Značkovací Jazyky

DEFINICE Formální způsob anotace dokumentu nebo sebraných elektronických dat slouží pro vytváření struktury dokumen...


DEFINICE
Formální způsob anotace dokumentu nebo sebraných elektronických dat slouží
pro vytváření struktury dokumentu nebo datového souboru. Umožňuje rovněž takto
strukturovaná data znázornit nebo zpracovat.

V roce 1969 tři výzkumníci IBM vytvořili GML, formátovací jazyk pro vytváření
dokumentů. Ačkoliv se má za to, že zkratka znamená Generalized Markup Language
čili obecný značkovací jazyk, jde rovněž o počáteční písmena příjme-
ní jeho tvůrců: Charles Goldfarb, Edward Mosher a Raymond Lorie.
Jazyk GML sloužil pro editování a formátování textu. Současně umožňoval
subsystémům zajišťujícím zpřístupnění informací sdílení dokumentů. Namísto
jednoduchého systému značek přišel GML s koncepcí formálně definovaného typu
dokumentu s jednoznačnou hierarchií strukturovaných elementů.
Velká část GML byla implementována v publikačních systémech sálových počítačů
(mainframes) a jazyk byl široce přijat v průmyslové sféře. IBM v jazyce GML
vytvářela více než 90 % všech svých dokumentů.
GML byl později rozšířen o další prvky jako krátké odkazy, zpracování odkazů a
různé formátování jednoho logického dokumentu, což posléze vyústilo v přijetí
Standard Generalized Markup Language (standardizovaný zobecněný značkovací
jazyk). SGML udělal průlom do světa publikování zvláště v americkém U.S.
Government Printing Office a v roce 1986 se stal mezinárodním standardem.
Nicméně SGML nebyl až do roku 1990 příliš známý. Tehdy Tim Berners-Lee,
vynálezce prostředí WWW (World Wide Web), vytvořil jako podmnožinu SGML jazyk
HTML (Hypertext Markup Language). Brzy potom byla řada dokumentů zaplavena
značkami (tagy) určujícími začátek <tag> a konec </tag> textového elementu.
Koncem 90. let se objevil Extensible Markup Language (XML) neboli rozšiřitelný
značkovací jazyk, což byla událost, která poznamenala celý svět IT.
V současnosti se zdá, že není dne, kdy by nebyl oznámen či definován nový
značkovací jazyk. Americký Computerworld již otiskl 10 úvodů do různých
značkovacích jazyků. Při zadání "markup language" Google najde více než 6
milionů výskytů.
Z tohoto důvodu přinášíme následujícího stručného průvodce současnými
značkovacími jazyky. Jistě nepokrývá všechny, ale dává představu o pružnosti a
síle jejich koncepce a způsobu využití. Většina jazyků představuje pouze
rozšíření XML, případně jde o definici typu dokumentu pro určitý účel. Některé
jazyky jsou ovšem poměrně složité.

