Znalosti, komunikace a řízení

Jak uspět ve stále tvrdším konkurenčním boji, tedy nejen jak přežít, ale ještě i růst - to je problém, jehož ře...


Jak uspět ve stále tvrdším konkurenčním boji, tedy nejen jak přežít, ale ještě
i růst - to je problém, jehož řešení se hledá stále obtížněji. Nové podmínky na
globálním trhu posouvají běžné úvahy o vyšší jakosti, akceptovatelných cenách,
bezchybném servisu a dokonalé logistice do oblasti věcí samozřejmých; kde tedy
hledat cestu, jak zvítězit nad konkurencí?
Jednou z možností, o které se v odborných kruzích mluví stále častěji, je
důsledné shromažďování, třídění a následné využívání znalostí, které firma má -
neboli tzv. knowledge management (KM). Přestože vedení jakékoliv firmy má
obvykle o svých "běžných" aktivech velmi dobré povědomí, často jí uniká sama
existence tzv. aktiv intelektuálních. Přitom právě zde je s největší
pravděpodobností skryta ta poslední a těžko napodobitelná konkurenční výhoda,
jež může rozhodnout o budoucnosti firmy.
V zásadě nejde o nic, co by úplně měnilo pohled na svět podnikání - snaha
schraňovat zkušenosti a znalosti dominovala již v prvních rodinných firmách.
Nešlo přitom jenom o patenty nebo výrobní postupy, stejně důležitá byla znalost
zákazníků a jejich potřeb. Problém nastal s růstem firem a se změnami ve
vlastnických strukturách; v podnicích začala jednoznačně motivované rodinné
příslušníky (vlastníky) nahrazovat skupina "najatých" vedoucích pracovníků bez
přímé vlastnické vazby. Tím ustoupila do pozadí i přirozená snaha shromažďovat
a hlavně předávat dál znalosti týkající se nejen konkrétní firmy, ale i celého
odvětví.
Nové technické prostředky pomáhaly samy o sobě podnikání zefektivňovat a tento
trend ještě umocnil nástup nových informačních technologií. K dispozici je nyní
tolik různých dat! Jenže samotná data ještě nejsou informace a informace mají
daleko ke znalostem. Naopak - chaotická změť dat dokáže jak informace, tak i
znalosti vcelku úspěšně skrýt.
Jak vznikají znalosti
Na první pohled jsou problémy s využíváním znalostí ve firmách těžko
pochopitelné. K dispozici jsou stále dokonalejší datové sklady, nástroje pro
dolování dat či manažerské informační systémy. Manažeři mají k dispozici nejen
běžné výstupy z podnikového účetnictví, ale i nástroje pro finanční analýzu
historických dat či projekci budoucího vývoje pomocí systémů pro finanční
modelování budoucího cash flow. Proč říkáme, že to nestačí?
Příčina je v samotné definici znalostí, jež vznikají teprve tehdy, jsou-li
potřebné informace zařazeny do žádoucího kontextu.
Další zvláštností znalostí je jejich podmíněná existence - znalosti neleží na
stole a nenajdete je ani v archivu - znalosti musí někdo potřebovat, aktivně
vyhledat, zhodnotit a použít. Jejich existenci podmiňuje aktivita lidí, jejich
motivace a zkušenosti. V hlavách zaměstnanců či podnikovém datovém skladu tak
může ležet pověstná zlatá hřivna, která však nemusí být nikdy objevena.

Základem je komunikace
Začneme-li rozpitvávat něco, co považujeme za samozřejmé, můžeme dojít ke
stejným komplikacím, jaké postihly chemiky, kteří se rozhodli prozkoumat děje
probíhající při vaření slepičí polévky. Obyčejná polévka, kterou každý z nich
jedl nesčíslněkrát, se proměnila v obrovský problém plný nesmírně
komplikovaných vzorců.
Se znalostmi je to podobné. Není třeba rozpitvávat pojem, stačí pochopit, kde
se nalézají a že jsou potřeba. Lapidárně řečeno, je třeba motivovat
zaměstnance, aby aktivně vyhledávali informace, jež jim nabízejí podnikové
informační systémy, dávali je do kontextu se svým zaměřením a potřebami firmy,
vhodně je využili a nenechali je zapadnout. Nové možnosti přinášejí (jako již
tolikrát) informační a komunikační technologie. Už proto, že moderní řízení
znalostí se zdaleka neomezuje jen na oblast vlastní firmy, stejně důležitý je i
kontakt s okolím.
Ke slovu tedy přicházejí vedle datových skladů především sítě - intranet,
extranet a pochopitelně i Internet. Revolučním krokem ve vzájemné komunikaci se
stalo využívání e-mailu, velmi rychlý a snadný způsob přenášení informací,
názorů a nakonec i zkušeností. Další způsob sdílení informací nabídly různé
groupwarové softwarové systémy, podnikový extranet spojil oddělené pracovní
skupiny. Pro kontakt s okolím má dominantní pozici Internet - interaktivní
webové stránky umožňují kontakt se zákazníky na velmi vysoké úrovni.
Samostatnou kapitolou je vytváření diskuzních skupin, jež opět mohou existovat
jak uvnitř firmy, tak směrem k jejímu okolí. Základem většiny podobných aktivit
je známý brainstorming, reálná podoba oblíbeného přísloví: víc hlav víc ví.
Nový obraz známých skutečností
Pohled na podnikání skrze zásady knowledge managementu dává nový obraz známých
skutečností. Vzájemná otevřenost, komunikace po vertikálních i horizontálních
organizačních liniích či změna v konceptu práce vedoucích pracovníků znamenají
poměrně bolestivý zásah do stávajících podnikových struktur. Sebelepší
softwarové nástroje nepřinesou užitek, pokud firemní kultura nepodporuje
otevřenost v předávání informací, nebo si - podle oblíbeného firemního modelu
80. let - jednotlivá oddělení konkurují.
Podobná pravidla platí ve vztahu k zákazníkům. Jen tam, kde je zákazník
partnerem svého dodavatele, kde se jeho přání berou vážně, je možné těžit ze
vzájemných vazeb a předávání informací. Vrcholem tohoto snažení by mohla být i
spolupráce s vlastní konkurencí, díky které může vzniknout nový akční prostor
pro celé odvětví.
0 0020 / dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.