalitu přenášeného hlasu.

Ustálený stav
Protože se sítě ve firmách neustále mění, lze jen doporučit stálou kontrolu
důležitých kvalitativních parametrů. I když lze takovou činnost označit za
standardní, stále se ještě najde množství firem, kde se parametry ovlivňující
kvalitu komunikace jednotlivých aplikací nejenže neměří, ale dokonce nejsou ani
explicitně stanoveny. V takovém případě se pochopitelně komplikuje i
zodpovězení otázky na jejich změnu při zavádění nových aplikací nebo realizaci
dalších změn.
Pokud správce využívá aktivního výkonnostního managementu, potom může vždy
přesně vidět, jak se v průběhu času mění hodnoty ovlivňující výkonnost sítě.
Lze tak včas rozpoznat negativní trendy a zavést nutná opatření dříve, něž
dojde k poruchám.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.