Jazyky
Business Process Execution Language (BPEL): je navržen pro provádění
posloupností webových transakcí. Používá se pro modelování obchodních procesů a
zahrnuje specifikace pro transakce a kompenzační transakce, tok dat, zprávy a
plánované události, obchodní pravidla, bezpečnostní role a výjimky.
Cell Markup Language (CellML): slouží pro uchování a výměnu počítačových
matematických modelů, a tak umožňuje vědcům sdílet modely, a to i v případě, že
pro ně používají různé programy. Rovněž umožňuje znovupoužití komponent z
jednoho modelu v jiném, čímž vytváření modelu výrazně urychluje. Díky využití
stávajících jazyků, jako je například MathML, zahrnuje podporu matematiky a
metadat (www.cellml.org).
Chemical Markup Language (CML): představuje nový přístup k práci s informacemi
o molekulách, který využívá nové internetové technologie typu XML a Java. Díky
tomu, že striktně vychází z SGML, je schopen fungovat jako nástroj pro výměnu
nebo archivaci informací. Propojuje se s moderními databázovými technologiemi
(relační a objektově orientované databáze). V komunitě uživatelů jazyka CML už
je k dispozici velké množství softwaru pro zpracování a převod dat
(www.xml-cml.org).
DARPA Agent Markup Language (DAML): XML má omezené možnosti popisu vztahů mezi
objekty. DAML rozšiřuje XML o ontologie - explicitní formální popisy jak re-
prezentovat objekty, pojmy a další entity z různých oblastí lidské činnosti
spolu se vztahy mezi nimi (www.daml.org/about.html).
Dynamic Markup Language (DML): jazyk odvozený z XML speciálně pro tvorbu
grafiky z objektů a vývoj uživatelských rozhraní. Obsahuje podporu pro výpočty,
předávání parametrů a paměť pro proměnné podobně jako HTML
(www.rocklyte.com/dml).
Directory Services Markup Language (DSML): definuje obsah a strukturu adresářů
a manipulaci s nimi v distribuovaném prostředí. DSML dává vývojářům jednoduchý
a pohodlný prostředek pro implementaci internetových aplikací založených na
XML. Tento nástroj je velmi důležitý pro aplikace typu e-commerce.
Financial Products Markup Language (FPML): standard pro výměnu obchodních
informací při elektronickém obchodování a zpracování finančních derivátů.
Definuje protokol pro výměnu informací a obchodování s deriváty a
strukturovanými produkty (www.fpml.org/index.html).
Hypertext Markup Language (HTML): vznikl jako dialekt GML, který se používal
ve výzkumném ústav CERN ve Švýcarsku a nyní představuje páteř webu. Největším
přínosem HTML byly jednoduché hypertextové odkazy z jednoho dokumentu do jiného
(www.w3.org/ MarkUp).
Human Markup Language (HML): jeden z výsledků úsilí o návrh rámce pro popis
celého procesu lidské komunikace. Zahrnuje takové pojmy a oblasti jako myšlení,
emoce, chování, kinetiku, víru a výrazy obličeje prostřednictvím grafické nebo
textové reprezentace (www.humanmarkup.org). Jde mnohem dál než smajlíci!
Materials Markup Language (MatML): byl vyvinut pro výměnu informací o
materiálech
(www.matml.org).
n Multimedia Retrieval Markup Language (MRML): sjednocuje přístup k softwarovým
komponentám pro načítání a správu multimédií, a tím rozšiřuje jejich možnosti
(www.mrml.net).
Physical Markup Language (PML): jednoduchý, obecný jazyk pro popis fyzických
objektů a prostředí určený pro průmyslové, komerční a zákaznické aplikace. Díky
vysoké modularitě a flexibilitě lze PML použít pro monitorování a řízení
reálných prostředí. Uplatnění nalezne i ve sledování zásob, řízení
dodavatelského řetězce, ovládání strojů či komunikaci mezi různými objekty
(web.mit.edu/mecheng/pml/
index.htm).
Security Assertion Markup Language (SAML): jde o jazyk odvozený z XML pro
sdílení informací o autentizaci uživatelů, jejich oprávněních a dalších
atributech. SAML umožňuje podnikům vydávat prohlášení týkající se identity,
atributů a oprávnění určitého subjektu (většinou člověka-uživatele) vůči jiným
entitám, jakými mohou být třeba partnerská společnost či jiná podniková
aplikace (www.oasis-open.org/committees/
security/faq.php).
Services Provisioning Markup Language (SPM): slouží při výměně informací o
uživatelích, zdrojích a poskytování služeb mezi aplikacemi a organizacemi.
Speech Synthesis Markup Language (SSML): pomáhá při generování syntetické řeči
ve webových a jiných aplikací. Jazyk definuje platformově nezávislý standard
pro práci s takovými aspekty řeči jako výslovnost, hlasitost, výšku a tempo
(www.w3.org/TR/speech-synthesis).
User Interface Markup Language (UIML): umožňuje vytváření uživatelských
rozhraní pro jakékoliv zařízení, cílový jazyk a operační systém. Popisuje tři
věci: vzhled uživatelského rozhraní, interakci uživatele a uživatelského
rozhraní a propojení uživatelské rozhraní s aplikační logikou (www.uiml.org).
Voice Extensible Markup Language (VoiceXML): hlasem aktivované aplikace jsou
čím dál běžnější, a proto VoiceXML specifikuje společné vlastnosti pro
snadnější zajištění přenositelnosti mezi platformami (www.voicexml.org).
Wireless Markup Language (WML): popisuje obsah a formát prezentace dat na
zařízeních s omezenou šířkou pásma, jako jsou mobilní telefony a pagery.
Namísto snahy o zobrazení webové stránky ve shodném formátu s PC, WML zobrazuje
hlavně textové informace optimalizované pro mobilní zařízení.
Extensible Access Control Markup Language (XACML): je z XML odvozené schéma,
které bylo navrženo pro vytváření bezpečnostních politik a automatizaci jejich
používání pro řízení přístupu k různým zařízením a aplikacím na síti.
Extensible Markup Language (XML): byl vytvořen s cílem zkombinovat
rozšiřitelnost SGML s jednoduchostí a širokou podporou HTML. Zjednodušeně
řečeno jde o podmnožinu SGML, která se snadněji implementuje, ale přitom
poskytuje většinu schopností SGML. XML byl schválen konsorciem W3C (World Wide
Web Consortium) v roce 1998.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.